TOPlist
Sledujte nás:

Laktózová intolerance neznamená vyřazení mléčných výrobků

Zpět
 

Pojem laktózová intolerance není pojem neznámý, přesto se často zaměňuje s alergií na mléko. Na první pohled malý detail, v praxi zásadní rozdíl. Tento článek vám napoví, jaký je mezi nimi rozdíl a jak postupovat při změně diety. Pokud máte podezření, že se vás intolerance nebo alergie týká, navštivte v první řadě lékaře, aby vám provedl správnou diagnostiku. 

Co se v těle děje při laktózové intoleranci?

Aby mohlo dojít ke správnému využití mléčného cukru laktózy, potřebujeme enzym laktázu, který se nachází v buňkách sliznice tenkého střeva. Tento enzym pak disacharid laktózu rozštěpí na dva monosacharidy, a to glukózu a galaktózu. Při nedostatku laktázy nebo její nedostatečné aktivitě laktázy k tomuto rozkladu nedochází, resp. k němu dochází v omezené míře, a laktóza projde nerozštěpena do tlustého střeva. Zde je činností střevních bakterií fermentována za vzniku methanu, vodíku a dalších produktů (kyselina mléčná, mastné kyseliny s krátkým řetězcem). Proto pokud trpíte laktózovou intolerancí a vypijete například sklenici mléka, dochází těmito mechanizmy k nepříjemným projevům, kterými jsou typicky bolesti břicha, nadýmání, průjem a celkový zažívací dyskomfort. K potížím může dojít zhruba po 30 minutách až do 3-4 hodin po požití potraviny obsahující laktózu. Rozsah a intenzita obtíží je individuální. Závisí nejen na množství zkonzumované laktózy, ale především na množství a aktivitě enzymu. 

K typickým nepříjemným projevům nesnášenlivosti laktózy patří bolesti břicha, nadýmání, průjem a celkový zažívací dyskomfort po požití potraviny obsahující mléčný cukr.

 

Nesnášenlivost mléčného cukru se týká asi 10 % populace ČR, celosvětově vykazuje značné populační rozdíly. Fakt, že může dospělý člověk laktózu trávit, lze považovat za výhodnou evoluční adaptaci. 

Ve většině případů nesnášenlivosti laktózy se jedná o tzv. primární laktózovou intoleranci, která souvisí s postupným úbytkem tvorby enzymu. Jedná se o přirozené geneticky vázané snížení syntézy. Vrozených případů úplné absence laktázy je velmi málo. Dále se pak může projevovat tzv. sekundární laktózová intolerance, která souvisí s poruchou na úrovni tenkého střeva (záněty, infekce, po chirurgických výkonech na trávicím traktu, po ozařování atp.). 

Ačkoliv intolerance laktózy svými projevy působí obtíže a postiženého vyčerpává, neohrožuje tento stav vážně lidské zdraví. Přesto by neřešené potíže mohly v konečném důsledku vést ke sníženému vstřebávání důležitých živin. 

Alergie na bílkovinu kravského mléka je v dospělosti velmi vzácná

Druhým typem reakce na mléko a mléčné výrobky je alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM). Funguje na zcela odlišném mechanismu než laktózová intolerance, ačkoliv některé příznaky jsou podobné. Při ABKM dojde k přehnané reakci imunitního systému. Provází ji bolesti břicha, průjem mnohdy s krví ve stolici, ale může se vyskytnout i ekzém, kopřivka nebo problémy s dýcháním. Zatímco intolerance postihuje převážně dospělou populaci, tak ABKM je nejčastější potravinová alergie u dětí do 3 let a v dospělosti je výrazně méně častá než nesnášenlivost laktózy. V případě ABKM je nutné přísně dodržovat bezmléčnou dietu a striktně vyloučit mléko, mléčné výrobky a potraviny mléčnou bílkovinu obsahující. Vyloučit je většinou potřeba ale i mléko kozí či ovčí, protože mají podobnou alergenicitu. Pro děti, jichž se alergie na bílkovinu kravského mléka týká především, jsou bílkoviny, vitamíny a hlavně vápník velmi důležité a je nutné je doplnit z jiných zdrojů. Je potřeba zařazovat do jídelníčku pravidelně ryby, maso, vejce, luštěniny, ořechy, mák, zeleninu. Někdy je vhodná i suplementace vápníku, probiotik a zařazení proteinových doplňků z rostlinných zdrojů. 

Co tedy jíst, když mi mléko a mléčné výrobky nedělají dobře?

Společným jmenovatelem obou výše popsaných jevů je mléko a výrobky z něj. Je však velmi důležité odlišit, zda se jedná o alergii na bílkovinu mléka nebo nesnášenlivost mléčného cukru. Je velikou chybou při potížích po konzumaci mléka a mléčných výrobků sáhnout hned po krajním řešení, kterým je úplné vyloučení těchto výrobků z jídelníčku. Existují různé metody, kterými lze aktivitu enzymu laktázy zjistit (laktózový toleranční test z krve nebo dechový test) nebo jak odhalit alergii (test specifických protilátek v krvi). Proto je potřeba vždy vyhledat lékaře, zjistit podstatu problému a neordinovat si dietu samovolně.

Při laktózové intoleranci mléčné výrobky nevyřazujte

Při prokázané laktózové intoleranci není nutné z jídelníčku zcela vyřadit mléčné výrobky, ale je potřeba vybrat druhys nižším obsahem laktózy a hlídat jejich množství

Obsah laktózy v mléku a mléčných výrobcích

Nejvíce laktózy je obsaženo v mléce a mléčné syrovátce. Méně laktózy pak obsahují zakysané mléčné výrobky a tvrdé sýry. Při procesu kysání, tedy fermentaci, dochází k poklesu laktózy o 20-30 %, neboť bakterie probiotické kultury laktózu spotřebovávají. Navíc sami produkují laktázu, která se štěpením pomáhá. Proto třeba jogurt nemusí představovat problém stejně jako tvrdé zrající sýry, kde může být obsah laktózy téměř nulový (více než 95 % laktózy se přesune do syrovátky, která se při výrobě odstraňuje). Dejte ale pozor na některé čerstvé či syrovátkové sýry, které laktózy mohou obsahovat více. 

K dostání jsou také speciální mléčné výrobky se sníženým množstvím laktózy, u kterých je laktóza většinou enzymatickou cestou předem rozložena. 

Pokud trpíte laktózovou intolerancí, nemusíte se mléčných výrobků vůbec vzdávat. Pomocníkem můžou být i speciální bezlaktózové výrobky, takové nabízí například společnost Meggle. Více informací najdete na stránkách www.bez-laktozy.cz

 

Laktóza se vyskytuje také v některých polotovarech, sladkém a slaném pečivu, sušenkách nebo jiných sladkostech, vyplatí se proto pozorné čtení etiket.

Tolerance laktózy je individuální záležitost

Každý, kdo trpí laktózovou intolerancí, toleruje jiné dávky laktózy. Záleží na míře deficitu a aktivitě enzymu. Uvádí se, že obecně tolerovatelné množství odpovídá cca 10 g laktózy v jedné přijaté porci, je to ale jen velmi obecné doporučení a každý si musí sám vyzkoušet, jaké množství a v jakém výrobku zvládne bez problémů strávit

Pro lepší trávení je vhodné nekonzumovat mléčné výrobky nalačno a samostatně, ale vždy je doplnit i nějakým zdrojem sacharidů (např. vločky, pečivo), případně i tuků, čímž se zpomalí průchod trávicím traktem. To vytvoří lepší podmínky pro funkci menšího množství enzymu, který tak má šanci být déle v kontaktu s přijatou laktózou a štěpit ji. Dále je vhodné nekonzumovat velké množství laktózy naráz, ale rozdělit příjem do více porcí v rámci dne. Pomoci můžou také kapky či tablety s obsahem laktázy, které se užívají při konzumaci mléčných výrobků. Potíže mohou zmírnit, ale ne vždy se podaří jim zcela předejít, opět záleží na každém jedinci, druhu jídla a množství přijaté laktózy. 

Pro snadnější trávení laktózy se doporučuje mléčný výrobek zkombinovat s nějakým vhodným zdrojem sacharidů - například vločkami. 

Jak postupovat, když zjistíte, že máte laktózovou intoleranci?

Pokud od lékaře zjistíte, že trpíte laktózovou intolerancí, v praxi se zpravidla postupuje tak, že se dočasně z jídelníčku vyloučí všechny produkty obsahující laktózu. Po úpravě zažívacích obtíží se zkouší ji postupně znovu zařazovat a stanovit tak prahovou denní dávku. Toto je veliká výhoda oproti výše zmíněné ABKM, kdy bývá dieta striktní. V případě bezmléčného jídelníčku musíme pečlivě přemýšlet nad jeho skladbou, u intolerance laktózy je situace podstatně jednodušší. Jídelníček bez mléčných produktů s sebou nese značná omezení, a to nejen chuťová a kulinářská, ale i výživová. Mléko a mléčné výrobky jsou totiž zdrojem dobře využitelného vápníku, vitamínu D, A a skupiny B, kvalitních bílkovin a probiotických bakterií. Proto pokud nemusíte, mléčné výrobky z jídelníčku určitě nevyřazujte. 

 

 

Hodnocení (0 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

Naši partneři