TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 16. 01. 2011

Jak si nahrát profilovou fotku?

stajana

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 9287
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 132660.48 km
Kolo: 65973.90 km
Cvičení: 5505 h 16 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Stob skupiny

Lektoři

?

Jak si přidat lektora

stajana

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Asi jsme na tom všechny stejně...

17. 11. 2011

Jak to tak sleduji, tak už mám celkem jistotu, že my (nic ve zlém) starší uživatelky Stobklubu - není myšlen věk ale čas, jsme na tom až na vzácné výjimky, všechny stejně. Podařilo se nám zbavit se nějakých másel, nadšeně jsme zde referovaly o každém úspěchu, vzájemně jsme si fandily a někam to dotáhly. (Dnešní vlna děvčat je na tom úplně stejně...) Skončily jsme na nějakém bodě. Někdo v cíli, někdo na půl cesty. Pozor, ty z nás, které to dotáhly do vysněného cíle za cenu denního lámání rekordů s Jill, v běhu, posilováním s domácími fitnes stroji, a omezením všech laskomin atd., se v momentě, kdy si vychutnaly svůj moment slávy, nechaly ukolébat a jak jsem si všimla (pokud se ozvaly, že nestíhají cvičit a dodržovat jídelníček a tím pádem váha zase roste, ale my to máme zmáknuté), mají pocit, že nebezpečí nehrozí). Tak bacha, to je přesně cesta do pekla čili zase tam, kde jsme začínaly. Možná, že díky tomu, co jsme hubnutí věnovaly, tedy díky tomu, co jsme se tady naučily, ten propad budeme schopné stopnout, ale ze své zkušenosti vím, že to není tak jednoduché. Chybí motiv (vždyť já to umím a vypadám líp než dříve)...
Proč jsem tak chytrá???
No, protože jsem to zažila před pár lety a musím se přiznat, mám  k tomu hodně blízko i nyní, bohužel :-(, ale dokud si to uvědomuji, tak to snad přeperu.
To přeji nám všem.
Jana
Hodnocení (29 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

23. 11. 2011 19:29
Svatá to pravda, nadarmo se neříká, že nejtěžší není vůbec zhubnout, ale váhu udržet....Takže všem co hubnou fandím a všem těm kteří si váhu udržují-držím palce i na nohou!!!!!tfuj,tfuj,tfuj:0), vždyť přece víme, že tady jde převážně o změnu životního stylu........A to je navždy, stejně, jako opravdová láska:0))))).........
22. 11. 2011 12:00
Moje milé kolegyňky, moc vám všem děkuji za ohlasy, povzbuzení a jakýsi pocit sounáležitosti. Ne, že bych nám to přála, ale je docela povzbuzující vidět, že se v tom člověk neoplácá sám. I z mých hubnoucích cyklů se stávají cykly udržovací :-( a ani ta hrůza z toho příšerného joja mi nezabrání občas - hlavně o víkendu - hřešit. Sice ještě v rámci jakési únosnosti, ale přece jen hřešit. Jak psala Maruška, bude to ještě hodně dlouho trvat než si tělo a mozek zvyknou - pokud vůbec - na ten jiný režim. Víte co si myslím? Že většina z nás to doopravdy odstartuje zase v lednu. I když se, doufám, budeme snažit i přes vánoce, tak to pravé přijde až v době celostátního boomu hubnutí v lednu - kdy se "bude hubnout" v rádiu, tisku i televizi. Držím nám všem palce - ať se másla rozpouštějí.
Moc vás zdraví Jana
22. 11. 2011 09:37
Taky se přidávám ... patřím mezi ty, které jsou tu úplně nejdéle a zastavile jsem se někde za polovinou cesty. Pokládám sice za obrovské vítězství, že držím váhu a nepřibírám, ale už druhý dvanáctitýdenní cyklus se mi změni z hubnoucího na udržovací. Teď mě trochu povzbudila moje zubní lékařka, která mě viděla po roce a její první slova byla: jé, vy jste zhubla, jak se vám to podařilo ? Tak jsem kráčela domů celá natěšená, protože já už jsem na ten skvělý pocit po zhubnutí 9 kg zapoměla a připadám si strašně tlustá ! Ale teď mě skolila nějaká viróza, takže už druhý den jsem bez pohybu. A chutě nejsem schopná držet na uzdě, uzobávám ... Moje pevná vůle, kde jsi ?
21. 11. 2011 14:33
I já se přidávám...to všechno co píšeš se mi honí hlavou. Dokázala jsem schodit za rok 40kg...nyní jsem si sice nastavila čtvrtý hubnoucí režim ale vidím jak želva stagnuje...aby ne, tuatam si dopřeji mls a sklenku vína...samozřejmě spíš večer když je klid...pořád si říkám, je to dobré...1-2kg nahoru - dolů...to neva. A taky se mi chce po roce upírání si užívat...nemyslet a nekontrolovat se pořád ale ten strach v zátylku, že by vše mohlo vést k joju...děsí mě to. A tak se ptám, co s tím?
21. 11. 2011 14:21
Jako bych to psala já sama. Jsem na tom úplně stejně. Po svatbě dcery jsem si povolila a do dneška se nemůžu nastartovat a jít do toho tak jako na jaře. Už mám 4 kila nahoře a jsem z toho dost v depresi. Vydržím 2 - 3 dny a pak porušuji a porušuji. Ale není všechno tak úplně špatně. Alespoň pravidelně snídám a svačím, jím více zeleniny a také chodím s holemi a snažím se i cvičit. Ale váha jde pomalu ale jistě nahoru. Tak doufám, že přijde den a mně konečně něco v hlavě sepne a budu mít zase dost síly na to, abych dala dolů ještě těch 7 kg a pak si tu váhu trvale udržovala. Snad se vše v dobré obrátí.
21. 11. 2011 13:20
Moc hezky napsané a musím se přiznat,že mě to trochu vyděsilo...ale ono je to asi dobře,aspoň se budu snažit si na to dávat pozor.Začínám 2.cyklus a z toho prvního jsem byla doslova nadšená jak to jde a přitom se tak cpu...no a teď se mi o víkendu stalo(o víkendu nezapisuju,až v pondělí zpětně,doma nemám ještě net:-)),že v důsledku toho jak doma předvádím jak můžu hodně jíst a tím,že jsem byla nějaká hladová,mám totiž před MST,že jsem to dnes zapsala a pěkně jsem překročila o cca 1000kj...sice to byla zdravá jídla,ale když se to nasčítalo,tak to bylo dnes velký překvapení...musím se zase krotit!!! No a tak občas přemýšlím jak dlouho mi vlastně ta "disciplína" vydrží?! Moc bych si přála,aby to bylo napořád,ale jak to tak čtu,tak je to málo pravděpodobný...bude to chtít opravdu pevnou vůli!
21. 11. 2011 12:49
Jani, díky za krásně a velice pravdivě napsaný blog!!! Držím palce, ať najdeš aspoň špetku ztracené motivace, ať se Ti daří dodržovat změny, které ses tu od ledna naučila a hlavně ať nástrahami Vánoc propluješ bez zbytečných kileček navíc a následných výčitek!!! Moc a moc držím palce!! :-))
21. 11. 2011 12:24
Díky za tento blog. Je prostě úžasný. Já se k vám také hlásím. Také bych chtěla ještě dohubnout 8 - 10 kg a nedaří se. Moje váha balancuje - něco zhubnu a pak zase naberu. Určila jsem si aspoň hranici, kterou nesmím překročit a snad se mi to povede dodržet. Hezky to napsala také MaSka - povzbudilo mě to. Hlavní je,holky, že si to uvědomujeme a snažíme se aspoň váhu udržovat. Já osobně čekám na leden - ten byl pro mě vždycky nejlepší na hubnutí. V koutku duše se však i toho ledna trošku obávám. Snad to všichni dokážeme!
21. 11. 2011 10:23
To já usnula. Za poslední měsíc +1,5 kg. Nic nepíšu, spíš jím míň, ale to bude asi ten problém. A zatím se psát ani nechystám, nějak mě děsí představa, že to budu dělat až do konce života:-) Ustálila jsem se na pěti jídlech denně, 2x týdně zumba a některé dny piju méně, to přiznávám. Zkusím vynechat vlašské ořechy, kterých se kolem mne válí kupy a tak louskám a louskám, kdybych to zapsala, tuky by se červenaly, to je jasný - a uvidíme.
21. 11. 2011 08:06
To mi povídej. Přidávám se do zástupu těch které se ještě pořád učí jak natrvalo zakořenit nový způsob života. Tak ať nám to učení jde dobře.
21. 11. 2011 06:41
Trefně napsané !!!
Musím se přiznat, že jsem si ještě nemohla vychutnat svůj moment slávy. To na mě snad pořád čeká :-) Takže jsem zatím nemohla ani usnout na vavřínech. Ale díky kurzu a tady těmto stránkám, kde jsem poznala spoustu milých holek, báječnou lektorku Marušku, díky které jsem si zamilovala krokoměr, který mě uplně nenásilnou formou nutí do pohybu, díky Stobu jsem se naučila téměř pravidelně jíst, pohybovat se a zjistila jsem, že bez VÁS tady a hlavně bez holek z kurzu už nemůžu být.
Jani, věřím, že ty to zvládneš!!!
20. 11. 2011 23:43
Tak to jsi tedy trefila "hřebíček na hlavičku", prostě "rána do černého",
Určitě mluvíš za většinu z nás ... i za mě :-)
20. 11. 2011 23:07
Tak jsem se tak trošku vyděsila, ale dobře že tak. Třeba neusnu na vavřínech. Momentálně mám splněno, týden si nezapisuju, ale snažím se, abych nesežrala na co přijdu, nicméně sem tam si sladké dám. Ale to jsem dávala i při hubnoucím cyklu. Já jsem prostě sladkožrout. Na druhou stranu mě pohyb baví a vždycky bavil, tak se snažím tělo formovat, jak se dá, tak snad mi to pomůže váhu udržet i přes to, že často hřeším.
20. 11. 2011 22:41
Jani díky za tento blog,je moc krásně napsaný !!! Vystihla jsi úplně přesně moji současnou situaci a stav.Vím,že se potřebuji nutně ještě zbavit tak 10 kg,ale usnula jsem na vavřínech a i motivace chybí.Snažím se udržet váhu,aby se nepohla nahoru.Jedno vím stoprocentně - zpátky už se vrátit nechci a mít zase 98 kg - fuuuuj ani náhodou !!!! Doufám,že zase najdu ten elán a pomažu k cíli :-))
20. 11. 2011 20:17
Moje milé spolubojovnice a Maruško,
díky za vaše ohlasy, povzbuzení a vůbec za to, že tu jste. Po přečtení vašich komentářků vím, že bych se musela do země propadnout, kdybych to vzdala. Jasně, že se budu snažit dál, ale prostě mne to tak nějak nebere jako na začátku. Teď se mi moc zalíbil nápad Honzy (Mosem) na virtuální cestování. To je super a doufám, že virtuální "cesta za mými ,zlaťáky’ do Sázavy" (cca 50 km) mi tento týden přinese kýžené nastartování?????
Všem nám přeji příliv nové energie do žil, ať teď, či po novém roce a holky - nedáme se!!!!!!
17. 11. 2011 12:22
Máš naprostou pravdu :) Je to holt boj na celý život.. Zajímavé je, že i když mi zdravější strava opravdu chutná, tak když sklouznu ke starému stravování, těžko se mi vrací zpátky. Přitom si pak vždy říkám, ale vždyť to je tak dobrý, proč jsi nezačala dřív? :)
17. 11. 2011 12:21
Koukám, že je nás spousta na stejné lodi.Díky za příspěvek Dolly, maSko, Arabelo......
17. 11. 2011 12:14
Díky za tento příspěvek. Je opravdu výstižný a vystihuje období, ve kterém jsme nebo budeme každá za nás. V hlavě nám to říká nepolevit, ale slabé chvilky se dostavují čím dál častěji. A Tvá varovná slova jsou tak pravdivá. Musíme se s tím poprat. Všem přeji sílu to zvládnout.
17. 11. 2011 11:46
máš úplně pravdu, taky jsem o tom přemýšlela. přesně tak to je. zajímavá je ta zpráva MaSky o psychokoučinku, to asi potřebuji. Semtam hřeším, míň cvičím, motivace menší, váha stejná -ale míry se asi mění, životospráva mi sjíždí do starých kolejí. nejvyšší čas něco s tím dělat:-)
17. 11. 2011 11:45
Pěkně, výstižně a zároveń varovně napsáno. Jo, jo to si myslí každá druhá, že si může popustit, ale že to ukočíruje.
Za sebe vím, že cesta zpátky vede pohodlně z kopečka (to se to jede a bez námaha, to to frčí), ale cesta vpřed je vždycky namahavější, žádný pohodlíčko. Dva roky jsem vydržela hubnout a udržovat a myslela jsem, že už mě nemůže nic zviklat, že změna životního stylu je trvalá a stejně jsem zase spadla do propasti.
Tááák a teď jsem se znovu vyškrábala na vrcholek a už nechci jet dolů.
17. 11. 2011 10:39
no a pak je tady ještě "solární sekce", do které počítám minimálně sebe a afrais. já mám po 10 dnech režimu 2500 kj denně sportem (navrch kromě běžné činnosti) a 6500 kJ příjem kilo navrch.
17. 11. 2011 10:32
Napsala jsi to moc pěkně a hlavně výstižně, počáteční nadšení je pryč a teď už je na řadě jen pevná vůle a odhodlání. K tomu mě, a věřím že i mnoha dalším , pomáhají právě blogy ostatních a nadšení nových "duší " . I mě chybí do normálu asi 6 kilo, nijak už to ale nehrotím, teď udržuji a ráda bych to zkusila zase po vánocích, tak snad se zase chytnu a něco málo ještě sundám :-) Teď se spíš snažím to vše, co jsem se tu naučila dodržovat a brát to jako samozřejmost .
17. 11. 2011 10:20
Dolly to řekla dobře a souhlasím s ní -trvalá hubnoucí euforie není možná...Jsem na tom podobně a pořád se bimcám + - 3kg a už mně to nebaví, že mi začínají být těsné kalhoty na jaře slavnostně zakoupené v menší velikosti.Teď už jsem se na sebe nas....., snad to pomůže :-)
17. 11. 2011 09:42
Jani děkuju za to,co jsi napsala.I já jsem tu stejně dlouho jako ty a i já se ve tvých slovech vidím.Po počáteční euforii a úspěších,stagnace.Jak ve úbytcích,tak v pocitech(ještě bych potřebovala alespoň 10kg).Přes léto jsem si říkala,není čas,nechám to na podzim.Po Mladočovském szazu jsem byla nabytá pozitivní energií a začala nový cyklus,jenže ouha.... ono to nějak nešlo :-( Prostě plácám se v tom.Těď jsem se rozhodla,že to nebudu hrotit,protože jaksi nejsem v psychické pohodě(čím větší rodina,tím více starostí) a to bude asi taky jedna z příčin.Takže do Vánoc hlavně nepřibrat a pak se uvidí.Musím dodat,že nebýt vás všech tady,tak už dneska zase vyjídám ledničku a valím se jako koule.
17. 11. 2011 09:39
to je čistá pravda,jsem na tom taky tak,snad se s tím dokážu poprat
17. 11. 2011 09:37
Díky za super blok :) tady sice teprve začínám, ale tyhle fáze už mám za sebou z dřívějška, tady od stobu si spíše slibuju, že mi pomůže najít cestu, ani ne tak ten cíl :)
17. 11. 2011 09:30
Mě se tohle stalo už tolikrát předtím, ale pořád ještě naivně věřím, že jednou se mi to podaří překonat...a zhubnutou váhu si udržím.
17. 11. 2011 09:28
Jani a ostatní milé bojovnice, člověk je od podstaty tvor spíše líný. Vždytˇveškeré převratné objevy vznikly na podkladě lenosti, jak si život ulehčit. Z "vědeckých " výsledků vyplývá, že aby opravdu došlo k trvalé životní změně, tak je potřeba cca 10x 3 měsíční psychoterapie, či dodržování nového životního stylu, či hubnoucího režímu v podání Sebekoučinku. Zkártka když desítky let žijeme a stravujeme si v nějakém rytmu a režimu, tak opravdu nemůžeme chtít, abychom i třeba po roce už byli pevní v kramflecích a nikdy "neselhali". Myslím, že nejdůležitější je udržet si i v těch krizových momentech alespoň něco. Tj. stále se hýbat nebo alespoň nejíst uplně všechno, co přijde pod ruku.MaSka
17. 11. 2011 09:23
Jani,my to přepereme spolu.....
17. 11. 2011 09:12
Ja teda mám k spokojnosti s postavou ďaleko, ale ten pocit si už viem predstaviť. Tiež mám pocit, že už všetko ovládam a občas si už dovolím aj nezapísať nejaký ten deň, prípadne aj občas trochu zhrešiť. Zatiaľ to funguje, ale nenechám sa stiahnuť do pocitu úplného pokoja. Moja váha mi to nedovolí ešte aspoň rok. ;-)
17. 11. 2011 08:58
Výborná hodnoceni k blogu!!! Nejsem tu dlouho, ale ve zpětně vazbě se prodiram bez stobu uz asi 8 let nahoru- dolu! Nyní mě trochu motyvuji vše blogy , ikdyz nemám čas na zapisování a Zumba!!!srdeční zalezitost!
17. 11. 2011 08:48
Zajímavá a pravdivá slova. Také mám takový průběh a naprosto souhlasím :-) Ivana
17. 11. 2011 08:46
Já jsem se taky ve Tvém blogu našla.
Blogy úspěšných mě nějak přestaly motivovat (- toho co ostatní jsem já nedosáhla ani v období, kdy to šlo...). Zatím jsem asi nenašla novou správnou motivaci. Pořád se plácám na stejném místě. Ale vím to, a doufám, že až nezapnu kalhoty a nebudu mít v čem chodit, že se zdravě nas... a zase to půjde.
Teď se snažím, po prvním týdnu v převážně žluté a zelené - výsledek 0.
17. 11. 2011 08:37
Jani, krásně jsi to napsala. Je to i moje zkušenost a jsou to i moje pocity. Začala jsem právě druhý měsíc v "udržováku" a po jeho skončení mám před sebou také ještě 7-8 kg, které mi chybí do normální váhy. Jsem tady přesně na den jako ty a asi není možné tak dlouho žít v trvalé hubnoucí euforii, podstatné je, že jsme vytrvaly a že za žádnou cenu nechceme sklouznout zpátky. Já už si v tomto směru věřím, ale pro jistotu si zopakuji modlitbičku od Šárky:-))) a občas se kouknu na fotky 90-ti kilového macka z ledna t.r.a tu ručku šátralku před lednicí zastavím.Jani, drž se! Chceme být přeci zdravé a dobře vypadající "holky":-)))
17. 11. 2011 08:26
Moc hezký:-))Neusnout na vavřínech:-)je to tak
17. 11. 2011 08:24
Jani, máš stoprocentní pravdu, ve všem co jsi napsala. Zhubla jsem sice za poslední rok hodně kil, chvála doma i okolí těší, ale v poslední době už ten stravovací režim není tak přísný. Sem tam se vloudí nějaká ta myšlenka na sladké nebo jídlo, které není zrovna nejzdravější. Proto jsem ráda, že se večer co večer mohu pročítat blogy na těchto stránách stobklubu a načerpávat z nich pozitivní energii a motivaci. Stejně jako Ája si myslím, že překonání myšlenky na návrat k původnímu špatnému stravování, ládování sladkého, lenošení - které mám stále někde uložené v tajných zákoutích, bude trvat roky.
Moc držím palce, tobě, sobě i všem ostatním, ať vše zvládneme a náš boj s kilogramy, nemotivací, nástrahami VYHRAJEME.
17. 11. 2011 08:22
Ahoj Jani, umím si představit jak se asi cítíš. Jsem tu už taky chvilku a zatím jsem moc velké "úspěchy" neslavila. Kilo sem, kilo tam, zkrátka nic moc. Co mě nyní trochu žene vpřed je účast ve studii Marušky, krokoměr, sporttester a hlavně moje sebeúcta! Když jsi se na to dala, musíš něčeho dosáhnout. A pak, v menší míře, to že se musím s někým srovnávat, že je to veřejné, že mě někdo doopravdy kontroluje. Takže si myslím, že taková "veřejná" tabulka by ti taky mohla pomoci překonat tu nechuť a začít tě znova motivovat. Hlavně to nevzdávej!
17. 11. 2011 08:13
Tak to je naprosto přesné.I já!Na jaře jsem už byla na dosah cíle.Pak jsme začali předělávat kuchyň.Maminky vyvařovali a já jsem neodolala.Chtěla jsem se vrátit a pokračovat dál,ale nebyla žádná motivace.No co +2 kg to ještě jde.Mockrát jsem si nastavila program na hubnutí vydržela max 2 dny a konec.Prostě to nešlo.Na podzim už to bylo o 4,5 kg.Pořád jsem se v tom plácala a pak to přišlo 24.10.,nastavila a zatím držím. Taky přeji nám všem ať to přeperem :o) .
17. 11. 2011 08:04
Aji, díky za podporu. Také se celkem držím, ale potřebovala bych ještě takových 7 kg, aby byla váha v normálu, a nějak to prostě nejde. Asi si pořídímj také nějakou veřejnou tabulku, jako ty, (gratuluji ti k úspěchu, jsi fakt dobrá. Krásně ti to jde :-) ), abych se případně mohla veřejně stydět. Přeji nám všem překonání toho blbého "mrtvého" bodu a úspěšnou cestu k cíli :-)
17. 11. 2011 03:59
Janičko, je to tak. A mohu to po potvrdit i z vlastní zkušenosti. Zejména to, že po určitých kilech dolů, zejména poté, co si toho všimne okolí a člověk se začne vnímat štíhle a jak píšeš "ukolébá" se, je vůle dodržovat i nadále (co si budeme namlouvat) poměrně přísný režim dosti oslabena. Např. u mne to bylo 5 měsíců hubnutí a 5 měsíců stagnace (resp. + 2,5 kg v 1. udržovacím měsíci a pak stagnace). Taky ale musím říct, že jsem ráda za to, že jsem během těch 5 udržovacích měsíců "neutekla", ale zůstala tady. Nakonec mě totiž k nastartování nových 5 měsíců hubnutí nakoply právě nové holčiny. Ty, které v sobě nyní mají ten našlápnutý dravý elán, který jsem taky měla na začátku. A světe div se, od 11. 11. se fakt držím. A cítím, že to je stejný pocit jako v lednu, když jsem začala chodit do stobího kurzu. Stejný pocit odhodlání!
Jinak pokud jde o to, zda jsem se za 10 měsíců snahy o nový životní styl něčemu naučila...ano, ale tendence sklouzávat do původních "nezdravých" kolejí je stále silná a bude mi trvat ROKY, než
1. si zvyknu na svoji novou postavu,
2. si zvyknu na svůj nový životný styl.
Janičko, držím palce, ať přepereš tu nemotivaci a nevůli a vrhneš se do toho znovu po hlavě!! :-)

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři