Parkuji s autem venku na takovém plácku za domem. Včera, když prohrnovali cestu, tak mi vtipně nahrnuli sníh přímo před auto, což udělali dalším dvěma autům co tam taky stála. Majitelé těch aut byli rychlejší a jak vyhrabávali svá auta, tak ten sníh odhrnovali taky k mému autu. No byla z něj vidět už jen střecha, která měla 40cm sněhovou čepici. Odvážně jsem popadla hrablo a začala jsem ty vanty sněhu postupně odklízet. Po půl hodině se mi podařilo "prohrabat" cestičku k autu, smetákem jsem z něj shrnula sníh, čímž se kupa kolem auta ještě zvětšila...Sněhu jsem měla nad kolena a připadala jsem si jak Eskymák při stavbě iglů. Kolem auta se mi podařila udělat cestička na šíři hrabla, ale s tou nahrnutou kupou sněhu jsem prostě už nehnula. Ještě štěstí, že mám v mobilu uložené číslo na šéfa technických služeb, viděla jsem, že po městě jezdí s takovým tím malým traktůrkem a odhrnují sníh. Nasadila jsem prosebný tón a ujišťovala ho, že fakt nejsem líná, ale že už se tam mrcasím hodinu a vypadá to, že autem vyjedu stejně až někdy v březnu...No přijeli za 5 minut, čtyřikrát projeli s traktůrkem kolem a moje zlatý autíčko mi vysvobodili...Tak doufám, že mi zase nezapadá...:-) Nicméně semaforek výdeje se po zadání do fitkoučinku pěkně zazelenal...no ještě aby ne...rozcvička to tedy byla pořádná :-)