Tak jsem se do toho zase dala. Už nevím po kolikáté, ale říkám si, že TENTOKRÁT to určitě zvládnu.Když jsem začínala naposled, ze začátku mi to šlo opravdu bezvadně, ale pak jsem polevila a přestala si každý den zapisovat co, kdy, kde, jak a proč a pak najednou uplynulo 3/4 roku a já tu zase sedím u PC a brečím do klávesnice. Naposledy se mi povedlo shodit 6 kg. Ale co to je proti těm 30-ti, které mi přebývají do ideální váhy.Nevím, jestli to sama zvládnu, protože doma nemám podporu. Když si dám menší porci, manžel se "naštve", že se odbývám. Jediné, co uznal je, že nemám ráda ani hranolky, ani čipsy, ani sušenky, ani salámy. To mohl být na mě naštvaný, jak chtěl, ale já přece nebudu jíst to, co mi nechutná. On taky nejí brokolici, i když mě chutná. Dala jsem si cíl shodit 7 kg. To není tak moc a snad mi to půjde. Potřebovala bych nějaký pořádný relax, kde by se někdo staral jen o mě, abych se nedřela, nestresovala, pravidelně jedla a cvičila a měla čas na své koníčky. Máme roční holčičku, která začíná běhat, a já bych chtěla být zase tak obratná, jako to bývalo dřív, aby mi nebolely nohy a stíhala té naší tryskomyšičce. Nechci skončit jako ty holky v amerických dokumentech o hubnutí, které si stěžují, že už nic nezvládnou, protože jsou tak strašně tlusté. Chtěla bych být krásná štíhlá maminka pro svou holčičku a sexy ženuška pro mého mužíčka (i když tvrdí, že mu sexy připádám pořád). Chci se na sebe dívat do zrcadla a neříkat si, fuj já jsem tak strašná tlustoprdka. Snad mi to tentokrát opravdu vyjde.