Rozhodla jsem se tedy, že přestanu zapisovat a celkově tu váhu řešit. Když se mi bude chtít cvičit, tak si zacvičím. Když si budu chtít dát kostičku čokolády, tak si jí dám - jen si namísto mléčné koupím kvalitní hořkou. Uvidím, půjdu na to pomalu a zlehka a třeba to půjde lépe, než nestálé vážení porcí a počítání kalorií. 

Můj pohled na hubnutí se rozhodně změnil. Dřív jsem chtěla mít všechno hned a co nejvíc bez práce. Teď už ale vím, že mi bude trvat, než dosáhnu své ideální možné váhy. Určitě mi to za to ale stojí. 

Něco málo ke škole - konečně si nepřipadám jako lajdák :D. S blížícím se koncem semestru se nám hromadí povinnosti, spojené se zápočty a zkouškami. Musím napsat tři semestrální práce a do toho nějak vymyslet, jak zvládnu zkoušku z psychologie a hry na nástroj. Leč je to najednou spousta práce a s tím se vážícím odříkáním, neuvěřitelně mě to baví. Nedávno jsem četla, že si až 54% vysokoškoláků během prvního roku studia uvědomí, že je baví úplně jiný obor, než který studují. Jsem neuvěřitelně vděčná za to, že patřím mezi těch 46%. Konečně můžu studovat něco, co mě naplňuje a dodává mi neskutečné množství dobré nálady. S trochu červenajícími se lícemi musím dodat, že na to obrovský vliv mají i menší koncerty, které organizují naši o rok starší spolužáci. Nedokážu ani vyjádřit, jak moc mě baví, když jako holka z ,,Popky" mám najednou pro vystupující muzikanty úplně jiné kouzlo, než když bych studovala třeba historii nebo češtinu. Najednou ta naše společná záliba v hudbě stačí k tomu, aby jsme se dali do několika hodinového rozhovoru. V tom oboru jsem se prostě našla a najednou mám pocit, že můžu v životě dokázat cokoli si zamanu. 

Spolubydlící je stále nemluvná, ale rozhodla jsem se to už dál neřešit. Nechci si to znepříjemňovat jen proto, že své spolubydlící nejsem dost dobrá. Jsem ráda, že jsem se tomu splínu nepoddala, tak jako ona. Přišla bych totiž o mnoho nových známých, o pár srdce-chvějících se okamžiků a hlavně...Ztratila bych možnost uvědomění si, že hudba je to, čemu chci být už po zbytek svého života nablízku. 

A mé ponaučení z toho všeho!? Nevzdávat se, ať se to zdá jakkoli marné. Minulost totiž nezměníme, ale vždy můžeme začít novou budoucnost. 

Hezká mlhavá rána, 

Vám přeje Kiiiiwa