Jé Myrtil, vůbec se neomlouvej...prostě to tak je a jak říkám, byly doby, kdy mě to trápilo, dnes už ne...soustředím se (možná sobecky) víc na sebe. Ta shozená kg mi moc pomohla...někdy se musím smát, jak ten "můj mladej" žárlí (ovšem jestli to není jen tím: podle sebe soudím tebe :-D), ale asi ne...No a až si najde nějakou tu mladici, tak já si najdu bohatýho dědka...a bude to :-D

S krabičkou kdysi udělal něco podobného můj táta - prstýnek visel na stromečku :-)

Ivu, ajaj, to mě nenapadlo, že máte tohle za sebou - a netušila jsem, že je zas až tak mladej... a omlouvám se, že jsem to načla - ale uvažovala jsem jako osoba, která se marně snažila 15 let otěhotnět a rozpadlo se jí kvůli tomu manželství.

Ty jo...to je dobrá...mě by to asi naštvalo, ale možná ne...kdo ví :-)

Moje kolegyne vodila sveho muze kolem vykladu a nenapadne ukazovala, co se ji libilo. Rikala, ze by rada pod stromeckem tu malou krabicku. Mala krabicka tam byla, v ni listecek "MILUJU TE". Kdo by se mohl zlobit...

Myrtil, to je tak. Vím, že spolu nezestárneme. Vím, že jednou bude chtít mít vlastní dítě a to já mu nedám. Asi tak 4 roky jsem si myslela, že by to i šlo. Čekala jsem až dostuduje VŠ až si najde práci. Dostudoval, začal pracovat a já doufala a trápila se, protože se NIC nedělo... Pak jsem zjistila, že mi byl nevěrnej s mladou krásnou...rozešli jsme se. Po půl roce jsme se k sobě vrátili (možná to byla chyba). Od té doby už to není takové, odpustila jsem mu, ale nezapomněla. Beru si z toho vztahu "to hezké", ale víc od toho nečekám. Bydlí skoro na samotě s rodiči, mají obrovský statek a jeho máma...no to by fakt nešlo (ale chápu jí, kdyby přišel syn s tím, že chodí s rozvedenou ženskou, která je o 13 let starší, asi bych taky nejásala). Nicméně před TÍM jsem ho tak milovala, že bych na ten statek i šla..., ale to už je pryč. Víme to oba...už o tom nemluvíme, ty debaty nikdy nikam nevedly...Vím, že jednou se najde nějaká "vhodná do chovu", která se bude líbit mamince...a mě to bude bolet jako prase, ale už mě to nezlomí jako tenkrát...je to vlastně smutný, ale je to tak...Do té doby budu dostávat náušnice...:-)

To je ale prekérka ;-) Ivo, třeba není opatrnej, třeba ho vůbec nenapadlo, že bys uvažovala o svatbě. Chlapi neradi slyší ne... A kromě toho, řekl ti, nebo jsi vysondovala, jak to má do budoucna "s dětmi"? Jestli jste to neprobrali, tak to může být příčina toho, že se "nevyvěťuje" - třeba se to téma bojí načít.

No to je to, co já vlastně ani nevím...:-)

Usnadnil ti případnou odpověď, kdyby to byl ten prstýnek:-) Náušnice, taky pěkný dárek, a nezávazný:-) Ale možná, že bys i ten prstýnek ráda dostala?

Jani, to je ale krásný!!! Myslím to s tím bodlákem...:-)

Haha, taky mě hned napadl Mr. Bean a skobička. :-) Prstýnek jsem asi nikdy nedostala, co vzpomínám. O ruku jsem byla požádána se suchým bodlákem, protože to byl okamžitý impuls a byl konec listopadu, nikde žádná kytka po ruce...

Díky za krásný a napínavý příběh. I komentáře mě ujistily, že můj manžel je "jeden z mnoha" , a uklidnily.

No v tomhle je ten "můj" fakt vopatrnej...myslím, že by mi nedal ani prstýnek z trávy, abych si to náhodou nevysvětlila "po svém" :-D

Záleží, jak se kdo na věci dívá. Já dostala za 5 let prstýnků od přítele několik a chvíli mi trvalo než mi došlo, že on vidí prstýnek jako obyčejnou věc a ani ho nenapadlo tomu přikládat nějaký význam, který jsem tomu přikládala já - ačkoliv to byly prstýnky za pár korun ze stánku... Z léčby naivity se vzpamatovávám ještě teď.

Tak to byl napínák, krásně jsi to napsala. Náušnice jsou pěkný dárek :-))))

Hezký, byla jsem napnutá až do konce :-) Ale je hezký, žes dostala dárek, nakonec naušnice jsou moc krásný dárek ne? Já si dárky pod stromeček kupuju sama, můj chlap na to prostě není, po tolika letech jsem si zvykla, nepředělám ho, naopak kdyby začal nějaké dárky nosit, byla bych ve střehu :-)

Hezké, já mám ze šperku vždycky obrovskou radost :-)

Já dostala prstýnek (snubnězásnubní - máme jen jeden) při skládání nádobí do myčky, takže žádná filmová romantika. Vdala jsem se ve třiapadesáti a lepší jsem se ani vdát nemohla. No a pod stromečkem byly .) - náušnice.

Tak takovou krabičku dostala dcera od chlapce...Taky byla napjatá-byly to náušnice a přívěšek -srdíčka.

no jo holky, chybí mi ty zkoušenosti letitého soužití s mužem a tak navzdory věku a celoživotním kopancům, budu pořád v očekávání :-D :-D

ivi: ta skobička mě taky napadla. když jsem to viděla, tak jsem to proklínala, protože mě smích dost bolí. :-D

Napínavý :)
Já si vybírám dárek sama a už ani nenutím manžela, aby ho se mnou šel koupit. Já jsem vždycky spokojená a on je překvapený :)

Hezký... Četla jsem to jak nějakou detektivku :-)
Náušnice dobrý. Někteří hlapi hrajou na jistotu. Moje tchyně takhle měla plnou skříň svetrů. Tchán na štědrý den dopoledne vždycky vyrazil do malého textilu v jejich čtvrti a paní prodavačka(léty poučená), tam vždycky měla jeden svetřík, zrovna v té správné velikosti :-)

:-D

:-), no taky jsem v té krabičce mohla dostat skobičku na obrázek :-D :-D alias Mr. Bean :-)

aspon koupil rovnou náušnice :-) slyšela jsem o pánovi, co koupil takhle pod stromeček po skoro 10leté známosti prstýnek... ale nebyl zásnubní, byl to "jen" prstýnek... rozešla se s ním, nechápal... už má jiného a krásnou holčičku... on nevím...