Datum registrace: 25. 04. 2011
Hisshi
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 133354.32 km |
| Kolo: | 66147.40 km |
| Cvičení: | 5537 h 31 min |
Hisshi
Jak psát blog?Motivace - zdraví, móda nebo "dobrý pocit"?
31. 05. 2011
Dobrý večer,
slovo dalo slovu a já opět píši na tento blog. S lepší náladou? Ne, bohužel...
Kila dolů nejdou tak snadno jako předtím. S pomocí Sebekoučinku se mi za měsíc sice podařilo dostat dolů nabrané kilo po ukončení kurzu STOB a dokonce mám další půlkilo dole. To mě ale příliš netěší. Asi jsem si zvykla na to, že mám za týden kilo dole a ani nemusím hlídat kilojouly. Ráda bych tedy věděla, jak to bylo s Vámi - zda jste se drželi i po kurzu a když ne, co se Vám osvědčilo nejlépe?
Ale zpátky k tomu o čem jsem chtěla mluvit. Motivace! Při hubnutí podstatná, spíše nezbytná věc...
Nebudu se zdlouhavě rozepisovat - tentokrát chci radši slyšet vaše příběhy, vaše motivace. V případě Vás, kterým se už zhubnout povedlo - jaká byla vaše motivace a zda jste si všechny přání splnili?
Bylo pro Vás větří motivací zdraví, móda nebo "dobrý pocit sama ze sebe"? Nebo to vše spolu souvisí? :) Nebo to bylo něco úplně jiného?
Krátce k mé motivaci:
Vždycky si stanovím hranici kam se chci dostat za určité období a věc, kterou si zato koupím (většinou oblečení, kniha apod,). Když se mi to podaří jsem ale spíš než z oblečení šťastná z toho, že mám o číslo menší velikost :) Svět se hned zdá lepší že? Jinak ve skříni mi visí tričko velikosti M, které na mě čeká až se nadbytečných kil zbavím. V peněžence potom kartička s obrázkem pěkné slečny (asi přibližně kam bych se chtěla dostat) na kterou si zapisuji svou váhu.
Ikdyž poslední dobou ani to nepomáhá a proto se ptám Vás. Děkuji za odpovědi! :)
slovo dalo slovu a já opět píši na tento blog. S lepší náladou? Ne, bohužel...
Kila dolů nejdou tak snadno jako předtím. S pomocí Sebekoučinku se mi za měsíc sice podařilo dostat dolů nabrané kilo po ukončení kurzu STOB a dokonce mám další půlkilo dole. To mě ale příliš netěší. Asi jsem si zvykla na to, že mám za týden kilo dole a ani nemusím hlídat kilojouly. Ráda bych tedy věděla, jak to bylo s Vámi - zda jste se drželi i po kurzu a když ne, co se Vám osvědčilo nejlépe?
Ale zpátky k tomu o čem jsem chtěla mluvit. Motivace! Při hubnutí podstatná, spíše nezbytná věc...
Nebudu se zdlouhavě rozepisovat - tentokrát chci radši slyšet vaše příběhy, vaše motivace. V případě Vás, kterým se už zhubnout povedlo - jaká byla vaše motivace a zda jste si všechny přání splnili?
Bylo pro Vás větří motivací zdraví, móda nebo "dobrý pocit sama ze sebe"? Nebo to vše spolu souvisí? :) Nebo to bylo něco úplně jiného?
Krátce k mé motivaci:
Vždycky si stanovím hranici kam se chci dostat za určité období a věc, kterou si zato koupím (většinou oblečení, kniha apod,). Když se mi to podaří jsem ale spíš než z oblečení šťastná z toho, že mám o číslo menší velikost :) Svět se hned zdá lepší že? Jinak ve skříni mi visí tričko velikosti M, které na mě čeká až se nadbytečných kil zbavím. V peněžence potom kartička s obrázkem pěkné slečny (asi přibližně kam bych se chtěla dostat) na kterou si zapisuji svou váhu.
Ikdyž poslední dobou ani to nepomáhá a proto se ptám Vás. Děkuji za odpovědi! :)
Hodnocení (17 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
01. 06. 2011 15:52
Hisshi
Děkuji moc za komentáře! :) Některé z těch komentáře se stanou motivací i pro mě. Vaše příběhy jsou zajímavé a já věřím, že každému z nás se podaří svých cílů dosáhnout. A to nejen díky STOBu, ale hlavně díky sobě :)
01. 06. 2011 15:09
Oloushek: začala jsem taky po prasklých kalhotech:( Ale nejvíc mě namotivoval dovolená v plavkách (za měsíc) s partou přátel. Děsilo mě strávit 14 dní v plavkách. Zatím se daří.
01. 06. 2011 15:00
Motivace? Aby na mě už NIKDY nepraskly žádný kalhoty, jako se mi to stalo před 14 kg.
Další motivací bylo obléknout všechny ty krásný hadříky, co jich mám plnou skříň.
Další motivací bylo obléknout všechny ty krásný hadříky, co jich mám plnou skříň.
01. 06. 2011 14:42
já stejně jako panklova taky jen tak náhodou ťukla na stob.cz a už je fuč 8kg
01. 06. 2011 14:22
Jinak taky mám na lednici fotečku pěkné slečny, teda spíš to její oblečení se mi moc líbí.....
01. 06. 2011 12:40
Mě nakopl pořad Jste to, co jíte, který jsem viděla docela omylem. Napadlo mě, že bych jednou klidně mohla taky mít 190kg, jako ta ženská... dívala jsem se na ní a najednou se mi něco přepnulo v hlavě -a druhý den jsem ťukla na stob.cz a OMYLEM objevila sebekaučink. Takže jsem tu vlastně úplně náhodou, téhle náhodě jsem ale neskutečně vděčná.
Motivace jasná: zdraví, fyzička, druhé mimino, menší velikost oblečení. Zatím to jde... :c)
Motivace jasná: zdraví, fyzička, druhé mimino, menší velikost oblečení. Zatím to jde... :c)
01. 06. 2011 12:35
Ahojky,
tak u mě je motivace jasná, a to miminko, s manželem by chom si ho moc přáli ale s takovou nadvahou si to netroufnu, takže jak říkám bříško vyměním za bříško :))
A druha? Kamarad mi umřel na infarkt spojeny s nadvahou a dalšími komplikacemi, ale prostě, to mě nakoplo.. a už jsem tu.
Držím palečky!!
tak u mě je motivace jasná, a to miminko, s manželem by chom si ho moc přáli ale s takovou nadvahou si to netroufnu, takže jak říkám bříško vyměním za bříško :))
A druha? Kamarad mi umřel na infarkt spojeny s nadvahou a dalšími komplikacemi, ale prostě, to mě nakoplo.. a už jsem tu.
Držím palečky!!
01. 06. 2011 12:13
Mým prvním impulsem byla zvýšená hodnota kyseliny močové v krvi. Dna. Zdraví je samozřejmě na prvním místě, ale mít ze sebe dobrý pocit, moci si obléknout bez studu co se mi líbí je k nezaplacení:-))
01. 06. 2011 11:42
Mým prvním impulsem bylo to, abych si v práci nemusela rozepínat rifle, když si chci sednout ;-). To se podařilo docela rychle, takže další cíl byl vypadat líp a cítit se líp a pak vypadat ještě líp a cítit se ještě líp a kupovat si oblečení, které se mi líbí ;-)
01. 06. 2011 11:26
Pro mě to byl dobrý pocit ze sama sebe, jelikož jsem se zastavila s "přejídáním" včas a nedostala do nadváhy ani výše. Takže pro mě to byl ten mezník, když jsem oblékla staré kalhoty a jedny růžové kalhotky (ano taky jsem měla "malé růžové"), které jsem navlíkla nad kolena - muž říkal, že to je velikost pro děcka a že do se nich nikdy nenarvu. A hele nosím je :D To pro mě byl cíl, mám splněno a už jen tvaruji postavu tak, aby byla "souměrná" a svalnatá - ale všeho s mírou, že ;)
01. 06. 2011 11:21
Já teda nic konkrétního nemám. Dělám to vlastně jen kvůli sobě, abych se necítila jako hroch, abych si mohla kupovat "normální" oblečení a abych se u doktora vešla do normálu. Abych na sebe mohla být pyšná. Když to teď čtu, zní to trochu sobecky, ale je to tak.
01. 06. 2011 10:35
Já to mám jako Martja a Pemik, hubnu abych zase mohla přibrat, tedy kvůli dětem. Jinak mezi další "motivační" patří růžové plavky velikosti 42 a zelené letní šaty. Za dobu svého hubnutí jsem naplnila skříň k prasknutí a za chvilku nebudeme mít kde bydlet :-)))))
01. 06. 2011 09:27
Moje prvotní a největší aktuální motivace je svatba na konci července..:)
Další motivací je oblečení, které jsem nosila dva roky zpátky, dnes mi není, ale nehodlám se ho vzdát, takže musím vydržet..:)
A do třetice...na podzim bychom se chtěli začít pokoušet o miminko a já si chci vytvořit aspoň malinkou rezervu... :)
Další motivací je oblečení, které jsem nosila dva roky zpátky, dnes mi není, ale nehodlám se ho vzdát, takže musím vydržet..:)
A do třetice...na podzim bychom se chtěli začít pokoušet o miminko a já si chci vytvořit aspoň malinkou rezervu... :)
01. 06. 2011 08:47
Mě nejvíc štvalo, že už se pohodlně nevejdu do žádného oblečení. V práci sedím, takže trošku těsnější kalhoty jsou problém.
A navíc, jak jsem přibírala, musela jsem nadobro sundat i prstýnky, tlačily mě.
Takže motivace: oblíbené oblečení a snubák a nepřetíkající břicho.
(pravda, že pořád jsem neměla větší břicho než prsa)
A navíc, jak jsem přibírala, musela jsem nadobro sundat i prstýnky, tlačily mě.
Takže motivace: oblíbené oblečení a snubák a nepřetíkající břicho.
(pravda, že pořád jsem neměla větší břicho než prsa)
01. 06. 2011 07:49
Mojí největší motivací je svatba mladší dcery - bude v srpnu. Také zdravotní stav, který se začal zhoršovat-vyšší cholesterol a mírně zvýšený cukr mi vystrašil. Po dvou měsících se hodnoty srovnaly do normálu a já už dnes vím, že to tak musím dělat napořád. Cítím se mnohem lépe, mám lepší kondičku a vypadám také mnohem líp. Přes týden si vařím jen pro sebe, to je supr, jen ty víkendy jsou náročnější-manžel a starší dcera s rodinkou- to pak musím velice odolávat. Ale i když někdy ujedu, v pondělí to srovnám.
01. 06. 2011 07:19
Já jsem na tom podobně jako Kessy - padesátka na krku, kluci vyletěli z hnízda a já mám konečně víc času sama na sebe a dělat co chci já. A hlavně - cítit se dobře a mít sama ze sebe dobrý pocit. Navíc mám výhodu v tom, že nemusím jídelníček nikomu přizpůsobovat, pro rodinu vařím jen o víkendech. Tak snad to půjde.
01. 06. 2011 07:13
největší problém u mě bylo a stále je břicho - vypadala jsem jak v 5. měsíci :-(, a když jsem se doslechla že se o mně říká, že čekáme třetí mimčo, tak jsem s tim konečně začla něco dělat. Takže nevypadat stále jak těhotná to byla ta hlavní motivace, a pak samozřejmě plná skříň hadrů, do kterých jem se nemohla narvat...
01. 06. 2011 06:54
tak já teprve začínám a motivací mám víc - jako snad všichni cítit se líp a mít co na sebe :)
a druhá motivace je svatba :) jsme s přítelem 8let, máme dvouletou dcerku a chceme se vzít, ale v šatech se chci prostě cítit hezky a sexy, takže mám co dělat :) a taky chci lepší startovací váhu pro druhé mimčo :)
a druhá motivace je svatba :) jsme s přítelem 8let, máme dvouletou dcerku a chceme se vzít, ale v šatech se chci prostě cítit hezky a sexy, takže mám co dělat :) a taky chci lepší startovací váhu pro druhé mimčo :)
01. 06. 2011 06:54
Moje motivace - vlastně dokázat si, že ještě umím udělat něco pro sebe. V březnu jsem oslavila 50tiny,a vzala jsem to jako nějaký zlom. Děti mám dospělé,udělám si čas na sebe,začala jsem chodit na masáže a dělat si radost sama sobě.I když jsem neměla asi tolik kg navíc,tak 74 kg při 162 cm,bylo dost,byla jsem udýchaná,navíc máme v rodině cukrovku,tak bych kg dispozice k ní ještě přikrmila. Jistě jako každá mám také radost z menších velikostí oblečení. Dnes jdu vybírat kostým dceři na svatbu, tak jsem zvědavá do jaké velikosti obléknu.
01. 06. 2011 06:07
Moji motivací po porodu- plná skříň hadříků velikosti 36.38 - zakázala jsem si kupovat cokoliv většího. A podařilo se !!!! :-))
Takže u mě jsou to hadříky, a dobrý pocit, že si mohu v obchodě vybírat v pěkných velikostech.
I když teĎ jsem si kupovala kostým velikosti 38 - jsem se radovala a když mi ho prodavačka balila - připadala jsem si jak obryně (obě dvě prodavačky- v Orsay- vážily dohromady asi 50 kg :-))))))) )
Takže u mě jsou to hadříky, a dobrý pocit, že si mohu v obchodě vybírat v pěkných velikostech.
I když teĎ jsem si kupovala kostým velikosti 38 - jsem se radovala a když mi ho prodavačka balila - připadala jsem si jak obryně (obě dvě prodavačky- v Orsay- vážily dohromady asi 50 kg :-))))))) )
01. 06. 2011 04:39
Moje motivace byli deti.Loni jsem vazila 95Kg a pri predstave,ze bych klidne pri detech mohla pribrat 25 Kg i vic, jsem se hrozila. Takze hubnu,abych pak mohla pribrat:) Krom toho, jako kazda zenska, mam rada krasne hadriky a oni tak nejak lip sedi,kdyz netece spek:)))
31. 05. 2011 23:17
ani nevím jestli to byla u mě původně nějaká motivace, prostě jsem si jednoho dne řekla tak teď už s tím vážně něco zkusím udělat, sice jsem občas měla nějaký pohyb ale stravou jsem se moc nezabývala, chtěla jsem se samozřejmě hezky oblíkat, líbit se sama sobě a nevypadat vedle přítele, který je vysoký a hubený, jako že mu nedám najíst....postupně mi začalo být oblečení co jsem chtěla, nebyla jsem tak líná a místo výtahem jsem si schody vyšlápla, občasná pochvala taky dodala nějakou tu motivaci a hlavně výsledky tady vás všech mě přimněli to nevzdat :) teď se cítím líp jak fyzicky tak psychicky, můžu nosit kratší sukně a kraťasy, vzít si tílko a nestydět se a možná i v létě do plavek se vyvalit na koupálku :D
31. 05. 2011 22:43
Moje motivace byla spíš skrz tu módu a vzhled, spokojená jsem se sebou byla i dřív.. Nestihla jsem se naštěstí dopracovat do nějakých příliš vysokých čísel, ale už jsem byla v pásmu nadváhy. Sportovala jsem hodně i dřív, ale je pravda, že až teď si to dokážu mnohem víc vychutnat - běhat s deseti kilama navrch je fakt těžší :) Takže sečteno a podtrženo, ač jsem byla dřív spokojená, teď jsem ještě víc! A není nad to se producírovat městem v tílku a sukýnce a vědět, že vám to sluší a nic neleze ven! :D
31. 05. 2011 22:30
Já jsem od malička měla velkej zadek a pak i celkem velké poprsí a to mě nevadilo, co mě hodně nakoplo, když mi začalo růst i břicho a jedna paní se mě pokusila nechat sednout v tramvaji jako těhotnou...to je k té motivaci co se týče vzhledu a další motivací je zlepšení kondice. Zadýchám se už do každých schodů...
31. 05. 2011 22:16
Moje úplně první motivace byla ostříhat si nehty u nohou, nefunět u toho a nemuset sedět křivě ať se tam přes to břicho vůbec dostanu - a to už se mi splnilo :-)
31. 05. 2011 21:57
Moje prvotní motivace byla vypadat prostě líp. Zdravotní problémy spojené s nadváhou jsem neměla, ale vadilo mi, že si nemůžu koupit a obléct cokoliv, že mi fut někde "leze špek", že se sama sobě v zrcadle a bez oblečení nelíbím. Po 13 kilech dole a tedy krásnými 74 kily (176cm) se cítím skvěle. A mám novou motivaci: Cítit se čím dál skvěleji! :-) Takže teď už mě pohání jen to, že v dospělosti jsem nikdy neměla pod 85 kilo, takže to je pro mě úplně novej svět a užívám si ho plnými doušky. :-)
31. 05. 2011 21:56
Moje motivace hlavně zdravotní stav a sestra v ordinaci se svým " Pomeranč ?? Víte kolik má sacharidů a vy je jíte ??" Hnusný tón za který jí v duchu dodnes děkuji :-))) Našla jsem si STOB !!!
31. 05. 2011 21:55
Tak u mě byla velkou motivacípřeplněná skřín plná těsných hadrů,kterých se ale nehodlám vzdát bez boje.Hlavně ale nabraná kila po dvou dětech a hormonální léčbě,s tím spojené bolesti zad a kolenou.Dnes už to leze také pomaloučku dolů--momentálně spíš cm než váha,ale říkám si že aspon něco..A hlavně na těchto stránkách je velká podpora a to je hodně motivující,takže se drž i nadále,držím palečky
31. 05. 2011 21:50
Moje motivace bylo zdraví, móda a dobrý pocit.
Zdraví - aby mě nebolela kolena a kyčle. To se splnilo.
Móda - touha moci jít do obchodu a tam si vybírat a zkoušet NORMÁLNÍ velikosti a nemuset hledat něco, co připomíná stan nebo povlak na peřinu. To se taky splnilo.
Dobrý pocit - ten se taky dostavil a souvisí s prvními dvěma body: nic mě nebolí a mohu si koupit něco pěkného na sebe. Nestydím se za sebe. A mohu bez funění a trápení pracovat na zahrádce.
Sečteno a podtženo - díky STOBu a sebekoučinku jsem šťastný člověk !
Zdraví - aby mě nebolela kolena a kyčle. To se splnilo.
Móda - touha moci jít do obchodu a tam si vybírat a zkoušet NORMÁLNÍ velikosti a nemuset hledat něco, co připomíná stan nebo povlak na peřinu. To se taky splnilo.
Dobrý pocit - ten se taky dostavil a souvisí s prvními dvěma body: nic mě nebolí a mohu si koupit něco pěkného na sebe. Nestydím se za sebe. A mohu bez funění a trápení pracovat na zahrádce.
Sečteno a podtženo - díky STOBu a sebekoučinku jsem šťastný člověk !
31. 05. 2011 21:47
U mne byla motivace nejdříve zdravotní stav, který se zhoršil. Nicméně je to dva roky a za tu dobu mám už výsledky, jak mají být. Další motivace byla, že až schodím 15 kg, že si povolím otěhotnět (dřív jsem kvůli mému pohybovému aparátu raději neměla - i teď je to náročné, ale úkol je za ty léta splněn :o)
Měla jsem chvíli taky dost krizi, ale pomohlo mi měření složení těla, které mě fakt nabudilo, protože jsem viděla lepší výsledky než "jen" váha.
Těď mne dost motivuje oblečení, protože už mám "normální" velikosti - tj nejsou to 50 a výše, ale už i 44 - 46 a tak seženu co se mi líbí i v téhle velikosti a mooooc si přeju to ještě snížit :o) No a o miminko se už pokoušíme, takže kdo ví, co bude dál .o)
Měla jsem chvíli taky dost krizi, ale pomohlo mi měření složení těla, které mě fakt nabudilo, protože jsem viděla lepší výsledky než "jen" váha.
Těď mne dost motivuje oblečení, protože už mám "normální" velikosti - tj nejsou to 50 a výše, ale už i 44 - 46 a tak seženu co se mi líbí i v téhle velikosti a mooooc si přeju to ještě snížit :o) No a o miminko se už pokoušíme, takže kdo ví, co bude dál .o)
31. 05. 2011 21:28
Moje nejvetsi motivace byla, ze budu moct konecne chodit po ulicich bez kabatu a nestydet se. Jaro a leto pro me bylo pekelny, jak jsem nemohla mit kabat, kterej by zakryval moje pozadi a nohy.. a taky chozeni k doktorovi bez stresu z toho, kdy reknou tak se jeste zvazime...
31. 05. 2011 20:56
Tak to mě moc zajímají případné odpovědi :)
U mě byla první motivace asi - maturitní šaty a jak v nich nevypadat jako kojná 8) To se podařilo.
Další motivací byly samozřejmě plavečky, to se podařilo také, ale pořád jsou dost motivační, protože nahoře nesedí, jak by měly ;)
A další motivací pak byla zlepšující se fyzička a kondička a s tím i touha po větších úspěších :)
Já se tedy neodměňuji nijak plánovitě, ale za tu dobu, co žiju jinak, jsem si nakoupila plno cvičebního nářadí, obutí a oblečení a zjistila, že si vystačím s pár kousky v šatníku, hlavně když padnou a sluší! :)
Ale pořád mám v plánu si taky někam vylepit motivační fotografie. Jen nechci vzbuzovat mezi blízkými nějakou paniku týkající se například poruch příjmu potravy ;) i když to u mě opravdu nehrozí. Nejspíš bych měla za vzor pěkně vysportovanou slečnu s mírně osvalenýma rukama :D
U mě byla první motivace asi - maturitní šaty a jak v nich nevypadat jako kojná 8) To se podařilo.
Další motivací byly samozřejmě plavečky, to se podařilo také, ale pořád jsou dost motivační, protože nahoře nesedí, jak by měly ;)
A další motivací pak byla zlepšující se fyzička a kondička a s tím i touha po větších úspěších :)
Já se tedy neodměňuji nijak plánovitě, ale za tu dobu, co žiju jinak, jsem si nakoupila plno cvičebního nářadí, obutí a oblečení a zjistila, že si vystačím s pár kousky v šatníku, hlavně když padnou a sluší! :)
Ale pořád mám v plánu si taky někam vylepit motivační fotografie. Jen nechci vzbuzovat mezi blízkými nějakou paniku týkající se například poruch příjmu potravy ;) i když to u mě opravdu nehrozí. Nejspíš bych měla za vzor pěkně vysportovanou slečnu s mírně osvalenýma rukama :D
Hisshi
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
