TOPlist
Sledujte nás:

Hubnutí s antidepresivy

Zpět
Autor: sayonara
Ve skupině: Kila a stres
Počet členů: 181
Založeno: 31. 08. 2014

Co dělat, když naše psychika není v ideálním stavu, bez léků to zatím jde zvládat těžko, ale kila navíc náladě taky nepřispívají...

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

08. 07. 2017 22:26

Mám podobnou zkušenost, sedavé zaměstnání, stres, minimum pohybu, a po antidepresivech jsem za dva roky přibrala necelých 20 kg.Hrůza. Navíc beru taková, po kterých se tvoří tuková vrstva sama. Jak s tím dolů, když se mi večer už nechce ani hýbat? Jsem třetí týden v sebekoučinku, moc se mi nedaří, ale snažím se to postupně srovnávat.

23. 04. 2017 11:12

Antidepresiva mi za loňský rok dodala 10kg. Zrušit je nemůžu, tak jsem se rozhodla s nimi poprat. Od ledna mám zatím dole 2kg, ale nevzdávám to, i když je to , bez pohybu, těžký boj. Navíc si myslím, že to není jen těmi antidepresivy, ale i léky na bolest :-(

03. 09. 2014 18:11

Všechny vás tu zdravím, jsem tu nová, tak se tak rozhlížím a koukám, co by mi mohlo pomoct....Moc obdivuju všechny, kdo dávají na net fotky "před" a "po", tedy všechny, kterým se vlastním úsilím podařilo zhubnout, vytvarovat si postavu... Tiše doufám, že se mi taky jednou poštěstí sem nějakou tu změnu dát. Bohužel, ani po změně jídelníčku a pravidelném cvičení a běhání, se mi nedaří zhubnout, ba naopak vesele přibírám a přebírám, i když pomaličku. Máte tu některá zkušenost s braním antidepresiv, konkrétně ráno Cypralex a večer Mirtazapin a přibíráním? Už dva a půl měsíce 4x týdně běhám (30 - 45 minut), 3x týdně 15 minut cvičím, k tomu nachodím plno kilometrů, občas přidám kolo nebo plavání a výsledek za ty dva měsíce? 2 - 4 kila nahoře, rosolnaté břicho stále, celulitida stále..... Jsem zoufalá. Od 1.10. nastoupím do práce a pak nebude tolik času na pohyb....to ze mě bude koule??? Bohužel antidepresiva můžu prý vysadit nejdřív na jaře:-( Máte s tím některá taky zkušenost?

03. 09. 2014 16:51

když moc dodržuji sebekaučink, dost se to negativně odrazí na psychice, začnu mít deprese a nespavost a pak jdou kila zase nahoru, nejlepší je zlatá střední cesta, moc se nepřejídat a naopak moc to nepřehánět

02. 09. 2014 19:02

Jen na vysvětlenou, když jsem psala, že jsem byla psychicky na dně, tak to rozhodně nebylo z nadbytečných kil!!!

01. 09. 2014 13:39

Jen škoda, že moje psychická pohoda nestojí na ztracených kilech. Mám dole 6, měla bych být šťastná, ale válcují mě jiné věci o moc víc, než to, jestli se vejdu nebo nevejdu do kalhot.

31. 08. 2014 13:36

Za sebe můžu říct, že jsem psychicky začátkem roku byla na dně avážně když jsem začala systematicky plánovat a vážit jídlo, začala jsem hubnout a psychika se mi dost zlepšila. Až tak, že jsem měla pocit stálé lehké opilosti, protože mi to šlo skvěle. Je moje blbost, že jsem si dala pauzu, protože mne to ve výsledku hrozně rozhodilo. I pro tvojí psychiku bude skvělý, když budeš jídlo plánovat den předem, protože tě to nebude nutit improvizovat a z toho plynoucí výčitky, když se třeba nezadaří. Neustále pěju chválu na genialitu jednoduchosti tohoto stravování. Fakt stojí za to, dát si den předem tu práci a naplánovat si hezky vyvážený jídelníček B-T-S, člověk nemá potřebu mlsat a kila jdou pomalu, ale jistě dolů (zpočátku rychle). Jo a nezapomeň dodržovat pitný režim, hraje to dost velkou roli. Tak ať se brzy dočkáš hezkých výsledků. Klikni si na "afrais" má rozjetou hezkou motivačku (požádej jí o přátelství).

31. 08. 2014 12:55

Děkuju holky! :)
Jsem ráda, za vaše komentáře a zkušenosti. Mě to "antidepresiva=přibírání" asi dost dostala do hlavy kamarádka, která si vypozorovala, že léky=13kg nahoru, vysazení léků=13kg dolů, na kilo přesně prý, bez jakékoli jiné změny, měla to takhle už dvakrát, fotky jsem viděla a věřím jí to. Je to zajímavý, ale asi teda bude spíš výjimka...
U mě je to všechno takový propojený (asi jako u každýho), vždycky jsem vážila víc, než jsem chtěla, ale teď zpětně vidím, že dřív to bylo hodně v hlavě, teď už je to i na těle. Někdy v 17 jsem začala přibírat z původních 69 asi pět kilo navrch, což přičítám hlavně psychice, v té době mi začaly úzkosti. Asi za rok jsem šla k doktorovi, po čase souhlasila s lékama, udělalo se mi o něco líp, přibrala jsem zase 3 kg a několik let jsem je držela - měla jsem 77kg na 177cm - což je už na hraně, štíhlá jsem rozhodně nebyla, ale zpetně vidím (i z fotek), že to v té době bylo ještě únosný. Kolem maturity a přijímaček na VŠ se mi to zase vymklo z rukou, měla jsem 80. V té době jsem si paradoxně našla přítele a měla silnou motivaci shodit, za půl roku jsem dala dolů 7kg a byla spokojená. No jenže od té doby to začalo plíživě narůstat. Měnila jsem léky, protože ty původní zase tak úplně neúčinkovaly, stresovala se ve škole, každé zkouškové nechalo nahoře tak dvě kila, měla jsem období, kdy jsem neměla vůli dělat vůbec nic, natož se snažit hubnout, stres a nespokojenost ze sebe jsem zajídala... a tradá, na váze bylo 92 kg. Vůbec nevím, "kde jsem byla" v tu dobu mezi 80-90kg, moc jsem to neřešila. Nebo takhle, řešila, ale vždycky mi ta energie vydržela tak tdva tejdny a nezhubla jsem nikdy nic. Poslední měsíce je mi ale po psychický stránce nejlíp za poslední rok, cítím změny k lepšímu, daří se mi líp zvládat svoje nálady a život celkově, míň se obviňuju a tak vůbec... A mám silnou potřebu něco shodit, necítím se ve svém těle dobře. Zatím jsem zhubla 2 kila a jsem za to moc ráda :) Léky vysadit nechci, protože právě jejich navýšení mělo velkej podíl na tom, že je mi líp. Mám konečně trochu víru v to, že to něják zvládnu, pomalu, možná ztuha, ale přece a hlavně bez výmluv :) Moc děkuju za podporu a taky vám držím palce na cestě k lepší psychice a postavě :)

31. 08. 2014 11:35

sayonara: Ahojky, mám zcela aktuální zkušenost. Od ledna tady úspěšně hubnu, což se skvěle projevilo na mé psychice, ale pak jsem přestala zapisovat a vážit - spíš z pohodlnosti. Nejen že jsem začala nabírat, ale zcela se mi vytratila psychická pohoda. Posledních 10 let mi dalo vážně zabrat, detaily rozebírat nechci, ale udělala jsem tu chybu, že jsem si myslela, že to musím zvládnout bez léků. No a letos, jak jsem začala flákat jídelníček, tak mi nastoupily deprese s takovou silou, že jsem šla prosit o léky. Nyní mám Zoloft a měla jsem zpočátku obavy, co to se mnou udělá. Udělalo, jsem v pohodě a rozjela jsem zase hubnutí, takže léky mi v hubnutí nebrání. Takže se neboj! Naopak budeš se psychicky cítit mnohem líp díky vlastním úspěchům.

31. 08. 2014 11:20

Take jsem brala nejakou dobu sertralin, ale na me vaze se to nepodepsalo, tlusta jsen byla i pred tim a rozhodne jsem si nevsimla, ze bych diky nemu zacala jeste pribirat. Zoloft,je jednou z prvnich voleb proti depresim a myslim ze ani v nezadoucich ucincich neni napsano, ze by nasledoval narust hmotnosti pri jeho uzivani. Kdyz se do toho opres nemela bys mit jediny problem pri hubnuti a my Te budemr vsichni podporovat:-) tak s chuti do toho,:-) ps.: mozna Ti celkova zmena stravovani a zivotniho rezimu pomuze i na ty deprese:-)

31. 08. 2014 11:00

Zdravím vás všechny! :) Ráda bych se zeptala, jestli je tu někdo takový, kdo hubne/zhubnul a zároveň užívá antidepresiva ze skupiny SSRI (já beru konkrétně sertralin (Zoloft), 100mg.) Moje dosavadní zkušenosti o hubnutí vždycky selhaly, zpětně jsem neúspěch hodila vždycky na léky a psychiku, i když chyby byly často jinde, spíš v režimu. Teď už k sobě ale chci být upřímná a nebrat léky jako překážku pro hubnutí, ale jako podporu psychiky, která je při hubnutí nejdůležitější. Chci se zeptat, jak to máte vy, vidíte léky jako překážku nebo jako pomoc? Je to jeden z mýtů kolem AD, že se s nimi těžko hubne, nebo na tom opravdu něco je a nezbývá, než to akceptovat? Ráda si přečtu vaše příběhy, ať už s dobrým, nebo špatným koncem, děkuju :)

Naši partneři