TOPlist
Sledujte nás:

Může za obezitu dětí rodina?

Zpět

Autor: PhDr. Iva Málková

Obezita dětí v současnosti

Dětská obezita je velkým oříškem současnosti i budoucnosti. Před 30 lety mělo 10 % dětí kila navíc a z velké části byly v pásmu nadváhy. Dnes je to 25 % dětí, kdy každé čtvrté dítě váží více, než by mělo. Z velké části se ale nejedná pouze o nadváhu, ale o obezitu. Zdravotními problémy může mnoho dětí trpět v časnějším věku než jejich rodiče s kily navíc, kteří mohou mít vysoký tlak, srdečně cévní onemocnění či cukrovku 2. typu apod. Správně postupovat je proto nutné již od narození a nedoufat, že dítě z obezity vyroste.


Možnosti léčby

Péče o dítě s obezitou je zejména v kompetenci pediatra, který však nemůže zůstat jediným odborníkem, který bude řešit dětskou obezitu. Většinou nemá dostatek času, chybí mu psychologické znalosti pro práci s nemotivovanou rodinou apod. Pediatr nejčastěji odešle dítě k endokrinologovi, kde se ve velké většině případů zjistí, že je z pohledu endokrinologa vše v pořádku. Endokrinolog je v obdobné situaci jako pediatr, a protože sám nemá většinou možnosti systematicky s rodinou pracovat, dítě je odesláno na pobyt do dětské léčebny či lázeňského zařízení. Chybí tedy mezičlánek, který by poskytoval rodinám s dětmi s nadváhou či s obezitou ambulantní péči edukačního a podpůrného charakteru. 

Rodinné kurzy zdravého životního stylu STOBík mají potenciál být tímto mezičlánkem mezi pediatrem a specializovaným pracovištěm nebo poskytnout následnou péči po absolvování pobytu v léčebně či lázních. Dítě se totiž poté vrací do běžného prostředí, což často vede k jojo efektu. STOB proto spolupracuje s některými lázněmi (např. Léčebné lázně Kynžvart) a nabízí dětem následnou péči ve formě kurzů naživo i online.

Role rodiny 

Terapie dětské obezity je především v rukách rodiny. Je třeba napnout síly a snažit se co nejvíce zapojit do řešení problematiky rodiče, aby podpořili dítě i vlastní změnou životního stylu a šli mu tak příkladem. Bez jejich spolupráce není terapie dětí možná. STOB má vyškolené lektory, ale velkým problémem je nemotivovanost rodin měnit po generace zažitý životní styl, který stále více provokuje k nadměrné spotřebě potravin nevhodného složení, ke snižování aktivního a rutinního pohybu a ke zvyšování sedavé činnosti. 

Prvním krokem terapie dětské obezity je tedy motivovat rodiče ke změně životního stylu.Hlavním problémem je, že rodiče s kily navíc nevidí u sebe ani u dítěte kila navíc jako problém. Dalším problémem je čas, kdy je třeba se pravidelně dostavovat na dané místo v určitou dobu. Problém času a dostupnosti řeší kurzy pořádané online. Velkou roli hraje i fakt, že rodina nemůže, nebo nechce, investovat do zdraví peníze. 

 


>>Přihlásit se do kurzu STOBík můžete zde<<


Možné jsou také individuální terapie dítěte a jednoho dospělého, na které se lze přihlásit kdykoliv.


Na čem jsou kurzy STOB postavené

Metodika kurzů vychází z dlouholetých zkušeností lektorů STOBu, kdy je cílem odstraňovat základní chyby, které dělá většina rodin, díky čemuž se může postupovat jednotným programem. Kurzy jsou vedeny vyškolenými odborníky STOBuV kurzu se postupuje po malých dílčích krůčcích s cílem vytvářet správné návyky v oblasti výživy, pohybu i psychiky. Klade se důraz na interaktivní zábavnou podobu edukace a na převedení znalostí do praxe.

Specifikem metodiky STOBu je, že se zabývá psychikou dítěte i rodičů. Ve skupině se využívá motivačních rozhovorů pro životní změny včetně nastartování úspěšného procesu redukce tělesné hmotnosti. Primárně se ale klade za cíl dosáhnout konkrétních změn v chování než soustředění se na váhové úbytky. Stravovací návyky jsou často v úzké souvislosti s jinými potřebami, než je hlad. Nadměrná konzumace potravy u lidí s obezitou je tedy často spouštěna jak vnějšími spouštěči („obezitogenní prostředí“, které povzbuzuje ke konzumaci nevhodných potravin v nadměrných dávkách), tak vnitřními (emoční jedení). Díky metodice se děti i rodiče učí, jak zvládat vnější i vnitřní spouštěče k jídlu navíc vhodnějším způsobem než jídlem. 

 

Buďte dítěti laskavou oporou na pokud možno co nejpříjemnější cestě za zdravějším životním stylem.

 


>>Přihlásit se do kurzu STOBík můžete zde<<


Pokud jste se rozhodli být dítěti průvodcem na cestě za kvalitnějším životem zatím sami bez odborného vedení, přečtěte si rady ohledně výživy a nutričně vyvážené recepty na www.hravezijzdrave.cz

Hodnocení (3 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

17. 01. 2024 18:13
U nás vnoučátka problém s váhou nemají. Rodiče to mají v hlavě srovnané, jedí zdravě , mají hodně pohybu a občas jim nějakou sladkost povolí. Já s manželem dodržujeme co řeknou rodičů a řídím se podle Stobu ( jídlo- luštěniny, zelenina, ovoce, méně cukru..., pohyb), horší je to s druhou babičkou. Ta je pěkně obloží jídlem a posadí k televizi. Aby se neřeklo, tak jdou na procházku tak 100 m tam a zpět a hurá k televizi. Pohybu bylo dost. Je jen občas, tak to ještě zvládáme.
Kolegyně v práci si stěžovala, že je syn unavený a dostal 4 z tělocviku a to učitel zavřel obě oči. Na základní škole vážil 130 kg. Tak jsem se jí ptala co dělá za sport a co jí. Sport žádný, když není ve škole sedí u počítače. A jídlo ? Má rád Colu a pizzu. A kolik toho vypije a kolik dílů pizzy sní? Jak kolik dílů? Sní celou někdy dvě. A coly vypije dvě lahve. Pitný režim je důležitý. Byla jsem v šoku a nezmohla se na slovo. K tomu už není co dodat:-(
17. 01. 2024 10:04
Jiři přesněé! Můj názor kratce, ano můžou za to hlavně rodiče. Prarodiče můžou jen to, co rodiče povolí. Docela by mne zajímalo kolik vnoučat stobaček má problem s váhou.
Moji ještěři teda ne. Žádné mufinky, žádná pitíčka, žádné Brumiky ani Pinguiiny. Fakt je, ze jsem dceři předávala hodně informaci ze STOBu , hlavně z projektu Prozij rok zdravě ale ona má naštěstí v hlavě rozum, takže to zvládá i bez mých příspévků.

Jo a abych nebyla tak striktní - tak 2% bych dala na to, když je dítě vážně nemocné a rodiče si neví rady a nedostanou včas odbornou pomoc.
17. 01. 2024 06:22
Řekla bych, že rodina by se měla tak trochu postavit na odpor dnešní době a životnímu stylu. Najít si čas na děti, vybrat vhodnou společnou aktivitu a tou nemusí být zrovna klasický sport ale třeba společné toulání, místo počítače nebo mobilu dětská i dospělácká hřiště a maminky a babičky (táty a dědečky nevylučuju) by se mohly inspirovat jídelníčkem mateřinek a školních jídelen ( a věřte že vím, o čem je řeč) a i do té kuchyňky děti začlenit
16. 01. 2024 19:09
Myslím že je to vše o rodině, jak jí maminka a tatínek, tak jedí i děti, je to i o pohybu. Když já jako matka celí život chodím cvičit, táta na volejbal, celá rodina hraje bowling a dělají rodinné turnaje. Nevěřím že děti se nebudou hýbat ale rádi se zapojí, aspoň u nás to tak je.

Naši partneři