TOPlist


Jak zvládnout neodbytného hostitele

 

 

Ing. Hana Málková, PhDr. Iva Málková

Obecné rady, jak zvládnout večírky, jste se mohli dočíst v tomto článku.

Mnohdy není ani tak těžké zvládnout sám sebe, ale situace nám může ještě ztížit neodbytný hostitel.

A jak se s těmito situacemi vypořádat tak, abychom byli spokojeni sami se sebou, ale zároveň ani neurazili hostitelku odmítáním pohoštění, které pro nás připravila?

Naše chování na návštěvě při odmítání jídla se může pohybovat od pasivity (vezmu si vše, co se mi nabízí, a jsem z toho nešťastná) až k agresivitě (pohádám se s tchyní, která se cítí odmítnutím jejího cukroví odmítnuta sama). Pokusme se dopracovat k chování asertivnímu.

Rozhodující pro vaše chování by mělo být i to, zda-li jde o hostitele, které vidíte náhodně a zřejmě se s nimi již nikdy nesetkáte, nebo zda jde např. o příbuzné, se kterými se scházíte pravidelně.

V prvním případě, pokud je hostitel opravdu neodbytný, úporný v nucení do jídla, nemá smysl investovat energii do jeho převýchovy. Můžete se např. vymluvit, nabízí-li vám něco, co nechcete, že máte zažívací obtíže, alergii, že jdete druhý den k lékaři na vyšetření a musíte omezit příjem potravy, že nemůžete pít alkohol, protože berete léky, řídíte apod. Tuto variantu volte opravdu výjimečně. Daleko efektivnější a účelnější, zvláště pokud jsou hostitelé vaši přátelé a známí a vy se s nimi setkáváte častěji, je asertivně je naučit novému chování. Jde to sice pomalu, ale možné to je.

Základem asertivního chování je otevřenost komunikace bez použití manipulativních strategií, stálé zachovávání respektu a úcty k sobě i k těm druhým, s nimiž vstupujeme do kontaktu. Podstatou asertivního chování není osvojení si technik, díky nimž získáme „navrch“ nad těmi druhými a dosáhneme svého. Je to něco mnohem hlubšího: jsme-li asertivní, dokážeme si jasně vymezit své osobní hranice a respektovat osobní hranice druhých.

Zvládání neodbytného hostitele i sebe sama

1. Představte si, jak zasedáte k bohatě prostřenému vánočnímu stolu

Představte si situaci, kdy jako každoročně zasedneme u rodičů či prarodičů ke svátečnímu vánočnímu stolu, ke kterému patří zažité jídelní zvyklosti, které byste chtěli s nastolením jiného životního stylu změnit.

Blízcí příbuzní jsou dokonale natěšeni a připraveni vás uctít a vyjádřit svou lásku k vám právě skrze plný stůl neodpovídající vaším běžným zásadám, ba právě naopak. Předkládají před vás typické vánoční pokrmy, cukroví a doplňují to neustálým pobízením.

2. Zkuste si vzpomenout, co vám jde v tento okamžik hlavou

"Já vím, že bych cukroví jíst neměla, naberu zase ty kila jako každý rok. Ale – Vánoce, to je přeci smažený kapr a bramborový salát, cukroví, bez toho všeho to nejsou vůbec Vánoce. A co tomu řeknou druzí? Máma, babička...... bude nešťastná, bude si myslet, že mi něco je, bude mít o mne starost, bude si myslet, že jsem nevděčná…..."

3. Zkuste situaci přehodnotit a nacvičit si dopředu jiné myšlenky

"Budou Vánoce skutečně bezcenné, pokud se budeme stravovat jinak než tradičně?  - oč nám jde nejvíce – splynout s normami společnosti, nebo si zachovat sebe sama? - Je pro nás důležitý vlastní pocit uspokojení?"

Pár konkrétních rad, jak zvládnout okolí

Klasické výroky okolí:

"To jsem ráda, že jsi konečně tady, celý týden peču a připravuju pohoštění, už se na tebe všichni moc těšíme. Tak pojď ke stolu, už je všechno nachystané..."

"Ale no tak, co je to s tebou, vždyť jsem to pekla hlavně kvůli tobě, to jsi měla vždycky nejradši…"

Asertivní přístup (s respektem k sobě i druhé straně):

"Mami, moc díky za to, že ses tak snažila. Ale já to všechno jíst nechci – jím teď trochu jinak, snažím se vybírat zdravější a kvalitnější potraviny. Mám radost z toho, že mi to jde a cítím se dobře.

Nechci si to vzít, ale doufám, že tě to nemrzí. Vezmu si třeba malý kousek na ochutnání, ale pro příště tě poprosím, abychom se domluvili na jiném jídle. Nebo se dohodneme dopředu, já něco přivezu a pak to spolu uvaříme."

Další možnosti odpovědí:

"Fakt je mi takhle mnohem líp, mám ze sebe radost, mám víc energie, elánu a síly. Není to nic proti tobě, ale já bych sem nejezdila ráda, kdybych měla pocit, že tě budu trápit, když nesním to, co mi připravíš. Domluvme se na změně."

Reakce okolí:

"Tak si vezmi alespoň ty vanilkové rohlíčky a kousek vánočky, je výborná, letos se mi zvlášť povedla. A nebo ten bramborový salát, který máš tak ráda."

Na možné matčiny námitky lze asertivně reagovat:

"Já si vezmu jeden kousek vánočky a ten si vychutnám. Ale ten salát si už opravdu nedám."

"Ne, děkuju, jsi hodná, je to výborné, vždyť vidíš, jak to ostatním chutná. Já si vezmu moc ráda to ovoce, co je na stole. Nemám na další cukroví chuť a nechci se nutit, to by ti přece radost neudělalo. Navykla jsem si jíst lehčí stravu a ověřila jsem si, že mi to dělá dobře. Cítím se od té doby opravdu lépe, nechci si to pokazit! Pokud bych to porušovala, necítila bych se dobře."

"Děkuju, ale vezmu si tohle, mám na to největší chuť."

"Ne, díky, už nebudu, je mi nejlíp, když nemám tak plný žaludek."

Reakce lze obměňovat neomezeně. Naše "protistrana" to většinou myslí dobře, nabízí-li opulentní formu občerstvení, ale my musíme trvat na tom, že to myslíme dobře především sami se sebou, že my jsme soudci toho, co je pro nás dobré, a nikdo jiný. Máme-li se rádi a je-li míra naší sebeúcty vysoká, nemáme s tím většinou ani problém, stačí jedno až dvě „ne“, prezentované s úsměvem, mile, což je přirozeně startovní plochou pro respekt a přijetí druhými. Jestliže je však pro nás odmítnutí problém, druhá strana to vycítí, vnímá naše rozpaky a váhání jen jako ostych a ve své nabízecí strategii ještě přitvrdí – dlužno podotknout, že většinou skutečně v dobré vůli.

Pokud jste se desítky let chovali jinak (vy i vaši blízcí), je jasné, že není jednoduché to hned změnit, ale nejdůležitější je to zkusit v praxi. Uvidíte, že po pár pokusech už snad nebudete odcházet z návštěvy s plným žaludkem či nepříjemným pocitem, že jste hostitelku zklamali. 

Hodnocení (19 hlasů):

Komentáře

Komentáře je možné psát až po přihlášení. Pokud již máte účet, přihlaste se prosím. Pokud ještě účet nemáte, registrujte se

15. 12. 2018 20:04

nevzdavatse

Je pravda, že je třeba umět se nejenom "bránit", ale sni zbytečně "nepokoušet" své hosty. Ale to není Tvůj případ, Hanko:-). Určitě to děláš dobře. A touhu po slanině nebo majenéze si Tvoji strávníci, pokud budou chtít, uspokojí jinde :-).

15. 12. 2018 20:02

zdenalan

Ani já nikomu nic nevnucuji, ani děti nevnucují nám, děláme stále společné vánoce asi si rozumíme ve všem, rozdělíme si kdo co udělá, sejdeme se odpoledne, přijede i neteř a celá její rodina, maminka jí umřela jí bylo 16 let a má dvě dcery, protože i jejímu muži umřela maminka tak i tatínkové přijdou a sejde se nás 12 lidiček a moc se na sebe těšíme. Ivetka říká že je to naše tradice, vlastně se takle sejdeme jen jednou za rok, uplně všichni. Moje dcera ji má jako sestru.

15. 12. 2018 18:28

HankaCh

U nás nikdo nikuomu nic nenutí, v širší rodině je spousta stravovací extrémistů :-D raw, vegan, sugarfree i bohužel dietářů - celiak, tak se rodinné sešlosti řeší tak, že is každý nandá na talíř, co chce a co mu vyhovuje. Nikdy jsem naštěstí nemusela reagovat na ... "vždyť jsem to pekla hlavně kvůli tobě" ... Tchýně vařit neumí a ani nepeče, na štědrý večer chodí k nám. Ale jak to tak pročítám, tak jsem asi na opačné straně, moje jídlo je někdy pro moje dospělé děti moc zdravé, občas je tu poptávka po slanině nebo majonéze :-)

11. 12. 2018 06:00

dasa67

Nejčastěji chodíme ke tchyni a ta je tolerantní a když jsem jí vysvětlila, že se já i manžel snažíme zhubnout a máme upravený jídelníček, nic nám nenutila. Na jiných návštěvách se snažím omezovat a zatím jsem se nesetkala s tím, že by se někdo urazil, že jsem si něco nevzala.

11. 12. 2018 00:13

martashi

Z rodiny všichni vědí, jak jím, známí také a tak vlastně nemám problém cokoliv odmítnout. Ale jsou jídla která mám ráda a pak si prostě kousek dám. Ale nemívám problém zařadit vše do sebekoučinku.

10. 12. 2018 21:39

ABULA

Já sama jsem ta matka, tchýně, babička a vařím pravidelně nedělní oběd pro rodinu mého syna. Už léta vařím lehká jídla, která všem členům rodiny chutnají. Vždycky uvařím jídla víc, než se sní, ale nikoho nenutím a nepřemlouvám, aby si přidal. Kdo si chce přidat, ten si přidá a já dám najevo, že mám radost že mu chutná. Ale nikdy jídlo nevnucuji. Myslím, že to takhle všem vyhovuje. Většinou něco zbude a já to ráda dojím v pondělí.

10. 12. 2018 17:07

bessi

Jo tak tohle přesně bylo u mamky. Dělám to tak, jak radíte v článku...vezmu si kousek a řeknu, že víc nebudu, že by mi bylo špatně.

10. 12. 2018 16:12

Hanakomo

Tak přesně tohle zažívám celý rok, nejen o vánocích. Mé nejbližší prostě nechápaji že opravdu nechci jist špatné věci. Několikrát opakuji slušně že opravdu ne. :-)))) pokud to nepochopí, buď tam nejezdím, nebo prostě nejím

10. 12. 2018 14:53

ekavkova

Pár příbuzných a známých už jsem převychovala, ale k těm zatvrzelym raději nejdu.

10. 12. 2018 11:20

madridacka

Já jsem na straně té matky a musím říci, že se sama stravuji střídmě, takže někdy mám obavy, jestli u nás někdo nebude trpět hlady :-)

10. 12. 2018 10:46

muriela

Speciálně o Vánocích mi toto přijde nevhodné, tak volím pravidlo JJP a užívám si Vánoční atmosféru, pro jednou se nic nestane :-)

10. 12. 2018 08:42

paniLiba

Já tyhle problémy nemám, protože nemám nikoho, kdo by mě pozval na oběd. Rodiče zemřeli a sourozenci jsou daleko... naopak, já musím ty hostiny chystat své rodině a musím vyhovět každému.... kdybych měla to štěstí a někdo mě pozval na hostinu, tak bych si ji beze zbytku vychutnala

10. 12. 2018 08:32

coumba

Někdy je to těžké... .

10. 12. 2018 08:30

klosa

Pěkně napsáno , teď už jen realizovat v praxi

10. 12. 2018 08:03

filipova

já si dám jen to co chci, vždyť nemusím snad ochutnat úplně všechno ale jen to na co mám chuť, ono to i tak stačí se se sní. mě naštěstí letos žádné velké hodování nečeká tak snad nepřiberu

10. 12. 2018 07:19

ajanka

No není jednoduché to změnit, spoustu let to trvalo, než jsme si u tchýně vybudovali tu zdravější verzi pohoštění, ale po dlouhých letech to již akceptuje a podřizuje se tomu ( i když ji to občas ujede s množstvím....)

10. 12. 2018 04:37

nevzdavatse

Hezky napsáno. Přečetla jsem si článek se zaujetím. Tak teď už jen od slov k činům :-).

Reklama - díky našim sponzorům můžete využívat tyto stránky zdarma

Reklama - díky našim sponzorům můžete využívat tyto stránky zdarma