Nevím jak komu ale mně se stýská. Po Šlápotách, po společném  setkání . Procházela jsem svoje poznámky z doby mojí průvodcovnské kariéry. Naše malá krásná zemička mně nepřestává fascinovat. A tak mě napadlo: co se opět sejít v Praze? V měsíci, který Jaroslav  Seifert nazval sladkým září, kdy je modré nebe a pod ním se rodí barvy, A mění svou píseň zelení na píseň žlutí. A v slunci oddati se snění o novém jaru? A s kouzlem podzimu projít kousek Prahy, tentokrát Prahy magické. Ostatně renezanční učenci považovali Evropu za Velkou královnu. Její hlavou je Španělsko, pravou rukou je Itálie ale jejím srdcem je Bohémia  a krásné město Praha. Zaujalo vás to? Mně také.....Blog je nedokončený ale třeba budete chtít dopsat jej společně