TOPlist


Jak si nahrát profilovou fotku?

Informace

  • Registrace: 09. 05. 2013

sebekoučink Sebekoučink

Držím!
- +

Získané body

Jak sbírat body?

Počítadlo pohybu

Můj pohyb

Chůze:0 km
Kolo:0 km
Cvičení:0 h 0 min

Všichni uživatelé

Chůze:85138.23 km
Kolo:48496.35 km
Cvičení:4164 h 54 min

Přidat pohyb

STOBkolo

Více o STOBkolu

Opisek

Jak psát blog?

Jak se žije nám "hubeným"

22. 06. 2013

Měřím 172 cm a vážím 59 kg. Nepíši to proto, abych se chlubila nebo někoho naštvala. Jsem si poměrně jistá, že mám od rodičů jak dobré geny tak dobrý životní styl. Ale poslední dobou se neskutečně často setkávám v souvislosti s váhou a/nebo jídlem s reakcí "tobě se to mluví" nebo "ty si můžeš jíst co chceš..." a mnoho podobných variací. 
A protože to není pravda, rozhodla jsem se napsat tento blog. 
A co dělám na STOBu? Prostě se zajímám o to co jím a jestli jím správně a taky se zajímám o to, aby moje váha nepřekročila pro mě magickou šedesátku. Například mám obrovský problém se zeleninou a tady nacházím motivaci hledat způsoby, jak se s tím popasovat.
A jak se tedy žije nám "hubeným" - od malička tak do 16 let úplně "samo"...tady se opravdu geny a životní styl rodičů plně postaraly... Pak přišel úraz, dlouhodobější nečinnost, dospívání (hormony), víc času prosezeného nad studiem - a prvních pár kilo navíc. Tehdy jsem si postupně uvědomila, že tělo není automat, který zůstane tak, jak je. Kil navíc jsem se zbavila hodně mimochodem se svým prvním psem, ale jakékoli větší úlety ve stravování nebo úbytek pohybu znamenají kila zpět. A po třicítce tohle platí čím dál víc (stačí menší a menší prohřešky a následky jsou těžší a těžší - doslova).
Nechci zobecňovat své zkušenosti, ale za sebe říkám - fyzikální zákony a metabolismus fungují pro všechny stejně (s výjimkou několika metabolických poruch samozřejmě). Pro mě je motivací udržet si své tělo v prvé řadě zvyk, v druhé řadě pocit jakési zodpovědnosti a v neposlední řadě i poúrazové bolesti, které jsou s každým kilem horší. Nemohu jíst co chci, kolik chci ani kdy chci a výdej si musím zařídit úměrně tomu, co dovolím v jídle. 
A na závěr jedno přání všem: ať už jsou Vaše kila jakéhokoli původu/důvodu, je jen na Vás, jestli si je necháte - takže všem, kteří bojují moc držím palce a přeji hodně trpělivosti.

Hodnocení (17 hlasů):

Komentáře

Komentáře je možné psát až po přihlášení. Pokud již máte účet, přihlaste se prosím. Pokud ještě účet nemáte, registrujte se

23. 06. 2014 09:26

Adeela

Jsi sympaťačka, díky za pěkný článek. :)

31. 10. 2013 22:50

SinfulAngel

tak milovat to modelky můžou otázkou je, jestli to jí :D :D

31. 10. 2013 17:10

bystr

dobrý článek

31. 10. 2013 15:36

marilla

takže modelky, které milují koblížky a knedlo vepřo zelo nám celou dobu lhaly?:D:D

31. 10. 2013 15:14

rupok54

Moc pěkně jsi to napsala. Znám ty problémy štíhlých od své dcery. Není to zadarmo. A my, co jsme to buď flákaly nebo nevěděly jak na to, ta neskládaná kila o to tíž shazujeme v šedesáti. A to je teprve dřina.

16. 07. 2013 06:34

Opisek

to vodak75: tak přesně proto jsem to psala a přesně Váš komentář vystihuje to nepochopení... Dispozice = svobodnou vůli máme všichni obdobnou, výchozí rodinné podmínky různé. Ale pokud by "hubení" žili bez odříkání, tak dávno nebudou hubení!!!
P.S.: byť jste to myslel jako "vtip", tak pro mě laciný - pod blogem o tom, že o "štěstí" to není....

24. 06. 2013 06:19

vodak75

ale stejně to máte jednodušší než ti co mají jiné dispozice a nikdy nepoznáte dříkání těch co to štěstí neměli :-)

23. 06. 2013 19:49

jilkajda

Hezky napsané, snad se k tomu také jednou dohrabu, že budu jen udržovat. Myslím, že již všichni tady na Stobu víme o co jde, ale i tak moc děkujeme, že nám držíš palce.

23. 06. 2013 12:02

dagmarhruska

Moc hezky jsi to napsala, plne souhlasím. Moje dcera je jí 27 let je stíhlá, ale hlídá se. A taky mi ríkala casto,: "mami ty mi dávás obrovské porce". Ona i prítelkyne mého syna jsou stíhlounké a hlídají se, rádi sportují...
A já kdyz to napísu sproste "stará k...a" která sedela u televize a futrovala se vsím mozným + ty obrovské porce, pohyb jenom procházky se psema (a i to se mi nekdy nechtelo), se divila, ze pribrala témer 20 kilo. Dnes uz to vím a vím, ze se s tím kdyz se chce dá neco delat. A kupodivu ani to není tak strasné odríkání. I kdyz ted moje váha zase dva týdny stojí, verím ze se zase pohne dolu. Kdyz to shrneme, na pár vyjímek, stíhlí lidé pro to opravdu neco delají, nemají to také zadarmo. Drzím vám vsem palce a zase uz po kolikáté vám vsem dekuji a dekuji Stobu za podporu:-)))

23. 06. 2013 10:21

stepnikukacka

Znám pouze pár lidí ve svém okolí, kteří opravdu mohou sníst na co přijdou a nemohou přibrat i kdyby chtěli. Naše sousedka a tchýně s tchánem. Právě proto je někdy problém jim vysvětlit, že není jedno, jestli pod cibulku dám decku oleje nebo polovinu...tuk je prý důležitý. A pak vysvětluj....

23. 06. 2013 09:50

Kveta Silna

Já jsem taky byla zvyklá sníst, co mi přišlo pod ruku, po dětech jsem dojídala zbytky, večer jsem se naprala a bylo to. Teď to pracně dávám léta dolů a ještě budu pokračovat. Je to důsledek špatného životního stylu. A nové návyky jdou někdy dodržet lehce, jindy těžce. Je to na doživotí....

22. 06. 2013 22:48

mooorka

Moje dcera má jeden řízek na dva dny, k večeři 3 jahody, čokolády jí stačí jedna kostička a má BMI něco málo přes 18 při výšce 184 cm. Na hlášku," ty hubený se mají" mi řekla, že kdyby snědla to, co já, tak je také tlustá. A má pravdu, je to o přejídání a slabé vůli.
Ať se nám všem daří :-))

22. 06. 2013 22:18

Krak.en

děkuji za krásný článek..přesně tak to je. Žádné nárazové akce nepomůžou

22. 06. 2013 22:04

ifcax

Jo, znám. Od osmnácti jsem držela stejnou váhu ještě pár let po třicítce. Na 176 cm 63-64 kilo. A to jsem mezitím odnosila a odrodila tři děti. V pětatřiceti jsem stále v pohodě oblékla maturitní šaty... Bez nejmenšího úsilí. Pak mi skončily mateřské, začalo sedavé zaměstnání - a jak jsem nikdy nebyla zvyklá se o váhu starat, natožpak si ji hlídat, tak to tak nějak nenápadně pomalu šlo nahoru... a po patnácti letech z toho bylo o dvacet kilo víc, ani jsem nevěděla jak. :-)

22. 06. 2013 21:54

LASENECKA

Moc pěkný článek,máš pravdu,že to není konec :-)

22. 06. 2013 21:43

vlaja

Přesně tak, to že zhubnu, neznamená konec, ale pokračování v novém, zdravém režimu. Ale přesto znám ve svém okolí pár lidí, kteří jsou hubení, zdraví, vůbec se nehlídají, chtěli by přibrat a nejde jim to.

22. 06. 2013 21:29

veselinek

Normální co se týče váhy - Štíhlí lidé totiž podle mých zkušeností nejedí ty naše kalorické bomby ani tučná jídla a nepřecpávají se. Jaksi sami od sebe, poučení o zdravé výživě. Také se víc a rychleji pohybují, protože jim to nedělá takové potíže. Takže souhlas.

22. 06. 2013 21:29

saafi

Moc krásně napsané :-) a je pravda, že někomu to jde lépe a někomu hůř, ale všichni máme šanci na sobě makat a změnit svůj životní styl k lepšímu a proto tu asi všichni jsme :-).

22. 06. 2013 21:26

Sarka1958

No jo,to už jsem konečně taky pochopila,že si budu muset doživotně hlídat kolik čeho jíst a jak se hýbat :-)) Hezky jsi to napsala - jsi jedna z mála,která to řeší včas - my tady většinou už se zpožděním :-))

22. 06. 2013 21:23

Boruv.ka

Moc krásný článek a děkuji za pohled i z druhé strany :-))

22. 06. 2013 21:21

Liba Babina

Výborně, hezky jsi to napsala. Tvůj způsob života je v kostce návod jak žít po dosažení vytoužené hmotnosti. Nelze spoléhat na to, že váha zůstane stát, i když se vrátíme ke starým stravovacím návykům a k lenošení. Boj o ideální váhu je celoživotní.

Reklama - díky našim sponzorům můžete využívat tyto stránky zdarma

Reklama - díky našim sponzorům můžete využívat tyto stránky zdarma

Kvíz o ceny

Soutěž byla ukončena. Gratulujeme výherkyni linduskafr

Ankety

Už jste někdy zkoušel/a detox, ať už v jakékoliv podobě?

Hlasovat