TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 25. 02. 2014

Jak si nahrát profilovou fotku?

PetraPo

Sebekoučink

Zaplacený cyklus 2019/1 archivován automaticky dne 06.02.2020

Získané body

Tento měsíc: 140
Celkem: 9015
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 100158.99 km
Kolo: 53293.23 km
Cvičení: 4442 h 45 min

Přátelé

Stob skupiny

 

?

Jak se připojit ke skupině

PetraPo

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Humorníček 2016 - leden

08. 02. 2016

      Protože můj předchozí blog nehýřil optimismem stejně tak jako uplynulý rok, rozhodla jsem se, že sem budu vkládat postřehy, příběhy ze života, zkrátka to, co se přihodilo a připadalo mě to vtipný smiley Pak třeba na konci tohoto roku zjistím, že ten rok na tom zase nebyl z hlediska humoru tak špatně smiley A hned na úvod přikládám můj včerejší zážitek:

Boty ti to vrátily za rukavice, pravil syn smiley

     Určitě to znáte – hned jak ráno vstanete, tak je pořád něco špatně wink – u mě to začalo tím, že jsem si zamáčkla budík. Tudíž jsem vstala pozdě, spěchala jsem, abych stihla vlak a do toho všeho letu praskla v přesíni žárovka – takže tma byla jak v pytli (přece nebudu měnit žárovku když spěchám), rychle jsem obula kozačky a letěla na vlak. Stihla jsem ho tak tak.

            No a jak tak sedím, o 2 stanice později nastoupila dokonale sladěná slečna. Sedla si naproti kolem měla a dívala se na moje boty. V tu chvíli mi ještě vůbec nic nedošlo, protože ráno je můj organismus schopen akorát základních funkcí (zvlášť když je tma) a tak vlak využívám tak trochu jako dospávací vagón smiley

            Když jsem vystupovala, dívala jsem se pod nohy, abych si nenatloukla a pak jsem všechno pochopila – na každé noze jsem měla obutou jinou kozačku smiley Obě sice černé, ale tvarově úplně jiné. A protože nosím boty (hlavně zimní) na nízkém podpatku, tak jsem to ani necítila.

       V tu chvíli jsem si vzpomněla na syna, který mi asi před 14 dny vyprávěl, že si vzal každou rukavici jinou. Moje reakce tehdy byla typická:“Jak se ti tohle prosím tě může stát, copak to nevidíš?“              Takže když jsem mu to pro změnu vyprávěla já, tak se smál až se za břicho popadal a pak řekl:“Tvoje boty ti to zkrátka vrátily za moje rukavice. Měly pocit, že spravedlnost na světě musí být!“ A pak šel a vyměnil tu žárovku v předsíni smiley

 

Co si cvrlikají vrabci po ránu u krmítka

            Tak jsem se dneska probudila dřív a protože pomalu sněží, šla jsem zamést schody a chodník. Pod keři seděli naskládaní vrabci, sýkory a ostatní letouni, kteří k nám zalétají celý rok a které přes zimu krmíme. No aby ne, v krmítku bylo vymeteno – takže jsem šla a pěkně vrchovatě jim nasypala.

            Pak jsem si uvařila čaj s mlékem do anglické soupravy, kterou mi naježil Ježíšek, sedla jsem si ke kuchyňské lince, odkud je na krmítko pěkný výhled a pozorovala jsem ptáky, jak se k němu slétají. A napadlo mě, že by bylo zajímavý vědět, co si vlastně u toho krmítka cvrlikají smiley

            Takže to vypadá asi takhle:

Sýkora:“Bacha, už jde! Rychle pryč!“ A frnk – všichni odlétnou, zatímco já zametám chodník.

Sýkora2: „Ale vrátíme se tam, sněží mi na hlavu“. Vrabec:“Vrátíme, jen jestli nasype“. Vrabci2-…:“Nasype, vždycky nasype“. „No jen aby, teď sype ten mladej“. „Ale nasype, a přilepší“.

            Frnk, protože mezitím jsem vzala krmení pro ptáky a šla jim tam nasypat a ještě jsem jim přidala slunečnici a lůj. Pak jeden z ptáků-průzkumníků přiletěl a zapískal na ostatní:“Už sem dala, už sem dala a dala hodně“. Postupně přilítala ostatní havět a znělo to takhle:“Hm a dnes i semínka“. „Hm a taky mák“ „A že hodně dala, a přilepšila“ „Víc než mladej dala“ „ A taky lůj nám dala, to asi tu dietu držet dneska nebudu“ . „A ty se tady nestrkej, ta slunečnice je moje“ „Chrťoune, já si počkám až odletíš a bude tě bolet břicho

      Tak takovéhle ptákoviny mě napadají, když je ráno klid, piju anglický čaj s mlékem a pozoruju ptáky u krmítka cheeky

Vyposlechnuto ve vlaku

V pátek jsem se docela nsmála ve vlaku a nejen já smiley Nastoupila paní se 2 dětmi, věk tak 4-5 let, zkrátka přeškoláci. Sedli si a za chvíli holčička povídá:"Babičko, dej mi ještě ten dobrej bonbón". Babička odpověděla:"Už ne, maminka říkala, že vám jich nemám moc dávat, aby vás nebolelo bříško". A ta holčička povídá:"Ale ten bonbón je tak dobrej, že mi to za to bolení bříška stojí!". To už mi začaly cukat koutky smiley Paní vytáhla bonbón, podala ho holčičce a zeptala se:"Péťo, chceš taky?". A chlapeček odpověděl."Ne, mě když bolí bříško, tak prdím" Koutky začaly cukat té paní a kluk se na ní podíval a povídá."Babi, nesměj se, já totiž když prdím, tak strašně smrdím. Jako chlap!" No, smáli jsme se všichni ve vagóně a chlapeček, aby tomu dodal korunu, tak řekl:"A takhle to dopadne vždycky, když řeknu vážnou věc! Ale to vůbec k smíchu není"...

A ještě jedna krutá pravda z naší rodiny smiley

Padal sníh. Ráno jsem shrábla já, pak se mi nechtělo a tak jakmile Kuba rozlepil oči, tak mu říkám:"Kubo, vem koště a hrablo a jdi to odklidit!" A synátor se ještě rozespale povídá:"Ale mami, hrablo beru, ale koště? V tom máš lepší trénink!" Nějak mi to nedošlo a tak jsem si naběhla:"Jak to myslíš?" A on povídá."No jak, duben za dveřmi, tak už abys natrénovala, abys to nezapomněla!" smiley Došlo mi to hned, hodila jsem po něm to koště smiley

Hodnocení (27 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

20. 03. 2016 20:10
Ty nikdy nezklameš, dík za pobavení !
19. 03. 2016 19:42
Krásný, také krmíme.
07. 03. 2016 16:53
Vtipné, díky za vyprávění...
04. 03. 2016 14:03
s úsměvem jde všechno líp, známá to pravda a určitě to tak funguje, dobrým kořením je pak se zasmát i sama sobě
06. 02. 2016 16:47
Moc hezké, díky. Docela dost se mi zvedly koutky.
25. 01. 2016 11:07
Díky za pěkné čtení :-)
25. 01. 2016 09:37
Skvělé ukázky ze života. Tvůj vliv bezva nápad!
25. 01. 2016 09:28
Super!
25. 01. 2016 07:26
Jé, to je krásný nápad! Bezvadné počteníčko pro lepší náladu :-)
24. 01. 2016 20:03
Krásné příběhy, usmívám se na počítač.
24. 01. 2016 19:47
A hned je mi líp na dusi:-)))
24. 01. 2016 18:30
Protože na mne sedl splín, šla jsem sem mezi vás. Je to, jako bych si s někým povídala. Hned tento blog mě donutil k úsměvu. Díky. Jo a co se týče těch bot, mně se stalo totéž. Běžím ráno po tmě do práce, strčím levou, pak pravou nohu do botníku, nazuji lodičky a běžím. Teprve odpoledne jsem zjistila, že mám jednu černou a druhou šedou. Měla jsem stejnou výšku podpatku u obou. Manžel musel pro mne do práce a přivézt mi jednu do páru.
24. 01. 2016 18:09
:-)
24. 01. 2016 16:40
Naši mého vnuka vychovávají k slušnému mluvení.V pěti letech zcela vážně prohlásil " mám větérky,ale taky prdííííííííííííííííím "Bohužel to prý pronesl ve škole před učitelkou ve školce.
16. 01. 2016 13:51
:) :) souhlasím se synem, jak mile se nám zdají věci nemožné, tak se nám to vrátí v jiné podobě :) to znám :) líbí se mi nápad, podělit se s ostatníma :) vždyť humor je kořením života :)
15. 01. 2016 15:13
Já myslím, že už takové a podobné situace zná snad každý. Možná ne každý se jim umí pořádně zasmát, ale jako úplně úžasné mi připadá je sepsat a podělit se s ostatními. Díky za to. :-)
15. 01. 2016 15:03
:-)))
15. 01. 2016 13:49
Moc pěkně jso to napsala, už se mi po tvých vtipných glosách stýskalo.
15. 01. 2016 10:02
Super,další psavec s humorem.Moc pěkné Eva
15. 01. 2016 07:39
Ha, ha hlavně, že to bereš s humorem!
15. 01. 2016 07:31
Tak to jsem se pobavila :-))!
14. 01. 2016 22:55
:-), super
14. 01. 2016 20:03
:-)))
14. 01. 2016 17:57
Hezký příběh. :-)
14. 01. 2016 15:59
To je moc pěkné :-)).
14. 01. 2016 15:46
:-)) moc hezky píšeš, už se těším na další veselé historky
14. 01. 2016 15:27
To snad ne. :D Ještě, že nemám kozačky ani jedny.

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Nestlé

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři