Jaký by měl být denní příjem železa a proč škodí jeho nedostatek i nadbytek?

Autor článku: Lenka Vymlátilová, Odborná recenze: Katarina Jirková, Hanka Pávková Málková

Nedostatečný příjem železa

Nedostatek železa je celosvětově nejčastěji se vyskytující nutriční nedostatek ⁽¹⁾.

Nemáte-li denní ztráty železa pokryty výživou, jeho zásoby se snižují a s nimi klesá i množství červených krvinek.

>> Jaké jsou nejlepší zdroje železa? Dočtete se v článku tady <<

U mužů se hladina hemoglobinu pohybuje v rozmezí 130 až 180 g/l, u žen vlivem menstruace hladina kolísá v rozmezí 120 až 160 g/l. Poklesne-li hodnota hemoglobinu pod uvedené hodnoty, hovoříme o anémii. ^(2,3,4)

Rizikové pro rozvoj anémie jsou mimo krvácení i přísné diety včetně veganství, vegetariánství, a poruchy trávení, kdy nedochází k dostatečné absorpci železa.

Obvykle lékař vyšetřuje anémii tak, že zkontroluje kompletní krevní obraz (včetně hemoglobinu, hematokritu a dalších faktorů). Pokud jsou tyto hodnoty pod normou, lze měřit hladiny feritinu a transferinu, aby se určilo, o jaký typ anémie se jedná. Ne všechny anémie jsou způsobeny nedostatkem železa. Nejčastějším typem ovšem je sideropenická anemie způsobena právě nedostatkem železa nebo většími krevními ztrátami.

Známky anémie z nedostatku železa:

Únava, slabost, pokles fyzické výkonnosti, točení hlavy, citlivost na chlad, dušnost, zrychlený srdeční tep, bledá kůže, vypadávání vlasů, snížená kvalita nehtů až koilonychie (tzv. lžičkovité nehty), poruchy chuti k jídlu, plynatost, úbytek na váze, bolest na hrudi při námaze, palpitace (pocit silného bušení srdce), bledost sliznic^(2,4).

Nadměrný příjem železa

Rizikový je i nadměrný příjem železa. Ve skutečnosti je železo tak toxické, že jeho vstřebávání v trávicím traktu je pečlivě hlídáno a regulováno pomocí hormonu hepcidin.

Funguje to velmi dobře (pakliže netrpíte nějakým onemocněním) takto:

máte-li moc železa, zvýší se hladina hepcidinu a sníží se vstřebávání železa
máte-li nízké zásoby, sníží se hladina hepcidinu a vstřebávání železa se zvyšuje.

Pozn: Hormon hepcidin byl objeven teprve v roce 2000 a zjistilo se, že se uvolňuje při zánětu. Proto například velcí sportovci (na velkou zátěž tělo reaguje zánětem) z důvodu vyšší hladiny hepcidinu mohou trpět nedostatkem železa, což zase zpětně a negativně ovlivňuje jejich sportovní výkon ⁽⁵⁾.

Železo má silné oxidační účinky a může poškozovat buňky. Působí opačně než antioxidanty.

Proto je železo vázáno na bílkoviny (feritin, transferin), aby nenapáchalo v organismu škody. Jeho toxické účinky se projevují zejména tehdy, putuje-li železo organismem „volně“.

Znáte rčení, chová se jako utržený z řetězu? Tak zde můžeme použít paralelu, chová se jako železo utržené z bílkoviny.

Jak jsme uvedli výše, problémem je spíše nedostatek železa než jeho nadbytek. Přesto k předávkování dochází při neuváženém užívání doplňků s obsahem železa.

Pečlivě čtěte příbalové letáky a poraďte se s lékařem. Pokud nemáte laboratorně zjištěný nedostatek železa, může vám užívání doplňků s železem uškodit!

Mezi příznaky otravy železem patří bolesti břicha, nevolnost a zvracení. Přebytečné železo se hromadí v orgánech a v krajních případech může způsobit vážné poškození jater, srdce a dalších orgánů. Přetížení železem může také vyvolávat rakovinu ⁽⁶⁾.

Doporučené denní dávky pro příjem železa

DACH (2019) doporučuje vzhledem k denním ztrátám a nízké biologické využitelnosti

10 mg železa denně pro muže a ženy po menopauze
15 mg železa pro menstruující ženy

Zvýšená potřeba železa je nutná v obdobích

V obdobích růstu (děti do 6 let 8 mg, do 10 let 10 mg, poté kluci 12 mg a dívky 15 mg/den)
Při větším krvácení, resp. dárcovství krve
V těhotenství 30 mg/den
Při kojení 20 mg/den
Vegetariánům a veganům je doporučován dvojnásobný příjem, jelikož jejich strava obsahuje pouze nehemové železo.