TOPlist
Sledujte nás:

Stravování po bariatrické operaci

Zpět
Autor: Panika
Počet členů: 29
Založeno: 25. 11. 2010

Pojďme si o tom popovídat...

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

24. 06. 2014 00:02

k Jeanne
před 2 a 1/2 lety jem vám gratulovala a ted tedy smekám klobouk

13. 05. 2014 16:15

Dobrý den, přečetla jsem si jen pár příspěvků a docela mne mrzí jak špatně se píše o bariatrické operaci. Jsem po bandáži žaludku 3 roky , zhubla jsem 56kg a jsem maximálně spokojená. Proč si někdo myslí, že mi někdo voperoval nějaký kroužek na žaludek a vše bylo vyřešeno? A není vůbec pravda že spoustu potravin nesmím. A nakonec malé pozastavení nad větou plandající kůže na těle z bandáže??? Myslím , že pokud někdo zhubne přes 50 kilo plandající kůži musí mít i kdyby hubnul nejzázračnější diétou. Naštěstí i s tímhle problémem se dá něco udělat. Tak že kdo potřebuje hubnout víc než je schopen zhubnout diétkou je bariatrická operace úžasná pomoc. ale jen pomoc J.

16. 03. 2013 21:52

Ahoj,
kdo máte zájem se podívat na krátkou reportáž o chirurgické léčbě obezity, můžete se kouknout na Reportéry na Vaší straně ze dne 15.3.2013 - posílám odkaz:
http://play.iprima.cz/all/325525/19724
Řeč je především o žaludečním bypassu a tubulizaci žaludku.

26. 02. 2013 10:58

dobrý den, po dlouhé době jsem zabrousila na stránky stobklubu, a protože jsem vloni v lednu absolvovala bandáž žaludku na OB klinice, podívala jsem se na tento blog. Od ledna 2012 mám dole 18 kg, po měsící jsem přešla na normální stravu, mále porce, častější jídlo a za sebe můžu říct, že žádné problémy nemám. Nezvracím, jím vpodstatě všechno, jenom s ráží musím opatrně, ta někdy zůstává "viset" a to není příjemné. Moje váha nejde dolů nějak rapidně, ale začínal jsem na 104 kg/160 cm a dnešních 85kilo je pro mně ve věku po padesátce příjemný bonus. Samozřejmě bych ráda nějaké kilo ještě ubrala, ale je to jenom o mé ochotě přemýšlet nad jídelníčkem.
Jinak já osobmě jsem byla přístupem všech lékařů na OB klinice příjemně překvapena, absolutěn profesionální, do ničeho pacienta nenutí, naopak dají informace o všem co vás čeká, a dají vám čas promyslet si i ten poslední krok - operaci. Lituji, že mi nikdo předtím než jsem tady narazila na články o tomto způsobu léčby nic takového nenavrhl, kromě neustálých průpovídek lékařů - jste tlustá musíte zhubnout!
Držím palce všem kdo se rozhodnou k jakémukoliv způsobu redukce váhy a děkuji tvůrcům těchto stránek - STOBklub- které dávájí hodně informací. Zdraví Terry

21. 02. 2013 00:28

Moje maminka má bandáž už 6 let, nemůže si jí vynachválit. Než šla na operaci tak přibírala už z denního příjmu vyššího jak 2000 kj teď může jist 6000-7000 kj bez problému a nepřibírá. Má dole už 35 kg a chtěla by tak ještě 10 dát dolů. Bez operace by tady prej už nebyla protože na tom byla psychicky hodně špatně. Teď běhá po nákupech a pořád si nakupuje nějaké oblečení. Má zní radost když vidím jak je šťastná. Samozřejmě to ze začátku trvalo než se dostala na normální dávku jídla, ale zhruba po pul roce mohla jist vše a celkem velké porce. Metabolismus se ji po roce tak spravil, že jí 3x tolik než před operací.Všechny případy nejsu na tom tak dobře jako mamka někteří s tím měli problémy. Také to samozřejmě nejde samo, ze začátku jo ale pak se to chtělo hlídat aby denní příjem nepřekonala, takže si i dnes počítá když chce jít dolů s váhou. Je t na každém jak se rozhodne, ale určitě je lepší to nejdřív zregulovat sám a po případě pak zvážit operaci. U bandáže je dobré že se dá postupně doplňovat a tím se vám žaludek zase na nějakou dobu zmenší, není o jak u jiných operací, tam když ho přejíte tak mate smůlu. Tak všem přeji hodně štěstí :)

01. 02. 2012 08:34

Jeden maly komentar k bandazi zaludku navic. Clovek nema dostatek zivin, spousta potravin neni pro nej stravitelna a vlastne je ani nesmi. Rady jako zvykejte dlouho, hodne pijte jsou obcas k nicemu, kdyz zaludek rekne, ja to nechci a jste jak raketa, jen ten smer neni do vesmiru ale na 00.

V poslednim cisle Kondice je k tomu pekny clanek. Doporucuji precist. Jsou tam pro a proti.
Samozrejme existuji pacienti, kterym tato operace usnadni zivot a hubnuti. Presto ve vzorku lidi, kteri byli se mnou na operaci jsem si vahu relativne udrzela jen ja. Zhubla jsem cca 25 kg a behem poslednich dvou let jsem 10 kg pribrala. Cast byla zpusobena urazem (nastiply kotnik), kdy jsem nemohla vic nez 3/4 poradne sportovat a cast antikoncepci, kterou jsou brala jako lek na jiny problem. Bohuzel reaguji na ni timto zpusobem. A na konec cast mozna i podstatna je z nedostatku zivin.
Kdyz jsem pred rokem zacala chodit cvicit do posilovny a nechala si udelat prvni bodystat, tak mi trenerka rikala, ze mam hodne tuku, ty se zacaly trosicku hybat az ted v poslednich dvou mesicich, kdy mam po odstraneni bandaze. Ale bohuzel ted to bude beh na dlouhou trat.
Zpetne bych do toho nesla, mozna bych vyhledala nejakeho odbornika na vyzivu, nechala si vytvorit dobry treninkovy plan. A predplatila si pernamentku do fitka mnohem drive.

26. 01. 2012 23:27

Tak jsem si tu pěkně početla,ale asi na to nemám nervy..jestliže se žaludek zvětší stejně nemá to smysl,znám pár lidí co bandáž mají a to množství kůže kolem hubeného těla je šílenost...nemyslím,že řešením obezity je jíst miniporce a plandat ve větru...naopak zdejší tabulky mi ukázaly jak málo jsem jedla,proč jsem měla špatné nálady tak často,proč jsem se psychicky zhroutila...jsem tu sice chvíli a dole mám jen půl kila,ale začala jsem s přítelem plavat,oblečení je mi volné a cítím se skvělě...svaly rostou a je fajn,až jich bude více začne ubývat více tuku...v 25ti letech jsem stará dietářka,za život jsem zhubla již jednoho člověka,přesto všechny diety byly špatně...přeji všem zde hodně úspěchu,však šťastný a zdravý může být i člověk s 185 cm a 112 kg :) hlavně když se hejbe a žije:)

08. 01. 2012 18:04

Před 8 lety jsem tuto operaci absolvovala, shodila jsem cca 25 kg a během těch 8 let jse10 kg přibrala. Těch 25 kg bylo to, co jsem potřebovala shodit a co bylo mou skutečnou nadváhou. A to, co jsem přibrala , bylo v důsledku jednoho úrazu a hned jsem měla něco víc navíc.
Dneska jsem právě měsíc po odstranění bandáže. Proč? Jen kvůli takové maličkosti, zvracení a hlavně problém sníst některé druhy potravin i v mixovaném nebo mletém stavu.Zhoršující se tyto stavy v kombinaci migréna a předmenstruační období. V posledních měsících před operací jsem byla na tekuté stravě stále.
Takže nejen plusy pro bariatrickou operaci, ale i mínusy.

08. 12. 2011 12:52

ahoj. Vbřeznu jsem byl odvezen na ARO se zástavou srdce a váhou 178 kilokde jsem ležel dva měsíce a ocházel jsem s váhou161kilo, dnešního dnevážím už "jenom" 135:5kila. Ted mě čeká ještě plikace žaludku a napíšemi někdo pocity po operaci a následné dietě díky

03. 12. 2011 22:07

Moc gratuluji, to jste uděla opravdu kus práce - tak vítáme do stobklubu

03. 12. 2011 20:56

Ahojky, byla jsem letos v únoru na bandáži žaludku na klinice ISCARE. Nevím koho bude zajímat víc a tak prozatím napíšu jen pár větiček. S klinikou jsem nadšená, chodím na kontroly a pokud potřebuju dostanu spoustu rad. S výsledkem jsem též velice spokojená. Mám schozených 38 kilíček a myslím, že ještě nejsem u konce. Pa J.

31. 08. 2011 12:06

to Oskara: no na OB jsou odborníci a sami jistě vědí, co pro jakou věkovou, váhovou, fyzickou kategorii zvolit, je mnoho možností, od těch téměř neinvazivních až po ty nevratné. Více o sobě jsem psala níž. Taky bych to radši "dala" sama, ale věřím v erudovanost "obklinikářů" - nikdo mě do operace nenutí, ač jsem víc, než indikovaná ...

30. 08. 2011 09:20

Nechci znevažovat názor obvoďačky, ale většinou toho o bariatrii ani moc nevědí. Myslím si, že právě proto že je mladá, tak by měla svou váhu řešit. Třeba i kvůli tomu aby ty děti co zmínila obvoďačka mohla vůbec někdy mít. Samozřejmě, že by asi bylo pro organizmus šetrnější kdyby to dokázala sama, ale určitě je lepší zhubnout s operací než vůbec.

27. 08. 2011 00:14

Moje kolegyně taky byla na klinice OB a zhubla 33 kilo. Tak jsem to doporučila mé kamarádce, lépe řečeno její dceři, která má jistě 100 kilo, ala její obvoďačka to nedoporučila - "prý je mladá, ještě nemá děti, je to nevratné, navždy zmrzačený žaludek....."

28. 05. 2011 10:42

to Ditap: je to přesně tak, jak píšete. Jsem opravdu spokojená s přístupem paní doktorky v OBklinice moc, je skvělá především jako člověk a i ona mě upozornila na to, že u takto extrémní obezity, jakou mám já, je možné, že se přes veškeré mé snahy váha může po určité době zastavit na hodnotách, které jsou stále ještě naprosto nežádoucí a pak může být na místě znovu úvaha o operaci. Jsem si toho vědoma plně, přestože můj cíl je zvládnout zhubnout bez ní. Také jsem si vědoma toho, že mnohem, mnohem těžší bude váhu udržet, než zhubnout, zdaleka se udržovací fázi ještě ani neblížím, ale k myšlenkám na udržení přistupuju s velkou pokorou a vím, že to bude můj největší úkol, ale zatím si poprvé v životě opravdu pevně věřím :o)

23. 05. 2011 17:04

Pro Leene: vidím, že moje doměnka o nedostatečných kontrolách a chybějící adjustaci byla správná, tak můžu jen znovu zopakovat- objednejte se na kontrolu na OB kliniku bez ohledu na to, na kterém pracovišti jste byla operovaná. Lékař s vámi probere situaci, najde, kde je problém a pokusíte se to splečně vyřešit. Nic není ztraceno, ale je to dlouhá a těžká cesta, já vím...

23. 05. 2011 17:01

Pro romfor: jsem ráda, že jste na OB klinice spokojená. Máte pravdu v tom, že do operace nelze nikoho nutit, ale je potřeba vysvětlit všechny další možné přístupy a najít pro každého ten správný. Sama píšete, že jen to jen začátek a že cesta asi nikdy nekončí, to už taky jistě víte. Jen doporučuji stále spolupracovat s lékařkou na OB a v případě stagnace váhy nebo dokonce jojo efektu se znovu poradit, jak dál. Je potřeba na jedné straně znát rizika operace, ale na straně druhé je otázkou, zda v určité fázi už nepřeváží rizika života v obezitě. Držím pěsti!

11. 05. 2011 15:38

musím souhlasit s paní Naďou, nechci zatím zevřejňovat svůj BMI (ale paní Naďa zná, může potvrdit, že to číslo bylo závratné) a přesto to ZATÍM (nevím, na co jsem čekala tak dlouho) funguje, takže myslím, že to myslela tak, že je dobré to zkusit napřed jaksi "konzervativně". Ale sama jsem byla odborníky upozorněna na to, že teĎ super, hubnu,ale váha se může zastavit tam, kde bude ještě třeba zhubnout desítky kilogramů a pak by přišla na řadu operace. (snad se tomu vyhnu).

11. 05. 2011 14:32

To: nottua
Nejsem si vědoma toho, že bych ve svém komentáři zatracovala bariatrickou operaci. Ukázněným pacientům s těžkou obezitou pomůže, pokud se jejich hubnutí při dodržování zásad zdravého životního stylu zastaví, nebo budou schopni po operaci dodržovat stanovené zásady, aby váhu opět nenabrali. Připomínka byla k uživatelce s BMI=36 (střední obezita), která má klasické výkyvy ve váze (jo-jo efekt), jaké mělo mnoho z nás. Při dodržování zdravého životního stylu a několikaměsíčních záznamů do programu Sebekoučink, které změnu stravování zafixují, pozná, je-li schopna se zdravému životnímu stylu přizpůsobit a jestli při něm úspěšně zhubne jako ostatní. To je první předpoklad, aby případná operace přinesla dlouhodobý výsledek. V obou případech je to běh na dlouhou trať.

10. 05. 2011 11:01

ak, zrada,napsala jsem dlouhý příspěvek a on se smazal ... ale: vůbec to neberu špatně, opravdu ne, však jsem sama psala, že jsem přesvědčená o tom, že bariatrická operace mnohdy zachraňuje doslova život. Jen s jednou věcí nesouhlasím, myslím si, že člověk, který přijde na specializované pracoviště, byť je to chirurgie, musí být od zdravotníků podrobně informován o všech dostupných metodách, jejich silných stránkách, případně rizicích a nelze předpokládat, že si tyto informace pacient kdesi sežene sám. Měl by být informován i o jiných způsobech léčby, které jsou možné, byť je mu doporučen ten konkrétní. Sama jsem zvyklá si informace dohledávat, ale měla jsem veliké psychické problémy a vůbec si přiznat, jak to se mnou je, mě stálo obrovské úsilí, kdybych se byla na kliniku neobjednala zbrkle a rychle, nedokázala bych to a dneska bych byla tam, kde před dvěma lety. Ano, člověk je odpovědný sám za sebe, není možné, aby tuhle odpovědnost z něj snímali lékaři, ale informace by na něj měly být hrnuty právě z jejich strany. Aby nedošlo k nedorozumění, musím na rovinu říct, že přístup všech v Iscare byl velmi vstřícný, info o operaci jsem samozřejmě dostala, přesto se nemohu zbavit pocitu, že tlak na zvyšování počtu prováděných operací tam byl značný a to byl důvod přechodu na Ob kliniku, kde jsem spokojená :o)
A děkuju za gratulace, ale zatím nejsem ani zdaleka v půli, čeká mě předlouhá cesta a operace obecně já vůbec nezatracuji, upřímně: tento můj hubnoucí pokus jsem si sama sobě stanovila jako poslední pokus, pokud ten selže, budu jí podstupovat taky. Jen vím, že nechci, že se bojím a to i s vědomím, že zdravotní rizika, která mi hrozí z mé těžké obezity nyní, mají bez zhubnuté mnohem větší závažnost, než podstoupení operace :o).
Takže držím palce nám všem!

09. 05. 2011 23:05

Neber mě špatně romfor :-) Pokud jsi se s tím dokázala poprat sama, tak skvělý gratuluju a držím palce. 26 kilo, to chce pořádnou odměnu, aspoň nějaký pěkný úlovek ze sekáče (kupovat nový přece nemá smysl, když pořád hubneme že o:-)) Taky si myslím že by to měla být až poslední možnost a jen pro naprosto odhodlané a informované pacienty (jak takové poznat jedna věc a relativně nový vzkvétající byznys pro odborné lékaře další). Sama jsem na ni šla až když jsem byla naprosto na dně, po dvanácti letech diet (bylo mi 23/BMI 47) a po vyhození z vysoké školy, protože jsem přestala kvůli váze vycházet z pokoje. Pravda, měla jsem všechny možné informace z českého fóra, zahraničních webů, statistiky a videa ze samotných zákroků a i tak byly věci co mě překvapily. Vzala jsem to jako nový začátek a podařilo se - je ze mě nový člověk. A i když se to asi paní Naďě a ostatní ze STOBu nelíbí, prosím aby tuto možnost pro svoje ovečky úplně nezatracovali :-)

09. 05. 2011 19:33

to Nottua: no jo, asi moje jednání a objednání rovnou na chirurgii do Iscaru bylo moc rychlé a zbrklé, to nepopírám, ale i tak si myslím, že možná víc informací směrem k pacientovi by nebylo úplně mimo. Ale neva, pak jsem narazila na úúúžasnou paní doktorku a ještě úúúúžasnější zdejší STOBKLUB a to je zásadní změna v mém životě, byť jsem teprve na začátku :o). Jinak za fatální nepovažuju zvracení, ale riziko poškození žaludku, jizvy a podobně, pokud je někdo nedisciplinovaný a tu opreaci (omlouvám se za ten výraz) prostě "přežere". Sama sebou a svou disciplínou si nejsem zatím jistá. Ale i tak jsem si vědoma, že operace není pro každého, do budoucna ji nijak nezatracuju (možná ji jednou podstoupím, když to nezvládnu) a je mi jasné, že mnohým lidem prostě a jednoduše ZACHRÁNÍ ŽIVOT :o)

09. 05. 2011 19:11

ještě k Leenee, jakmile sis nechala dát cizí těleso do těla, tak prostě musíš chodit k doktorovi. Nikdy nevíš co se ti s tím může stát... A že band nemá žádné mini rozměry, ale je to kus plastu a kovu nebo čeho. V tom vidím výhodu ostatních bariatrických operací jako je tubu (uříznutí), která je sice náročnější ale žaludek sroste a hotovo, jako každá jiná jizvy po operaci.
pro romfor: Malinko mě zarazilo, že se divíš že ti byla doporučena operace bez nabídnutí jiné možnosti. Ono když už se objednáš na konzultaci k chirurgovi přes tyto operace, tak se ani nepočítá s tím že by jsi měla zájem o jiné možnosti. Od toho jsou dietologové, nutriční terapeuti, osobní trenéři,... Nemluvě o tom že k těmto možnostem přistupují lidé (aspoň ti co znám) po letech zápasů s těžkou obezitou obeznámeni s druhy operací a jejich plusy i mínusy. "Porušení a ujetí které by mělo fatální následky..." Nevím co tím myslíš. Že některý holky zvrací když toho sní víc? Vím že se to stává, převážně u bandáže.

09. 05. 2011 11:52

Leenee, právě proto jsi měla jít na kontrolu... K doktorovi, endokrinologovi, nutriční terapeutce, kamkoliv kde mají zkušenosti s tímto zákrokem. Sice nemám band ale hádám že je možný aby sklouzl nebo tak něco... Jakýkoliv zákrok zabírá hlavně první půl rok až rok, pak je to dost o změně přístupu.

08. 05. 2011 15:06

Ahoj, tak jsem nakoukla a chtěla bych taky něco napsat. Byla jsem před dvěma lety přesvědčená o tom, že operace je moje jediná naděje. Objednala jsem se do Iscare, vyšetření, operace doporučená okamžitě bez jakékoli zkoušky nějaké jiné metody ... Trochu mě to vyděsilo. Přešla jsem pak na Ob kliniku, dohodly jsme se s úžasnou paní doktorkou zkusit hubnout zatím bez operace. Jenže ono se mi nedařilo, jen a jen mojí vinou, nic, velmi doporučená pychoterapie. Před koncem roku jsme s paní doktorkou znovu otevřely téma operace. Strašně jsem se bála, vyděsila se ještě víc a v lednu našla psycholožku a začala sebekoučink. Světe div se, funguje to, je dole 26 kg. Vím, že mám před sebou strašně dlouhou cestu a možná se to zastaví a nepůjde dál. Nevím, kategorie velmi těžká obezita (extrémní, dle fotek v mé galerii). Ať bude v budoucnu cokoli, teď to funguje a jsem ráda, že jsem to zkusila a nešla hned na operaci. Opravdu, zatím ano, možná k ní jenou dojdu, nevím. Vím jen, že nechci. Mám strach z porušení režimu, z komplikací, z toho, že jedno velké ujetí by mohlo mít fatální dopad, že bych si nemohla tak "užívat" jako teď. Udělám teď maximum pro to, abych to zvládla nez operace (ještě mám rezervy ve snaze, sama o nich vím, především v pohybu). Všechny, co to absolvovali, moc moc obdivuju a držím palce, já na to zkrátka nemám.

05. 05. 2011 17:33

To DITAP byla jsem přesně před rokem v Iscare. Na stehy jsem šla v místě bydliště, to vše bylo ještě ok a pak jsem jela do Iscare na první kontrolu. To bylo po měsíci? Tam jsem ještě měla úbytek, ale už tehdy jsem bojovala s haldem. Mudr. Svoboda mě ujistil, že je to tím, jak je vše mixované a žaludkem to proteče. A že mám pomalu začít jíst normálně, hodně kousat a vše bude ok. Začala jsem normálně jíst - malé porce ale měla jsem okamžitě hlad. Takže jsem si nakonec porce zvětšovala. Až mi to přišlo hodně divné, jen jsem zkusila normální porci, kolik sním a vešlo se to do mě v pořádku. Vážně bez jediného zadrhnutí, tlačení, pocitu plnosti... jako bych band vůbec neměla. To právě u mě vedlo k poměrně silné depce. Brala jsem band jako berličku, která zamezí hladu a i když bude chuť, tělo nebude moct jíst, protože to nebude kam dát... Což se nestalo. Vzhledem k tomu, že jsem vždy jedla ze stresu tak to ve mě vzbudilo vlnu obžerství... A kde jsem čekala pomoc bandu, tma se nic nestalo. Logicky se hubnutí zastavilo. na další kontrolu jsem tedy nešla. Ze studu, strachu... Velký pocit viny a neúspěchu. K adjustaci nikdy nedošlo, prý v některých případech není třeba a dělá se až ca půl roku po operaci...

05. 05. 2011 17:05

Iveto, držím pěsti, na plikaci určitě jděte, pomůže vám to ke shození kil a hlavně úbytek bude trvalý, žádny jojo efekt! Podle toho, co máte za sebou, je to asi jediná možnost. Operace je to krátka, laparoskopická, takže žádné jizvy a pooperační tekutá a kašovitá dieta je jen měsíc a to se dá vydržet!

05. 05. 2011 16:59

Píšete, že na bandáži jste byla před rokem. Chodila jste pak na pravidelne kontroly? Dělá to na mě dojem, jako kdyby nebyla bandáž vůbec nikdy naplněna tekutinou- tedy nebyla jste adjustována. Jinak byste musela jasně cítit objemové omezení, o kterém jste mluvila. Nevím, kde byla bandáž provedena, ale doporučuji objednat se na kontrolu na OB kliniku v Praze, k Dr. Pichlerové- tel. 255725111, kde provedou vyšetření stavu bandáže a ev. úpravu. Každopádně doživotní kontroly u pacientů s bandáží jsou vždy nutné.

05. 05. 2011 10:32

Ahoj, prakticky od dětství se potýkám s nadváhou - obezitou. Samozřejmě jsem vyzkoušela mraky diet, od dělené stravy po polykání Adipexu. Moje poslední snaha byla bandáž žaludku (loni v dubnu). Zajímalo by mě, jestli se někomu stalo, že bandáž v podstatě nefungovala? Od operace jsem si slibovala, že já budu hlídat chutě a band mi pomůže nejíst tolik (jsem žrout ze stresu) - nedovolí mi to. Četla jsem všechny ty příběhy jak po jedné bramboře bylo lidem na zvracení, nemohli pít víc než 100ml... Já však nikdy nenarazila na žádný odpor žaludku. Pár týdnu po ope jsem se dostala zpět do starých kolejí kdy pro mě nebyl problém sníst standartní porci. Nikdy mě nic netlačilo, neomezovalo... Prošla jsem první kontrolou u lékaře. Když pak moje váha neklesala naopak jsem v depresi z toho, že mi ani tento krok, ve kerý všichni v mém okolí věřili nezvládla, začala jsem zase polykat všemožné hnusy... a ve finále mám o 10 kg víc než po ope... Ode dneška zkouším znovu začít, vyváženou stravou a pohybem... ale prostě si už vůbec nevěřím. Zajímalo by mě, jak to měli jiní s bandem... Díky moc... Lee

03. 05. 2011 13:59

To: iveta1
Iveto, zkuste cyklus 12 týdnů v Sebekoučinku s vážením a zapisováním a dejte si cíl dostat se na horní hranici nadváhy, BMI=29,9. Je důležité naučit se dodržovat jídelní režim v průběhu dne včetně správné skladby živin. Většinou je chyba v nedostatku bílkovin a přebytku tuků a sacharidů. K operaci přistupte až v případě, že se vám při dodržování všech zásad včetně pohybové aktivity nepodaří zhubnout a budete se pohybovat v pásmu těžké obezity, což nejste. Většině hubnoucích s BMI=36 se daří zhubnout i bez operace, když mají pevnou vůli. Je tu výborná komunita, která každého podrží.

02. 05. 2011 23:01

Ahoj ženy,
víte něco o plastické operaci břicha po zhubnutí?
Díky

29. 04. 2011 08:11

Ahoj všichni, Je mi 38 let mé BMI je 36 , bojuji s tím už asi 15 let, čas od času se mi podaří shodit 10 kg, ale nikdy mi to nevydrží a zase přiberu o něco víc. Moje kamarádka byla na operaci v listopadu (sleev plikace ) a pořád si to chválí. Už nezná co je hlad, i chutě se jí prý dost změnili, jí tedy zdravěji a hubne. Dokonce se jí srovnala cukrovka po 20 letech na píchaném inzulínu je teď bez něj a v poho. Ráda bych na tu operaci šla taky, ale mám pořád ještě strach. Doufám, že už se konečně odhodlám a objednám se na vyšetření a dále operaci. Ta představa, že by se mi opravdu podařilo zhubnout 35 kg a dostala bych se při mé výšce 185 cm na alespoň 90 kg, je totiž opravdu lákavá. A mám obavi, že jinak nemám šanci.

12. 04. 2011 14:32

Ahoj všichni, já jsem podstoupila bandáž žaludku v ISCAR před čtyřmi lety. Během dvou let jsem shodila 30 kilo a byla jsem naprosto spokojená. Žádné velké problémy jsem neměla, pokud jsem ovšem nesnědla o jedno či víc soust přes míru. Pak jsem si za to ale mohla sama. Základem všeho je pořádně kousat malá sousta.
U mě problém nastal, když jsem přestala kouřit a téměř všechna shozená kila šla fofrem nahoru! Proto jsem tady mezi vámi. Mám výhodu v tom, že po prvním týdnu, když se mi zmenšil žaludek, tak už fakt nemám ani v nejmenším hlad. Spíš mám problém dodržet vypočtenou výši joulů, protože mi to připadá zbytečně velké množství jídla. Ale snažím se to dodržovat a zatím se mi daří shazovat.
Ještě k bandáži... Já ji můžu jen doporučit, ale upozorňuju, že je to omezení do konce života. Samozřejmě se žaludek dá zase vytáhnout, tak jak se to podařilo mě. Musí si ale člověk uvědomit, že pokud chce hubnout, tak si prostě knedlo vepřo se šesti už v životě nedá!

20. 03. 2011 17:11

Po operaci taky nebudeš hubnout jako mávnutím kouzelného proutku, chce to snahu jako každá dieta, jen se hubne rychleji. Na bandáž jsem neměla odvahu jít, příjde mi to jako zbytečné riziko, ale někdo jiný to může vidět jinak. Volila bych tubu (sleeve resekce) nebo plikaci. BMI 49 je hodně (měla jsem 47, teď 35), takže potřebuješ zhubnout tak 50 kilo, nepletu se? To chce opravdu, opravdu, opravdu pevnou vůli. Nebudu tě k operaci přemlouvat, ani jsi neuvedla věk, výšku, děti, zdravotní problémy z obezity, zdravotní problémy komplikující operaci... To víš jen ty sama. A ve vší úctě k Arabele, sidlovce a dalším - jinak se dívá na problém ten kdo má navíc 12, 15, 20 kilo a jinak ten co má 50, 60, 90. Tak velká obezita je nemoc, ne drobná komplikace při nákupu oblečení. Myslím si, že operací se dostaneš na úroveň běžného člověka s nadváhou co se týká chutí a hladu. To jsem dřív neznala, myslívala jsem jen na jídlo, jídlo, jídlo. Ono s hladem 18 hodin denně to asi ani jinak nešlo.

17. 03. 2011 06:49

Já bych počkala, když ti jde váha dolů i bez operace. Operace by měla být až poslední možností, když to nijak jinak nejde. Držím palečky.

16. 03. 2011 22:31

Ahoj všichni, já přemýšlím, jestli operaci ano nebo ne. Bojím se právě těch komplikací. Můj BMI je 49. Před měsícem a půl jsem byla v ISCARE na vstupní prohlídce a uvažuji o bandáži. Od té doby dodržuji semaforky a počítám si "talířky" a musím říct, že mi ani nedělá problém to dodržovat a váha jde pěkně dolů. Tak nevím, jestli mám pokračovat v přípravě na operaci a nebo počítat kalorie a počkat si, co to udělá...

08. 02. 2011 05:53

Ahoj holky,
Paniko co u tebe znamená normální jídla? O jaké celkové hodnotě kj? Co říkají semaforky? Jak dlouho máš po operaci? Z kolika na kolik ti kleslo BMI? Nějaké info... Nevidím důvod nedávat si všechno (v omezeném množství samozřejmě, nahrazovat nejhorší potraviny o něco lepšími...). Důležité je vědět co a proč jíš, přemýšlet nad jídlem. Zákaz je horší než občas zhřešit. Znáš forum věnované těmto zákrokům? http://forum.bandingklub.cz/
sduranova - tolik měsíců na tekuté stravě? Mohla jsem se z toho zbláznit po deseti dnech :-D Doporučeno je měsíc pokud si dobře pamatuju. Maso mi dělá problémy i dnes po půl roce(hned jsem najezená, je mi těžko), beru to jako plus - nic víc k tomu jídlu nepotřebuju a vím že nepřekročím určené množství. 8 let s takovými problémy... s tím jsem se ještě nesetkala za ty roky co se o to zajímám... Co ti na to řekl tvůj lékař? (případně kde a u koho jsi byla operovaná, a u koho jsi sledovaná).

Můžu říct jediné - Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života. Lituju že jsem se k tomu nedokopala dřív.

07. 02. 2011 13:13

Ahoj Paniko a vsichni ostatni,
mam po bandazi zaludku 8 let. Kdyz jsem na operaci sla mela jsem BMI cca 32.5, a k tomuto reseni jsme po porade s lekarem dosli na zaklade toho, ze jsem od 2. porodu nemohla zhubnout.
Stravovani prvnich cca 3-8 mesicu jsem drzela striktni dietu (vetsina tekutych potravin, mixovana strava). Prechod na normalnejsi stravu mi zacal prinaset problemy a obcas i nesnasenlivost nekterych potravin (uz nikdy hovezi maso, veprove jen panenka - ne, ze bych si stezovala, stejne i predtim jsem jedla povetsinou ryby nebo drubezi a jehneci, ale i tak to obcas byva problem. A co teprve jakekoliv buchty. Kynutych ani kousicek, chleba take neni vzdy muj favorit. A tech problemu je vice. A pokud vim nejsem sama.
Sve vysnene jsem nedosahla, ale potrebovala jsem shodit 30 kg a ty se me shodit podarilo, BMI jsem mela cca 23, ted po hormonalni lecbe potrebuji nejake kilko shodit a podle zdejsich tabulky se mi velmi tezce upravuje jidelnicek. Zvlast, kdyz zeleninu muzu nejlepe dusenou. Slupky s rajcat, paprik, jablek etc. budou pro vas taky docela slusna vyzva.

06. 02. 2011 18:37

ahojky všem, jsem po operaci gastrický bypass, mohu to jenom doporušit mám za tři měsíce dole 27 kg a zatím to jde samo nemusím proto udělat nic navíc je to fakt svkělý a jsem ráda, že jsem do toho šla všechno už se upravilo tak jenom doufám, že klesání kil bude pokračovat zatím je to tak 1 - 2 kg týdně takže opravdu doporučuji

05. 02. 2011 22:49

Ahoj Paniko,jsme na tom podobně,jen s tím rozdílem,že já nehubnu!!!!!Mám za sebouSTOB-úspěšně 14 kg pryč,ale pomalu 6-7 zpátky a těch se nemůžu zbavit.Jím jak vrabec,myslím,že i správně,cvičím alespoň 3krát do týdne,tančím břišní tance....A N I C :-((

25. 11. 2010 09:12

Zdravím všechny příchozí...taky máte po bariatrické operaci a nejste si jistí,zda se stravujete správně?A chtěli byste poradit,co s tím? Já ano.. Asi nemá cenu rozlišovat druh operace,protože nakonec při bandáži,tubulizaci či plikaci je stravování založené na tom samém principu...já se ,zatím, stravuji tak,že jím všechno,ale jen předepsané množství - tj.80g , každé 2-2,5 hodiny..zatím váha klesá,ale je mi jasné,abych dosáhla své vysněné váhy, budu se muset snažit jíst dietněji...Máte už někdo zkušenost a mohl byste poradit?

Více příspěvků

Naši partneři