Glykemický index a redukce váhy

Nutnost snížení energie:

Ve světě již bylo vymyšleno tisíce diet, kdy často jedna popírá druhou. Všeobecná shoda panuje minimálně mezi odborníky v tom, že pokud chceme hubnout, musíme snížit příjem energie.

Odborníci se shodují i v tom, že nevyvážená strava, kdy lidé hubnou např. konzumací ovocných štáv či tukožroutské polévky, živí se vajíčky či vlákninovými preparáty, žvýkají pšenici či dodržují jiné jednostranné diety, škodí tělu i duši. Jak si sestavit jídelníček, jaký má být poměr základních živin, v tom už úplná shoda není. Naskýtá se otázka: hubnou dva lidé při shodném energetickém příjmu stejně, pokud se liší skladba jejich jídelníčku?

Optimální poměr živin

Poměrná jednota panuje mezi odborníky v tom, že by se měly omezit tuky. Z našeho energetického příjmu by měly tvořit zhruba 30 % energetické hodnoty. Klasická výživová doporučení dále tvrdí, že skladba jídelníčku pro nehubnoucí by měla být taková, aby 12 % energetické hodnoty tvořily bílkoviny a 58 % zbývá na sacharidy. Při hubnutí by percentuálně měly sacharidy zaujímat okolo 40-50 % energetické hodnoty, což představuje 120 – 150 g sacharidů při příjmu okolo 5 000 kJ. Ještě v době poměrně nedávné jsme slýchali ze všech stran doporučení zvýšit spotřebu komplexních sacharidů, konkrétně tedy těstovin, rýže, brambor, pečiva a dalších obilovin. Tato snaha vycházela z logického předpokladu, že pokud chceme snížit spotřebu tuků, musíme je nahradit něčím jiným a sacharidy se zdály být tím nejvhodnějším náhradníkem. Postupně ovšem praxe začala odhalovat nové skutečnosti a je jisté, že při výběru sacharidů budeme muset brát v úvahu jejich glykemický index, tedy schopnost ovlivňovat hladinu krevního cukru a ještě jejich příjem snížit ve prospěch bílkovin.

Glykemický index

Bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru (glykemie) více, jiné méně. Dřívější klasifikace sacharidů na „cukry jednoduché – rychlé“ a „sacharidy pomalé komplexní“ není v souladu s glykemickým indexem potravin.

Problém zůstává stejný. Čím prudčeji stoupá po požití potravy hladina cukru v krvi – (zvýší se glykémie), tím je to pro hubnutí nevýhodnější. Vyplavuje se hormon inzulin, který podporuje ukládání tuku v organismu. Nadměrný pokles hladiny cukru v krvi způsobuje hypoglykémii, která je doprovázena nepříjemnými pocity podrážděnosti, nervozity, pocity hladu a vede k další konzumaci většinou sladkého, které nás sice těchto nepříjemných pocitů zbaví, ale opět rozhoupe výkyvy cukru v krvi. Dříve se brala pro ovlivnění hladiny cukru v krvi v úvahu mimo jiné složitost molekuly. Za „rychlé cukry“ byly brány ty, co měly jednoduchou molekulu (cukr do kávy) a zvyšovaly údajně hladinu cukru v krvi rychleji než pomalé cukry, kam byly řazeny sacharidy (obiloviny, brambory, rýže), jejichž složená molekula musela být při trávení chemicky rozložena na cukr jednoduchý. Glykemický index potravin však není podmíněn složitostí molekuly sacharidu. Měřením bylo zjištěno, že některé sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Většinou se vychází z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Hodnoty se zjišťují experimentálně (můžete je najít na internetu na www.glycemicindex.com). Čím vyšší hodnotu glykemického indexu potravina má, tím více se po jejím požití rozhoupe hladina cukru v krvi, a tím hůře pro hubnutí. Začne se vyplavovat inzulin a nastartují všechna negativa výše uvedená. Lze tedy říci, že pokud budou 2 lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, je pravděpodobné, že zhubne více ten, který bude jíst potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.

Potraviny s nízkým GI přispívají ke kontrole váhy tím, že:

nezpůsobují kolísání hladiny cukru v krvi se všemi negativními důsledky

zvyšují citlivost na inzulin

nevyvolávají negativní subjektivní prožitky včetně hladu

podporují pocity nasycenosti

stimulují oxidaci tuků

po cvičení pomohou doplnit přiměřeně zásoby sacharidů v krvi