TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 30. 08. 2012

Jak si nahrát profilovou fotku?

janajo

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 1010
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 133198.03 km
Kolo: 66076.10 km
Cvičení: 5528 h 10 min

Přátelé

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

deprese :(

25. 09. 2012

Jako každá nová radost z hubnutí a z prvních 2 shozených kil střídá deprese ... 2 týdny se nic nehlo .. ztrácím motivaci ..žeru jak mlejn, jak medvěd, co ukládá na zimu.
Ptám se sama sebe proč? jsem tlustá už nějaký ten rok, jsem na to zvyklá, doma mě s tím otravují už taky pár let a vždycky jsem jim na to dokázala peprně odpovědět.

Nechci ted zahájit bludný kruh shazovaných 2 kil a přibraných 5. Potřebuji najít motivaci, která by mě nadchla ... už nevím, kde jí vzít ... Samozřejmě, že chci být pěkná a štíhlá holka, ale co když to po mě chtějí ostatní a mě je to vlastně jedno?

vylepit si fotku na ledničku? Nemám náladu poslouchat máminy kecy typu, co sem si to tam dala a k čemu je mi to dobrý.

kvůli lepšímu pocitu? to že mě jeden člověk z 5 pochválí a následně mi řekne, že dalších 10 holek z mého okolí zhublo více než já .. taky ne

kvůli chlapovi ... je smířený jak vypadám ... stěžuje si samozřejmě, ale já na něj taky : )

zdraví? to jediné .. moje migrény trvající 14 let jsou docela pech ..ale i když jsem byla hubená a sportovně založená tak mě ta palice bolela .... kde je problém?

nebudu se stydět za svoje tělo? sytdím se a nestydím v jaké situaci ... ale vždy si uvědomím, že jsem to a já zbytek si může políbit své krásně vyrýsované půlky.


A CO VY HOLKY, MÁTE MOTIVACI?


Hodnocení (3 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

26. 09. 2012 18:52
orbitrek doma mám ... dávám na něm půl hodiny 3x týdně, ted jsem na něj 2 týdny kašlala, začala mi škola a nevím jak to skloubit .. je pravda, že budu muset taky plánovat jídelníek minimálně den dopředu ... nic mi nevychází .. sparing partnera jsem měla na hubnutí ... ale nějak jsme se oddělily .. každá jsme měla jiné hodnoty a už se ani nevídáme ...
26. 09. 2012 17:12
Určitě vydrž. Mně se váha taky 14 dní nepohla a potom přeci. Chce to čas a všechno si srovnat v hlavě. Můj táta měl 120kg, pak mu zjistili cukrovku a to byl impuls pro něho. Nějakých 30 let si už udržuje váhu okolo 80kg. Tlačil na mě poslední dva roky, ať se sebou taky začnu něco dělat, ale nikdy jsem to dlouho nevydržela a opravdu mě těma kecama kolem váhy otravoval. Až letos jsem se do toho pustila, né ale kvůli němu, ale kvůli sobě. Já se musela nad sebou zamyslet a po úklidu v hlavě mě to hubnutí začalo docela bavit.
26. 09. 2012 17:06
Já jsem si pořídila orbitrek od Olpranu a běhání na tom mě nadchlo. Držím si tepovku, dám přes hodinu a druhý den nic nebolí. Ale mám neskutečně dobrou náladu, když sundám propocené oblečení a vlítnu do sprchy. jsem hrdá, že jsem to dokázala. A to samé, když si sestavím jídelníček, že nemám žádnou červenou. Prostě se pochválím, mám radost. Musíš se naučit být pyšná na každý krůček, který uděláš...Možná pomůže nějaká kamarádka, která tě podpoří. Mám takovou - je to žížala hubená, ale má takové povolené bříško po dětech. Začala taky cvičit a pak si hecujeme výsledky. Ona dá spousty sed-lehů, za měsíc shodila 2kila, ale jen 2cm přes bříško, zato já jen kilo, ale 6cm!!! Každá jsme jiná, ale každý den si hlásíme cestou do školky pro děti, kolik jsme pocvičili a co která vařila....
26. 09. 2012 16:26
holky, děkuju za příspěvky, videa jsme shledla a asi na ně budu ted chvíli koukat a přemýšlet ... přečetla jsem si svůj blog, co jsme psala na začátku, který jsem psala uplně rozjařená. to jsme skoro pokaždé za posledních 6 let, co jsem chtěla zhubnout, první dvě kila dolů a pak tahle těžká rána ... hlavní otázka PROČ ... najít vyšší cíl ..svrchovanější všem těm, nad kterými uvažuji ... bud to asi chvíli trvat ... ale snad to nějak vymyslím ...
26. 09. 2012 13:53
Moje motivace vlastně není žádná :-)) moje kila mě nevadí, ba naopak se mě nedávno mladší dcera ptala, jestli mě bude muž ještě chtít když zhubnu, protože má rád ženský baculatý a né žádný vychrtliny. Jenže když jsi pak jdu koupit něco na sebe a opravdu musím vybírat, protože všechno co se mi líbí je o třetinu menší, tak mě to docela naštve. Taky jsem zpozorovala, že nejsem večer tak moc utahaná. A vlastně mě baví dostat semaforky do správných barev - no moc se mi to nevede :-)) a neberu to tak tragicky. Je pravda že moc a moc obdivuji všechny holky, které to nevzdaly a mají viditelné úspěchy. Všem to moc sluší. A protože na kole se člověk taky musí naučit, tak to chce z mého pohledu prostě čas. To že jím menší porce -nevadí.., že jím víckrát denně..nevadí, chutnají mě jídla co jím...chutnají, mám pocit, že o něco přicházím..nemám. Takže mě vlastně tenhle styl vyhovuje a přestože občas zhřeším :-)) kdo né jsme jen lidi...budu v něm pokračovat. Takže přeji hodně štěstí a třeba se nějaká motivace najde i pro tebe!!
26. 09. 2012 13:45
všechno už tady bylo řečeno a všechno je pravda uvidíš že s každým schozeným kilem budeš vyrovnanější,spokojenější ,sebevědomější,zdravější,vitálnější,veselejší,krásnější a tak bych mohla pokračovat a to přece stojí za to žít krásný život.
26. 09. 2012 11:43
Taky jsem na to koukla a měla jsem husí kůži..., něco na tom bude. Když jsme ve škole běhaly 1.500 a fňukaly jsme, že nás píchá v boku, že už nemůžeme, tak náš tělocvikář běžel kus s námi a furt opakoval: "když se ti zdá, že nemůžeš, tak ještě třikrát můžeš"...:-), ale nejsem si jistá, zda to tak funguje i s psychikou. Já když mám takové chmury, jakože NIC nemá smysl, že nejsem šťastná atd., tak jdu do parku, který je součástí hospicu (je veřejně přístupnej) a venku tam posedávají ti nemocní, umírající lidé...a pak sama sobě řeknu: "Neser mě, TOHLE je trápení a bolest"...a trochu si ty hodnoty porovnám..., ale ne vždy a na každého to musí fungovat...
26. 09. 2012 11:35
Hani V: tak jsem si to přehrála .- je to mazec!!!!! Je pravda, že člověk vydrží strašně moc!!! Někdy má pocit, že předčil i sám sebe - nejen fyzicky! Kolikrát už jsem v životě byla na dně a myslela jsem si, že už se nezvednu a zase mě něco vyburcovalo jít dál!!!
26. 09. 2012 11:30
To mě teda dojmulo...Hani V. Je to pravda,dokážeme toho hodně! Jen chtít.
26. 09. 2012 11:01
Tohle mi dnes ráno poslal přítel - včera jsem si mu stěžovala, jak na nic nemám sílu, že už nemůžu a tláskala jsem se u toho bramborovou buchtou (tuky po devátý večer - propadám se hanbou..). Mrkni na to, třeba ti to v něčem pomůže...
http://www.youtube.com/watch?v=jICzvR2OSJE&feature=related
26. 09. 2012 10:55
Děvče zlaté, vzdáváš to nějak brzy, ono to vypadá sobecky, ale v tomto případě to není sobecké : musíš mít ráda sama sebe! Já jednou měla velký problém a ani jsem ho nezavinila a tak jsem si vyšla na kopec nad naší obcí a dům po domu ( známe se) jsem si říkala, s kým bych měnila no a neměnila bych. Tak jsem zase slezla z kopce a prala se s tím dál.
26. 09. 2012 08:40
Holka, pro sebe a pro své zdraví...a když to tak necítíš, pak je asi zbytečné se stresovat "navíc"...ale tady máš hezké video, na mě působí pozitivně
http://www.youtube.com/watch?v=UYVUuXM6wp4&feature=fvwrel

a ještě tahle slečna, ty její věčné úsměvy:
http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=fvwp&v=T26ijQ6x4_4
26. 09. 2012 08:36
musíš být hlavně spokojená sama se sebou a být v pohodě...holky to tu už psali, děláš to pro sebe a když ti to půjde a budeš se hýbat a baštit líp tak i tvoje psychika se vylepší...hlavně to nevzdávej i ty 2 kila jsou dobrý start!!! snad každý z nás tu propadnul nějaké depce a říkal si zda s tím neseknout, ale pak jsme si řekli vždyt to ale nějak jde a jde to i ostatním, tak šup do toho, naši podporu tu určitě máš ;)
26. 09. 2012 08:32
Řekla bch že nejde ani tak o motivaci jako uvědomit si proč to děláš. Moje maminka má od 40 let cukrovku a já si říkám že radši budu teď počítat kalorie než za pět let jednotky inzulínu. Srovnat si hlavu, otočit ji na správný směr a přijmout že je to doživotí ale takové které se ti jednou vrátí v podobě zdraví a pohody. Když vidím babičky a dědečky jak se vlečou se 100kg o berlích říkám tak tohle né!! Držím palce ať se podaří hladně žádný stres já jsem zhublá rok a půl a pořád se vracím a učím. Hlavně neházej flintu do žita.
26. 09. 2012 08:28
Kočko, děláš to pro sebe!! A všecho to co jsi vypsala.. jasně, že je fajn, že tě někdo pochválí - je to krásný pocit, oblíct si džíny, které jsem měla naposledy před 5ti lety, ten pohled v očích chlapa, když se na tebe podívá jako před těma 5ti rokama, natož aby si stěžoval, zdravotní problémy.. Vždyťto je obrovská motivace..
Opravdu jsi smířená se svým tělem a vyhovuje ti, ak aby ti každý ty půlky mohl políbit.. nebo tam kde by ses s ním nesmířila raději nechodítš?
Vydrž a nevzdávej to! :o) není nad ten pocit, když se líbiš hlavně sama sobě :o)
26. 09. 2012 08:25
Taky jsem byla bez motivace asi měsíc až dva - najednou se pak objevila.. Vydrž, najde se
26. 09. 2012 08:21
Jani, ten Tvůj blog je fakt volání o pomoc. Můžeme Ti tu jednotlivě psát jaké máme motivace a jak Ti držíme palce, ale myslím, že to Ti moc nepomůže. Měla bys opravdu někam zajít, myslím k odborníkovi. Není na tom vůbec nic špatného, ale jsi mladá, hezká a očividně se trápíš...na mě Tvá slova působí, že bych Tě nejraději objala a pohladila...
26. 09. 2012 06:27
Dlouho jsem na tom byla přesně jak píšeš. U mně nakonec nešlo ani tak o motivaci, ale o to, že jsem se sama na sebe doslova a do písmene NAS***A a to pořádně. A přestala jsem se omlouvat. Trvalo mi to skoro 30 let, než jsem se do tohoto stadia dostala - moje chyba, že jsem se probrala tak pozdě. Ale 18kg dole mi dává zapravdu a zpátky do pekla už nechci.
25. 09. 2012 22:24
Moje motivace se různě střídají. Jsou dny, kdy mám taky depku a vlastně nevím, proč to všecko dělám, ale pak si říkám - nevzdávej to, zlepšíš si zdraví, budeš se cítit lépe, třeba se někomu zalíbíš a najdeš si přítele, přestanou se ti vysmívat, že jsi tlustá, a tak. Nevím, jestli je můj komentář nějakou pomocí, ale já to takhle prostě mám. Každopádně ti moc přeju, aby sis nějaký ten důvod a motivaci pro sebe našla!! :-)
25. 09. 2012 20:08
Jolanko, já to absolvuju hlavně kvůli sobě!! Je mi sice 57, ale chci vypadat dobře, z toho vyplývá, že se lépe cítím, jsem daleko pohyblivější, je mi lépe fyzicky a suma sumárum jsem na tom lépe i psychicky, což je pro mě strašně důležité!!! Jako se "průsery" nabalují na sebe, tak dosažení jednoho "dílčího" cíle (shození pár kil) znamená pak spoustu pěkných pocitů! Aspoň já to tak cítím, když jsem od května postupně (i když pomalu) shodila skoro 9 kilo. A to, že to člověk dokáže, je asi ta největší odměna! Věř mi. Moc ti budu držet palce, abys tu svou motivaci našla!
25. 09. 2012 19:59
Ahoj Jani, já mám těch motivací víc. Především hubnu kvůli sobě, chci být pohyblivá, nefučet jak lokomotiva. Pracuji mezi lidmi, tak i proto chci trošku vypadat. Když jsem zhubla, jsem veselejší, spokojenější, také manžel mě chválí. A v neposlední řadě jsou mou motivací kalhoty, které na mě nedávno ruply, když jsem "nějak záhadně přibrala". Teď je mám pevně zašité a těším se, až do nich zase zhubnu.
Tak ti držím palce, aby sis nějakou fajn motivaci také našla. Hodně úspěchů!
25. 09. 2012 19:19
to jsem se taky snažila,sdělit ostatním sotatním o co se snažím .. hlavně rodině .. a jejich odpověd byla a je: no konečně .. bylo načase ... no a to mě moc nemotivuje ..

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři