TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 21. 08. 2016

Jak si nahrát profilovou fotku?

Macatice

Sebekoučink

Zaplacený cyklus 2017/4 archivován automaticky dne 27.12.2017

Získané body

Tento měsíc: 461
Celkem: 30035
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 107565.06 km
Kolo: 58197.33 km
Cvičení: 4609 h 49 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Stob skupiny

 

?

Jak se připojit ke skupině

Macatice

Jak psát blog?

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Výlet tak trochu pro kočku

16. 07. 2020

Poslední červnová sobota byla ve znamení prvního pokoronavirového výletu Stobích šlápot. Stáňa nás pozvala na pověstnou horu Říp, kterou tak proslavil mýtický praotec Čech svým propagandistickým, sliby a vyhlídkami na zářnou budoucnost prošpikovaným proslovem, jehož úspěch by mu mohl leckterý dnešní politik jen závidět.

 

Výlet pro kočku
Záhy se ukázalo, že tento výlet bude tak trochu pro kočku. Tedy spíš hravé a přítulné kotě, které nás radostně vítalo, sotva jsme jako první přibyvší posádka s Jiřinkou a ostravsko-olomouckou buňkou vystoupily z auta.

 

Sjíždíme se na parkovišti u Ctiněvsi
Brzy se na parkoviště u Ctiněvsi začali sjíždět i ostatní. Naše výprava byla sice méně početná než družina bájného praotce, nicméně i šestnáct, kolik se nás nakonec sešlo (o kočce nemluvě), je docela úctyhodné číslo.

 

Stániny minikošíčkyJahody z Polabí od Stáni
Stáňa nás nepřivítala nějakým zprofanovaným mlékem a strdím, ba ani profláknutým chlebem a solí, ale daleko onačejšími mňamkami a plody úrodného Polabí. Fotodokumentace se v tuto chvíli ujala moje zástupkyně Sifaka, protože jak jde o něco k snědku, má Macatice okamžitě důležitější věci na práci.

 

Rouška od Jiřinky
A Jiřinka nás zásobila ochrannými pomůckami – podle pravidla: když si vezmu deštník, určitě nebude pršet.

 

Vyrážíme na cestu
Stáňa zorganizovala potřebnou logistiku – řidiči měli jet za ní a dopravit auta do cíle v Rovném, zatímco my ostatní jsme se po patřičné instruktáži kudy kam vydali k nedalekému altánu, kde se s námi zbytek výpravy plánoval zase spojit. Kotě se nenechalo odradit a vyrazilo na cestu s námi. Takhle zdálky vypadal Říp jako nepříliš obtížný cíl a krásné počasí zlákalo i množství dalších motorizovaných výletníků, kteří disciplinovaně nechali stát svá přibližovadla před zákazem vjezdu.

 

Na cestě
Plni elánu a natěšení na hezkou procházku jsme pěkně zčerstva vyrazili kupředu.

 

Netypický pohled na Říp
Když jsme se trošku přiblížili, takže se Říp ani celý nevešel do záběru, už vůbec nevypadal jako nějaká hora.

 

Díra po granátu
První Stánin orientační bod – díru po granátu, pardon, po baráku – jsme nemohli přehlédnout. Ostatně, ti s dobrým zrakem mohou toto místo identifikovat již na předchozích fotografiích.

 

Stín jsme uvítali
Když se cesta zvedla do mírného kopečka a sluníčko začalo pěkně připalovat, byli jsme rádi, že nám stromy poskytují občasný stín.

 

Odpočíváme v altánu
Odpočinkem ve stinném altánu, kam jsme po krátkém stoupání dorazili, jsme vzali zavděk všichni.

 

Copak, copak, co to je, kdo to kolem brousí...... kdo si nedá pokoje, všude strká fousy!
Všichni, kromě kotěte. To neúnavně šmejdilo všude okolo a zvědavě lezlo, kam se dalo.

 

Řidiči dorazili
Zanedlouho jsme se dočkali našich řidičů. Když se i oni trochu vydýchali, vydali jsme se pod Stániným vedením dál.

 

Blížíme se k Řípu
Zalesněné svahy Řípu slibovaly chládek, ovšem našemu kočičímu doprovodu v tuto chvíli asi došlo, že naše kroky míří až na vrchol toho kopce. Kotě usoudilo, že je to na jeho malé nožičky přece jen trochu vysoko, takže si to dobrodružství raději nechá ujít. Využilo příležitosti a připojilo se k jedné skupině ranních ptáčat, která už se z Řípu vracela do Ctiněvsi.

 

První informační tabule
Na okraj lesa k první informační tabuli o evropsky významné lokalitě přírodní památce Hora Říp jsme dorazili už bez malé šelmičky.

 

Roháč
Čtyři tlapky s drápky nás opustily, ale šest nových nohou u cesty a ještě k tomu tááákováhle kusadla pohotově zachytila Sifaka.

 

Rostliny, které můžete na Řípu vidět
Vedle fauny jsme se mohli seznámit i s místní flórou. Přinejmenším na této informační tabuli.

 

Cesta lesem
Cesta vedla lesem po rovince po úpatí Řípu, místy dokonce i klesala. Někteří kverulanti v naší skupině přestávali věřit zkušenějším cestovatelům znalým místních poměrů a považovali jejich zmínky o krpálu a výšlapu do pěkného kopce za plané výhrůžky a nezbytný folklór.

 

Odpočinek pod stromy
Poslední stín pod stromy jsme využili ke krátkému odpočinku.

 

Vyhlídka od úpatí
A pak už se nám od úpatí otevřel výhled do dáli. Viditelnost však podle Stáni nebyla zrovna nejlepší.

 

Kocháme se vyhlídkou
Přesto se krajinou kochali všichni. A nevěřící Tomášové při pohledu na stezku mířící strmě do hloubi lesa přestávali pochybovat o náročnosti terénu.

 

Info o Řípu
Také jsme si mohli přečíst informace o národní kulturní památce, kterou jsme se právě chystali zlézt. Mimo jiné byl odsud vyzdvižen základní kámen pro Národní divadlo. A ještě že kotě vzalo včas roha – vodítko s sebou Jiřinka neměla ani psí, natož teprve kočičí. smiley

 

Mělnická vyhlídka
Vyhlídka zvaná Mělnická byla odměnou za prudké stoupání.

 

Na Mělnické vyhlídce
A Stáňa zase měla co povídat o tom, co je kde k vidění.

 

Odpočinek před stoupáním
S úsměvem na rtech holky ještě netušily, co je čeká. Ten nejhorší úsek cesty byl teprve před námi. Z toho krpálu žádný obrazový dokument nemám, protože většina z nás byla ráda, že nevyplivne pajšl, i když někteří jedinci na tom byli s dechem tak dobře, že se zmohli i na poznámky typu „Říp nikdy víc“, „hory už v žádném případě nebrat“ a „kopec“ prohlašovali za sprosté slovo. Nicméně abych neodradila případné adepty od pouti na Říp, cesta byla dobře upravená, tvořená vroubkovaným betonem, takže to neklouzalo ani při návratu dolů. Zvládnout se to dalo, každý holt přizpůsobil rychlost a zastávky na odpočinek svým schopnostem.

 

Turistická chata na vrcholu
Nevzdal to nikdo, k chatě na vrchol do nadmořské výšky 459 m jsme vyšplhali všichni.

 

Společné vrcholové foto
Důkazem budiž společná vrcholová fotka.

 

Kola a kolie
Kola a kolie. Majitel té nádherné chlupatice je autorem předchozího snímku.

 

Psí výletník
Pejskařů a cyklistů byly na Řípu mraky. Pejsci byli převážně na vodítku, jak dostali své stroje na vrchol kolaři, aniž by ignorovali důležité upozornění číslo 1 z informační tabule na úpatí, mi jasné není. Většina z těch, co jsem na cestách potkala, totiž na kolech jela. Nutno ovšem přiznat, že se všichni chovali ohleduplně a ke kolizím a vzájemnému ohrožování či osočování nedocházelo. smiley

 

Odpočinek na vrcholu
Čas strávený na vrcholu jsme využili k odpočinku a občerstvení.

 

Mapa vrcholu Řípu
A také jsme mohli zajít podívat se na různá významná místa vyznačená na přehledné mapě.

 

Kadibudky pod vrcholem Řípu
Například na zdejší WC. smiley

 

Rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu
Nejznámější dominantou Řípu je ovšem rotunda zasvěcená sv.Jiří a sv.Vojtěchu, pocházející z roku 1126.

 

Odpočinek a občerstvení na vrcholu
Tím můj průzkum Řípu skončil, protože u rotundy jsem zakopla a natáhla si kolenní vazy, takže jsem raději zvolila klidový režim. Sifačin snímek jen decentně zachycuje mou paži úplně vpravo. Patrně mě ořízla ve snaze nekompromitovat mě ve stobácké společnosti poukazováním na to, jak nezřízeně se láduju. smiley

 

Pražská vyhlídka
Zato pohled z vyhlídky Pražská vzala pěkně v plné šíři.

 

Chystáme se k odchodu
Když se čas nachýlil, začala nás Stáňa shánět do houfu a zavelela k odchodu, abychom ještě stačili zajít v Roudnici na kávu, než pojede vlak, který chtěla většina výpravy stihnout.

 

Zpátky na úpatí
Mému kolenu odpočinek prospěl, a tak jsem se zanedlouho bez problémů spolu s ostatními zase ocitla na vyhlídce na úpatí. Zde by měl být vidět Bezděz.

 

Pouťový stánek
Dole nechyběl ani klasický pouťový stánek. Podobnými je v době svatojiřské pouti přístupová cesta lemována po obou stranách.

 

Vcházíme do Rovného
Na okraji obce Rovné působí osvěžujícím dojmem malá vodní plocha s odrážející se okolní zelení.

 

Soicha praotce Čecha v Rovném
Nedaleko byla instalována skulptura praotce Čecha z řezbářské dílny Davida Fialy. Chcete-li, můžete zhlédnout skoro šestiminutové video o tvorbě a instalaci sochy: https://rezbarstvi-fiala.webnode.cz/navrat-praotce-cecha/

 

Na parkovišti v Rovném
Z parkoviště v Rovném jsme hromadně auty přejeli do Roudnice.

 

Upomínkové předměty od Stáni
Ještě předtím nám však Stáňa rozdala různé upomínkové předměty. Jahodová zavařenina na Sifačině snímku chybí. Kde je jí asi konec? smiley

 

Kalendáříček a magnetka s obrázkem Řípu
Kalendáříček skončil jako záložka do knihy, magnetka s rotundou mi zdobí lednici.

 

V cukrárně v Roudnici
V Roudnici jsme výlet zakončili tradiční sladkou tečkou. Moje mražená káva a k tomu vanilková zmrzlina s ovocným sorbetem byla vynikající kombinace.

 

Sifačina sladká tečka
I Sifaka si svoji pochoutku vyfotila.

 

Kočka s námi až do Roudnice nedorazila. I když – kočka je vlastně tak trochu každá z nás, ne?

 




No řekněte při pohledu na ty obrázky – není to snad pravda?
První je IrenaM v Roudnici, další jsou odkazy na fotogalerie Muriely https://www.stobklub.cz/fotogalerie/muriela/11994/ a Veve12 https://www.stobklub.cz/fotogalerie/Veve12/6002/.

 

Takže Stobí šlápoty na Řípu byl určitě výlet pro kočku – a ne jednu!

 

smileycoolsmiley

Hodnocení (9 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

16. 07. 2020 20:35
Krásná reportáž!!! Ráda jsem si s manželem připomenula krásný den na Řípu. Těším se na Riegrovu stezku a šlápoty :-) Když vidím svoji maličkost na konci reportáže, tak nemůžu polevit. Měla bych doplnit novější foto. Jsem stále na cestě :-)))
16. 07. 2020 20:30
Moc krásné, ostatně, jako vždy -:)
16. 07. 2020 16:53
Díky za připomenutí krásného výletu :-) Díky za fotky i reportáž, jsi skvělá reportérka :-)
Už se těším na Riegrovu stezku :-) Tak snad brzy na viděnou :-)
16. 07. 2020 16:37
Krásná reportáž, moc pěkný výlet, který by jsem si klidně zopakovala. Těším se že se sejdeme v Semilech a opět prošlápneme naše výletové botky.
16. 07. 2020 14:49
Díky, je to jako bych byla na Řípu s vámi všemi, tak pěkná reportáž to je :-) Doufám, že se s vámi setkám na lodi v srpnu. Dřív to prostě nezvládám.
16. 07. 2020 13:13
sifaka: Řešit to budeš moci už zanedlouho. Co takhle nějakou rybou? Jak jsem se dočetla, epidemiologická situace v Moravskoslezském kraji se uklidňuje, takže začátkem srpna tam mohu bez obav zavítat. :-)

Co se hlodů týče - bez internetu těžko dohledám nějaké kulturně vzdělávací povídání, tak jsem si holt musela vystačit s tím, co mi události na místě a fotky poskytly.

Tvých fotek, na kterýžch mohl být aspoň kousek mojí macatosti, není padesát, takže nezabralo tolik čšasu je podrobně prozkoumat. :-)
16. 07. 2020 12:10
co se škádlivá, to se rádo mívá, že jo Sifako a Macku :-)
dik za report a připomenutí výletu
16. 07. 2020 08:46
Reportáž krásná, jako vždy profesionálně zpracovaná. Poznávám tváře známé, ale i nějaké nové se objevily:-) To je fajn. Lituju, že jsem se nemohla zúčastnit a ani další prázdninové výšlapy mě nevyjdou, tak snad v říjnu na Karlštejně:-) PS: musím přemluvit naše mláďata a na ten bájný Říp se taky jednou vyšplhat.
16. 07. 2020 08:22
Díky za úžasnou reportáž. Byl to moc fajn výlet a těším se na některý další, snad vyjde srpnová Praha.
16. 07. 2020 08:12
Děvčata , krásná reportáž....moc díky Mackovi za zprostředkování, jako bych byla s vámi....
16. 07. 2020 07:33
....to mas Ajan pravdu! Já jsem třeba věděla, že Macek bude v noci mastit report, tak jsem čučela jak lemur u termití díry, až To veledílo vytlačí. Tak vždy o pauzach jsem hodila čočku na mobil. Mobil je fajn ale internet v mobilu- no není to úplně plnohodnotná náhrada PC . Tedy pro mne, takže semtam se přihodí chybka viz”ksicht” ve Stani příspěvku. Dík, Stani, že jsi ihned nevolala mravnostni policii:-))....
Jako tedy Macek má husté hlody, jen co je pravda. První reporty ze Šlápot, to bylo takové romantické citlivé povídání a včil hned pomalu na mne bere hůl!…i když 55 má recht, my jsme se s Mackem hledaly.......abychom na stará kolena mohly trápit alotria:-))
Ale co mi vrtá hlavou-jak někdo, kdo má zrak jak slepá patrona, najde na jedné fotce z 50 svůj loket!.....to mi hlava nebere:-o
16. 07. 2020 07:05
Macatice opět nezklama bezvadným blogem :-). Stánina pohostinnost i výklad byl perfektní:-). Legistiika v podobě Jiřinčina autíčka, byla moc fajn :-). Sešlost bezva lidí, kteří se před nějakým rokem znali jen díky internetu a díky organizaci naší 55, jsme se z virtuálních přátelů, stali reálnými :-).
Kdo jste ještě na žádných šlápotách nebyli, nemějte vůbec obavy se k nám připojit :-), chce to jen mít nějakou tu volnou sobotu a chuť trošku cestovat, rádi uvítáme nové tváře jen pozor - je to dost návykové :-)!
16. 07. 2020 06:56
Je brzy ráno. Oči mám ještě zalepené spánkem, ale Macatičinu reportáž jsem přímo "zhltla". Když jsem chtěla číst sifačin komentář, malilinko jsem znejistěla, protože mé dosud neprobuzené oči přečetly slovo "sichte" jako "ksichte", což mne kapku zaskočilo, ale jen vteřinku, než se mi povedlo zaostřit. Je to slušná holka, žádnými nadávkami, i když to bylo dost prudké stoupání, mne nečastovala :-D.
Holky, jsem ráda, že se nám výlet povedl a Macatici uděluji pomyslný "Řád zlatého computeru" ( jako ekvivalent "Řádu zlaté vařečky" z pohádky "Princezna se zlatou hvězdou na čele") za mistrovské reportážní dílo, které předvedla, a to v době, kdy starostmi neví, "kam dřív skočit".
Jirinka55: To jsi krásně napsala, lépe bych to nedokázala. Díky za milá slova :-).
16. 07. 2020 05:31
Z jiřinky a Hanky se stává skvělá vzájemně se doplňující dvojice a ze Šlápot parta, se kterou stojí za to vyrazit kdykoliv a kamkoliv. Pro krásu našich cest a pro krásu setkání .Tak kočky. Kopec tentokrát nebrat. Jdeme podle vody Riegrovou stezkou.
Role průvodce se tentokrát ujme Zdenka a určitě to bude zase fajn. Stáňo, díky za ten výlet, praotče Čechu, díky za tu zem, která je našim domovem, Šlápoty, díky za to, že jste a že je je nám spolu hezky
16. 07. 2020 04:02
Díky tomu že jsem na sichte, jsem tu první. Co dodat? Jako vždy pěkná reportáž. Akorát se mi zdá že si autorka začíná pěkně vyskakovat :-0 tedy aspoň na některé poloopice. Asi to budu muset nějak řešit :-) Jinak jsem si ráda zavzpomínala na veselý víkend s milymi lidmi. Stani slovanská pohostinnost mne málem dostala do kolen. Včetně zapůjčení trekovych hulek. Bez nich by byl výstup o poznání otravnejsi. No. Už mám RIP ve svém cetovatelskem deníčku díky organizatorce za nápad.Brzy zase někde nashle.

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Bonduelle (balíček v hodnotě 700,- Kč)

Ankety

Jak jste na tom s váhou po období karantény?

Naši partneři