Kdyby ses své historky rozhodla vydat knižně, dej vědět:-)

:-) :-D se nenudíš :-)

:D :D :D

Jé, to se mi naštěstí ještě nestalo, taky nemám na hrudi nejméně a musím mít podprsenku na sobě. Asi bych si vzala tu cvičební. V horším případě bych si ji došla koupit, ale já a výběr podprsenek - no to by bylo strašné.

Úžasně jsem se pobavila. :-)
Já jsem kdysi, po odvedení dětí do školky, šla hned odtamtud na poštu. Cestou jsem potkávala samé usměvavé lidi a říkala si, jak je krásný den. Teprve až na poště jsem si všimla, že jsem si z nohou zapomněla sundat hadrové návleky. Někdy holt lidi pobaví i „oblečení“ navíc.

Tak můj drahý muž před lety odjel vlakem do Prahy, vzal si na to "parádní kozačky", které ale drahně let ležely v botníku, protože normálně chodí celoročně v pantoflích, maximálně v botaskách. Ale jel na personální, tak se vyšvihl. Už ve vlaku si všiml černých drobků na podlaze, ale myslel si, že tam někdo něco vysypal. Vystoupil z vlaku, chtěl udělat pár kroků a zjistil, že je bos - tedy ne úplně. Zespodu měl jen ponožky, na nártu zbytek bot. Podrážky totiž za léta strávená v botníku zpuchřely a odešly do věčných lovišť. Takže se otočil, počkal na obracák domů a personální se konalo v botaskách příští volný den. A jelikož jsem se nepoučila, letos zkraje zimy jsem vytáhla pozapomenuté kozačky já a při obutí mi obě podrážky praskly tak, že boty skončily v popelnici. Poučení - nešetřete si nic na potom, věci jsou od toho, aby se požívaly.

Tak to jsem se v prostřed pracovního nasazení fakt pobavila. :D :D :D No a taky jsem si představovala jak manžel háže sukni z balkonu a Lacie tam stojí v podvazkách :D :D :D

Věrko,nedělám.Je to už dost dlouho,takových 35 let,ale zapomenout na to se fakt nedá.Je zajímavé,jak lidi zírají(baví se),ale nikdo nic neřekne.No ,dělala jsem taky ,jako že nic ,přežila jsem ten trapas bez újmy,jen moje sebevědomí utrpělo pořádnou dardu.A teď se mi to vybavilo se všemi detaily, jak kdyby to bylo včera,hihi

Jo a ještě k Evince- to si děláš legraci s tou jízdou ve vlaku v kombiné ???

Vtipně napsané /vím, že to je vtipné až za nějakou dobu potom, co to člověk přežije/. Já bych se asi vrátila domů se obléci, jinak bych byla celý ten den nesvá.

Díky za zpestření dost šedivého dne :-)

Lacie: Prej hodil sukni z balkonu...:-D Sem si poprskala monitor! :-D

Tak já tenhle týden: Protože nosím sukně a k nim vysoké šněrovací kozačky a punčochy, chodím ráno doma v kalhotkách a oblečeném vršku, abych si silonky neroztrhla a sukni mi neopastovalo nějaké dítko. Oblékám se až když jsou všechny děti bezpečně oblečené, obuté a s aktovkama na zádech seřazené u dveří, batole v kočárku. Pak to na sebe hodím a letím.
No jenže někdy to z nějakých záhadných důvodů nestíháme, jednomu nejdou navléct podkolenky, nemůže se učesat, pořád něco trčí, batole nechce do kočárku, školkáč se nemůže rozhodnout, jaké auto... minuty naskakují, budíky na hodinkách pípají, že už máme jít, už máme 5 minut zpoždění, ještě někdo musí na záchod, 10 minut zpoždění, někoho olízl pes... Já na sebe natáhla punčochy, zaklapla podvazky, natáhla kozačky, koženou bundu... a letíme z baráku. Ve výtahu na mě kouká soused, no co, sluší mi to i na stará kolena:)))
Až na ulici si děti všimly, že nemám sukni:)
Mít bičík v ruce, jsem domina jak vyšitá:)))
Protože jsem nestíhali, manžel mi hodil sukni z balkonu a my letěli do školy a já se v běhu snažila nasoukat to nenápadně na sebe...

Jo Aji,přesně tak to taky bylo,hihi

No Evi, tak teď jsi dostala ty me. :-D Vidim to v zivejch barvách. ..:-D

Ty mě chceš asi zamordovat smíchy.Já se kdysi vypravila vlakem z města A do města B bez sukně,jen v kombiné(to se ještě nosily),a zjistila to až v tom vlaku, dál nemusím popisovat,ovéééééééééé,to byly nervy,:D :D No a taky jsem to utála.Sranda musí být,že

Tvoje blogy se skvěle čtou, máš humor na rozdávání a to je fajn :-)))

:-))) jo! úplně tě vidím :-))) :-))) :-))) směju se jak blázen :-))) a taky to mám jako Evusja....prostě bych musela domů :-))

Jů, holky, díky za krásný reakce. Tož, Jituš, možu nějakou tu knihu vyplodit...:D

No to jsem se zasmála...ale je vidět, že jsi ještě mladé pružné děvče...já bych prostě MUSELA domů, věk, gravitace a můj rozměr je nekompromisní.

Ahojky ty by jsi se mohla živit jako spisovatelka. :-):-):-)

Dobrý!

Jé to jsem se ted pekne nasmála, vtipný milý blog:-))

Ty proste nezklames!!! Uzasnyyy...

Dobře :-D :-D :-D... .

Díky za příjemný blog, usmívám se ještě teď, moc jsi mě pobavila (jo a taky vždycky řeším prádlo nebo jestli mám oholené nohy, kdyby se něco stalo)
:-D :-D :-D

Skvělé. Moc jsem se nasmála. Děkuji a piš dál. :-)

To se fakt povedlo, už jsem se dlouho takhle nenasmála, jsi dobrá. Já bych musela domů......

:-),tak nevím jak bych to řešila já,jelikož se v práci převlíkám do bílého oblečení a ty trika fakt nic takovýho nedovedou :-(.

Dobre jsem se pobavila :-) Ja bych musela bud domu nebo zpet do upoceneho kousku. Jinak bych desila okoli!!

Áji, mě s tebe jednou porazí...:) :) :)

Chacha, se tu chechtám! Mívám období, kdy se mi pořád dokola vrací sen, že jsem si zapomněla sukni a přijdu na to až si sundám kabát před davem lidí...doufám, že sen se nestane skutečností.

sem se pobavila:))

:-)))))

:-D haha, moc pěkný :-) Mimochodem - od dob studií mám zažité, že když někam jedeme dál, mimo město autem - vždy si beru nejlepší prádlo. to myslím smrtelně vážně:-) až na to, že si nepředstavuju masáž srdce, ale to svlíkání na patologii. Napadá mě dokonce, jestli mám hezky nalakované nehty na nohách :-D

Pobavilas, díky :-))))) Jseš dobrá jak si prekérní situaci zvládla :-)

Ájo, tvoje poučení na závěr jsou fakt super:-))))).. no příhody taky, nenudíš se!

Chi chi, prima čtení na večer, budu se hihlat ještě v pelechu, ještě že má můj Jarek odpolední :-))))

Teda, ty jsi číslo! Perfektní, fakt perfektní blog!!!