Ve světě, kde tempo života neustále zrychluje, často hledáme způsoby, jak pečovat o své tělo i mysl. Přemýšlíme nad tím, jak zvládat stres, jak mít více energie, jak být odolnější vůči každodenním výzvám. Mnohdy se však zapomínáme zaměřit na jeden z nejzásadnějších faktorů, který má hluboký dopad na naše zdraví. A tím je strava.

Strava neovlivňuje pouze naši tělesnou schránku, ale zasahuje mnohem hlouběji: do naší psychiky, nálady a celkové životní pohody. V posledních letech se objevuje stále více vědeckých výzkumů potvrzujících, že to, co jíme, může ovlivňovat nejen naši váhu, ale také naši schopnost zvládat stres, naši emoční stabilitu i kvalitu spánku. Potraviny, které denně konzumujeme, se stávají palivem pro náš mozek, ovlivňují produkci hormonů a neurotransmiterů, které regulují nejen tělesné procesy, ale i naši náladu a mentální výkonnost.

  „Jsme to, co jíme. Proto ho vybírejme s láskou k sobě ...“

Možná si to neuvědomujeme, ale existuje úzké propojení mezi naším „druhým mozkem“ Tedy střevy a psychikou. Střeva jsou domovem milionů mikroorganismů, které ovlivňují nejen trávení, ale i náš imunitní systém a nervovou soustavu. Právě proto se stále častěji skloňuje pojem „psychobiotika“, tedy potraviny a látky, které svým působením podporují duševní pohodu.

Příjem potravy přitom patří mezi nejzákladnější lidské potřeby, zpracováním potravy organismus získává energii pro pochody jako je dýchání, činnost srdce a fyzická aktivita. Bez přijímání potravy by život člověka nebyl možný. Již Hippokrates zdůrazňoval význam výživy ve svém známém výroku: „Ať se ti strava stane lékem a lék stravou“. Díky potravě člověk získává energii potřebnou pro tělesné výkony a vytváření tepla, zároveň přijímáním potravy dochází k obnově tkání a buněk. 

V současném období se společnost nemusí vyrovnávat s nedostatkem potravy, právě naopak. Potravy je nadbytek, fyzické aktivity však nedostatek. Jsme pravděpodobně potomky jedinců, kteří byli nuceni přežít hladomor, sucha a války. A právě z tohoto důvodu se nedokážeme vyrovnat s nadbytkem živin. Výsledkem je stoupající tendence výskytu obezity a dalších onemocnění. Vlastními rozhodnutími každý ovlivňuje zda stravou podpoří vznik různých zdravotních potíží, nebo přispěje k udržení zdraví. Potraviny mohou být pro organismus prospěšné, nebo naopak škodlivé. 

Nesprávná skladba potravy konzumovaná dlouhé období je bezprostřední nebo přinejmenším nepřímou příčinou rozvoje chronických civilizačních onemocnění. Výsledkem chronických civilizačních onemocnění je v mnoha případech předčasná smrt jedince. V případě, že tato onemocnění nezpůsobí předčasnou smrt, pak však každopádně zkracují období aktivního života člověka.

Jak jsme si ukázali, strava není jen běžnou součástí našeho každodenního života, která nám zajišťuje pocit nasycení. Je to mocný nástroj, kterým můžeme ovlivnit nejen své fyzické, ale i duševní zdraví. Naše volby na talíři mají přímý dopad na fungování mozku, hladinu energie, emocionální stabilitu i celkovou odolnost vůči stresu.

„Jídlo je naším nejlepším lékem i nejhorším jedem. Volba je na nás ...“

Není žádným tajemstvím, že vyvážený jídelníček bohatý na čerstvé ovoce, zeleninu, kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a vlákninu přispívá k lepší fyzické kondici. Dnes už ale víme, že tento způsob stravování podporuje i naši psychickou pohodu, zlepšuje schopnost soustředění, snižuje riziko deprese a úzkosti a posiluje celkovou vitalitu. Naopak, dlouhodobý nadbytek průmyslově zpracovaných potravin, nadmíra cukru, alkoholu či nezdravých tuků může vést nejen k tělesným obtížím, ale i k poruchám nálady a snížené mentální výkonnosti.

Je důležité si uvědomit, že vliv stravy na duševní zdraví není okamžitý – jde o postupný proces, který vyžaduje trpělivost a důslednost. Malé změny v jídelníčku se však mohou v dlouhodobém horizontu promítnout do velkých rozdílů v naší kvalitě života. Klíčem je najít rovnováhu, naslouchat svému tělu a vědomě vybírat takové potraviny, které nám dělají dobře. Nejen fyzicky, ale i psychicky !

Strava by pro nás neměla být jen nutností nebo zdrojem obav, ale především radostí, inspirací a způsobem, jak o sebe pečovat. Zaměřme se na pestrost, čerstvost a přirozenost v jídle, dopřejme si pravidelnost a nezapomínejme ani na dostatek hydratace. Věnujme pozornost tomu, jak se po různých jídlech cítíme, a nebojme se v případě potíží obrátit na odborníka. Ať už výživového poradce, nebo psychologa.

Vliv stravy na naši mysl i tělo je obrovský a často podceňovaný. Věřím, že každý z nás má moc ovlivnit své zdraví vědomými denními volbami. Možná právě dnešek je tím správným dnem začít. Vaše tělo i duše vám za to poděkují. Autor: Marek Horňanský psycholog, PhDr.