Nepodceňujte myšlení

PhDr. Iva Málková

V tomto článku se zaměříme na myšlení, které, aniž si to uvědomujete, vede často k mlsání a jídlu navíc oproti plánu. Oprávněně se říká, že hlava je při hubnutí důležitější než žaludek. Nevhodné myšlenky často roztáčí bludný kruh takzvaného jojo efektu a jejich „ukočírování“ je při zvládání kil navíc velmi podceňováno.

Víte, co je Pollyannin princip­?

Polyanna je hlavní postavou anglické novely. Je to děvče, jež na všem, co se děje, vidí něco pozitivního. Lidé s tímto způsobem myšlení hodnotí a prožívají různé situace v příznivějším světle a jsou tedy i šťastnější než ti, pro které je svět místem, kde není jiné možnosti než volit mezi špatným a ještě horším. 

Myšlení ovlivňuje to, jak se cítíme a jak se chováme

Myšlení (jinak řečeno kognice) ovlivňuje to, jak se cítíme a jak se chováme. Proto se i terapie, která se při léčbě obezity úspěšně používá, nazývá kognitivní terapie.

Mnoho lidí si neuvědomuje, že to, jak se chováte, není často přímým důsledkem nějaké situace, nějaké nepřízně světa, ale v důsledku toho, jak na tuto situaci nahlížíte – jak ji myšlenkově (kognitivně) zpracujete.

Pokud zpracujete situaci pozitivně, dostaví se pozitivní emoce, cítíte se dobře a tomu odpovídá i vhodné chování.

Co jsou kognitivní - myšlenková  schémata

To, jak vnímáte a interpretujete věci kolem, jaký jim přiřazujete význam, není řízeno logikou věci, ale kognitivními schématy, nebo také takzvanými jádrovými přesvědčeními. Jsou to naše předpoklady, pravidla, postoje a automatické myšlenky, které ovlivňují naše vnímání a hodnocení, a tím i naše emoce a chování.

Kde se vzala kognitivní schémata?

Vytvářejí se na základě životních zkušeností od raného dětství a jsou zevšeobecněním těchto zkušeností. Týkají se různých oblastí – schémata můžete mít úzkostná, depresivní, sebekritická apod. Když je třeba dítě vychováváno v rodině, kde se klade důraz na to, že musí mít samé jedničky, a i taková dvojka je považovaná za neúspěch, vytvoří si dysfunkční schéma: „Když něco neudělám perfektně, nemá smysl se vůbec o nic snažit.“ Nebo také například „Úspěšný člověk musí být stoprocentně dokonalý.“

Příklady častých dysfunkčních schémat ve vztahu k hubnutí a vnímání sebe sama:

„Když nebudu štíhlý/á, nikomu se nebudu líbit.“

„Abych byl/a úspěšná, musím být štíhlý/á.“

„Nesmím vypadat neatraktivně.“

„Pokud mám kila navíc, znamená to, že jsem neschopný/á, líný/á a k ničemu.“

Jak nám mohou škodit?

Ačkoliv v době svého vzniku mohou být některá kognitivní schémata i prospěšná a funkční, v pozdějším životě se mohou stát zdrojem psychických potíží, zvláště pokud jsou příliš extrémní, nepružná a absolutní.  Je jasné, že v životě není možné vždy a vše zvládat naprosto dokonale, a proto vinou schématu „Vždycky musím být dokonalý/á.“  budete neustále prožívat pocity nespokojenosti a sebeobviňování. Jelikož ale tato schémata jsou obvykle nevědomá, nemůže je člověk sám kriticky přezkoumat a zpochybnit.

Člověka za den napadají stovky myšlenek… Vzhledem ke svým kognitivním schématům si však především vybírá ty, které jeho schéma potvrzují. Osoba s negativními schématy pak nevidí to, že si například užila hezký výlet s přáteli či rodinou, že dobře poradila kamarádovi, nebo jí někdo pochválil nový účes. Ale zaměří se pouze na to, že si oproti plánu dala kousek čokolády, což vnímá jako selhání. A okamžitě jí naskočí myšlenka, že selhala, tudíž je úplně k ničemu a nikdy nedokáže zhubnout. 

Změna myšlení jako první krok k pozitivnímu přístupu k životu

Cílem kognitivní terapie je naučit člověka, aby tyto své myšlenky zaregistroval, což je daleko obtížnější, než identifikovat emoce. Když si však člověk takovéto negativní myšlenky uvědomí, může je i měnit a přetvářet na funkční schémata. V tomto konkrétním příkladu s čokoládou by si takový člověk snažil osvojit oproti negativní myšlence jakési alternativní přesvědčení vyznívající pozitivněji. Mohl by si například říci: „I když jsem se neovládl a snědl jsem oproti plánu kousek čokolády, mohu si ho vychutnat. Co je pro mě důležité je, abych se dále nepřejídal a vrátil se k plánovanému chování. Necítím to jako selhání a budu mít sám ze sebe i nadále radost, protože mnoho věcí se mi již podařilo“

Jistě tušíte, že daleko větší šanci na úspěšné zhubnutí i udržení váhy má člověk, který své vybočení z režimu nevnímá ve výsledku jako absolutní selhání, které by v něm v důsledku vyvolalo pocity viny a myšlenky, že nedokáže zhubnout, protože je k ničemu, ale postaví se k té skutečnosti racionálně a pozitivně. A to je něco, co může trénovat každý z nás a ve všech oblastech života.

Jak na to?

Pokuste se uvědomit si své konkrétní negativní myšlenky, které ovlivňují vaše emoce a chování jak ve vztahu k jídlu, tak i v jiných oblastech vašeho života. Nasaďte si obrazně řečeno o něco růžovější brýle a na kritické situace nahlížejte… alespoň trochu jako Polyanna. :-)

A pokud se vám zvládání  negativních myšlenek dlouhodobě nedaří, obraťte se na odborníka, se kterým můžete i pomocí kognitivní terapie pracovat na tom, aby vaše negativní myšlenky slábly, ty pozitivní naopak sílily, a vy jste mohli prožívat kvalitnější a spokojenější život. Využijte možnosti individuálního poradenství s našimi lektory nebo se přihlaste do našich kurzů zdravého hubnutí. Samostatně pak toto téma najdete i v knížce Já zhubnu - zdravě a natrvalo a do online nácviku funkčních schémat vztahujících se k jedení se můžete pustit i s kurzem Hubnutí na míru se STOBem.