Tak začínáme - první týden za chvilku za mnou a já mám pocit, že jsem se nestihla a ni rozkoukat. Doufám, že mi toto pomůže se konečně sebrat, nevzdat to a vydržet být opět sama sebou.

Startovní pozice je... No velmi nízká.

• schody - jedno patro a hodně funím, dvě patra a hoří mi stehna
• běh - doběhnou 20m k tramvaji znamená lapat po dechu po doběhnutí a poskytnout velmi neestetický zážitek všem kolem
• skoky - tak to mé tělo asi zapomnělo a je to fakt zvláštní pocit
• pružnost - na zem nedosáhnu, nohy max 90°, záklon téměř neexistuje
• svaly - někde spí. 

Neudělám svíčku, nelezu jako krab - neunesou mě ruce, nesednu si na paty a ani nedám kolenu k prsům.

Cíl pro leden - nastartovat se tak, aby byl pohyb přítel a ne utrpení.

A hlavně - vydržet a nevzdat!
 

19.1. - první den řízené aktivity.

• ušla jsem skoro 5km
• vrátila jsem se do švihadlové výzvy. Nesmím to přehánět, nebo mě začnou bolet achillovky. Nezvládám přeskakovat švihadlo a tak dělám jako že skáču. Nemusím vysloveně odlepovat nohy od země. Našla jsem si cestu začátečníka a chystám se jí projít. Přes švihaslo skákat umím, teď jen donutit tělo, aby to zase zvládlo.