Kola autobusu se točí dál... pořad tu dětskou písničku zpívám Honzíkovi. I můj život se točí na takovém kole. Střídám cyklus náruživého sledování seriálu, kdy se od něj prostě nedokážu odtrhnout, abych ho pak vyměnila za knihu, kterou čtu prakticky nonstop, dokud jsou pokračování a pak přijde procitnutí, kdy si řeknu, že je třeba něco se svým životem udělat.

A to se potom pustím do diety a cvičení a péče o domácnost a říkám si, jak to asi všechno stihnout a jak to nastavit, aby vše bylo co nejjednodužší a přesto co nejdokonalejší.

Právě jsem opět došla do této fáze. A chci o tom psát sobě, svému staršímu já i náhodnému čitateli. O pravidlech, která si nastavuji, úkolech, které si dávám a jak je plním. Chci dát nějakou formu myšlenkám, abych je odložila do myslánky, kterou mi budiž tento deník.