V psychice hraje důležitou roli motivace k hubnutí

Správná motivace je při hubnutí velmi důležitá, často nestačí pouze magické datum 1. ledna či úplněk nebo pondělí. Pokud si dáte v rámci předsevzetí cíl, abyste zvýšili svoji tělesnou kondici a poupravili trvale svůj jídelníček a přitom jen tak mimochodem shodili nadbytečné kilogramy, jste na nejlepší cestě k úspěchu. V tomto případě se nestanete otrokem toho, co Vám mělo přinášet potěšení - jídlo a myšlenky vztahující se k Vaší postavě Vám už nebudou odčerpávat veškerou životní energii. Kilogramy nebudete spojovat s hodnotou Vaší osobnosti. Pustíte se do aktivit, které jste nevykonávali kvůli pocitu špatného bytí z nadbytečných kilogramů. Změnu ve svých návycích zabudujete automaticky do svého života jako např. čištění zubů. Zvýší se Vám kvalita života, což je předpokladem k tomu, že nový životní styl přijmete za svůj.
Pro úspěšné zhubnutí a udržení si váhových úbytků je nezbytné:

1) Reálné cíle ve vztahu k chování a k množství zhubnutých kilogramů.
Při dávání si předsevzetí vypusťte ze svého slovníčku „nikdy“ (netknu se od nového roku sladkého), stačí „většinou“ (nechte si prostor pro chybování). Jinak bude Váš život i nadále rozdělen na období strádání, kdy hubnete a na období absolutní nekontroly, kdy sbíráte síly na další hubnutí a za rok budete stát před stejným předsevzetím na váze, která bude zase ukazovat o pár kilo více. Zhubnutí 5 - 10 % vaší váhy již přináší velké zdravotní zisky, tak nebuďte maximalisty.

2) Důležitost způsobu hubnutí aneb první zákon teorie učení.
Pokud držíte přísnou radikální dietu, objeví se negativní emoce, podrážděnost, deprese, emoční labilita, vynořují se nadměrně myšlenky na jídlo, euforie z prvních úbytků je velice krátkodobá. Těm, kteří hubnou rozumně, se naopak zlepšuje nálada, dochází k snížení tělesných potíží, zvýšení tělesné i psychické zdatnosti a zvýšení kvality života vůbec. Pokud tedy chcete změnit své chování emoce a myšlení trvale, nemůžeme pominout základní zákony teorie učení. Jen ta změna, která je nějak pozitivně posílena, odměněna se udrží, ta, co je trestána, vymizí. Dělejte tedy jen takové změny, při kterých nestrádáte.

3) Zamyslete se nad tím, kdy a proč jíte.
Proč jíme aneb druhý zákon teorie učení. Přirozeně by spouštěčem k jídlu měl být hlad, ale přirozené signály hladu a žízně u obézního bohužel v průběhu života mizí. Nelze se už spolehnout na pocity hladu, nedokážeme odhadnout, co je normální a přirozená porce. Jíme ne na základě přirozené potřeby, ale jídlo je spouštěno řadou vnějších a vnitřních podnětů. Tak jako Pavlovovi pejsci se naučili slinit nejen na jídlo, ale i na světýlko, my jsem se naučili, že k televizi patří chipsy, ke kávě tatranka, ke knížce čokoláda. Když si uvařím kávu, automaticky sahám po jídle, i kdybych se právě najedl. Když jdu po ulici a voní mi tam langoš, provokuje mě jen svojí vůní ke koupi bez ohledu na to, zda jsem hladový nebo ne. A čím častěji touto ulicí a chodím a langoš si kupuji, tím více si zafixuji, že mám při jeho snězení libé pocity teď hned a koupím si ho. Naše chování ovlivňují bezprostřední důsledky. Negativní důsledky, že přiberu, že je zde karcinogenní tuk, to nefunguje. Jsme tedy stimulováni k jídlu vnějšími faktory, mluvíme o tzv. toxickém prostředí. Dalším problémem je, že spouštěčem k jídlu bývají i vnitřní podněty, např. jídlo bývá napodmiňováno na řešení stresových situací. Pokuste se vystopovat příčiny nadměrného nebo neplánovaného jedení, tedy spouštěče, které vedou k jídlu, i když nemáte hlad. Učte se toto napodmiňované chování zrušit, nespojovat tedy tyto spouštěče s jídlem. Když vydržíte, spojení vyhasne. Pracujte na tom, abyste oddělili jídlo od emocí a nevhodných myšlenek. Když milujete čokoládu, nevyřaďte ji ze svého jídelníčku, ale plánovaně si dopřejte luxusní belgickou pralinku, Mozartovu kouli či dortík. Těšte se na něho, bez pocitů viny ho pomalu vychutnejte a možná zjistíte, že jste měli z jídla větší požitek, než když jste někde doma ve stresu dojídali bonboniéru s pocity viny a odhodláním, že od zítřka již nikdy. Učte se řešit stresy jiným způsobem než jídlem. Když jste rozčileni sebevíc, jste schopni dávat pozor např. při přecházení rušné křižovatky. A stejně tak je nutné se kontrolovat i v jídle.

Komu chybí k této kontrole vůle, doporučujeme mu návštěvu Kurzů snižování nadváhy. Zde za pomoci odborných lektorů a spoluhubnoucích budete pracovat nejen na změně stravovacích a pohybových návyků, ale i na změně nevhodných emocí a myšlenek, které nevhodné návyky udržují. Čtvrtletní kursy snižování nadváhy v rámci společnosti STOB probíhají ve 100 městech České republiky a v Praze .