A máme tu další výzvu – a jéje, zelenina! Vy ji zřejmě všichni máte rádi. A mně, hned po pohybu, nejvíc kazí můj Index zdravého životního stylu. Tohle mi snad dělají organizátorky naschvál. To je pomsta za to, jak jsem na začátku psala o tom, jak jsou výzvy jednotvárné.
Když já tu zeleninu fakt nemusím, já jsem byla vždycky ráda, když jsem splnila těch 350 g v Sebekoučinku, aby byl semaforek zelený – a teď po mně chtějí rovnou 600 g! Pravda i včetně ovoce, ale stejně...! Pro Martashi je 100 g kysaného zelí jako nicotná mňamka, pro mě vrcholný výkon k večeři.

Tak si uděláme inventuru. Copak to tady máme, čím se to budu muset celý týden živit...?
Na balkoně karfiol. Ten jsem koupila ještě o víkendu. No, bude se hodit.
V lednici okurky hadovky, pytel kysaného zelí, rajčata a – ááá, žampiony. Sebekoučink je taky počítá mezi zeleniny, ty jsou moje záchrana!
Tady ve skříňce želatinoví medvídci. Cooo? Že to není zelenina? Fakt ne? Vždyť jsou tak krásně barevní – zelení jako okurka, oranžoví jako mrkev, žlutí jako kukuřice, červení jako kapie... Na tak když říkáte, že ne, tak je zastrčím zpátky.
Tak vedle ve skříňce. Cibule!!!  Cibulička sladká, hop héj, cibuláři jedou... Cibule, jediná zelenina, která se dá jíst. A česnek hned vedle, to je přece taky zelenina.
Tady máme nějaké konzervy a sklenice. Sterilovaná červená řepa, vida, to není špatné. A plechovky hášku. To je přece také zelenina, nemusím ho dávat jen do bramborového salátu. A hned vedle je kukuřice. A houby v octě. A nakládané okurky.

Hm, ono té zeleniny zase není tak málo...

Ale ti medvídci... Nedali by se považovat aspoň za ovoce? Jsou tak krásně barevní a bylo tam na regále napsáno "ovocné želé". Fakt ne? No, tak ne, no.

Ale mandarinky ovoce jsou, to už mi nikdo nevymluví!

A zbývá mrazák – zeleninová směs pod svíčkovou, tu bych si mohla někdy udělat. A směs mrkev, hrášek, kukuřice.

Tak uvidíme, co z toho tento týden všechno připravím a sním. Dneska už jsem začala tím květákem.