Bc. Veronika Pourová
Rádi byste zařadili do svého jídelníčku více vlákniny a ptáte se, zda je vhodné nakupovat potraviny obohacené o vlákninu a čím se takové potraviny vlastně obohacují?
Odpověď je taková, že u některých potravin to význam určitě má, ale někdy jde spíše o reklamní tah.
Výhodou potravin obohacených vlákninou je to, že by v porovnání s potravinami neobohacenými měly mít vyšší sytivou funkci, nižší glykemický index a nedostanete po jejich konzumaci tak rychle hlad. Mezi často obohacované potraviny patří například pečivo, ovesné vločky či různé směsi müsli. Do těchto výrobků se přidávají převážně pšeničné, ovesné či žitné otruby, nazvané též pšeničná, resp. ovesná nebo žitná vláknina, v případě bezlepkových výrobků se můžete setkat i s kukuřičnou vlákninou. Přídavek vlákniny je vhodný způsob, jak zvýšit výživovou hodnotu potraviny a zároveň trochu snížit její energetickou hodnotu. Význam to má zvláště u výrobků, které jinak obsahují nedostatek vlákniny, jako je třeba pšeničné pečivo. Vločky či müsli jsou již sami o sobě dobrým zdrojem vlákniny, po obohacené variantě tedy můžete sáhnout v případě, že váš celodenní příjem vlákniny není dostatečný, ale jinak se můžete spokojit klidně i s obyčejnými vločkami.
Pšeničná či ovesná vláknina se přidává též do džusů, pokud se však její obsah na 100 ml pohybuje kolem 1 g, jde spíše o reklamní tah. U ovocných džusů též pamatujte na to, že jde o sladký nápoj s vysokou koncentrací rychle stravitelného cukru a jejich konzumace by měla být umírněná.
Některé potraviny obsahují přidanou vlákninu ve formě inulinu, který má mírně sladkou chuť a může dodat potravinám žádoucí senzorické vlastnosti. Najdete ji třeba v rostlinných nápojích či margarínech. Dále se její sladké chuti využívá při výrobě čekankového sirupu, který sice není vhodné konzumovat jako zdroj vlákniny, v případě slazení potravin však snížíte energetickou hodnotu výsledného pokrmu, a to je také výhodné.
Vlákninu obsahují též některé mléčné výrobky, setkat se můžete s mazacími sýry s přídavkem vlákniny. Obsahují většinou kolem 3 g vlákniny na 100 g výrobku, nicméně opět nezapomeňte, že ve 100g porci je obsaženo také nezanedbatelné množství tuku.
Při nákupu potravin obohacených o vlákninu proto nezapomínejte na pravidla zdravé výživy, sledujte celkové složení a nutriční hodnoty výrobku. Pokud vlákninu obsahují potraviny, které bychom měli konzumovat pouze v malém množství, není vhodné je zařazovat primárně jako zdroj vlákniny. Jestliže se však rozhodujete mezi dvěma druhy sušenek, přídavek vlákniny může hrát v jejich prospěch. V případě pečiva je přídavek vlákniny jistě pozitivní. A u potravin už tak nabytých vlákninou, jako jsou ovesné vločky, může vláknina pomoci ještě navýšit celodenní příjem vlákniny a mírně zredukovat celkovou energetickou hodnotu pokrmu.
Na závěr bych ráda zmínila zajímavý paradox, a to ten, že spoustu jedinců se z různého důvodu vyhýbá potravinám obsahujícím zahušťovadla. Pravda je však taková, že k zahuštění se ve valné většině případů používají různé druhy rozpustné vlákniny, a to pro její schopnost vázat vodu. Pokud se tak ve složení jogurtu objeví guarová guma nebo v případě džemu agar či pektin, nemějte strach, že jde o „nějakou chemikálii“, protože se jedná v podstatě o prospěšnou vlákninu. S takovým typem zahušťování se však setkáte i u méně kvalitních výrobků, jako jsou třeba uzeniny s nízkým obsahem masa, proto to zmiňuji spíše jako zajímavost než jako doporučení sahat po těchto potravinách pro jejich obsah vlákniny.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.