Trochu opožděně sem dávám humorníček čistě velikonoční. Nějak nebyl čas… Ale nechci vás ochudit o trošku dětské moudrosti 

     Velikonoce jsme strávili společně s naší rozvětvenou rodinou v Orličkách. Moje sestřenice měla na hlídání své dva vnoučky – staršího Míru a mladšího Františka. Míra chodí do 1. třídy a Frantík jde v září do školky. Docela jsme si s nimi užili legrace, několik hlášek pro pobavení překládám:

A teď si dám toho Jeduše

     Pekli jsme mimo jiné Jidáše. Teda já zpracovávala těsto a se setřenicí pekla, prateta natírala medem. Fandík nás pozoroval a pak se ptal pratety:“A co to pečete?“. Prateta mu odpověděla:“Jidáše Fanoušku“.Fandík:“A to se jí?“. Prateta:“Jí a je to moc dobrý!“.

     Pak sestřenice vytáhla svoje vnuky na procházku, Fandíkovi se nechtělo a tak ho sestřenice přemlouvala.“Pojď s námi, potkáme tam určitě srnky, zavoláme na jaro a sluníčko a tetě přineseme kopřivy na nádivku“. Fandík se konečně nechal přemluvit a šel s nimi.

     Když se vrátili, tak mi Kuba dával kopřivy s komentářem:“Bacha, pálí jak ďas bestie jedny“. Pak přišel do kuchyně celý zamračený Fandík a povídá:“Tak teda nevím, proč jsem šel. Srnky jsme neviděli, sluníčko po mým volání zalezlo a jaro nevím jak vypadá. A ještě mě hrózně bolej nožičky“. A prateta mu povídá:“A smířilo by tě s tím neštěstím kakao?“ Fandík se zamyslel a pak řekl:“Možná smířilo, ale musíš mi k němu dát toho Jeduše!“ Prateta:“Co to je ten Jeduš?“ A Fandík odpověděl:“Tak ty ho pečeš a pak nevíš co to je?“ Prateta pochopila a přinesla mu kakao a Jidáše 

Ty se nejmenuješ když jseš prateta?

     Kluci pletli s dědou pomlázky. Děda vysvětloval staršímu Mírovi jak se plete a Fandík držel proutky. Pak jim děda povídá:“Kluci a zítra musíte pořádně vyšlehat babičku, tetu a pratetu“. Fandík se zamyslel a řekl:“Když já nevím, kdo je prateta“. Prateta mu řekla:“To jsem já“.

     A Fandík se zamyslel a povídá:“A ty se nejmenuješ když jseš prateta?“. A teta mu odpověděla:“Jmenuju, já jsem Božetěcha, ale říkají mi Bóža“. Fandik odběhl ven a slyšeli jsme ho, jak povídá Mírovi:“Už vím, kdo je prateta. Je to teta Bóžatěcha“

Jak asi bude vypadat máma když uschne

     Když dopletli pomlázky, tak klukům děda povídá:“Támhle si je postavte do kouta a hlídejte si je, aby Vám je babička neschovala“. Fandík povídá:“A proč by to babička dělala?“. Starší Míra mu povídá:“Nechce, abysme ji vyšlehali“. Do toho se zapojil Kuba a povídá:“Vyšlehat se musí, aby ženský neuschly!“

     Fandík se zamyslel a po delší době přišel za dědou:“A dědo, jak bude vypadat suchá máma?“ Tomu už cukaly koutky a tak se ho zeptal:“A proč mysliš, že bude suchá?“ Fandík:“Jeli s tátou za moře a tam proutky nejsou“. Děda mu povídá:“Neboj, on táta někde nějaké najde“.

     A Míra tomu nasadil korunu a povídá:“Suchá máma bude jako prateta“. Děda se ho zeptal:“A proč jako prateta?“ A on mu pověděl:“Ona je taková scvrklá a suchá“. Děda mu říká:“Ale ona není suchá, ona je jen hodně stará.“ A Fandík řekl:“Jasně že není suchá, to by mi nemohla péct Jeduše!“