zdroj: Slaná fakta o soli - Publikace Česká technologická platforma pro potraviny
Chlorid sodný je vhodným nosičem nedostatkového jódu, proto bývá k soli přidáván – dochází k obohacení potraviny o jodid nebo jodičnan draselný - v množství 20 až 34 miligramů jódu na kilogram.
V potravinářské výrobě v ČR však není použití soli obohacené jódem povinné.
Sůl může být také obohacována fluorem, který je pokládán za prvek nezbytný pro tvorbu zubů a kostí.
Jedlá sůl s přídavkem jódu
Počátkem minulého století byla objevena spojitost mezi nedostatkem jódu v lidském těle a činností štítné žlázy, jejíž hormony jsou nepostradatelné pro správný vývoj organismu. Rizikovou skupinou populace jsou především děti (ohrožen je již plod v těle matky), přičemž u dospělých vede špatná činnost štítné žlázy k poruchám metabolismu, obezitě, zvýšené únavě, problémům s otěhotněním a zvýšené potratovosti, u obou pohlaví k neplodnosti.
Hlavní příčinou onemocnění štítné žlázy je nedostatek jódu v přijímané potravě.
Jódový deficit zůstává i ve 21. století významným problémem. Podle odhadů WHO žije v současné době v podmínkách nedostatečného přívodu jódu 2 až 2,2 miliardy lidí. ČR byla v minulosti oblastí s různým stavem jódového deficitu, v některých regionech se vyskytovaly i jeho nejzávažnější formy včetně endemického kretenismu. Československá republika patřila mezi země s časným řešením jódového deficitu. Na základě rozsáhlého epidemiologického průzkumu začala suplementace jedlé soli jódem, díky čemuž došlo k úpravě patologicky snížené jodurie a u dětí a dospívajících k výraznému ústupu frekvence strumy.
Těmito úspěchy byla negativně ovlivněna další aktivita v řešení jódového deficitu. V 80. letech minulého století se objevily varovné údaje o zhoršení stavu štítné žlázy u nás. Komplexní interdisciplinární přístup vedl ke zlepšení stavu tak, že v roce 2004 dosáhla ČR kompenzace jódového deficitu podle kritérií WHO.
Jedlá sůl s fluorem
Jedlá sůl obohacená o fluor byla poprvé navržena v roce 1950 ve Švýcarsku doktorem Wespim, a to na základě úspěšné jodizace soli užívané již od roku 1920. Jako první zavedlo fluoridaci soli město Curych v roce 1955, poté ostatní kantony. V ČR bylo v roce 1994 schváleno užívání fluoridované soli pro použití v domácnosti. Měla by se však užívat jen v oblastech, kde je koncentrace fluoru v pitné vodě nižší než 0,6 miligramů na litr. Fluorid (fluorid sodný nebo fluorid draselný) se při výrobě takto upravené soli přidává ve formě roztoku, což usnadňuje jeho konstantní a homogenní distribuci. Při používání soli s obsahem fluoru 250 miligramů na kilogram se uvádí, že například ve Švýcarsku a Maďarsku poklesl výskyt zubního kazu až o 60 %. V kombinaci s fluoridovanými zubními pastami u švýcarských dětí bylo pozorováno snížení kazivosti až o 93 %, což je považováno za srovnatelné s obohacenou pitnou vodou.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
