TOPlist
Sledujte nás:

Hlad a sytost - co je ovlivňuje?

Zpět

Mgr. Veronika Pourová

 

Vzhledem k tomu, že lidský organismus potřebuje pro své fungování přísun energie, existují v těle mechanismy, které by měly zajišťovat přibližnou rovnováhu mezi potřebou a příjmem energie a živin. Bohužel tyto fyziologické mechanismy jsou často (zejména u obézních) potlačeny jinými faktory, naší psychikou, naučeným chováním, vnějšími faktory okolního prostředí apod.

Pokud bychom se mohli spolehnout na fyziologické mechanismy, fungovalo by to takto:

Chuť na jídlo přichází tehdy, když je zvýšená potřeba energie, její tělesné zásoby jsou spotřebovány. Jak hlad, tak pocit sytosti jsou regulovány centrálně, a to v části mozku zvané hypotalamus.

Příjem potravy je však komplexní proces a je ovlivněn též biologickými a kognitivními faktory, proto neexistuje pouze jednoduché přepínání mezi hladem a sytostí.

Existují dva stavy, při kterých je stimulován příjem potravy - hlad a chuť. Hlad znamená přímou potřebu energie nebo živin. Chuť je pocit, který nastává většinou na základě kognitivního stimulu a značí chtíč určité potraviny na základě jejího vzhledu, vůně, chuti, textury nebo předchozí zkušenosti. Též ukončení příjmu potravy nastává ve dvou případech, a to při plnosti a sytosti. Plnost je fyzický pocit, který ukončí příjem potravy. Sytost je metabolická odpověď, která nastane při dostatku energie nebo živin a značí chybějící potřebu pokračovat v jídle nebo začíst jíst jídlo nové.

Jak už jsem psala, centrum řízení hladu a sytosti se nachází v hypotalamu. Ukazuje se, že odsud může být řízen též výdej energie, v každém případě jde o složitý neurohumorální proces, který monitoruje dostupnost energie či velikost tukové tkáně.

Rozhodnutí, zda začít či skončit s jídlem, vzniká primárně na základě podnětů z trávícího traktu, které se dělí na krátkodobé a dlouhodobé.

Mezi krátkodobé patří například podpora příjmu potravy stimulovaná peptidem tvořeným v žaludku Ghrelinem. Pocit sytosti podporuje například cholecystokinin, který se tvoří v tenkém střevě v přítomnosti potravy, nebo bloudivý nerv, který snímá trávící pohyby žaludku.
Příjem potravy ovlivňuje též zvýšená koncentrace určitých látek v krvi, především volných mastných kyselin, aminokyselin a glukózy, které oznamují, že je zahájena absorpce. Polypeptid YY z tlustého střeva pak hlásí, že trávení je u konce.

Dlouhodobě pak působí především signály tukové tkáně, které by v ideálním případě měly kontrolovat udržování vhodné tělesné hmotnosti a ovlivňovat příjem potravy. Nejdůležitější z nich je leptin, což je hormon tvořený tukovou tkání, a inzulin, který upravuje hladinu glukózy v krvi a spolupracuje s leptinem v udržování stálé tělesné hmotnosti.

Faktory ovlivňující hlad a sytost

Faktor

Místo výskytu

Funkce

Ghrelin

Žaludek

Podpora příjmu potravy, podpora apetitu

Vzhled a vůně jídla

Talíř

Ovlivnění aktivity hypotalamu nervovou cestou, podpora chuti

Cholecystokinin

Žaludek a tenké střevo

Když se jídlo dostane do tenkého střeva, tento hormon podpoří pocit sytosti

Koncentrace živin

Krev

Vyšší hladina podpoří pocit sytosti, nízká naopak spouští pocit hladu

Polypeptid YY

Tlusté střevo

Tvoří se při přítomnosti tráveniny v tlustém střevu, podpoří pocit sytosti

Pohlavní hormony

Pohlavní orgány

Ovlivnění chuti k jídlu např. během menstruačního cyklu přímým působením na hypotalamus

Únava, stres, nedostatek spánku

Člověk

Podpora chuti k jídlu, podpora sekrece ghrelinu

Leptin

Tuková tkáň, buňky žaludku

Při zvýšeném množství tukové tkáně se zvýší jeho koncentrace a je oslabena chuť k jídlu

Insulin

Slinivka

Insulin se společně s leptinem podílí na dlouhodobé regulaci příjmu potravy a mimo to slouží k regulaci hladiny glukózy v krvi

 

Zdroj: Lukáš Sobotka: Basics in clinical nutrition, 2011

Hodnocení (46 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

30. 12. 2017 08:06
o ghrelinu jsem nic neslyšela, nemohli byste o něm napsat něco víc?
29. 12. 2017 20:03
zajímavý
29. 12. 2017 17:19
hezké
29. 12. 2017 17:19
hezké
28. 12. 2017 15:13
Velmi poučné.
28. 12. 2017 14:20
dobrý článek....
28. 12. 2017 12:09
Došla jsem k závěru, že v mém těle vítězí troll Ghrelin nad dobrým elfem Leptinem.
28. 12. 2017 09:55
Teorii člověk zná, ale praxe někdy pokulhává. :-(
28. 12. 2017 07:55
Fila Byla - mám stejnou zkušenost
28. 12. 2017 07:18
Zajímavý článek. Díky!
27. 12. 2017 23:33
Tyto informace do sebe zapadají jako puzzle, jak si sestavovat jídelníček.Bohužel šedá je teorie a zelený strom života-když se ke kousku masa a bramboře docpu zeleninou, mám tím dříve hlad.A poslední dobou jsem vypozorovala, že pokud si dám polévku typu zelňačka, luštěninová, bramboračka apod.-bez pečiva a ve standartní jídelnovské velikosti-mám hlad dřív než do dvou hodin.Některé info tedy působí logicky ale na mně jaksi nepůsobí.Budu se s tím muset poprat.I tak díky za zajímavé info.
27. 12. 2017 21:09
Bohužel - čím více o hubnutí studuji, tím méně se mi daří :-( Ale děkuji za zajímavý článek.
27. 12. 2017 20:54
Dekuji za zajímavý článek
27. 12. 2017 20:18
Dekuji za zajimavy clanek.
27. 12. 2017 19:55
Zajímavý článek.
27. 12. 2017 19:42
ano,je to tak
27. 12. 2017 19:41
Zajímavý článek, děkuji.
27. 12. 2017 18:44
Leptin by bylo dobré probrat trochu podrobněji - zejména rezistenci - která vzniká "natošup". Jinak by tlustí s množstvím tuku jedli stále méně a méně, ale tak to bohužel není.
27. 12. 2017 17:35
Děkuji za článek,zajímavé.
27. 12. 2017 17:12
korit: moje laická interpretace je, že kromě výjimečných případů genetické poruchy se projeví rezistence na leptin.. tj. receptory ho vyžadují množství větší než "normální" aby řekly dost už bylo jídla. Jojo efekt je vlastně pokus o dorovnání hladiny leptinu (~ množství tuku v těle) na původní hodnoty, protože receptory hlásí blížící se smrt vyhladověním, byť ta rozhodně nehrozí.
27. 12. 2017 16:04
Díky za zajímavé informace.
27. 12. 2017 16:01
Hodně zajímavých informací.
27. 12. 2017 15:51
Užitečné,dobré vědět.
27. 12. 2017 15:14
Kdysi jsem někde četla, že u lidí náchylných k tloustnutí se leptin zblázní a naopak chuť k jídlu vzbuzuje, nebo ji alespoň nepotlačuje, nebo je ta změna funkce leptinu způsobená jo-jo efektem? Odpovězte prosím někdo, kdo to může vysvětlit. Děkuji
27. 12. 2017 15:04
zajímavá tabulka musím nastudovat
27. 12. 2017 14:40
Z tak odborných informací se jednomu zavaří mozkové buňky, bude to na delší studování. Díky.
27. 12. 2017 14:18
Díky za informace. Poskytnu dále
27. 12. 2017 13:24
Užitečné ucelené informace
27. 12. 2017 13:05
O ghrelinu jsem už četla, je docela důležitý při hubnutí, ale polypeptid YY mi zůstal utajen :-)).
27. 12. 2017 12:38
Děkuji za informace,i když se jedná o odborné pojednání,je to přínosné.
27. 12. 2017 11:04
to už je moc učené
27. 12. 2017 10:54
Asi až takové podrobnosti nemusím vědět.
27. 12. 2017 09:44
Moc děkuji za velmi zajímavé informace, vůbec jsem nevěděla že existuje nějaký " Ghrelin ".

Naši partneři