Během své praxe v individuální i skupinové terapii jsem vyslechl tisíce příběhů. Přestože byl každý unikátní, v jednom bodě se často protínaly: v hledání vnitřního klidu a stability. Jako psycholog se vzděláním v přístupu zaměřeném na člověka vedu klienty k porozumění jejich nitru. Často se mě však lidé ptají, proč se jich v poradně ptám i na to, co jedí, jak spí a zda se hýbou. Odpověď je prostá. Zdravá mysl potřebuje zdravý domov a tím je naše tělo.

Představte si svou mysl jako špičkový software. I ten nejdokonalejší program bude vykazovat chyby a padat, pokud jej spustíte na zastaralém, přetíženém nebo neudržovaném hardwaru. Naše tělo je tímto hardwarem. Moderní psychologie dnes již neodděluje procesy v mozku od procesů ve zbytku těla. Žijeme v symbióze, kde každé sousto a každý krok přímo promlouvá k naší psychice.

Mnoho lidí vnímá zdravou stravu jen skrze optiku kalorií a hubnutí. Z pohledu psychologa je však jídlo především nástrojem pro emocionální regulaci. To, co vkládáme do úst, přímo ovlivňuje neurochemii našeho mozku.

Nestabilní hladina cukru v krvi, způsobená průmyslově zpracovanými potravinami, je častým spouštěčem úzkostných stavů, podrážděnosti a pocitů vyhoření. Když svému tělu dopřejeme vyváženou stravu, dáváme mu stabilitu. Tato fyzická stabilita se následně stává kotvou pro naši psychiku v rozbouřeném světě. Zdravý talíř je tak v podstatě prvním terapeutickým aktem, který pro sebe můžete v daný den udělat.

Pohyb je pro mě osobně i profesně přirozeným antidepresivem. Když sportujeme, tělo vyplavuje endorfiny, dopamin a serotonin. Koktejl látek, které nám pomáhají cítit se lépe. Ale je tu ještě hlubší psychologický rozměr: vztah k vlastní moci.

V depresi nebo při chronickém stresu často prožíváme pocity bezmoci. Sport nás vrací do role tvůrce. Ten moment, kdy se rozhodnete jít běhat, i když se vám nechce, je klíčovým momentem budování sebeúcty a disciplíny. Disciplína v mých očích není trest, ale nejvyšší forma sebelásky. Je to slib, který dáváte sami sobě, a jeho plnění buduje vaši vnitřní sílu (rezilienci).

Mým posláním je pomáhat lidem nacházet harmonii. Jsem přesvědčen, že duševní zdraví není cílová stanice, ale neustálý proces péče. Moje akademické zázemí a klinická zkušenost mi potvrzují, že nejlepších výsledků dosahujeme, když k sobě přistupujeme jako k celistvé bytosti.

Pokud se rozhodnete změnit svůj životní styl, tedy začít se lépe stravovat nebo se pravidelně hýbat neberte to jako projekt na „opravu“ těla. Berte to jako investici do své psychické pohody. Sám vím, že když se začnete ve svém těle cítit jako v bezpečném a funkčním domově, vaše mysl dostane křídla k tomu, aby se mohla plně rozvinout a uzdravit :-)

Autor: Marek Horňanský