TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 05. 04. 2013

Jak si nahrát profilovou fotku?

Ivczi

Sebekoučink

Zaplacený cyklus 2017/2 archivován automaticky dne 12.12.2017

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 759
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 120026.90 km
Kolo: 63044.63 km
Cvičení: 5010 h 56 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Deprese a obezita

03. 05. 2013

Tak mám zase blbější náladu. 

Mé téma je postel, ležet a čumět. Ale nemůžu, mám dvouletou dceru, o kterou se musím starat. Uklízet, vařit, dávat na nočník, hrát si, chodit na procházky, usmívat se... občas... přemoct se a být "veselá". 

Ráno vstávám jako zmlácená, dobelhám se do kuchyně a mechanicky připravuji snídani a vařím si kafe, a zelený čaj, další povzbuzováky a přípravky na "dobrou náladu". Beru si své denní léky.  
Musíme jít na dopolední procházku a já nechci čumět na ty xichty kolem, co se na mně čumí, že se mračím a vypadám jako sůva z nudlí. Nedejbože mně kontaktuje jedna veselá a ukecaná kamarádka s dalším dítětem.

Celý den před sebou, těším se na chvilkový polední spánek s dcerou, a mým středobodem dne je večer, kdy ulehnu do postele, zachumlám se do peřin a budu jen tak sama s tichem. Nemuset mluvit, nemuset přemýšlet - to dost bolí, nemuset nikomu odpovídat. Mít čas jen na sebe a svoje čučení.

Kolem poledne už to je tak špatné, že nepomůže ani nutričně vyvážený oběd, a pak hledám po skříňkách nějaké oplatky, nebo sušenky. Když najdu, naláduju to do sebe, a jako mávnutím kouzelného proutku se uvolním, nasytím, a začnu se blaženě usmívat. Je mi líp a to mi vydrží až do večera.

Za rok jsem přibrala asi 20 kilo. Je to na mně vidět. Přijdu si tlustá, válcovitá a nepohyblivá. nesnáíším ten pocit. Mám 90 kg.

Jsou i dny, kdy je mi líp, a pak se i víc hýbu a cvičím, stále jsem však nějak zásadně neshodila. 
Aspoň se snažím žít zdravě, jíst vyváženě, a pokud to jde, tak se i hýbat. Ale mých vysněných 70 kg je zatím v nedohlednu.

Jsem ráda, že se tady aspoň můžu ze svých pocitů vypsat, možná, že i kdybych měla o těch 20 kg míň, tak by moje deprese byla snesitelnější. Nevím. Koupila bych si pěkné hadry a pyšnila bych se štíhlou pevnou postavou. Aspoň bych se za sebe nestyděla.
Hodnocení (1 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

12. 05. 2013 23:58
Děkuji vám všem za povzbuzení i rady, chodím k psychiatrovi i na psychoterapii, i jsem byla v léčebně, prášky beru, ale je to s těma depresema boj, není to lehký, ani s pomocí. ... Nejvíc mně pomáhá, když mi někdo rozumí, nebo se o to snaží, protože kdo to nezažil, tak neví... ale tak je to se vším. A děkuji všem!
03. 05. 2013 17:45
MiIá Ivczi, je prima žes napsala tento blog a možná ti příjemné reakce druhých trošku zvedly náladu. A jak ti radí druzí, pokud má někdo nějakou nemoc, daleko lépe ji zvládá s pomocí odborníka. Čas to bohužel nevyřeší a je zbytečně se trápit. Domluv se se svým lékařem, který ti předepsal léky, o možnosti psychoterapie. Pokud by ti doporučil odborníka, který se zabývá druhem psychoterapie - kognitivně behaviorální, tak by to bylo výborné - tento druh psychoterapie, který používáme i na obezitu, byl vlastně vyvinut při léčbě depresí, a vede ke snížení síly negativních myšlenek, které pak ovlivňují i naše emoce a chování.. Zkus si dát dost náročný úkol, ale držíme ti palce, abys to zvládla - zavolej v pondělí svému doktorovi a objednej se k němu.
03. 05. 2013 17:36
Byla jsem na tom,děvčata před 5 léty podobně,s tím rozdílem,že deprese mne odnaučila jíst,měla jsem váhu někdy z mých 10-11 let,nemohla se na sebe podívat.Nic mne nebavilo,ani mé vnučky jsem nechtěla vídat.Pomohl psychiatr,samozřejmě i s medikamenty,ale především svým laskavým přístupem.Situace se po roce zlepšila,začala jsem jíst a od té doby přibírat tak,že jsem skončila v kursu Stob obezitě.Věřte,že nejsme za ta kila navíc ráda,ale už bych se nechtěla dostat do podobné situace jako tehdy a vypadat sice hezky,ale nesmírně strádat psychicky.Netrapte se nějakým dekem navíc.
03. 05. 2013 16:56
Tak jsem si rak říkala,že to píšu já.Mám to taky tak ... Už jsem vyhledala odbornou pomoc,protože jsem to sama nezvládala.Mám za sebou dost smutný život... Včera na psychoterapii mi doktorka dokonce řekla,že jsem žila tak špatný život,že ten dobrý který teď mám se musím naučit žít... Takže se snažím a učím se žít spokojený život... A s hubnutím to taky není valný,kilo zhubnu a půl kila zase naberu :)
03. 05. 2013 16:51
To je moc smutné ctení. Vím co jsou to deprese, kdyz mi zemrela pred deseti lety maminka, uderily vsí silou.Dlouho jsem se trápila nez jsem se rozhodla zajít k odborníkovi. Musím ríct, ze jsem mela jít uz dríve. Pomohl mi, je pravda, ze mívám svoje "smutné" dny, ale je mi opravdu lépe. Myslím, ze by sis také mela nechat pomoci. Uz proto, ze más malé díte.Také jsem pribrala pres 20 kilo.Deprese je nemoc, lécit se musí. Potom pujdou i kila dolu, uvidís. Drzím Ti palce.
03. 05. 2013 14:01
Zkus si říkat místo musím chci...a jestli máš pocit, že to sama nedáš, je čas na doktora, deprese je nemoc a léčit se musí! Držím palec, aby se Ti svět zdál brzo veselejší!
03. 05. 2013 13:53
To je moc smutný blog. Asi by to chtělo se poradit s odborníkem. Máš nějaké chvilky, kdy máš čas je pro sebe bez dcerky? Děti v tomto věku dají dost zabrat. Nešlo by si najít nějakí činnosti, které by ti přinášely radost ne aby to byla povinnost ... "musím jít na procházku" by mě taky nebavilo. Nemůžete s dcerkou vyrazit někam, kde budete mít klid, kde tě nebudou štvát lidi. Třeba nekoukají na tebe, ale na dcerku, malé děti svou roztomilostí přitahují pozornost a tebe to jen zbytečně trápí ... Moc ráda bych ti pomohla, ale nevím jak ...
03. 05. 2013 13:28
jsi na antidepresivech? Jak dlouho? Jakých? Možná to chce změnu, pokud se to nekompenzuje. Navíc jestli to není situační, je to prostě vždycky na jaře horší. Radím probrat to s tvým doktorem nebo k němu vůbec jít, pokud zatím čekáš, "až to přejde". Mám léta endogenní depresi a i po několika epizodách v minulosti jsem pokaždé otálela s tím něco dělat. Ale když se našly dobré léky a zabírají, funguju dobře.
03. 05. 2013 13:23
Píšeš, že bereš léky. Jestli na deprese, pak je máš možná špatně nastavené. Kamarádka byla roky na lécích, taky s malým prckem, a byla na tom zle, pak je změnili a je k nepoznání.
Držím palce, ať je líp!
03. 05. 2013 13:21
Z tvého blogu je mi smutno a říkám si - co asi je za touto depresí? Jsou to nějaké starosti nebo jen únava či zdravotní problémy, nespokojenost sama se sebou? Těžko ti pomoci, když neznám příčinu. Ale je fajn, že jsi napsala, třeba ti některá z nás pomůže. Můžeš to ze sebe alespoň vykřičet do světa a třeba už tím se ti uleví. Petika to napsala moc hezky - když zhubnu - svět NEBUDE najednou krásnější. Nicméně pokud jsi v takové depresi už delší dobu - chtělo by to asi vyhledat pomoc lékaře. Jestli jsi jen smutná z toho, že se ti nedaří hubnou tak rychle jak by sis představovala - tak to hubnutí raději odlož na příznivější dobu až na něj budeš skutečně motivována a nebo si dávej jen malé dílčí úkoly, které v pohodě zvládneš. Už jen to, že nedovolíš nabrat další kila - může být pro tebe malé dílčí vítezství. A když to bude jen -50 dkg tak to může být úspěch. Představ si, že úbytek 2 kg za měsíc bude znamenat, že za 10 měsíců to bude úctyhodný výkon 20 kg. Přeji ti, aby zase bylo lépe a koukala se na svět a lidi kolem sebe s úsměvem.
03. 05. 2013 13:19
nechceš si zajít radši k odborníkovi, tohle nevypadá jako maličkost
03. 05. 2013 13:13
Možná máš opravdu depresi. U jedné spolužačky to kdysi spustil druhý porod - nebyla schopná ani vstát a postarat se o děti. Pomohly až léky. Držím palce, ať je ti brzy líp. Ona ta dlouhá zima a to zatím spíš šedivé jaro taky nikomu moc nepřidá. Zkus se co nejčastěji dostat "na vzduch" - sama, bez dcery. Třeba aspoň k večeru, bude se ti líp spát a líp si odpočineš.
03. 05. 2013 12:39
To je zvlastni... ja kdyz jsem se tady prihlasila pred rok a zacla hubnout (z 86kg) tak se mi kazdym dnem nalada zlepsovala... nemas treba moc nizky prijem? Zajdi si na inbody a nech si poradit. Mi to treba hodne pomohlo v ujasneni nekolika veci a zjistila jsem jaky mam bazal a hlavne jsem zjistila ze jsem byla tlusta kvuli toho ze jsem jedla malo...
03. 05. 2013 12:25
AHOj, to čo popisuješ nie je vobe pozitívne..tak trochu ´ta chápem, tiež mávam také pocity..najcastjsie pocit ze sa chcem zahrabat do perina nikdy nevylizet a len lezat a oddychovat...je fajn že máš dcerku ktorá ta vytiahne von :-) máš aspon doma neustále slniečko :-) dovolím si ale nesúhlasi´t s tým, čo píšeš na záver..Sama som schudla na skoro vysnívanu váhu a ver mi, že mi to štastie neprienieslo :-) znie to čudne a určite aj demotivujúco, ale je to tak. paradoxne ked som schudla, v podstate sa mi zrovna v tej dobe trosku pokprekrucal moj svet, prisla som o pracu, museli sme sa prestahovat pretoze pracu nemal ani partner, nemohli sme platiť prenájom..a vobec mi v tom nijak nepomohlo to, že by som bola stihla..ani to, že som konečne na seba dala krásnu blúzku ktoru som si kupila :-) toto mi dalo strašne moc a terza už viem, že keď schudnem, že svet nebude zrazu krásnejší, že sa ľudia okolo mňa nezačnú zázračne usmievať..uvedomila som si, že proste musím robiť veci tu a teraz. ale samozrejme je jasné, že ak človke schudne, dodá mu to optimizmus, že niečo dokázal a splnil si napríklad svoj sen :-)..verím že dokážeš nájsť svoju cestu, ako sa vysporiadať so svojimi kilami fyzicky ale aj psychicky :-) myslím, že tým, že si sa odvážila napísať tento blog a prihlási´t sa sem, si spravila krok :-)

Kvíz o ceny

Soutěž o 5 poukazů na eshop REJFOOD v hodnotě 400 Kč
Soutěž byla ukončena. Gratulujeme vítězům:
LadyPaula
Simmonska
Libara
Capart
Ilona92

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři