TOPlist
Sledujte nás:

Děti a sladkosti, jak na to?

Zpět

Ing. Lenka Vymlátilová

Mám 2 malé děti. A dle pořekadla „Vrána k vráně sedá“ mám ve své blízkosti i spousty rodičů s dětmi. A z hlediska své profese se zájmem vnímám i jejich rozličné stravovací zvyky.

Většina rodičů se aktivně zajímá o stravování svých dětí. Starají se o kvalitu i kvantitu potravin a jsou v souladu i s tím, že jako milující rodiče musí  svému dítěti ledacos zakázat nebo jsou nepříjemní na své okolí, které dětem neustále nějaké sladkosti podsouvá.

Druhá skupina rodičů své děti také miluje. Dopřávají jim vše, na co mají jejich potomci chuť. Neřeší tolik složení stravy. Nechápejme to ale špatně. I tato skupina rodičů chce svým dětem dát jen to nejlepší. Bohužel ale nemají dostatečně relevantní informace o tom, jak má jídelníček dítěte vypadat a že chutné neznamená vždy i nutričně vyvážené. Děti pak konzumují více potravin, které řadíme do skupiny zvané junk food, tj. potraviny velmi kalorické a nízké výživové hodnoty.

Rodičům tápajícím ve výživové teorii doporučujeme např. internetové stránky www.vyzivadeti.cz. Základní výživové znalosti jako rodiče přeci jen mít musíme.

Rodiče problematiky znalí, čtěte dále...

1. Rodiče musí jít příkladem.

Pokud chcete, aby děti něco jedli, jezte to také. Pokud chcete, aby něco nejedli, pak to taky nejezte. Není zkrátka možné, aby pro děti platila jiná stravovací pravidla než pro nás, dospěláky. V dětech můžete vyvolávat zmatky, nedůvěru, mohou se cítit diskriminováni nebo zase naopak příliš vyzdvihováni. Nezapomínejte také na to, že dětem jdeme příkladem i v pohybové aktivitě.

2. Odolávejte tlaku okolí.

Snad každý s Vámi bude řešit, proč „to“ dítěti nedopřejete. Vždyť je to jen dnes, aspoň trochu, udělej výjimku, apod.

Pokud máte to štěstí a nebojujete přímo s partnerem, pak se připravte na možné nepochopení z řad prarodičů, praprarodičů, tetiček, strýčků, kamarádek, dále budete problematickým situacím čelit i u lékařů, ve školkách i školách, na návštěvách, rodinných oslavách, na všech akcích pro děti jako jsou výlety, závody, karnevaly, o Vánocích, Velikonocích atd. atd. Když se nad tím zamyslíte, téměř každý den nastane situace, kdy Vašemu dítěti někdo něco nabídne a Vy s díky odmítáte! A všichni to myslí s Vašim děťátkem dobře, protože mu chtějí udělat radost.

Smiřte se proto s rolí „pruďáka“, obrňte se a trvejte si na svém.

3. Vysvětlete jim to.

Svým dětem, s ohledem na jejich věk, s klidem a láskou vysvětlujte, proč nechcete, aby tak často a tak moc jedly sladkosti, zákusky, hranolky, tatarku, párečky apod. Naopak jim zábavně vysvětlujte, které potraviny jsou vhodné a proč. Osvětu si určitě zaslouží konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin, zakysaných nedoslazovaných mléčných výrobků a ryb.

Svým dcerám jsem na rovinu řekla, že ze špatného stravování mohou být nemocné. Třeba jako jejich prababička, která má cukrovku a musíme jí píchat inzulín. Nebo že ze sladkého se kazí zoubky.

4. Pochvalte je.

Kdykoliv bude vhodná příležitost.

Já dcery chválím vždy, když jdeme od zubaře. Nejen za to, že si pravidelně čistí zoubky, ale i za to, že nejedí pořád sladkosti, po kterých se zuby kazí. Když chroupají mrkvičku, řeknu jim, že budou mít zdravé a krásné oči. Když jedí zeleninu, pochválím je, že budou zdravé, protože v ovoci a zelenině je nejvíce vitamínů. Když snědí ryby, řeknu jim, že budou určitě moc chytré. Protože neznají Pepka Námořníka, spojení síly a špenátu nepoužívám..:-) Vy ale můžete.

5. Nevěřte reklamám a čtěte potravinové obaly. 

Děti nepotřebují porci mléka z čokoládové tyčinky, přeslazené mléčné výrobky kvůli vápníku a ani Vy nebudete lepší máma, protože máte po ruce čokoládu.

Pravda není v reklamě, ale na potravinových obalech! Alespoň doufám..:-). Čtěte proto informace o obsahu cukru a tuku. Pro lepší představu 4 g cukru = 1 kostka.

6. Zajímejte se o to, co děti jedí ve školce a škole a tomu jídelníček přizpůsobte.

Např. má-li vaše dítko k obědu sladkou krupičnou kaši, nedávejte mu na svačinku bábovku nebo k večeři palačinky s marmeládou.

7. Nejlepší pití je obyčejná voda.

Nejlépe uděláte, pokud děti na sladké pití vůbec nenaučíte. Pokud jsou již zvyklé, řeďte, řeďte a řeďte. Trocha sirupu nebo medu nevadí. Pozor ale na slazené minerálky a limonády, které obsahují v 1 litru až 20 kostek cukru!

8. Vytvořte si jednoduchá mlsací pravidla.

V naší rodině jsme si společně vytvořili pár mlsacích pravidel. Dcery je velmi dobře chápou a mně  pomáhají při konfrontacích s nimi i okolím.

Vytvořte si svá vlastní, u nás například fungují tato:

Jedna sladkost denně a o množství rozhodují rodiče. Já mezi sladké započítávám i slazené mléčné výrobky, buchty, bábovky, sladká jídla jako kaše, palačinky, vafle apod. Pokud dcery loudí další sladké, nabízím ovoce.

Po setmění se sladké nejí. Dcery nesmějí ani sladké pití, nepodávám sladké večeře (kaše, palačinky apod.), platí zákaz sladkostí po večeři a jakéhokoliv jídla po vyčištění zubů.

9. Dopřejte jim.

Ano, děláme výjimky a děti to milují. Stále ale mějte množství a kvalitu pod kontrolou. 

10. Dbejte na správné stravovací návyky.

I v tomto jděte svým dětem příkladem. Domnívám se, že tohle pravidlo je jedno z těch nej, nej, nejdůležitějších.

Dítě (i jeho rodiče) má jíst pravidelně, v klidu, u stolu, v příjemné atmosféře a ideálně se svými rodiči, kteří mu u stolu předávají správné stravovací návyky. Děti (ani rodiče) se nerozptylují sledováním jakékoliv obrazovky, při jídle si nehrají, od jídla neodbíhají a ani s jídlem nepobíhají (ty drobky po celém bytě pak uklízí kdo?).

Spousta z nás je v časovém presu a máme na sebe jen málo času. Udělejte si ho jako rodina alespoň u jednoho jídla denně nebo alespoň jednoho jídla týdně. Vytvořte si hezký rituál, mohou ho klidně vymyslet děti samy. Náš rituál je zapálená svíčka během večeře a u té si popovídáme, kdo měl jaký den...:-)

Hodnocení (68 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

02. 02. 2017 15:41
Starší syn pije pouze vodu - což je fajn, ale například v zimě nebo když je nemocný, tak je nadlidský úkon "donutit ho" vypít teplý čaj :-) A sladkosti mají rádi oba synové, mladší syn ve školce dostává "bonbónek" skoro každý den. Snažíme se sladké u dětí omezovat, večer po vyčištění zubů už nejí nic.
29. 01. 2017 23:22
Děkuji za zajímavý článek, který přinutí k zamyšlení. Jen si dovolím nesouhlasit s touto částí: "Svým dcerám jsem na rovinu řekla, že ze špatného stravování mohou být nemocné. Třeba jako jejich prababička, která má cukrovku a musíme jí píchat inzulín." Ač nejsem "cukrovkář", musím se některých zastat, kteří za své onemocnění nemohou. Cukrovkou mohou onemocnět i hubení s genetickou zátěží.
29. 01. 2017 19:39
Moc pěkně napsané, děti se opravdu nejlépe učí nápodobou ;-)
25. 01. 2017 19:57
Moc pěkný článek, zasloužil by si mnohem víc hvězdiček :-) Nikdy neškodí si to s dětma společně zopakovat :-)
23. 01. 2017 20:03
U nás se moc sladkosti nekupují,máme své sušené ovoce a to má vnučka ráda.
23. 01. 2017 11:16
Moje vnoučata piji obyčejnou vodu, jsou na to zvykli,tak jim to nevadi. Sladka jidla mají radi, myslim, ze zakazovat detem sladke se nemusi, když se necpou neustale bonbonama, atd.
21. 01. 2017 17:38
Opravdu krásný článek. I já jako babička se snažím tyhle pravidla respektovat a dodržovat. Nejlepší je ovoce.
20. 01. 2017 11:22
Rezinku, ač šílíme, období čínských polévek rozhodně přejde. I když je hned.
20. 01. 2017 10:11
Co nás nenaučili rodiče v dětství, tak těď sami se sebou zápasíme a měníme si zažité zvyky, ale nejde to tak snadno, když jsme na tohle nebyli zvyklí
20. 01. 2017 08:32
Výchova dělá hodně, ale někdy je potřeba "tvrdší ruka". Už jsem to někde psala, jednu vnučku musíme hlídat, jinak by jedla bonbon za bonbonem a její sestra je úplně jiná.
19. 01. 2017 23:49
Pár faktů ze stravování v mém dětství.Podotýkám, že jsem byla cvalík už na fotkách na kožešince:-)
Jídlo jsme mívali jednoduché,zelí, brambory, houby, luštěniny,omáčky.Hodně pečiva.Z masa hlavně bůček/pečený po studenu, uzená žebra na obíračku-jak jinak za komunistů? :-)), sekaná, zabijačkové výrobky, vnitřnosti, párky..K pití sirupy s vodou, žluté limo.O víkendu se často pekla bábovka, koláče.Kupované sladkosti málokdy.Opravdu jen za odměnu nebo k narozeninám.Heslo u stolu bylo:žádné zbytky se netrpí.
Podle dnešních poznatků strava nic moc.Jenže když se hodně zamyslím, od konce ZŠ dodnes jsem vlastně přibrala jen 10 kg.Za 35 let.Navíc jsem prakticky zdravá.Takže vlastně řeším jen to, že se sama sobě nelíbím jak vypadám a že mi chutná sladké jídlo.Znovu se oklikou dostávám k našemu (nejen) potravinářskému průmyslu.Připadá mi, když budou naše děti a vnuci jíst dnes , tak jako kdysi my-budou na tom zdravotně o poznání hůř.Ovšem berte to jako můj osobní názor.
19. 01. 2017 21:35
Pro zasmani. Naše tehdy parměsíční miminko dostalo od pra/babicek k prvnímu Mikuláši tři balíčky s čokoládou (cokofigurky). Já ani milej to nejime, tak to pra/babičky dostaly nenapadne zpátky. ..ve formě polevy na cokoladove muffiny které jsme jim pak dovezli na Vánoce. :-))
19. 01. 2017 19:01
Jitulka- myslela jsem tak,jak jsem to napsala-jednou za čas,to ani článek nepopírá.Ale neco jiného je,když to děti nesmí před dospělými nikdy A potom se při nejbližší příležitosti naládují sladkým např. Ve škole z automatu.
19. 01. 2017 18:09
Bohužel u svých dětí jsem to moc nesledovala :-( Ale , když neteř měla dcerky, tak jsem se poprvé setkala s tím, že sladké nesměly. Místo toho jim dala trošku sušeného ovoce z domu nebo kupovaného. Proto jsem si vzala příklad a začala dětem v rodině místo cukroví a čokolád k narozeninám a svátku dávat sušené ovoce. Prozatím si žádné nestěžovalo :-)
19. 01. 2017 17:14
Kdyby bylo možné hodnotit více hvězdičkami, dostal by jich ode mne tento článek 10 hvězdiček.
19. 01. 2017 16:07
Hezky napsané, pro děti je nejdůležitější základ z rodiny, ony se s různámi lákadly pak už nějak porovnají. Všechny tři svoje děti jsem se snažila od začátku vést zdravě (i když sušenky i bonbony u nás vždy nějaké byly a jsou - dle hesla "zakázané ovoce ...", ale nikdo to nejí, tak to vždycky jednou za čas vyházím ;-) ) tak doufám, že mají dobrý základ a pomúže jim přenést se přes různé stravovací úlety. Za rodinného "prudila" ohledně jídla jsem už přes dvacet let a nejen kvůli cukru, ale i glutamát mi vadí a jíška a rozvařená hnusná zelenina a moc oleje v jídle (např. lívance se u nás pekly vždy na suchém litinovém tálu, z lívance na oleji, jak dělá tchýně se mi zvedá ...) a nekvalitní potraviny atd. atd. atd. Dokud to jde, je dobré vést děti zdravě a nedávat jim zbytečnosti.
19. 01. 2017 14:12
Toto je dobrý článek a já jako babička plně respektuji přání dospělých a když už vezu něco sladkého vnoučátkům , tak ovoce.Nevidím je tak často jak bych si přála a když přijedu i bez " ničeho ", tak mne vítají, pusinkují a chtějí ať si snimi hraju. Ničím si je nemusím kupovat, máme se rádi i tak. Jen si nemyslete, že bych jim ráda nějakou tu dobrotu nepřivezla, ale držím se.
19. 01. 2017 13:45
Tak u mé 13ti leté dcery nastalo období čínských polévek, šílím z toho, aspoň svačiny se snažím nachystat, jak se patří, ale jestli je opravdu sní, to je ve hvězdách
19. 01. 2017 12:24
Mám tři děti, stravovací základ do života neměly rozhodně špatný, přesto v dospělosti mají každý jiné stravovací návyky, Nejvíc mě drásalo období "čínských polévek" - ke snídani, o obědu, k večeři, k tomu energy nápoj - a jak to samo přišlo, tak to samo odešlo. Proto hlavu vzhůru!
19. 01. 2017 10:52
Krásný článek a je vidět, že ho napsala maminka, které záleží na zdraví svých dětí. :-) I já jsem přesvědčena, že základy se dávají v rodině a to nejen ve stravování, ale celkovému pohledu na život. Nikdo za nás neudělá tu mravenčí práci, která se jednou na našich dětech, potažmo vnoučatech obrazí. Takže my, babičky, snažme se svým vnoučatům dát především kus lásky, času, OBČAS i maličkou sladkost a raději v podobě ovoce. :-) Dáme tím dětem dobrý základ do života a na nich pak bude, zda ho budou umět realizovat a později zase předávat svým dětem.
19. 01. 2017 09:55
Súhlasím s niektorými príspevkami, že kým sú deti malé, viete to celkom dobre ovplyvniť. V puberte sa nestačíte diviť, čo tie deti jedia a odkiaľ to majú. Ale budem veriť, ako píše Evusja, že v dospelosti si spomenú na maminkine dobré rady :-)
19. 01. 2017 09:25
Evusja - mám také syna ( 30 let) štíhlého a sportujícího, který byl štíhlý a sportoval od malého chlapečka, a mám dvě dcery ( 23 +25), které také v dětství sportovaly a zdravě jedly... od puberty ( a asi ještě pořád v ní) se přestaly hýbat, pro jednu je hlavním nápojem pivo, pro druhou je hlavní potravou čokoláda Milka.... jak to má zarytá Stobačka dále vydržet ? Dám na tvou radu a obrním se trpělivostí, budu čekat, že dcery přijdou k rozumu, dokud je čas, zatím jsou obě štíhlé
19. 01. 2017 09:15
Článek mi mluví z duše. Dnes už mám děti velké, ale vzpomínám si moc dobře na můj boj s větrnými mlýny
19. 01. 2017 09:03
A ještě pro paniLiba :-)) po překonání puberty se dětem rozbřeskne a vrátí se k tomu, co bylo před ní. Měla jsem vychrtlého chlapečka, pak líného všežravého puberťáka a dnes štíhlého mladého muže, který si pečlivě hlídá, co jí, a pilně cvičí.
19. 01. 2017 09:02
A když se zamyslím, my jsme jako děti neměli volný přístup ke sladkostem. Dostali jsme spíš za odměnu, nebo jeden kousek denně, když se rozdělala čokoláda, rovnoměrně se rozdělila všem sedmi členům rodiny. Moje láska ke sladkému nemohla tedy vzniknou v raném dětství, spíš později. I když sladká jídla se vařila často a nápoje se taky sladily.
19. 01. 2017 09:01
Článek je velmi pěkný, jenže ho tu čteme my, STOBařky, které přece jen o správné výživě víme víc, než "běžná populace". Byla jsem měsíc v lázních a měla dost času pozorovat naše "tlustá sluníčka" - ano, obézních dětí přibývá geometrickou řadou, jak pijí coca colu, v lepším případě fantu či sprite, snad nikdy jsem neviděla dítě s obyčejnou vodou, baští brumíky, řezy plné mléka,čokoládové tyčinky, tučné lipánky apod. A většinou jim to cpali jejich rodiče, abychom tu "neplísnili" jen babičky a dědy. Povědomí o tom, co je dobré/zdravé a co ne, je opravdu velmi slaboučké a spousta lidí kupuje to, co vidí v reklamách. Naposledy jsem vyslechla v rámci nadávání na pamlskovou vyhlášku, že si ty ubohé děti už nebudou moci koupit ani tu tatranku k svačině!!!
19. 01. 2017 08:41
Krásně napsané, ale : z vlastní zkušenosti vím, že až moje skvělé děti ( zdravě se stravující, pravidelně sportující atd) dospějí do puberty, všechno je jinak. Mají svou hlavu a všechno, co jim radili rodiče, je špatně. Začnou se stravovat po svém, přestanou se hýbat, chtějí být třeba v lepším případě vegetariáni, v horším případě anorektičky.... a co teď? Snažila jsem se 15 let jim vštěpovat to správné, a teď jenom vidím, jak jde moje snažení do háje. Jsem šťastná, když do dcery občas dostanu trochu zeleniny, dříve nadšená lyžařka se teď jen povaluje u televize.... to je teprve problém. Když jsou děti malé, spíš ovlivním jejích stravování a způsob života, ale se vším je ámen, když dospějí. Proto mi přijdou rady v tomto článku s nadhledem několika let do budoucnosti trochu malicherné.....
19. 01. 2017 08:35
V některých rodinách jsou s nezdravým stravováním rodiče horší než babičky - například v mé rodině. Když neschvalují 15 letému vnukovi jeho coly, fit nápoje, brambůrky atd, tak na mne slovně útočí on i moje dcera.Vyslechnu si poznámky no jo ty jsi na tom Stobu...A mým nejmladším vnoučatům bych nikdy nekoupila ty nedobré ,,jogurty,, s lentilkami a další podobné výtvory našich výrobců...
19. 01. 2017 08:31
S babičkami je to neustálý boj. Myslí si, že když jsou starší a jak rády říkají "vychovaly děti", že mají pravdu. :-)
19. 01. 2017 07:40
krásně sepsané a myslím že i v praxi postupně realizovatelné. jen ty babičky nám to kazí
19. 01. 2017 07:35

Myslím,že jako u všeho,je potřeba postupovat s mírou.Úplný zákaz sladkostí může mít opačný účinek,děti si budou sladké vyhledávat tajně,čím víc se na něco upozorňuje,tím je to lákavější.V rozumné míře něco sladkého nevadí.Babičkám to nemějte za zlé,jistě necpou děti sladkostmi každý den a jednou niávštěvou se určitě nic hrozného nestane,když jinak jí zdravě.
19. 01. 2017 07:34
Perfektní článek k zamyšlení co děláme nesprávně.
19. 01. 2017 07:32
Děkuji moc. Jsem sice rodič, který miluje své děti. Ale rozhodně mám vadu, že nejsem důsledná. A tak mé děti vyžadují denně něco sladkého. Snažím se postupně sladké dávat jen dopoledne, mají hodně ovoce a zeleniny. Syna však trápí alergie na jádroviny i citrusy, ale v malé míře občas to jde. Naštěstí běhá a otužuje se, tak i přes méně vitamínů moc nemarodí. Pravda také, že žijeme na vesnici v Českém lese, tak "zdravý" vzduch také dělá své. A dcera miluje sladké. Nemusela by jíst, ale sladké vyžaduje denně. Nicméně pije obyčejnou vodu ze studny - sama od sebe, to jí chutná nejvíc. Miluje ryby a tím, že syn je rybář, má jich dostatek. Navíc jí kupuji tresku (s manželem si o Vánocích dali jesetera na přírodno). Taky miluje ovoce a zeleninu. Tak snad na tom nejsme úplně nejhůř. Ale vím, že by to mohlo být lepší.
19. 01. 2017 07:31
Pěkný článek, ve všem pravdivý. jen někdy je to složitější, třeba, když má dítko nějaké stravovací omezení a nebo a to dobře znám, má předepsanou vysokokalorickou stravu a nechce jíst nic, kdo to nezažil nepochopí.
19. 01. 2017 07:26
Kéž by takto aspoň trochu přemýšlely naše babičky! Dohaduju se nimi pořád a pořád na nic nereagují!
19. 01. 2017 07:18
Opravdu krásný článek, budu si z něj muset vzít příklad,děkuji
19. 01. 2017 07:14
Mám 2 děti, jsem zodpovědný rodič, nikdy jsem nedala na nějaké reklamy a vždy četla etikety. Jako pití vždy měly čistou vodu, vyjímečně nějaké sladké pití - spíše u babiček... Ovšem babičky přesvědčit aby dětem nekupavali ty reklamní věci které jsou pro děti tak zdravé a já nevím co ještě, je nadlidský čin... Myslím že čím je zboží lákavěji udělané a ještě napsané pro děti, je tohle slůvko stále ještě pro spoustu lidí přímo kouzelné a neodolají a koupí. že je to vůbec nezdravé, plné E a já nevím co vše ještě už neřeší...

Naši partneři