Co vám dnes udělalo radost? IX

Jiřinko, tak doufám, že vše dopadne dobře a brzy se uvidíme v Poděbradech:-) A problém s počítačem byla vyřešen, tak to je dobrá zpráva :-)

Hm. Já místo dovolené plánuju předoperační prohlídky. Předvčírem mi klekla remoska, včera moje chytré hodinky vyhlásily stávku a nedaly si říct a tak dostaly padáka. Mironet byl rychlý a tak už jsem dnešní odpoledne trávila s hodinkami, které vyhrály konkurz. Včera večer mi počítač sdělil, že je napadený virem a cpal se mi rovnou s programem. Protože to neumím, zavolala jsem SOS kamarádovi ajťákovi. Můj odhad, že se oznámení chová jako něco co mně chce okrást byl dobrý a pokus o zahnízdění viru byl zmařen hned v zárodku a tak konec dobrý, všechno dobré ...

Tak dnes to tu žije :-)))
Jsem ráda, že Jiřinka už plánuje dovolenou. To Hanku potěší :-))))
Stáňo, tak to je dobrá příhoda, také si dovedu představit Pavla jak tahá kapesník z kapsy :-)
Moje dnešní radost je, že jsem byla po roce na kontrole na klinice s mým zubním implantátem za 40 tisíc. Vše je v pořádku a kontrola za rok :-)

Nevzdávatse: tak to je krásný příběh :-).
Já mám radost z docela fajn dne sice stráveného na školení, ale využila jsem své znalosti a zúročila při aktuálně probíraném tématu :-).

Má dnešní radost je, že už mám skoro připraveny věci do lázní. Odjíždím sice až 5.5., ale kdo je připraven není překvapen :-)

Radosti mám z vašich humoresek. Usmívám se ještě teď, když vidím Pavla s nudlí u nosu.

Macatice: Na Verneovkách jsem vyrostla, ještě i moje děti. Když jsem je ale zkoušela číst s dětmi ve škole, "drhlo to". Jazyku autora už nerozuměly.
Já mám "veselou" příhodu s knoflíky. Manžel měl "za totáče" hnědý krátký hubertus. Dvouřadové zapínání, dragoun, nárameníky, ozdobné pásky dole na rukávech a obdoba na kapsách. A na všem knoflíky. V té době bylo běžně aplikovanou činností před čistírnou knoflíky ( zde čtyřdírkové ) odpárat a po čistírně znovu přišít. Jednak mne to dohánělo k šílenství, jednak mi to, jako studující matce s dvěma malými dětmi, zásadně narušovalo time management. A taky byl vždycky skoro konec sezóny, když jsem tam ty knoflíky konečně přidrátovala. Lepší a výstižnější výraz pro můj výtvor není. Dědeček ( jehož žena bývala vyhledávanou švadlenou ) často s ironickým úsměvem "obdivoval" rubovou stranu látky pod knoflíky. Zkrátím to. Jádrem příběhu byl v kapse zapomenutý kapesník, který zřejmě prošel i čistírnou. Mrzlo, až praštělo. Manžel se, po mnoha intervencích, konečně dočkal narychlo zprovozněného hubertusu. Venku se chtěl vysmrkat, kapesník měl v kapse, ale ejhle, byl prošitý knoflíkem zdobící patku na kapse. Když mi pak líčil, jak mu kvůli "nudli u nosu" zbylo pouze řešení sundat kabát, přiložit kapsu k nosu, vysunout kapesník a po akci se zase znovu obléknout, málem jsem se počůrala smíchy ( a to jsem byla mladice :-)).

Macatice tomu říkám plný vůz radostí! Díky! Jsem rada, že jsi připomněla cestování. Taky se pripravuju:-)
Jen nevím jestli tvůj manžel z té velké radosti neomdlel vyčerpáním :-))

sifaka: Tak drobné radosti všedního dne - vyprala jsem prádlo v pračce. Proč ta radost, říkáte si, ale na konci posledního praní byla v koupelně menší potopa - naštěstí skoro všechno vsákl chlupatý kobereček u vany. Podařilo se nám objevit, odkud to teklo, tak manžel vyčistil filtr a pořádně ho zašrouboval. První zátěžový test dopadl dobře.
Manžela jsem dokopala k velkému šití knoflíků, už jich na různém povlečení, košilích a pyžamu chybělo porůznu skoro deset. Mám šikovného mužského. :-)
A abyste neřekli, že jen nutím otročit druhé, tak já jsem se pustila do velkého žehlení. Vyprázdnila jsem celou žehlicí bednu, ještě mi tu sice pár kousků zbývá, ale to zvládnu dneska. Takže, milá poloopice, přípravy na dovolenou začaly, už mám zase co na sebe a nevypadá to jako onuce :-)
Včera jsem překonala svou lenost a vyrazila jsem ven mezi spřízněné duše na Klub Julese Verna. Zavzpomínala jsem při přednášce na staré časy, jak jsme se scházeli na vysokoškolských kolejích a vymetali antikvariáty. A pokecala s kamarády (to už ne při přednášce, ale před ní a po ní).
A mám se na co těšit i zítra - čeká mě po obědě setkání u kafe s mou květinovou jmenovkyní. :-)

Děvčata, nechci to tu zasmradat politikou ale pokud je pro stát (civilizovaný svět) lepší aby dědové a babičky chcípli u mašin, než by předávali pomoc předkům, a zkušenosti a lásku dalším generacím - nic jiného než vyhynutí si jako lidstvo nezasloužíme :-((
A teď honem někdo přidejte nějakou radost! Teď mne nic nenapadá:-[

Věruško, to máš úplnou pravdu, ale obávám se že se to jen tak brzy nezlepší.... To poškození je značné a ti co by to mohli ovlivnit na to kašlou... Tak ale důsledky neseme vsichni. U nás a v celé EU se usiluje o omezení apod, ale 3.svět to má uplně " na háku" ....Je to složité ale pokud se opravdu nezapojí všichni tak to zlepšení nikdy nepřijde :-(.

Děvčata, příroda nám dala znamení, že se k ní máme chovat úplně jinak, ale i tak si tím poradí. Tak uvidíme jak to dopadne! Nám pomrzlo skoro vše, ale nějak bylo a nějak bude.

Dneska jsem hlídala školkového souseda. Byla to docela milá společnost :-).

Ořešáky jsou tu taky přemrzlé, tak nebudou ani vlašské ořechy :-( Jen doufám, že ty velké stromy neuschnou, když přišly o všechny listy.

Budeme doufat, že příroda je mocná čarodějka. Některé jabloně ještě nejsou úplně rozkvetlé, jahody taky mají ještě poupata, tak to nějak dopadne:-) Horší to mají zelináři a ovocnáři, co se tím živí:-( O víkendu Je v Brodě výstava Zahrada, tak se tam chystám a těším se, že si nějaké, úlovky na zahradu dovezu.

Včera jsem byla po dlouhé době v Dolanech. Každý rok jsem si odtud vozila oříšky na vánoční cukroví. Všechny ořešáky pomrzly. Před naší domem někdo zabil šeříkový keř. Nechali jsme ho odborně ošetřit zahradníky. Včera jsem se na něj byla podívat a na kmeni se objevují první nesmělé výhonky (strom se zdál být úplně mrtvý) a příroda je mocná a tak i to, co pomrzlo se vrátí do života. Držme sobě i přírodě tlapky

Já na zahradě ještě nebyla - bojím se co tam uvidím.

Nj, je mi líto vás zahradnic. Větru, dešti neporučí ani AI :-)
Tak snad příští rok "kdo je připraven - není překvapen".

Taky jsem dnes obešla zahradu, je to smutný pohled... zmrzlý rybíz, angrešt, třešně, švestky, kiwi (byť se pne po baráku), pravděpodobně i smokvoň i přes netkanou textilii. Jahody mám zatím přikryté, tak uvidím v pátek. Borůvky, jablka a hrušky právě odkvétají, tak se uvidí časem. I v lese jsou zmrzlé dubové listy, divoké třešně i špendlíky. Takovou spoušť jsem ještě nezažila....

Dnes jsem sčítala škodu po mrazech, ve skleníku mi zůstali dvě rajčata z jedné řady, ale mám jich dost , tak nevadí. Jahody ty největší a první, také nebudou, ale mají plno nerozkvetlých poupat. Jablíčka jsou tak na polovic rozkvetlé, zatím mrkev ještě neleze. Kytičky odchází, škoda bylo to pěkné. Věrko, nic si s toho nedělej, já jsem se ráno sprchovala studenou vodou a najednou se někdy nemůžu postavit na nohy a také jsem přestala. Loni jsem touhle dobou chodila do bazénu i když jsem neměla puštěnou saunu a dnes si ani neškrtnu, bojím se aby jsem pak chodila.

Hanko, chtěla jsem to na dětech vyzkoušet, ale nechtějí. Jonatán špatně dýchá, ale nechce spolupracovat. Tak pořád na ně zkouším nějaké fígle, ale bez úspěchu. Na sobě mám rýmu vyzkoušenou a ucpaný nos uvolním :-)

Véruš, nic si z namáčení nedělej! Rosťa přece říká, že to není pro každého. A pokud ty to sama pocitově odmítáš, je tu přece i otužování vzduchem nebo sprchou. Netahej to pŕes závit! Méně je více :-)
Já to budu mít asi podobně jako ty - studené vody se přímo děsím. Pro mne nikdy plavání nebude, tak s tím už počítám. Loni jsem fest stáhla topení a méně se oblikám když jdu ven. Praktikuji 5,5,5 na zahřátí. Tak nebuď smutná, že ti to nejde jako Máši tulenici :-) Vždyť vlastně ty jsi nás na Rosťu upozornila a my se teď můžeme společně těšit z výsledků co se komu podaří, no ne? :-)
Zkoušela jsi i něco s vnoučaty když jsou “rýmičky”?

Já mám sudy plné vody. U nás docela dost pršelo. Horší ty mrazíky, už je zase 0. Odnesly to ořechy, brambory, třešně a asi i borůvky,:-(

Včera mne pozval muž do divadla, na Světáky, sešli jsme se s partou a šli jsme společně. Pak jsme si ještě poseděli, moc se to všem líbilo. Věrko, když začnu uklízet, musím to také honem odnést, oblečení a nějaké věci nosím do TYFLO CENTRA, tam se to vždy někomu hodí. jiřinko, také ještě nemám na zahrádce plnou nádrž, tak na zalévání skleníku zatím nosím od baráku vodu.

Mám radost z vašich komentářů. Knihu Změň svůj dech mám dávno přečtenou, protože jsem u Rosťi ve skupince o dost déle a pracuji na sobě :-) Je to opravdu znát, jen k ponorům jsem nedostala jako Máša. Bojím se kvůli ledvinám, zánět mi už 3x stačil a nechci to znovu zažít!
Dnes jsem se konečně dokopala k očistě našeho domečku, pomalými krůčky k vyšším cílům. Vytříděno 42 věcí na někomu se to může hodit a tříděný odpad - papír, plasty- směsný odpad. Jen doufám, že to dneškem neskončí na delší dobu. Jsem prostě sysel a když už začnu, musím to odvést co nejdříve, jinak jsem schopná vše vrátit na místo :-)

Mě dnes pobavila zpráva v novinách:
"Nad 500 - 600 metrů ještě bude sněžit i dál během dne. Pod touto hranicí prší, nebo prší s deštěm."

Já jsem za déšť ráda, na chatičce bylo příšerné sucho, tak snad něco napršelo i do sudu.
O víkendu jsem byla s kamarády u Svitav. Byla zima, ale u krbových kamen příjemně.

U nás dnes byla brigáda ve vsi, uklízel se rybník ( požární nádrž ) na návsi a plán byl splněn i přes nepřízeň počasí. Odpoledne se mi povedlo dokončit testy z U3V v tomto semestru ( Santini a Buonarroti ) a KONEČNĚ jsem si sedla ke zkracování rukávů na Kristýnině novém jarním kabátku ( pěkný vopruz, je třeba přešít i stahovací pásek na rukávech, navíc kabátek je vypodšívkovaný ... :-( ). Hotova s tím zatím nejsem, ale udělala jsem víc než polovinu práce a to celkem ke své spokojenosti s kvalitou :-).
Zdrhla: Taková setkání mám moc ráda. A knihu čteme ve stejnou dobu stejnou :-).
Zdenalan: Taky jsem přesazovala - dnes petunie.

zdrhla: to je pěkné setkání, hlavně když se léta nevidíte. Já mám dnes radost, že jsem měla den plný pohody, svítilo sluníčko a sedla jsem si na balkon a luštila křížovku. Ani jsem nic neupekla. Ale přesázela jsem pár rostlinek.

Začetla jsem se do knihy Změn svůj dech, kterou naplno teď v životě aplikuje Máša. Jsou to zajímavé informace, tak se vždy těším na pokračování. Deštivé počasí mi k tomu přeje.
Radost mám i z včerejší pohody, kdy jsem se 3 spolužačkami oprášila vzpomínky na společná školní léta. Se dvěma z nich jsem začala ve 3.třídě a dotáhly jsme to spolu až k matuře. Teď už je nám 70+.

Jatka 98, La Putyka. Úžasné představeni s neskutečným nasazením herců i akrobatů. Prostředí pravda velice zvláštní, ale tak nějak jsem to čekala.
Druhý dědeček mých vnoučat se tu učil na řezníka:-)

Tak koukám, že dnes nikdo z nás moc veselo nemá. Také přidám svoji trošku do mlýny. Pantáta byl dnes na další operaci, stav se zhoršil a nemohl chodit. První operace minulou středu a jeho nadšení ze života přešlo do splínu. Dnes druhá operace, dělali mu bypass cév ve třísle, aby nepřišel o nohu. Zatím je v umělém spánku a postupně ho budou probouzet. Operace dost náročná. Bude mu 80 let v srpnu a i on je smířený s tím, že se raději neprobudí než zůstat ležet bez nohy. Dobrá zpráva je, že operaci zvládl a zatím to vypadá dobře.
O pejska jsme také přišli. Měli jsme fenku jezevčíka Ťapku, měla nádory po celém těle, poprvé ji operovali a po pár letech se to vrátilo. Bylo jí 14 let a naší dcerce 1 rok a zrovna začala chodit. Ťapka ji začala ohrožovat, měla bolesti a veterinář říkal, že už jí není pomoci a čeká ji tak týden, dva v bolestech. Tak jsme ji nechali uspat, aby dcerce neublížila. Druhého pejska, 6 měsíční fenku nám porazilo auto a zemřela mi v náručí. Nic pěkného to nebylo a dost jsme ji doma obrečeli, ale náš Bolt nám vše vynahradil a už 10 let nám dělá radost :-)

Coumba: také jsem takhle přišla o pejska, je to hodně smutné, pan doktor mi řekl, k léčení to už není a až si to srovnáte v hlavě přijďte na injekci. Nosila jsem ho já a manžel, dva roky po schodech, schody nemohl chodit a nakonec jsem litovala že jsme ho tak dlouho trápili. Ať se správně rozhodnete

Dneska tu moc veselo není, ale určitě bude líp. Sdílím s vámi radosti i smutky a neumím pomoci :-( snad jen držením palečků, aby smutky a bolesti co nejrychleji zmizely.

Radosti běžného dne se mi vyhýbají obloukem, ale jak vidět, nejsem v tom sama. Ale my šlápotky víme, že jsme odolné a že nás hned tak nic na kolena nesrazí.
EVI, určitě si čoko nevyčítej. Beztak ji nejíš denně.
S kočičkou jsme se rozloučili, když jí bylo 19 roků. Po telefonátu s vetemudr jsme řešili, jestli prodloužit trápení a léčit, nebo naopak. Variantu B jsme objednali na další týden na čtvrtek. Ale už v pondělí jsem ji vezla. Bylo to moc smutné, na tu její kukuč nezapomenu nikdy, ale zasloužila si klid.
Všem nám držím pěsti, ať zdraví slouží jak má a nepřidělává trápení.

Coumba: Taky Ti rozumím, opravdu to není lehké. Labrador Maxík byl nemocný dlouho, veterinář radil konec, ale nám se zdál pořád "rád na světě". Při tom, jak jsme ho sledovali, jsme si ani nevšimli, že odchází "zlaťák" Dandy. Bylo velké vedro a on se v tom svém kožichu pořád povaloval a nikam se mu nechtělo. Nakonec se mnou počkal, až se manžel s dcerkou vrátí z dovolené v Černé Hoře, ale pak už přestal i jíst a bylo mu zle. Manžel s ním jel hned po návratu k lékaři a ten radil konec. Manžel odmítl, ještě ho odvezl domů, ale z auta už nešel vyndat a tak jel na otočku zpět. Maxík po něm moc naříkal a odešel za ním za dva týdny, byli téměř stejně staří.
Bohužel, ty komplikované a těžké chvilky patří k životu lidí i pejsků stejně jako ty krásné a šťastné. Tak se drž, určitě bude zase líp. A čokoládu si určitě nevyčítej, někdy prostě přijde vhod.

Evi, moc se ti teď nedaří, pravda. Kdo nic nedělá , ten nic nezkazi. Že bys trochu zvolnila?
Já můžu poradit jen s tím zvířátkem. Myslím, že to poznáš. Já měla dvě kočky. Byly staré i marodily. Obě přišly za mnou a dívaly se mi dlouho do očí. Takové prosící oči. :-( poznáš to.

coumba . máš to pěkně složité. Tomu rozhodování jak a co s Dájou naprosto rozumím. Se Sárinkou jsme se o tom, kdy nastane ten čas radili s vete. Taky jsme jí nechtěli nechat trápit. Řekla nám tehdy, že to poznáme. Nejedla taky, blinkala a pak už ani nemohla vstát. Nebyl to dobrý čas. Jeden den jsem do večera seděla u umírajícího táty a držela ho do poslední jeho chvilky za ruku na covid centru a za pár hodin na to jsme volali vete k Sárince. Uspali jí na jejím pelíšku. Jen si teď myslím, že jsme jí mohli to trápení ukončit dřív. Drž se.

Jsem ráda, že máte hezké dny a hezké sny:-) Já mám duben nějaký smolný. Palec stále bolí. Chtěla jsem to rozchodit, nějak se nepovedlo. A to na zítra máme od Ježíška lístky do Prahy do La Putyka a musím se
tam dopravit vlakem, zpět už se vejdu do auta. Včera na poradě vedoucích to bylo více méně o papírové byrokracii. Už jsou z nás nejen dobrovolní vedoucí a trenéři, ale i neplacené administrativní síly:-( Když jsem jela domů, stála u nás v ulici auta tak nešikovně, že se mi podařilo jedno odřít, šla jsem se prásknout majiteli. Naštěstí z toho nedělal žádané drama, ale nějakou kačku mě to stát bude. Večer se manželovi nechtěla rozjet jeho dyalizační mašinka, ještě, že má přítele/ochotnou paní doktorku/ na telefonu a po třech hovorech, prakticky v noci, se závada vyřešila. Ráno jsem si při oblékání utrhla pásek od chytrých hodinek, už druhý, náhradní. K tomu nám odchází labradorka Dája před očima. Podařilo se jí v noci pozvracet půl bytu, a to už skoro nic nejí. Přemýšlíme, kdy nastává ta chvíle, už jí víc netrápit a nechat jí odpočívat navždy:-( A nějaká radost? Teď jsem právě v práci dostala studentskou pečeť od jednoho těžaře, co pro nás pracuje, prý za ochotu. To potěší :-) Horší je, že mám pocit, že z ní do odpoledne moc nezbyde a moje semaforky by se hodně červenaly, kdybych to zapsala:-))

Radost mám že jsem dnes konečně dostala léky, na které jsem dlouho čekala, jsou na srdce. Tak to bude snad dobrý. Ale zase mne chybí na cholesterol, ale zítra si mám přijít, jenže chci jet na bowling. Domluvila jsem si že přijdu odpoledne, mám slíbeno že mi je nechají. Věrko, já jsem si tak říkala že to leknutí pro děti je horší než bouchnutí, to je dobře že to tak dopadlo.

Dnešní zprávy, Mína je po pádu v pohodě, jak píše Zdenka, děti dost vydrží. Pantáta jde na další operaci v pátek. Doufáme v to nejlepší a počítáme s tím nejhorším, vzhledem k jeho životnímu stylu.
Mám radost z vašich komentářů a doufám, že mi to vyjde na výlet za Jiřinkou do Poděbrad. Nejsem tak zdatná řidička, ale do Poděbrad dojedu autem, které odstavím někde bokem a zbytek dojdu :-) Tak nejsem časově vázaná na spoj.

Jiřinko, držím pěsti, ať operace dopadne dobře, 27. května na Tebe budu myslet. Do Poděbrad ráda přijedu, pokud budu mít volno. Pendluju teď mezi maminkou, je na tom pořád stejně, a vnučkami. Taky mě teď trápí klouby, momentálně kyčel a rameno.
Všem marodům přeju, ať je brzy líp, úplně všem, ať se daří a samé hezké dny i sny (mně se moc nezdají, a když už, tak bohužel spíš děsivé, ty Vaše mě pobavily :-) )

To je zase krásné počtení:-). Zdeni, tak ať jsi brzy fit :-)! Jiřinko, tak to se nedivím, že sis nechla autíčko takto nazdobené :-). Stáňo, tak tomu říkám krásné sny :-). Občaas se mi taky zdá o jídle :-). Moje radost dneška, že mám další zkoušku z toxických látek za sebou a snad konečně to bude na delší dobu :-).

Počasí sice nic moc , ale i tak je hezký den :-)

Holky, čtu Vaše komentáře a ani nedýchám!!! Přeji všem hodně zdraví, ať se všechny neduhy vyhojí a ať se rozvine všechno hezké.
Mně se zdál hezký sen o nejkrásnější škole na světě. Podle toho snu bych ji mohla klidně vyprojektovat. A ještě jsem v tom snu dostala kus krásné šunky :-),

Dnes jsem byla v Železném Brodě na kontrole na neurologii, když jsem mu řekla že najednou nemůžu chodit, tak mi řekl že je to tou borrelií, dlouho to trvá než se srovnám. Snad se toho ještě dožiji.

Jiřinko, to muselo být pěkné, puntíkaté autíčko, ještě ta růžová, krása. Škoda že to zmoklo a ještě ten vítr, moc si toho neužijeme, nám zrovna kvetou stromy a magnolie, škoda, včelky to ani nestačí opylovat. Věrko, počkej a bude mu lépe a začne se více snažit, dokud něco bolí tak se nechce ani dýchat. Mína měla smůlu, ale někdy, leknutí je horší než bouchnutí, děti jsou jako hadráci a tak to třeba bude dobrý. martashi: mne zase kvetou nádherně orchidea.

Veve12: ráda bych, ale jsem technicky úplně tupá :-(

Včerejší vítr a déšť ozdobili moje autíčko růžovými plátky květů sakury. Věřte nevěřte otřela jsem jen okna a vyjela jsem s autíčkem v modré metalíze a růžovými puntíky. Zkrátka romantika .

martashi- to by chtělo do fotogalerie fotky, ať se také potěšíme :-)

U nás je to jako na houpačce, pantáta se trochu zhoršil a od včera nechodí, půjde na další operaci, tak uvidíme. Odpoledne dcera poslala zprávu, že naše Mína usnula u oběda a spadla ze židle, naštěstí to vypadá dobře, i když řev byl velký. Aby nebylo vše jen negativní, tak jsem si koupila nové boty Vasky a to je dobrá zpráva :-)