NEMOC JE VÝZVA A NE KONEC ŽIVOTA !!!

Takto se k tomu my nemocní musíme postavit!!!!

Vzpomínky na to jak člověk začal bojovat a byly to u mě začátky kruté. Během 4 měsíců jsem viděla prd na obě oči a ani toto asi mému hnusnému géčku nestačilo a tak mi přidal k tomu diplopii( dvojité vidění) a k tomu hodně viditelné šilhání.... Přesto jsem to vzala hodně bojovně a pomáhala mi tuto situaci zvládnou hlavně má huba nevymáchaná :-)))). A kdo jí zná, ví že to stojí za to :-))).

Nepoložilo mě ani to, že 4 roky ani neurologové moc nevěděli co mi je. Bezpečně znají sestru mého géčka, ale mou autoimunitní nemoc většina nikdy neviděla... Pokud vím je nás dohromady cca 8-10 v ČR …

Už mě ani neštvou mé urologické potíže, nestydím se za ně...

Kdo mě nezná, tak ani neví, že velká šlápota bojuje chůzí proti nemocem :-))). Užívám si toho, že můžu a vím, že zatím mám léčbu co mi pomáhá a co bude dál neřeším....