TOPlist


Výživová doporučení – jak předat informace veřejnosti?

 

RNDr. Pavel Suchánek

Fórum zdravé výživy

 

Lidé stále častěji tápou, která doporučení týkající úprav stravy a celkového životního stylu jsou ta pravá, kterými by se měli řídit. Současně se totiž nabízí řada rad a osvědčených receptů na úpravu životosprávy, mnohdy však z různých zdrojů a naprosto protichůdných.

 

Stravovací návyky každého z nás se v čase mění, a to nejen ve vztahu k našemu věku. Zatímco v pubertě se zajímáme hlavně o množství stravy a většinou příliš nesledujeme její energetickou
a biologickou hodnotu, v produktivním věku si častěji hlídáme, co jíme, například ve vztahu k tělesné hmotnosti, hladině cholesterolu v krvi nebo krevnímu tlaku. Zejména v pozdějším věku se pak strava velmi přizpůsobuje našemu aktuálnímu zdravotnímu stavu. Vývoj můžeme zaznamenat
i ve stravovacích zvyklostech celé společnosti, resp. v celé populaci. Stravovací návyky vypadaly jinak v letech padesátých, jinak v osmdesátých, jinak vypadají nyní. Složení stravy v těchto obdobích se pak projevilo i na celkovém zdravotním stavu populace. Vývoj zdravotního stavu, výskyt konkrétních onemocnění a statistiky o nejčastějších příčinách úmrtí v populaci by měly ovlivňovat naší stravu a vést k případným změnám v jejím složení. Výsledkem by pak mělo být ovlivnění výskytu těchto onemocnění a předčasných úmrtí na ně. V současnosti jsou to například onemocnění srdce a cév nebo některá nádorová onemocnění.

 

Stravovací zvyklosti a jejich změny, a současně i aktuální zdravotní problémy populace, bývají sledovány a hodnoceny odbornými společnostmi. Ty vydávají na základě získaných výsledků různých studií doporučení, jak by se měly naše zvyklosti měnit, tedy co je třeba ve stravě omezovat, co upřednostňovat.  Například, na základě současného velmi rozšířeného výskytu obezity mezi dospělými i dětmi, vysokému počtu osob s cukrovkou či vysokou hladinou cholesterolu a statistikách
o nejčastější příčině úmrtí (nemoci srdce a cév), odborné společnosti vydávají upozornění na tyto problémy a spolu s nimi i doporučení, jak dané problémy řešit ve vztahu ke stravovacím zvyklostem
a návykům, případně ve vztahu k celkovému chování.

 

Problémem těchto doporučení je, že jsou většinou velmi dlouhá, a co je pro běžnou populaci zcela zásadní, i poměrně složitá a příliš odborná. Většina veřejnosti si tak nedokáže představit konkrétní každodenní změny v jídelníčku, jaké by lidé měli a udělat, které potraviny konkrétně vybírat častěji,
a které méně často, které omezovat, případně zcela vyřadit, a které naopak konzumovat prakticky bez omezení. Proto je důležité odborná doporučení přenést do jednoduchých a přitom pravdivých hesel
a bodů, a pro zjednodušení se velmi osvědčilo přenesení do graficky srozumitelné formy.

 

Grafické zpracování vycházející z odborných doporučení musí odrážet několik požadavků, jako je výběr potravin v rámci jednotlivých potravinových skupin, frekvence jejich konzumace, případně jejich doporučované množství, ideálně zobrazit potraviny tak, aby nebyla možná jejich nevhodná záměna. Mezi grafickými modely se díky těmto požadavkům velmi osvědčily různé pyramidy, protože právě tvar se zužující se špičkou graficky velmi názorně ukazuje, které potraviny konzumovat omezeně, a které jsou naopak základem každodenního jídelníčku. Navíc je možné doporučení dle ní aplikovat na velmi různorodou skupinu zdravotních problémů, resp. na široké spektrum lidí. K těmto účelům se Fórum zdravé výživy rozhodlo aktualizovat a graficky oživit výživovou pyramidu
a nabídnout ji veřejnosti jako jednoduchý návod k dodržování současných odborných výživových doporučení.

 

Příklad výživových doporučení*

  • Příjem nasycených mastných kyselin (SAFA) by měl být nižší než 10 % (20 g), polyenových (PUFA) 7 - 10 % z celkového energetického příjmu. Poměr mastných kyselin řady n-6:n-3 maximálně 5:1. Příjem trans-nenasycených mastných kyselin (TFA) by měl být co nejnižší
    a neměl by překročit 1 % (cca 2,5 g/den) z celkového energetického příjmu.
  • Snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den (s optimem 100 mg na 1000 kcal, včetně dětské populace).
  • Snížení spotřeby přidaných jednoduchých cukrů na maximálně 10 % z celkové energetické dávky (tzn. u dospělých lehce pracujících cca 60 g na den), při zvýšení podílu polysacharidů. U nekojených dětí má významnou roli příjem oligosacharidů s prebiotickým účinkem
    k podpoře rozvoje adekvátní střevní mikroflóry.

 

Praktická interpretace:

  • Na studenou kuchyni i přípravu pokrmů používejte kvalitní tuky rostlinného původu, jako jsou rostlinné oleje (např. olivový, řepkový) a kvalitní margaríny. Omezte spotřebu másla, sádla, tučného masa, tučných mléčných výrobků, uzenin a ostatních masných výrobků, sušenek
    a dalších výrobků s náplní či polevou, cukrovinkám neznámého složení.
  • Omezte konzumaci vnitřností a tuků živočišného původu včetně jejich zdrojů (kromě tučných ryb)
  • Zeleninu a ovoce zařazujte do jídelníčku denně nejlépe ke každému jídlu, v celkovém denním množství 600 g. Dávejte přednost celozrnným variantám potravin, nevyhýbejte se luštěninám. Zároveň omezte spotřebu cukru a potravin cukr obsahujících včetně slazených nápojů.

 

*Čerpáno z Konečného znění výživových doporučení pro obyvatelstvo ČR, duben 2012

Hodnocení (10 hlasů):

Komentáře

Komentáře je možné psát až po přihlášení. Pokud již máte účet, přihlaste se prosím. Pokud ještě účet nemáte, registrujte se

20. 06. 2013 13:35

mimino

Neodborník nepozná,kolik čeho je,když to na obalu není napsané.

10. 06. 2013 21:30

Hanuja

Zajímavě vysvětleno. Nyní je potřeba se tímto řídit.

Reklama - díky našim sponzorům můžete využívat tyto stránky zdarma

Reklama - díky našim sponzorům můžete využívat tyto stránky zdarma