TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 27. 05. 2015

Jak si nahrát profilovou fotku?

sifaka

Získané body

Tento měsíc: 433
Celkem: 22777
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 133040.31 km
Kolo: 66054.10 km
Cvičení: 5523 h 4 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Zdravý rozum. Co to je? Kde se to kupuje?

26. 01. 2017

Tento měsíc cukru pomalu končí a já se hodně zamýšlím nad vším co se zde píše.Ne jen co píšou hlavy studované ale i co píšete vy, obyčejní lié.Ti úspěšní i ti méně.Co mi hodně utkvělo v hlavě je hláška o používání zdravého rozumu.

Zřejmě spousta z nás(bez urážky), buď neví co to je, nebo to nemá či neví jak se používá.

Nevěřím tomu, že máme nadváhu úmyslně.

Takže po všech informacích co se kolem objevily, mám silné podezření, že cukr je stejná droga jako nikotin, alkohol či jiné drogy.

A je potřeba se na to tak dívat.

Např.ne každý kdo si dá semtam skleničku na chuť, či při nějaké příležitosti je nebo se stane alkoholikem.Stejně tak se alkoholikem nikdo nenarodí.Prostě se jím stane v průběhu času za určitých podmínek.

Tak jako ne každý, kdo si v mládí zapálil cigaretu se stal závislým kuřákem.

Řekněte někomu z nich ať používá zdravý rozum, když už se mu to doma "sype" a přechází z amerik na balenou "polévkovou směs", či z kvalitního alkoholu na krabicák.

Nechci zde vše rozebírat, spousta i z vás zná někoho z okolí kdo v"tom" jede a přesto že zná důsledky-nepřestane.

Znáte nějakého vyléčeného alkoholika/abstinenta, který si dá sem tam skleničku?Nebo odvyklého kuřáka, který si semtam zapálí?

Já fakt ne.Koho znám, že to zkusil-spadnul do toho znovu.

Takže můj osobní názor je, že ne každý je na působení přidaného cukru vnímavý.Kdo tu náklonnost v sobě má-stane se závislým stejně jako ostatní-vím, zní to hloupě-ale narkomani.

Je tak snadné pro ty, kteří tloustnou jiným způsobem, či ti, kteří mají postavu normální-používat hlášku o zdravém rozumu.Protože je to nebolí, nic to nestojí, sladkosti jim nic neříkají, protože"mlsají"třeba tlačenku.

Mi se osvědčilo se sladké chuti úplně vyhnout.Eliminovat působení cukru na můj spínač přežírání.Na mně cukr opravdu jako návyková látka působí a u mně nefunguje "množství menší než malé"

Kostička hořké čokolády nebo lžička medu pro takového závisláka, jako jsem já, je jen důkaz neschopnosti a nedostatku sebeovládání.Jakože mi ta kostička nebo lžička udělá dobře a že mi to stačí???, jenže vím, že nestačí.

Letos oslavím 10 let bez nikotinu a je mi fajn.Takže pro mně je vlastně důležité to rozhodnutí,protože bude hodně těžké-že už nikdy.A to je to, co mi radí můj rozum.Takže ho asi mámsmiley Protože co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro jiného.

Pevně věřím, ač já jako slon v porcelánu jsem zde nikoho neurazila, i jako starý pesimista neodradila.Jen už jsem takový starý Kozoroh-nevadí mi těžká cesta, vadí mi ta nejistota při hledání.Tento měsíc mi hodně pomohl.

Tady s vámi na STOBu se cítím dobře, tak přeju všem, ať se daří, co se dařit máyes

 

Hodnocení (13 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

27. 01. 2017 19:01
Děkuji všem za příspěvky.Zvláště Mravenečkovi za čas, který investoval do svého podrobného komentáře.
Jsem ráda, je jsou tu ti, kteří to mají stejně jako já a jsem ráda i těm s odlišným přístupem, kde jsem se mohla zamyslet nad jiným vnímáním témata"přežírání se sladkostmi" v souvislosti s neschopnosti se ovládnout.
Na základě antova podrobného rozboru ustoupím od slova droga, protože (a pravdu má), bychom drogou mohli nazvat i škvarky či slané pochutiny.O tom možná příště zase budou povídat jiní.

Jen jsem chtěla napsat o tom, že snadno se někdo ohání otřepanou frází o rozumu, když s tou kterou věcí nemá problém.A pak si jeden připadá jako neschopný blb a nedá se tomu bránit.

Už taková formulace"jestli rozum vydrží měsíc s kostičkou čokolády" :-)) mi připadá celkem kostrbatá.Vždyť přece člověk má s radostí kráčet vpřed bez omezujících závislostí:-)) A ne jen vydržovat a přežívat do příští (kostičky).
Muriela má pravdu, že každý si musí najít vlastní schůdnou cestu.
A to se mi líbí-být tolerantní ke zkušenostem a názorům druhých.Je dobře se tu poučit z chyb a úspěchů jiných Pokud se někomu postupné snižování dávek osvědčí, třeba to někomu pomůže.Já holt budu patřit ke skupině abstinujících sladkožroutů, protože tahle cesta bude pro mně mnohem schůdnější a méně bolestivá.A o tom právě rozhodnul můj rozum za pomoci nových informací.Stob týmu i vás Stobáků, spolubojovníků.
27. 01. 2017 12:14
Ohledně vyléčených závislostí - znám kuřáka, který kdysi dávno vykouřil denně víc než krabičku, asi před 20 lety přestal a pořád nekouří, s výjimkou, kdy přijede na návštěvu jeho bratr - kuřák - s ním kouří, třeba 14 dní, i když asi jen pár cigaret denně - a když bratr odjede, je z něj zase nekuřák ...
Co se týče mlsání malého množství sladkostí ... každý člověk je jiný, a tak pro každého je lepší jiný postup. Já jsem čokoholik, dřív jsem byla schopná sníst celou čokoládu na posezení - když jsem se rozhodla začít hubnout, zkoušela jsem čokoládu vyřadit úplně, ale pak jsem - když jsem na ni dostala chuť - zplácala páté přes deváté, protože prostě ta chuť tam byla pořád - tak jsem zjistila, že pro mne je lepší - když ta chuť přijde - dát si jeden kousek, chuť mne přejde, a je to ... a ta hlava tam je od toho, aby mi připomněla, že je potřeba zůstat jen u toho jednoho nebo maximálně dvou čtverečků - kdyby ne, tak bych totiž časem musela hubnou znova, a to opravdu nechci ... ale znovu napíšu, pro jiného hubnoucího nebo udržujícího váhu, může být lepší nemít vůbec žádné sladkosti po ruce ... prostě je potřeba najít svou vlastní schůdnou cestu - a u toho hledání taky potřebujeme přece přemýšlet - co je právě pro nás to nejlepší a nejschůdnější ...
27. 01. 2017 10:21
Tento měsíc to vychází s kostičkou čokolády, ale nevím, jestli to rozum vydrží.
27. 01. 2017 10:13
Ne nadarmo se říká, že se hubne především hlavou, a proto je to tak těžké- přesvědčit mozek, že tohle a tohle jíst nemám.
Cukr bych ale drogou přímo nenazývala, stejně jako tu tlačenku a dobré papání obecně - je to prostě naše slabost. A jsme tady na Stobu všichni především proto, abychom s našimi slabostmi bojovali kolektivně a navzájem se podporovali. Skutečná drogová závislost se přece léčí jinak....
27. 01. 2017 08:56
100 % souhlas. pokud někdo má rád sladké, je jeho cesta jiná, než toho, kdo má radši tučné maso nebo 70% sýry. jsem ten první typ, a moje cesta je tedy vyhnout se přidanému cukru a čerpat ho jen z ovoce a zeleniny. jakmile začnu sladit čaj nebo si otevřu litrovku 100% ovocné šťávy (i bez přidaného cukru), je ze mě zvíře, které "nemá rozum". nezůstanu u jedné lžičky cukru nebo 2 dl šťávy. ale znám i kuřáky, co si zapálí jednou za týden nebo normální lidi, kteří si jednou za týden zajdou na pivo a nejsou alkoholici. podle mě je to opravdu individuální. někdo prostě může pár kostiček čokolády za týden a někdo (ten kdo by snědl celou načatou čokoládu) to prostě nesmí kupovat. to jsem já :-)
26. 01. 2017 23:47
Me prijde, ze jde spis o zavislost psychickou, ktera se da vypestovat skoro na cokoli (nekdo se treba reze ziletkou a odmitam ziletku povazovat za "drogu", i kdyz on bez toho "nemuze byt").

Pravda je, ze prilis cukru skodi a taky je pravda, ze se zvyk da vybudovat celkem snadno ve chvili, kdy je cukru dost a levne a protoze je lidem sladka chut prijemna (selekcni tlak milionu let), tak je lze snadno presvedcit ke koupi sladkeho v mnozstvi vetsim, nez potrebujou a ten navyk u nich vybudovat, stejne jako se buduje navyk na televizi, nakupovani, modu ....

Jinak mozek ke sve funkci cukr potrebuje, ale normalne je ho telo schopne vytvorit dost stepenim slozitejsich sacharidu. Stejne tak potrebuje i mnohe drogy a telo si je samo vyrabi v mnozstvi primerenem. Problem je, kdyz se ty drogy dodaji z vnejsku, tak kratkodobe zapusobi mnohem silneji (kvuli mnozstvi) nez ty prirozene telem vyrabene a zpusobi vyraznejsi vzruchy v prislusnych centrech. A pri opakovanem pouziti si nervy vybuduji odolnost (prizpusobi se vyssi davce) a snizi citlivost na prislusnou latku. Potom normalni hodnoty pusobi jako prilis nizke se vsemi spatnymi dusledky (abstak) a vznika fyziologicka zavislost. Cukr tuhle vlastnost nema, jeho prebytek si telo transformuje na tuk, ktery uklada vsude mozne i nemozne, az si tim krome pneumatiky i rozhodi ostatni mechanizmy a ucpe cevy. Ale mechanizmus skodlivosti je jiny. Mimochodem mozek potrebuje obdobnym zpusobem jako cukr i kyslik a ten bych vazne za drogu neoznacoval.

Ostatne to, ze do toho sladkeho clovek jeden den spadne a neudrzi se a sezere co najde a druhy den je schopny fungovat i bez cukru taky potvrzuje, ze jde o zavislost psychyckou, nikoli fyziologickou. (Ne, ze bych psychycke zavislosti podcenoval, ale jejich pusobeni je proste jine a pouzivaji jine (a nerikam, ze mene ucinne) mechanizmy, nez klasicke drogy.)

Takze az se na zaklade "navykovosti" zakaze cukr, tak budou muset nasledovat i nakupy, kabelky, moda, sport, rezani ziletkou a vsechny ostatni psychycke spoustece. Takze skoncime ve sveracich kazajkach v posltrovane cele, abych nic takoveho nemoli delat, nacez se ukaze, ze nekterym jedincum toto spoutani take dela dobre (bondage a spol) a nebude nez zakazat lidi jako takove :)
26. 01. 2017 21:02
Mám to taky tak, jak si dám malý kousek sladkého, jedu v tom nanovo. Malé množství u mě chuť na sladké jen rozdráždí a je to v háji. Úplně Tě chápu a rozumím Ti. Buď nic nebo jsem nahraná.
26. 01. 2017 20:40
Tak to je naprosto přesné :-) Jen o nikotinu a o alkoholu se to teda ví, zatímco o cukru to potravinářská lobby docela úspěšně (zatím) tají a skrývá. Dovedete si představit, že by osvěta byla dostačující a účinná? Kolik průmyslníků a akcionářů by přišlo na buben? Z toho hlediska se musím smát protikuřáckému zákonu a doslova honu na chudáky kuřáky. Až zakážou cukr, abychom si náhodou neublížili na zdraví, to bude teprve mazec. :-)
26. 01. 2017 20:05
Nevím, na jaké prohlášení o zdravém rozumu jsi reagovala, tak k tomu se vyjadřovat nebudu. Ale jak píšeš, každý to máme jinak a pro mne třeba malé množství sladkosti je v pohodě :-) Naopak, pomáhá mi to. Můj problém spíš je, že jím málo a ve stresu :-( a v mládí jsem si dietami a hlupým odříkáním zpomalila metabolismus. Takže já jsem za tu možnost malého množství sladkého vděčná.
26. 01. 2017 19:36
Ano, jsem na tom přesně tak. Kostička čokolády na mě absolutně nefunguje, sice jsem si občas dokázala už další kostičku (tedy zbytek tabulky, abych byla přesná) nevzít, ale byla to tak strašná muka, že ta jedna kostička za to nestála :-) Teď od začátku ledna jedu zcela bez čokolády nebo sušenek a podobných výrobků a jsem v pohodě. U medu to přitom takhle nefunguje - dávám si jednu lžičku (10 g) do jogurtu a dost.
26. 01. 2017 19:22
Hani, moc pěkně napsané. Díky. Je dobré vidět všecko i z jiného pohledu. :-)
26. 01. 2017 19:16
....nojono, závislost jako závislost.Vyjádřila jsi to přesně, jakmile si dáme pomyslnou skleničku, už v tom jedeme. V mém případě, jakmile popustím uzdu, cpu se a kynu. A vím, že bych neměla...ale prostě v tom zase jedu. Spouštěčem u mě není cukr, i když jsem se i k sušenkám a dortíkům vlivem hormonů propracovala. Ale dá se to držet pod kontrolou. Zato tuk...už teď se bojím měsíce, kdy nás čeká. A zaroveň se těším, že s ním třeba zatočím.
26. 01. 2017 19:04
Taky jsem tady pochopila, že cukr je droga, ještě donedávna bych tomu ani náhodou nevěřila !!!!Ted se jen ještě musím přesvědčit, která z metod na mne bude působit víc, zdali úplný zákaz, nebo postupné ubírání. Zatím jsem na druhé variantě.
26. 01. 2017 18:54
Hanko, ty mi píšeš z duše. Já nikdy na sladké nebyla - když jsem si mohla vybrat mezi chlebíčkem a dortem, vybrala jsem si dort. Ale postupem času jsem se dopracovala do docela slušné závislosti (sušenky, čokoláda, dorty...). Naštěstí moje nadváha není úplně příšerná - až se sama divím, vzhledem k tomu, co jsem někdy dokázala spořádat. Když v tom jedu, mám sušenky a čokolády různě poschovávané (no asi jako alkoholik) - a jím je, když nikdo není doma a to v množství NE malém. Takže pro mě není taky jiná cesta než abstinence... Zajímavé, že tady mě to při sebekoučinku vždycky po třech dnech přejde a nemám už tu příšernou chuť. Měla jsem to tak i před těmi třemi lety, ale bohužel - tak jak píšeš, nejde (pro mě) si občas dát něco malého sladkého. Zajímavé, že můj manžel je schopen v deset večer sníst celou studentskou pečeť a po třiceti letech od svatby se vejde do svatebního obleku...

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři