Co vám dnes udělalo radost? IX

Evi to je mi líto, ale už jí dobře a místo jsi jí vybrala krásný.
My se zítra na čarodky chystáme ale máme je letos až za městem u pivovaru tak to máme i s turistikou.
Věrko to by mě taky vytočilo.

Věrko, tady zase jsme domluvený, že v neděli nebudeme sekat, nakonec se dali do sekání skoro všichni. Dokonce i můj muž vytáhl křoviňák, musela jsem ho trochu usměrnit. V neděli jsem vyměnila Arinku za Martina, ale už má svojí hlavu a tak se těším až si ho odvezou. V neděli jsme připravili čarodějnici a základ na oheň. Chtěla jsem jít na čarodějnice k hasičům, ale on tam nechce, nevím jak to dopadne, ale aspoň uklidíme trochu les, kolem domu. Také máme v psím nebíčku za život pět miláčků. Vždy se mi zdálo že to bez psího parťáka nepůjde.

Musím vám napsat jak dnes proběhlo odpoledne. Podařilo se mi z práce odejít o hodinu dříve, krásné počasí, sluníčko teplíčko a s plány, že konečně zasadím kytičky, které živoří ve skleníku ( když přišly mrazy) a seberu krásně usušené a voňavé prádlo, které jsem pověsila ven a ještě jsem nechala ráno otevřená okna, aby náš starý domeček pěkně větral. No vše bylo jinak! Soused, chalupář z Prahy, důchodce dostal skvělý nápad a zapálil hromadu odpadů ze stromů a ze zahrádky hned po obědě. Když jsem dorazila po 15 hodině domů, tak už byl popel všude. Doma, v pergole, na prádle, které ještě ke všemu smrdí. Manžel se naštval a souseda seřval, no mohl se trochu krotit, ale vzhledem k tomu, že mu skoro 40 let vysvětlujeme pravidla života na vesnici, tak by to snad jako právník mohl pochopit! Oheň se zapaluje k večeru. Kytičky jsem přesadila a pak jsem hodně dlouho uklízela ten bordel doma co nalétal oknem a sezení v pergole. Prádlo musím opět vyprat až ve středu po čarodějnících. Tak takhle si tady žijeme:-) A to jsem uklízela před víkendem na návštěvu vnoučátek. Takovou radost jsem měla, že bylo krásné počasí a byli hodně času venku na zahradě a doma pořádek:-)

Přeji Dáje, šťastnou cestu do psího nebe. A jak píše Jiřinka, když jsme tragicky přišli o 5 měsíční Fíbí, tak ji nahradil náš Bolt. Je to náš miláček a už mu bylo 10 let :-)

Naši psi nás většinou zarmoutí jenom jednou. Když odejdou tam, odkud se nevrátí. I když den po odchodu Kiminky se narodila Betynka ... A i Dara mi poslala náhradu - Břeťu aby mi nebylo smutno .

Dájo, šťastnou cestu do psího nebe. Až tam potkáš naše pejsky, vyřiď moc pozdravů.

Děkuji za podporu, sádru jsem nedostala, ba ani náplast. Jen klidový režim. Uhnutý prý to mám jen trochu a mám počítat s brzkou altrózou. Tak si to stahuju elasťákem a snažím se paleček moc neohýbat.
Jsou horší věci. Dnes za 10 minut 12 jsme dali uspat Dájinku, bude spát pod jasmínem...... Ať jí tam vrabčáci cvrlikají a stromeček voní.
A aspoň malá radost na konec, ráno jsem odeslala poslední - firemní daňové přiznání.

Evi, přeji, ať se palec bez následků brzy zahojí.

Evi, tak ať se to brzy bez následků zahojí.... Mě včera zahnal moribundus do pelíšku, něco jsem chytla cestou ze služebky.....tak uvidíme, jak to bude pokračovat.

Ahoj Evi, vím že se to nesádruje - mně to vždycky slepili s ostatními prsty, obula jsem boty, které držely nohu v klidu... Ale vím že to není nic moc. Tak ať je brzy líp

Tak tohle se moc dobře nečetlo, tak hlavně aby to dobře srostlo a co nejméně bolelo. Držím palce.

Evo, tak to jsem nechtěla slyšet!!!!! Je mi jasné, že Tě pan doktor nepotěšil. Přeji nekomplikované hojení a souhlasím s Dášou. Dávej na sebe i na palec pozor.

Jahůdko, ať se bolístka brzo zahojí. Ty bez pohybu, to k sobě nejde. Ale hlavně si to hlídej. Blbý srůst může dělat pěknou neplechu.

Evi to je teda nepěkné, tak jsi nafasovala sádru?

Největší radostí je to krásné počasí, co se nám vrátilo a taky počteníčko tady. Jen škoda, že nemůžu na procházku do lesa/ani tam pracovat/ . Palec stále bolel, tak jsem si v týdnu vyseděla tříhodinovou frontu u lékařky, abych se dozvěděla, že je zlomený:-( Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Neštve mě tolik, že jsem musela být téměř každý den do večera v práci a i včera jsem odesílala dvě daňová přiznání.

Nebyla jsem tady tři dny a tak mám radost ze všeho co jsem se tady dočetla, přišitý kapesník je pěkný gól. Když jsem pracovala v kiosku ze Stáňou, tak jsme šli z oběda a zrovna pro elektrikáře, jenže oni pořád někde courali a na ponku měli sešívačku a na židli montérky. Tak jsme jim to tam pěkně sešívačkou prošpikovali, nám nešli kamna a hned jsme je tam měli. A přišli pěkně zhurta, ale já se nepřiznala. Také se chystám na dovolenou ze Stáňou, pojedeme do Čalova, po delší době. Tak přeji krásné zážitky, ať si to užijete. Jiřinko tobě přeji samé pěkné zprávy od lékařů, já také začnu asi příští týden, musím na internu, jeden den na krev a druhý na kontrolu. Ještě před dovolenou musím do Brodu, tam chtějí také krev, nevím proč si ten papír ze Semil nemůžu donést do Brodu. Chtějí svou krev, jsou jako upíři. Počasí se nemůžeme divit, vedle nás máme les, stále je slyšet jak se kácí. Kolem silnice je plno kmenů, jen to odvezou je tam zase plno, je to hrůza.

Dnes káva s Jiřinkou, úlovek dalšího razítka - zdá se, že si smečka pejskařů přeje abych byla brzo fit. Sestřičky - včera u zubaře a dnes na ORL pejskaří

Dělají mi radost vaše radosti a úspěchy. Moc ráda si tu čtu, jen sama nějak nestačím přispívat.
Historka s Pavlem mě pobavila. Mě udělal radost prodloužený víkend v České Třebové a turistika po okolí a také že mám za sebou 2 doktory a vše dopadlo dobře.

Jiřinko, tak doufám, že vše dopadne dobře a brzy se uvidíme v Poděbradech:-) A problém s počítačem byla vyřešen, tak to je dobrá zpráva :-)

Hm. Já místo dovolené plánuju předoperační prohlídky. Předvčírem mi klekla remoska, včera moje chytré hodinky vyhlásily stávku a nedaly si říct a tak dostaly padáka. Mironet byl rychlý a tak už jsem dnešní odpoledne trávila s hodinkami, které vyhrály konkurz. Včera večer mi počítač sdělil, že je napadený virem a cpal se mi rovnou s programem. Protože to neumím, zavolala jsem SOS kamarádovi ajťákovi. Můj odhad, že se oznámení chová jako něco co mně chce okrást byl dobrý a pokus o zahnízdění viru byl zmařen hned v zárodku a tak konec dobrý, všechno dobré ...

Tak dnes to tu žije :-)))
Jsem ráda, že Jiřinka už plánuje dovolenou. To Hanku potěší :-))))
Stáňo, tak to je dobrá příhoda, také si dovedu představit Pavla jak tahá kapesník z kapsy :-)
Moje dnešní radost je, že jsem byla po roce na kontrole na klinice s mým zubním implantátem za 40 tisíc. Vše je v pořádku a kontrola za rok :-)

Nevzdávatse: tak to je krásný příběh :-).
Já mám radost z docela fajn dne sice stráveného na školení, ale využila jsem své znalosti a zúročila při aktuálně probíraném tématu :-).

Má dnešní radost je, že už mám skoro připraveny věci do lázní. Odjíždím sice až 5.5., ale kdo je připraven není překvapen :-)

Radosti mám z vašich humoresek. Usmívám se ještě teď, když vidím Pavla s nudlí u nosu.

Macatice: Na Verneovkách jsem vyrostla, ještě i moje děti. Když jsem je ale zkoušela číst s dětmi ve škole, "drhlo to". Jazyku autora už nerozuměly.
Já mám "veselou" příhodu s knoflíky. Manžel měl "za totáče" hnědý krátký hubertus. Dvouřadové zapínání, dragoun, nárameníky, ozdobné pásky dole na rukávech a obdoba na kapsách. A na všem knoflíky. V té době bylo běžně aplikovanou činností před čistírnou knoflíky ( zde čtyřdírkové ) odpárat a po čistírně znovu přišít. Jednak mne to dohánělo k šílenství, jednak mi to, jako studující matce s dvěma malými dětmi, zásadně narušovalo time management. A taky byl vždycky skoro konec sezóny, když jsem tam ty knoflíky konečně přidrátovala. Lepší a výstižnější výraz pro můj výtvor není. Dědeček ( jehož žena bývala vyhledávanou švadlenou ) často s ironickým úsměvem "obdivoval" rubovou stranu látky pod knoflíky. Zkrátím to. Jádrem příběhu byl v kapse zapomenutý kapesník, který zřejmě prošel i čistírnou. Mrzlo, až praštělo. Manžel se, po mnoha intervencích, konečně dočkal narychlo zprovozněného hubertusu. Venku se chtěl vysmrkat, kapesník měl v kapse, ale ejhle, byl prošitý knoflíkem zdobící patku na kapse. Když mi pak líčil, jak mu kvůli "nudli u nosu" zbylo pouze řešení sundat kabát, přiložit kapsu k nosu, vysunout kapesník a po akci se zase znovu obléknout, málem jsem se počůrala smíchy ( a to jsem byla mladice :-)).

Macatice tomu říkám plný vůz radostí! Díky! Jsem rada, že jsi připomněla cestování. Taky se pripravuju:-)
Jen nevím jestli tvůj manžel z té velké radosti neomdlel vyčerpáním :-))

sifaka: Tak drobné radosti všedního dne - vyprala jsem prádlo v pračce. Proč ta radost, říkáte si, ale na konci posledního praní byla v koupelně menší potopa - naštěstí skoro všechno vsákl chlupatý kobereček u vany. Podařilo se nám objevit, odkud to teklo, tak manžel vyčistil filtr a pořádně ho zašrouboval. První zátěžový test dopadl dobře.
Manžela jsem dokopala k velkému šití knoflíků, už jich na různém povlečení, košilích a pyžamu chybělo porůznu skoro deset. Mám šikovného mužského. :-)
A abyste neřekli, že jen nutím otročit druhé, tak já jsem se pustila do velkého žehlení. Vyprázdnila jsem celou žehlicí bednu, ještě mi tu sice pár kousků zbývá, ale to zvládnu dneska. Takže, milá poloopice, přípravy na dovolenou začaly, už mám zase co na sebe a nevypadá to jako onuce :-)
Včera jsem překonala svou lenost a vyrazila jsem ven mezi spřízněné duše na Klub Julese Verna. Zavzpomínala jsem při přednášce na staré časy, jak jsme se scházeli na vysokoškolských kolejích a vymetali antikvariáty. A pokecala s kamarády (to už ne při přednášce, ale před ní a po ní).
A mám se na co těšit i zítra - čeká mě po obědě setkání u kafe s mou květinovou jmenovkyní. :-)

Děvčata, nechci to tu zasmradat politikou ale pokud je pro stát (civilizovaný svět) lepší aby dědové a babičky chcípli u mašin, než by předávali pomoc předkům, a zkušenosti a lásku dalším generacím - nic jiného než vyhynutí si jako lidstvo nezasloužíme :-((
A teď honem někdo přidejte nějakou radost! Teď mne nic nenapadá:-[

Věruško, to máš úplnou pravdu, ale obávám se že se to jen tak brzy nezlepší.... To poškození je značné a ti co by to mohli ovlivnit na to kašlou... Tak ale důsledky neseme vsichni. U nás a v celé EU se usiluje o omezení apod, ale 3.svět to má uplně " na háku" ....Je to složité ale pokud se opravdu nezapojí všichni tak to zlepšení nikdy nepřijde :-(.

Děvčata, příroda nám dala znamení, že se k ní máme chovat úplně jinak, ale i tak si tím poradí. Tak uvidíme jak to dopadne! Nám pomrzlo skoro vše, ale nějak bylo a nějak bude.

Dneska jsem hlídala školkového souseda. Byla to docela milá společnost :-).

Ořešáky jsou tu taky přemrzlé, tak nebudou ani vlašské ořechy :-( Jen doufám, že ty velké stromy neuschnou, když přišly o všechny listy.

Budeme doufat, že příroda je mocná čarodějka. Některé jabloně ještě nejsou úplně rozkvetlé, jahody taky mají ještě poupata, tak to nějak dopadne:-) Horší to mají zelináři a ovocnáři, co se tím živí:-( O víkendu Je v Brodě výstava Zahrada, tak se tam chystám a těším se, že si nějaké, úlovky na zahradu dovezu.

Včera jsem byla po dlouhé době v Dolanech. Každý rok jsem si odtud vozila oříšky na vánoční cukroví. Všechny ořešáky pomrzly. Před naší domem někdo zabil šeříkový keř. Nechali jsme ho odborně ošetřit zahradníky. Včera jsem se na něj byla podívat a na kmeni se objevují první nesmělé výhonky (strom se zdál být úplně mrtvý) a příroda je mocná a tak i to, co pomrzlo se vrátí do života. Držme sobě i přírodě tlapky

Já na zahradě ještě nebyla - bojím se co tam uvidím.

Nj, je mi líto vás zahradnic. Větru, dešti neporučí ani AI :-)
Tak snad příští rok "kdo je připraven - není překvapen".

Taky jsem dnes obešla zahradu, je to smutný pohled... zmrzlý rybíz, angrešt, třešně, švestky, kiwi (byť se pne po baráku), pravděpodobně i smokvoň i přes netkanou textilii. Jahody mám zatím přikryté, tak uvidím v pátek. Borůvky, jablka a hrušky právě odkvétají, tak se uvidí časem. I v lese jsou zmrzlé dubové listy, divoké třešně i špendlíky. Takovou spoušť jsem ještě nezažila....

Dnes jsem sčítala škodu po mrazech, ve skleníku mi zůstali dvě rajčata z jedné řady, ale mám jich dost , tak nevadí. Jahody ty největší a první, také nebudou, ale mají plno nerozkvetlých poupat. Jablíčka jsou tak na polovic rozkvetlé, zatím mrkev ještě neleze. Kytičky odchází, škoda bylo to pěkné. Věrko, nic si s toho nedělej, já jsem se ráno sprchovala studenou vodou a najednou se někdy nemůžu postavit na nohy a také jsem přestala. Loni jsem touhle dobou chodila do bazénu i když jsem neměla puštěnou saunu a dnes si ani neškrtnu, bojím se aby jsem pak chodila.

Hanko, chtěla jsem to na dětech vyzkoušet, ale nechtějí. Jonatán špatně dýchá, ale nechce spolupracovat. Tak pořád na ně zkouším nějaké fígle, ale bez úspěchu. Na sobě mám rýmu vyzkoušenou a ucpaný nos uvolním :-)

Véruš, nic si z namáčení nedělej! Rosťa přece říká, že to není pro každého. A pokud ty to sama pocitově odmítáš, je tu přece i otužování vzduchem nebo sprchou. Netahej to pŕes závit! Méně je více :-)
Já to budu mít asi podobně jako ty - studené vody se přímo děsím. Pro mne nikdy plavání nebude, tak s tím už počítám. Loni jsem fest stáhla topení a méně se oblikám když jdu ven. Praktikuji 5,5,5 na zahřátí. Tak nebuď smutná, že ti to nejde jako Máši tulenici :-) Vždyť vlastně ty jsi nás na Rosťu upozornila a my se teď můžeme společně těšit z výsledků co se komu podaří, no ne? :-)
Zkoušela jsi i něco s vnoučaty když jsou “rýmičky”?

Já mám sudy plné vody. U nás docela dost pršelo. Horší ty mrazíky, už je zase 0. Odnesly to ořechy, brambory, třešně a asi i borůvky,:-(

Včera mne pozval muž do divadla, na Světáky, sešli jsme se s partou a šli jsme společně. Pak jsme si ještě poseděli, moc se to všem líbilo. Věrko, když začnu uklízet, musím to také honem odnést, oblečení a nějaké věci nosím do TYFLO CENTRA, tam se to vždy někomu hodí. jiřinko, také ještě nemám na zahrádce plnou nádrž, tak na zalévání skleníku zatím nosím od baráku vodu.

Mám radost z vašich komentářů. Knihu Změň svůj dech mám dávno přečtenou, protože jsem u Rosťi ve skupince o dost déle a pracuji na sobě :-) Je to opravdu znát, jen k ponorům jsem nedostala jako Máša. Bojím se kvůli ledvinám, zánět mi už 3x stačil a nechci to znovu zažít!
Dnes jsem se konečně dokopala k očistě našeho domečku, pomalými krůčky k vyšším cílům. Vytříděno 42 věcí na někomu se to může hodit a tříděný odpad - papír, plasty- směsný odpad. Jen doufám, že to dneškem neskončí na delší dobu. Jsem prostě sysel a když už začnu, musím to odvést co nejdříve, jinak jsem schopná vše vrátit na místo :-)

Mě dnes pobavila zpráva v novinách:
"Nad 500 - 600 metrů ještě bude sněžit i dál během dne. Pod touto hranicí prší, nebo prší s deštěm."

Já jsem za déšť ráda, na chatičce bylo příšerné sucho, tak snad něco napršelo i do sudu.
O víkendu jsem byla s kamarády u Svitav. Byla zima, ale u krbových kamen příjemně.

U nás dnes byla brigáda ve vsi, uklízel se rybník ( požární nádrž ) na návsi a plán byl splněn i přes nepřízeň počasí. Odpoledne se mi povedlo dokončit testy z U3V v tomto semestru ( Santini a Buonarroti ) a KONEČNĚ jsem si sedla ke zkracování rukávů na Kristýnině novém jarním kabátku ( pěkný vopruz, je třeba přešít i stahovací pásek na rukávech, navíc kabátek je vypodšívkovaný ... :-( ). Hotova s tím zatím nejsem, ale udělala jsem víc než polovinu práce a to celkem ke své spokojenosti s kvalitou :-).
Zdrhla: Taková setkání mám moc ráda. A knihu čteme ve stejnou dobu stejnou :-).
Zdenalan: Taky jsem přesazovala - dnes petunie.

zdrhla: to je pěkné setkání, hlavně když se léta nevidíte. Já mám dnes radost, že jsem měla den plný pohody, svítilo sluníčko a sedla jsem si na balkon a luštila křížovku. Ani jsem nic neupekla. Ale přesázela jsem pár rostlinek.

Začetla jsem se do knihy Změn svůj dech, kterou naplno teď v životě aplikuje Máša. Jsou to zajímavé informace, tak se vždy těším na pokračování. Deštivé počasí mi k tomu přeje.
Radost mám i z včerejší pohody, kdy jsem se 3 spolužačkami oprášila vzpomínky na společná školní léta. Se dvěma z nich jsem začala ve 3.třídě a dotáhly jsme to spolu až k matuře. Teď už je nám 70+.

Jatka 98, La Putyka. Úžasné představeni s neskutečným nasazením herců i akrobatů. Prostředí pravda velice zvláštní, ale tak nějak jsem to čekala.
Druhý dědeček mých vnoučat se tu učil na řezníka:-)

Tak koukám, že dnes nikdo z nás moc veselo nemá. Také přidám svoji trošku do mlýny. Pantáta byl dnes na další operaci, stav se zhoršil a nemohl chodit. První operace minulou středu a jeho nadšení ze života přešlo do splínu. Dnes druhá operace, dělali mu bypass cév ve třísle, aby nepřišel o nohu. Zatím je v umělém spánku a postupně ho budou probouzet. Operace dost náročná. Bude mu 80 let v srpnu a i on je smířený s tím, že se raději neprobudí než zůstat ležet bez nohy. Dobrá zpráva je, že operaci zvládl a zatím to vypadá dobře.
O pejska jsme také přišli. Měli jsme fenku jezevčíka Ťapku, měla nádory po celém těle, poprvé ji operovali a po pár letech se to vrátilo. Bylo jí 14 let a naší dcerce 1 rok a zrovna začala chodit. Ťapka ji začala ohrožovat, měla bolesti a veterinář říkal, že už jí není pomoci a čeká ji tak týden, dva v bolestech. Tak jsme ji nechali uspat, aby dcerce neublížila. Druhého pejska, 6 měsíční fenku nám porazilo auto a zemřela mi v náručí. Nic pěkného to nebylo a dost jsme ji doma obrečeli, ale náš Bolt nám vše vynahradil a už 10 let nám dělá radost :-)

Coumba: také jsem takhle přišla o pejska, je to hodně smutné, pan doktor mi řekl, k léčení to už není a až si to srovnáte v hlavě přijďte na injekci. Nosila jsem ho já a manžel, dva roky po schodech, schody nemohl chodit a nakonec jsem litovala že jsme ho tak dlouho trápili. Ať se správně rozhodnete