První májová neděle byla jako stvořená pro výlet do Průhonic. Já jsem to tentokrát měla do slova přes potok - z Petrovic na Háje je to jen přes údolí Botiče. K metru jsem dorazila hned po Stáně  a než jsme se se Stáňoiu stačily pozdravit dorazila JIřinka a hned po ní od Potrfené husy zbytek účastnic. Šlápotky už mají zkrátka v Praze svá místečka, odkud vyrážejí za svým cílem. Po radostném přivítání štrůdlem a něčím ostřejším jsme prokličkovaly sídlištěm a pak už naše pouť vedla půvabnou krajinou kolem Botiče. Kolem dendrologické zahrady jsme pak mířily k zámku. Většina z nás do parku proklouzla na slevu - my dříve narození coby důchodci a ty mladé na studentskou a pak jsme od stromu zvaného šátkovník do centra průhonického parku. Krásně provoněný park, plno kvěrů a milá společnost - co si přát víc. Výlet se líbil , káva i zasloužený zákusek byly skvělé a květnové šlápoty jsou dnes už minulostí. Na Chdově se cesty Šlápot na nějakou dobu rozešly. A meteorologové vyhověli objednávce Jany a pršet začalo až vlastně v době, kdy už jsme byly v autobuse směr naše domovy.

U kávy se samozřejmě jako obvykle 1, obsadila půlka místního občerstveí a 2,hodnotil se společný výlet  -celkem jsme ušly 130 km a za 3, stejná otázka: Kdy a kam příště. Takže milé Šlápotky, v ervnu nás čeká Hanka v Ostravě a já budu opět poctivě aktualizovat příslušný blog

Dky moc za pomoc Jiřince a Janě a vám všem, co jste šlapaly za milou společnost. A ti, co nebyli - třeba zase příště!