Longevity: Proč cesta k dlouhému životu vede přes každodenní návyky?

Autor: Ing. Lenka Vymlátilová

Longevity (dlouhověkost) se dnes skloňuje v médiích, knihách i podcastech a stává se symbolem moderního přístupu ke zdraví. Mnozí si pod ním představí zázračné pilulky, superpotraviny z druhého konce světa nebo složité biohackingové postupy. Pravda je ale mnohem jednodušší – a krásnější. Nejdůležitější principy dlouhověkosti máme všichni na dosah ruky. A nepotřebujeme k nim žádné moderní technologie.

Dlouhý a zdravý život stojí na pěti pilířích

Vědecké studie ukazují, že největší dopad na délku i kvalitu života mají obyčejné každodenní návyky – to, jak jíme, spíme, hýbeme se, jaké máme vztahy a jak se staráme o svou psychiku.

Jídlo

Základem je pravidlo zdravého talíře. Ano, pořád zpíváme tu stejnou písničku. Ani novější výzkumy v oblasti longevity nepřinesly revoluci.

Potvrzují to, co víme roky: mějte dostatek ovoce, zeleniny, kvalitních bílkovin a příloh ve vhodné kulinární úpravě, zařazujte pravidelně luštěniny, ryby, ořechy a naopak minimalizujte příjem ultra-zpracovaných potravin.

Vyvážená a pestrá strava dodá tělu energii, potřebné živiny a ochranu před kardiometabolickými a neurodegenerativními onemocněními.

Pohyb

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje alespoň 150–300 minut středně intenzivní aktivity týdně. WHO dále uvádí, že pravidelný pohyb snižuje riziko předčasného úmrtí a výskyt depresí a demence o 20–30 % a odhaduje, že kdyby se lidé na celé planetě více hýbali, předešlo by se až 5 milionům úmrtí ročně.

Víme dlouhé roky, že pohyb posiluje srdce, svaly, kosti a pomáhá tělu zvládat stres. Novější studie přidávají další důvod: během cvičení se tvoří myokiny – látky, které zlepšují funkci kosterního svalstva, působí protizánětlivě a zlepšují kognitivní funkce mozku.

A pozor! Moderním nešvarem je nepřerušované, několikahodinové sezení, které je spojováno se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí, zejména u osob s diabetem. Pravidelný trénink i několik hodin týdně prostě nedokáže vyrovnat desítky hodiny prosezené na židli. Řešení? Zařazujte tzv. pohybové svačinky – každých 30–60 minut vstaňte, protáhněte se nebo se projděte. Věřte, že i takovéto malé pohybové přestávky dokážou výrazně snížit zdravotní rizika sedavého životního stylu. Když se přidáte do našeho nového online programu STOBlife, budete každý týden dostávat do WhatsApp skupiny 5minutová videa s cvičením. Připojte se do naší online komunity a začnětě si budovat zdravější návyky ještě dnes!

Spánek

Optimální délka spánku je 7 až 9 hodin denně. Spánková deprivace oslabuje imunitu, zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a poruch metabolismu a zvyšuje riziko úmrtí ze všech příčin o 29 %!

Během hlubokého spánku se v mozku aktivuje glymfatický systém, který z něj odstraňuje toxiny a odpadní látky. Kvalitní spánek doslova „čistí mozek“, což je prevence před neurodegenerativními onemocněními a podporuje dlouhodobé kognitivní zdraví.

Sociální kontakty

Dlouhodobá studie Harvard Study of Adult Development ukázala, že pevné mezilidské vztahy jsou pro dlouhověkost silnějším prediktorem než hladina cholesterolu či socioekonomický status. Osamělost je naopak spojována s vyšší hladinou stresových hormonů, podporuje zánět a oslabuje imunitní systém.

Péče o psychiku

Dnes a denně slyšíme a čteme, že chronický stres je tichý zloděj zdraví – urychluje stárnutí buněk, oslabuje imunitu, zkracuje délku života. Dlouhodobá psychická zátěž může negativně ovlivnit naše fyzické zdraví (tzv. psychosomatizace) a stát se spouštěčem nebo urychlit rozvoj onemocnění, jako jsou například vysoký krevní tlak, diabetes, zažívací potíže či bolesti pohybového aparátu apod.

Vědecké studie ukazují, že lidé, kteří umí stres zvládat a pečují o svůj duševní stav, mají nižší riziko výskytu chronických onemocnění i předčasného úmrtí. Techniky jako mindfulness nebo kognitivně-behaviorální terapie pomáhají pracovat s emocemi, posilují zdravý vztah k sobě a podporují psychickou odolnost.

Pokud zařazujete konkrétní návyky pro naplnění těchto pilířů, děláte maximum nejen pro své zdraví a dlouhověkost, ale také pro zdravou tělesnou hmotnost.

Všechny uvedené pilíře longevity propojujeme již dlouhá léta v metodice STOBu, jejíž autorkou je psycholožka a kognitivně-behaviorální terapeutka Iva Málková. Vyškolila celý tým odborníků, kteří tuto nadčasovou a komplexní metodiku aplikují v kurzech zdravého hubnutí se STOBem nebo individuální péči.

Učíme naše klienty jíst tak, aby jim jídlo chutnalo a přitom prospívalo, hýbat se s radostí, spát s klidem, pečovat o duševní pohodu a jsou součástí podpůrné komunity.

Hubnutí, nebo dlouhověkost? Jsou dvě strany jedné mince!
Protože cesta ke zdravé váze je zároveň cestou k dlouhému a kvalitnímu životu.

Kurzy zdravého hubnutí si vyberte tady.