Autor: PhDr. Iva Málková

Levné jídlo. Dvě slova, které v mnoha z nás vyvolají nepříjemný pocit. Pocit nedostatku, kompromisu, nebo dokonce selhání. Přitom otázka, jak jíst kvalitně bez zbytečného utrácení, není jen otázkou peněz – je to také otázka naší mysli.
Jako psycholožka, která se desítky let věnuje lidem, kteří řeší kila navíc, vidím podobný vzorec myšlení, odborněji takzvaná funkční nebo dysfunkční myšlenková schémata. Nejde jen o to, co lidé jedí – jde o to, co si o jídle myslí.
Nejde jen o to, co mají na talíři, ale jaký mají k němu vztah. A to je podstatou metodiky STOBu, kde v kurzech zdravého hubnutí, online programu STOBlife i dalších programech řešíme nejen chování – co lidé jedí, ale také myšlenky a emoce, které vedou zejména k jídlu navíc oproti plánu.
A myšlenky kolem ceny jídla jsou plné pastí, které nás tiše sabotují. Pojďme si je projít a zamyslete se, zda se nějaký bod netýká i vás.
1. Drahé neznamená zdravé – ale náš mozek to tak nevnímá
Když vidíme potravinu s vyšší cenou nebo nálepkou „bio“, „farmářská“ nebo „superpotravina“, automaticky ji považujeme za hodnotnější. Tento jev se v psychologii nazývá cenový halo efekt – cena ovlivňuje naše vnímání kvality ještě před tím, než potravinu vůbec ochutnáme nebo prozkoumáme její složení. Obyčejná čočka nebo mrkev z běžného obchodu přitom může mít stejnou nebo vyšší nutriční hodnotu než několikrát dražší alternativa v lákavém balení.
2. Levné jídlo v nás budí pocit viny – a to je problém
Mnoho lidí se za levné nákupy tiše stydí. Mám pocit, jako bych si nedopřávala dost, říkají klientky. Tento pocit viny ale vede k paradoxnímu chování – buď kupujeme drahé produkty, které si nemůžeme dovolit, nebo to vzdáme a sáhneme po levných polotovarech, protože stejně prý nejde jíst zdravě bez peněz. Obě reakce jsou důsledkem toho samého iracionálního přesvědčení.
.jpg)
3. Černobílé myšlení nás drží v pasti mezi luxusem a polotovary
Buď jím bio a zdravě, nebo jím levně a špatně. Někteří hubnoucí mají toto černobílé myšlení. Ve skutečnosti existuje obrovský prostor mezi těmito dvěma extrémy – prostor plný dostupných, výživných a chutných potravin, jako jsou luštěniny, vejce, sezonní zelenina, celozrnné obiloviny nebo mražené ryby. Střední cesta není kompromis – je to moudrost.
4. Emoční nakupování je největší nepřítel vyváženého i levného jídelníčku
Přijdete do obchodu hladoví, unavení nebo po náročném dni a najednou jsou v košíku věci, které jste koupit neplánovali. Emoční nakupování je reálný psychologický jev – ve stresu saháme po potravinách, které slibují okamžitou úlevu, tedy po sladkém, tučném – nejčastěji po ultrazpracovaných potravinách. A tyto potraviny jsou paradoxně dražší než základní suroviny, ze kterých bychom si uvařili jednoduché nutričně vyvážené jídlo doma. Jídlo nakupované pod vlivem emocí nás tedy stojí víc – finančně i zdravotně.
5. Plánování není nuda – je to svoboda
Slovo „plánování jídelníčku“ zní pro mnohé jako přísná dieta nebo nekonečná tabulka v Excelu. Ve skutečnosti je plánování psychologickým nástrojem svobody. Když víme, co budeme jíst, nemusíme každý den řešit stresující otázku co k obědu – a nevystavujeme se impulzivním rozhodnutím v momentě hladu nebo únavy. Stačí hrubý plán na pět dní, nákupní seznam a dvě hodiny vaření o víkendu. Výsledkem je méně stresu, méně vyhozených potravin a výrazně nižší útrata.
6. Nejdražší potravinou je ta, kterou vyhodíme
Tato věta stojí za to si ji napsat na ledničku. Průměrná česká domácnost vyhodí ročně jídlo v hodnotě tisíců korun. Psychologicky za tím stojí několik mechanismů – nakupujeme pod vlivem emocí, kupujeme příliš velká balení, protože jsou „výhodná“, a nedojídáme zbytky, protože nám připadají méně atraktivní než čerstvé jídlo. Vědomý přístup k plánování nákupu a kreativita při využití zbytků jsou tedy nejen ekologickým, ale i finančně velmi výhodným návykem.

7. Jednoduchost je podceňovaná hodnota
Naše kultura nás neustále bombarduje složitými recepty, pořady o vaření a dokonalými fotografiemi jídla ze sociálních sítí. Výsledkem je, že jednoduché jídlo (brambory s tvarohem, polévka z luštěnin, vajíčko uvařené natvrdo) – vnímáme jako méněcenné. Přitom právě tato jídla jsou často nejlépe stravitelná, nutričně výhodná a levná. Schopnost najít radost a uspokojení v jednoduchém jídle je psychologická dovednost, která se dá natrénovat – a stojí za to.
8. Srovnávání s ostatními nás stojí peníze i pohodu
Kamarádka si kupuje bio mléko a farmářské vejce, nejdražší proteinové tyčinky a řemeslný chleba za 150 korun. Na Instagramu všichni jedí superpotraviny, připravují smoothie z třiceti ingrediencí a avokádové toasty ozdobené jedlými květy. A my stojíme u regálu s obyčejným jogurtem a přemýšlíme, jestli děláme dost. Sociální srovnávání je přirozený lidský mechanismus – mozek neustále sleduje, co dělají ostatní, a porovnává to s tím, co děláme my. V pravěku nám tato schopnost pomáhala přežít. Dnes, kdy jsme obklopeni upraveným obrazem cizích životů na sociálních sítích, nás ale může tiše sabotovat.
Sociální srovnávání ve vztahu k jídlu nás může stát hodně – nejen peněz, ale i sebedůvěry. Každý má jiné finanční možnosti, jiný životní styl a jiné tělo. Vaše zdravá strava nemusí vypadat jako ta na fotografii z internetu, aby byla skutečně zdravá a pro vás ta pravá.
9. Vztah k levnému jídlu odráží náš vztah k sobě
Pro některé obava jíst levně pramení z přesvědčení, že si zaslouží jen to nejlepší – a levné jídlo s tím v jejich mysli není v souladu. Paradoxně ale právě toto přesvědčení vede k tomu, že buď utrácejí víc, než si mohou dovolit, nebo se za svůj jídelníček stydí. Zdravý vztah k dostupnému jídlu je ve skutečnosti projevem sebeúcty a praktické moudrosti, ne jejím opakem.
10. Malé změny v myšlení přinášejí velké změny v peněžence i na talíři
Nepotřebujete kompletně přebudovat svůj jídelníček ani nakupovat v jiných obchodech. Stačí začít u myšlenek. Všimnout si, kdy nakupujete pod vlivem emocí. Zpochybnit přesvědčení, že levné rovná se nekvalitní. Dopřát si radost z jednoduchého jídla bez pocitu méněcennosti. Tyto malé posuny v myšlení mají větší dopad než jakýkoli výživový plán – protože ovlivňují každé rozhodnutí, které u regálu nebo u plotny uděláte.
Na závěr
Jíst levně a vyváženě není o odříkání ani o kompromisu. Je to o tom, naučit se vnímat hodnotu jídla jinak – ne přes jeho cenu, ale přes to, co nám skutečně dává. Energii, sytost, radost z vaření, klid v duši z toho, že se o sebe staráme rozumně a s láskou. A jíst všímavě, což je stěžejní filozofií STOBu. Když jíme brambory s tvarohem a pažitkou u stolu, bez telefonu a bez televize, s plnou pozorností na chuť, vůni a texturu – zážitek je úplně jiný, než když je jíme mechanicky u počítače.
A to vše není není otázka peněz. Je to otázka vztahu k sobě.
Téma měsíce ve STOBlife: Jak jíst a vařit levně a vyváženě
Pokud chcete získat konkrétní tipy, jak jíst a vařit levně a vyváženě, zapojte se v březnu do online programu STOBlife. Každý měsíc se v programu věnujeme novému tématu.
STOBlife propojuje:
- odborné vedení od vyškolených psychologů a nutričních odborníků
- laskavou komunitní podporu – budete obklopeni lidmi, kteří prožívají podobnou cestu, sdílí své zkušenosti a umí podržet, když přijde slabší den.
- další praktické nástroje, které vám pomohou nejen shodit kila, ale vytvořit si takový životní styl, který vás bude naplňovat.
STOBlife není další dieta. Je to nový způsob, jak se starat o sebe – v souladu s tím, co je pro vás opravdu důležité.
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.








