TOPlist
Sledujte nás:

Plýtvání jídlem jako celosvětový problém

Zpět

 

Víte, kolik potravin, které si koupíte, skončí nakonec neupotřebené v koši?

Možná vás to nikdy nenapadlo řešit. Přitom plýtvání jídlem je velkým celospolečenským problémem, který si pozornost zaslouží.

O tom, že plýtvání potravinami je problémem skutečně závažným, přitom možná nejlépe svědčí jediné číslo.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se celosvětově vyhodí či znehodnotí celá 1/3 vyprodukovaných potravin. To je pro představu takové množství jídla, které by nasytilo asi 3 miliardy lidí, tedy přibližně třikrát, a podle některých údajů dokonce až čtyřikrát více, než kolik je na světě lidí hladovějících. Šokující, že?

A další čísla nejsou o mnoho veselejší…

Kolik se plýtvá

Pokud vás napadá, že tento problém jistě leží mimo náš vyspělý kontinent, musíme vás vyvést z omylu. Právě bohatší území, ke kterým patří samozřejmě i Evropa, plýtvají potravinami nejvíce.

Podle některých údajů připadá v Evropě na jednoho člověka neuvěřitelných 95 – 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Naopak v chudých zemích jsou tato čísla dramaticky nižší a odhaduje se, že průměrný obyvatel těchto zemí vyhodí ročně pouhých 8 – 11 kilogramů jídla, tedy asi desetkrát méně.

Je skutečně smutným paradoxem, že se nemalá část potravin, se kterými máme poté tendenci tak nešetrně zacházet, produkuje právě v chudších zemích, ve kterých mají jejich obyvatelé sami jídla spíše nedostatek.

Plýtvání potravinami = plýtvání zdroji

Další problematickou kapitolou jsou zdroje, které za produkcí potravin stojí – tedy ku příkladu zemědělská půda, voda, energie a další.

Plýtvání potravinami tedy není izolovaným problémem, ale problémem přímo souvisejícím i s plýtváním důležitými zdroji, které stojí za tím, že daná potravina mohla vůbec vzniknout a dostat se až k nám na stůl.

Pro představu – na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 litrů vody, přičemž naprostá většina z tohoto množství se použije pro vypěstování krmiva. Ještě větším „žroutem“ vody je však možná překvapivě čokoláda! Na jeden kilogram čokolády se při produkci a transportu vypotřebuje 24 000 litrů vody. Pro náš jídelníček z toho tak vyplývá, že i dobrého stačí pomálu! :-)

Kde se plýtvá

Cesta potraviny až k nám „do úst“ je dlouhá a i přesto, že velkým množstvím potravin plýtváme i my, jako koncoví spotřebitelé, k plýtvání dochází na všech úrovních tohoto řetězce.

K často zbytečným ztrátám proto dochází jak přímo při výrobě potraviny, tak v rámci její distribuce, či v rámci jejího prodeje (ať už se jedná o obchody s potravinami nebo třeba o pohostinský sektor).

Příkladem mohou být například příliš přísné kvalitativní normy pro potraviny, na základě kterých se například nezávadná nicméně tvarově nevyhovující zelenina či ovoce nedostává ke koncovému zákazníkovi. Příkladem nejdou ani restaurační zařízení, která svým zákazníkům servírují často až zbytečně velké porce.

Na tento častý nešvar však můžete jako zákazník vyzrát. Buďto si již předem objednejte poloviční porci, nebo si zbytek jídla nechte jednoduše zabalit domů. Další praktické a užitečné rady a tipy, jak se vyvarovat zbytečnému plýtvání, naleznete v blogu od Hanky Málkové k této Výzvě.

Plýtvání v domácnostech

Jak již bylo řečeno, jedinci a domácnosti se na plýtvání potravinami podílejí nemalou měrou. V Evropské unii činí podíl domácností na plýtvání asi 40 %, jiné zdroje hovoří dokonce o 53% podílu.

Nejvíce pak plýtvají mladí lidé. V České republice je nejvíce plýtvající věkovou skupinou ta od 18 do 25 let. Nejméně pak plýtvají senioři. Spekuluje se, že na vině mohou být rozdíly v příjmech i zkušenosti se šetrným a správným zacházením s potravinami.

Zajímavostí pak je, že téměř o polovinu více jídla vyhodí ti, kdo žijí ve své domácnosti sami.

Kromě stránky ekologické má pak plýtvání potravinami i svou stránku ekonomickou. Ačkoliv se údaje o tom, jaké přesné množství jídla se ročně vyhodí či znehodnotí, různí, faktem zůstává, že takové plýtvání není vůbec „levná“ záležitost. Pro zajímavost zde můžeme uvést například údaj, který pochází z Británie. Bylo totiž vypočteno, že průměrnou britskou domácnost stojí ročně plýtvání 17 000 korun. Pokud jsou v rodině děti, tato částka se zvyšuje až na 25 000 korun.

Co se týče České republiky, odhady ekonomů ukazují na podobné částky, tedy okolo 20 000 korun, které české domácnosti ročně „proplýtvají“.

Řešení jsou blíže, než si myslíte

Je nezpochybnitelným faktem, že plýtvání jídlem je obrovským problémem dneška. Odpovědí na tento problém jsou vznikající (či již zavedené) iniciativy, projekty a zařízení, která se snaží svými aktivitami plýtvání ve společnosti zmírňovat.

Úspěšnou českou iniciativou je například Zachraň jídlo, na jejíž stránkách naleznete celou řadu zajímavých a praktických informací. Jednou z aktivit této iniciativy je například projekt s názvem Paběrkování (jehož vrcholem se stal velký happening s názvem Křivá polévka), pomocí něhož se iniciativa snaží informovat veřejnost o množství kvalitních potravin, které kvůli svému nedokonalému vzhledu zůstává ležet na polích a nedostane se na pulty obchodů.

Skvělým řešením pro všechny, kdo by rádi s plýtváním jídlem „zatočili“, jsou ale také potravinové banky, které zdarma shromažďují a rozdělují darované potraviny charitativním a humanitárním organizacím. Tyto banky sdružuje Česká federace potravinových bank, na jejíchž stránkách se například dozvíte, jak se můžete do tohoto solidárního projektu zapojit i vy sami.

Co se týče plýtvání jídlem, začít bychom měli především každý sám u sebe. Jak již bylo zmíněno, k této Výzvě jsme pro vás přichystali prakticky laděný blog. Nezapomeňte nahlédnout ani do brožury od iniciativy Zachraň jídlo, kterou naleznete v Tipech pro vás, a která vám poradí, jak na správné skladování a nákup potravin.

zdroje:

Hodnocení (30 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

08. 08. 2019 12:21
Jídlem se snažím neplýtvat, občas se stane, že se něco zkazí, většinou ted v létě ovoce apod. ale i tak je mi to kolikrát líto vyhodit
07. 08. 2019 18:54
Jídlem jsem nikdy neplýtvala. Bylo to krédo už mé babičky a maminky a já se ho držím také celoživotně. Strašně mne štve, když musím někdy vyhodit kus ovoce nebo zeleniny, který, umně schovaný v balení, byl nahnilý nebo plesnivý. I kvůli tomu dávám přednost nákupu jednotlivých kusů.
07. 08. 2019 10:23
Snažím se fakt neplýtvat. Nerada chodím na oběd do restaurace , protože dávají velké porce a já je nesním . A když už jdem dáme si jídlo na půl , zatím s tím nikde nebyl problém.
06. 08. 2019 17:12
Jídlem neplýtvám, dokonce jsem si všimla, že restaurace už upustily od přeplněných talířů a je to vidět i v gramážích na jídelních lístcích....
06. 08. 2019 10:22
Velká porce je problém mnoha restaurací. Proto si v tomto případě necháváme jídlo s partnerem rozdělit na 2 talíře a případně si koupíme navíc 2 malé přílohové saláty.
05. 08. 2019 21:46
Díky za článek. Jídlem neplýtvám, nakupuji každý měsíc obdobné potraviny, v obdobném množství
05. 08. 2019 13:40
Pravda je že plýtvat umíme, stačí se podívat do městských popelnic, na venkově to tolik neplatí, protože zbytky skrmí domácí zvířata. Za sebe můžu říct, že musím nákupy plánovat, stejně tak jako plánuji jídelníčky, protože na nákup musíme jezdit. Ale pravda je i to,že jídlo se u nás nevyhazuje.
05. 08. 2019 09:20
Děkuji za velmi zajímavý článek, Zachraňme jídlo jsem si dala do záložek a rozhodně ji budu navšrevovat a brát info....díky
05. 08. 2019 07:57
Jsem osaměle žijící senior z velkoměsta. Výhodou je, že je vždycky v mém dostupném okolí otevřený nějaký obchod a tak není problém nakoupit to, co ve spíži nebo v ledničce chybí a nemusím dělat zásoby. Když uvařím víc, nevařím druhý den ..
05. 08. 2019 07:09
já tedy jídlem neplýtvám a málokdy něco vyhodím, jídlo plánuji dopředu tak vím čeho a kolik koupit
05. 08. 2019 05:06
Ani se nechce věřit, kolik jídla se proplýtvá. Za sebe můžu říci, že nakupuji rozvážně a snažím se vše upotřebit.
05. 08. 2019 04:46
Děkuji za zajímavý článek,stojí za zamyšlení.
12. 08. 2018 22:55
Zajímavý článek
01. 08. 2018 20:33
Zajímavé informace, jídlem se snažím neplýtvat, ale jelikož máme společnou kuchyni s tchýní někdy se špatně domluvíme a koupime víc než je potřeba, ale snažíme se jídlo vyhazovat co nejméně.
01. 08. 2018 18:04
Jídlem neplýtvám a snažim se dávat malé porce doma a v restauraci si dám vždy dětskou porci.
01. 08. 2018 16:47
Jídlem neplýtvám. Velké porce v restauracích mi vadí. Vrátila jsem se z dovolené, kde byly večeře o 4 chodech, to bylo zbytečně moc.
01. 08. 2018 07:15
Zajímavé informace
30. 07. 2018 22:19
Taky jídlo nerada vyhazuju. Občas zplesniví chleba, občas je pod slupkou špatná vrstva cibule nebo kus bramboru. Ale jinak se mi daří jídlo včas spotřebovávat.
30. 07. 2018 20:46
Údaje v tomto článku mě dost překvapily, snažím se sice jídlem neplýtvat, ale vždycky se to nepodaří. Určitě se na to teď ještě více zaměřím.
30. 07. 2018 20:33
Vařím tak, aby zbytky byly minimální a když jsou,tak je zužitkuji na přípravu jídla dalšího. Prostě bezezbytkové hospodářství.:-))
30. 07. 2018 17:37
Děkuji moc za komentář a souhlasím s tím,že bychom měli začít každý sám u sebe.
30. 07. 2018 10:13
Naučila jsem se jídlem neplýtvat a vařit i ze zbytků. Nevyhodíme nic. Strašně mě rozčiluje, že se rozděluje zelenina a ovoce na nestandardní a standardní. Jako by to méně atraktivní bylo jedovaté. A přitom je chuťově kolikrát lepší než to podle pravítka.
30. 07. 2018 08:09
Snažím se nakupovat jen to co sníme. Když zůstane chleba -dá se slepičkám málokdy něco vyhodím.
30. 07. 2018 08:04
Jídlo je dar. Zacházím s ním šetrně.
30. 07. 2018 07:21
já žiji sama a potravinami neplýtvám, protože si navařím a nakoupím jen co sním, co náhodou zbyde šoupnu do mrazáku a sním jindy, málokdy něco vyhodím
30. 07. 2018 07:21
Pěkný článek. Jsem zvyklá už od babičky a mámy s jídlem neplýtvat. Co nesníme hned dojíme později, případně zpracujeme dále.
30. 07. 2018 04:54
Velmi zajímavé informace. Já osobně se také snažím neplýtvat potravinami a myslím, že se mi to docela daří.
30. 07. 2018 04:35
Snažím se jídkem neplýtvat. Nakupuji jen co se sní, přílohy navážím podke počtu porcí ještě před přípravou, tak aby nic nezbylo. A jdyž už náhodou něco zůstane využiju dál.

Naši partneři