Datum registrace: 14. 05. 2013
Miselka666
Původní Sebekoučink
                                0 %
                            
                            
                            
                                0 kg
                                8 kg
                            
                        Již zhubnuto: -1 kg
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km | 
| Kolo: | 0 km | 
| Cvičení: | 0 h 0 min | 
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 143757.57 km | 
| Kolo: | 67291.75 km | 
| Cvičení: | 5972 h 31 min | 
Získané body
Miselka666
Jak psát blog?CV-čko
28. 05. 2013
										Curriculum Vitae.... Jmenuju se Míša,je mi 20 let,s přítelem jsme si po 6 letech vztahu udělali holčičku Leonku, které je nyní 8 měsíců a někdy dává mamince pořádně zabrat :o)
O hubnutí vím teoreticky snad vše, protože hubnutí se stalo jakousi šedou eminencí v mém životě a doprovází mě snad už od raných školních let.Absolvovala jsem i odtučňovací pobyt v Bludově,kde jsem sice úspěšně shodila a všichni byli hrozně rádi,jak Michalka zeštíhlela,bohužel jsem neměla v mozku co teď,vrátila se ke svým špatným návykům z dětství a znovu nabrala i s pořádným JOJO...
Poté přišla první pořádná (snad i osudová) láska a jelikož jsem chtěla přítele sbalit, začala jsem na sobě makat,a to bya teda motivace...Dokázala jsem to,hurá! Mám 15kg dole a chtělo to jen si jít za svým cílem-kterého jsme dosáhla,má kluka,kterého jsem prostě chtěla za každou cenu... S postupem vztahu jsem na sebe opět začala dlabat,viděla jsem,že to je i s ,,pár kily navíc" a že si přítel nestěžuje-má rád kypřejší tvary...Nevím,opravdu je to smutné,ale nevím, jak jsem se dokázala dostat tam, kde jsem teď... Pořád jsem se nějak ospravedlňovala, že nemám čas na sport a jím kvůli stresu, že za to vlastně vůbec nemůžu.
Ale kdo za to může?Kdo může za to, že holka ve 20-ti letech,ikdyž má ze strany svého otce kypřejší tvary v genech, má nakonec téměř 105kg?Teď už to vidím jinak,můžu si za to já.Nikdo mi necpal jídlo do pusy (nabízet třeba jo a přemlouvat mě ať si dám to a to...Ale to nemám pusu na to abych řekla že nechci??) Chci s tím něco dělat,nevím proč mě to zrovna teď popadlo a chci něco změnit...
Možná za to může i incident, který jsem měla před měsícem..Šla jsem s malou na procházku po městě a nějaký pán v naleštěné Octavii si okolo nás profičel takovým stylem,že se až zatřepala bouda u kočárku. Já jsem si zaťukala na čelo a zakroutila hlavou,zda je toto normální.Pán se ovšem v autě vrátil, stáhnul okénko a začal na mě hulákat : ,,Co ty ku*vo barchratá,co si to ukazovala?",načež jsem kočárek nechala stranou a srhla se přestřelka slov, kdy jsem se chtěla zachovat asertivně a vysvětlit pánovi,že nás neslušně objel a ohrozil moje dítě.Pán vystoupil z auta, pořád opakoval onu předešlou větu, chvíli jsme se fyzicky handrokovali protože jsem mu už chtěla za ty sprosťárny jednu vypálit, pak mi shodil sluneční brýle z hlavy které rozšlápnul a rozkopl a poté se do mě obul ještě víc : ,,Jak na tohle může někdo vlézt???Bléééééé,"a se zhnuseným výrazem nastoupil zpět do auta a odjel....
To že jsem vše podala na policii,udala SPZ a pánové mi po měsíci řekli, že pachatel není znám a kauza je uzavřená,ještě budu řešit. Tohle si líbil nenechám. Zjistila jsem přes známého,že se jedná o bratra šéfa Dopravky a asi proto pachatel není znám,ikdyž u jeho jména je moje oznámení přímo napsné a podané...No ten ještě uvidí..No ale zpět k věci-asi i tohle mě donutilo se na sebe realisticky podívat...
Pravda,pán to těžce přepísknul,ale mě to zadáhlo natolik,že náš sexuální život doma se hodně změnil a já se dost uzavřela do sebe,byla jsem hodně ponížená. Pak jsem si začala říkat, že všechny ty řeči od okolí, že jsem jen trochu přibraná a že mi to i tak sluší, že nejsem škaredá apod. mohou být jen jakousi zástěrkou,aby mi nemuseli do očí říct to,co onen pán...
Asi ve mě došlo k nějakému zvratu a já se těším na to, jak uvidím, že váha klesá a mé úsilí nepřijde sand vniveč. Dnes jsme se převážila po týnu a mám o -1,5kg méně. Těší mě to,protože i přes obvod jsem zeštíhlela,a ikdyž si říkám,že dohromady jsem shodila teprve necelé 4kg,nevím jak je to možné,ale holička mě po dvou měsících viděla a řekla mi,že se ztrácím před očima :D což teda potěší :) A kamarádka,která mě taktéž 2 měsíce neviděla,mě taky moc pochválila :o) Myslím si,že 4kg jsou prd,ale asi to jde vidět a to mě fákt těší :)
Chtěla bych tento týden zařadit do cvičení i rotanu, protože jak je venku škaredě,na brusle jsem se skoro nedostala a žádnou aktivitu pořádně nemám...Chci taky cvičit břišní svalstvo,uvidíme,zda na to zbyde s tím naším šídlem čas...Ale vlastně,co by nezbyl?Teď kupříkladu spí a kdybych nepsala blog,mohla jsem už hodinku civčit :o) , takže čas se najde :)
		
			O hubnutí vím teoreticky snad vše, protože hubnutí se stalo jakousi šedou eminencí v mém životě a doprovází mě snad už od raných školních let.Absolvovala jsem i odtučňovací pobyt v Bludově,kde jsem sice úspěšně shodila a všichni byli hrozně rádi,jak Michalka zeštíhlela,bohužel jsem neměla v mozku co teď,vrátila se ke svým špatným návykům z dětství a znovu nabrala i s pořádným JOJO...
Poté přišla první pořádná (snad i osudová) láska a jelikož jsem chtěla přítele sbalit, začala jsem na sobě makat,a to bya teda motivace...Dokázala jsem to,hurá! Mám 15kg dole a chtělo to jen si jít za svým cílem-kterého jsme dosáhla,má kluka,kterého jsem prostě chtěla za každou cenu... S postupem vztahu jsem na sebe opět začala dlabat,viděla jsem,že to je i s ,,pár kily navíc" a že si přítel nestěžuje-má rád kypřejší tvary...Nevím,opravdu je to smutné,ale nevím, jak jsem se dokázala dostat tam, kde jsem teď... Pořád jsem se nějak ospravedlňovala, že nemám čas na sport a jím kvůli stresu, že za to vlastně vůbec nemůžu.
Ale kdo za to může?Kdo může za to, že holka ve 20-ti letech,ikdyž má ze strany svého otce kypřejší tvary v genech, má nakonec téměř 105kg?Teď už to vidím jinak,můžu si za to já.Nikdo mi necpal jídlo do pusy (nabízet třeba jo a přemlouvat mě ať si dám to a to...Ale to nemám pusu na to abych řekla že nechci??) Chci s tím něco dělat,nevím proč mě to zrovna teď popadlo a chci něco změnit...
Možná za to může i incident, který jsem měla před měsícem..Šla jsem s malou na procházku po městě a nějaký pán v naleštěné Octavii si okolo nás profičel takovým stylem,že se až zatřepala bouda u kočárku. Já jsem si zaťukala na čelo a zakroutila hlavou,zda je toto normální.Pán se ovšem v autě vrátil, stáhnul okénko a začal na mě hulákat : ,,Co ty ku*vo barchratá,co si to ukazovala?",načež jsem kočárek nechala stranou a srhla se přestřelka slov, kdy jsem se chtěla zachovat asertivně a vysvětlit pánovi,že nás neslušně objel a ohrozil moje dítě.Pán vystoupil z auta, pořád opakoval onu předešlou větu, chvíli jsme se fyzicky handrokovali protože jsem mu už chtěla za ty sprosťárny jednu vypálit, pak mi shodil sluneční brýle z hlavy které rozšlápnul a rozkopl a poté se do mě obul ještě víc : ,,Jak na tohle může někdo vlézt???Bléééééé,"a se zhnuseným výrazem nastoupil zpět do auta a odjel....
To že jsem vše podala na policii,udala SPZ a pánové mi po měsíci řekli, že pachatel není znám a kauza je uzavřená,ještě budu řešit. Tohle si líbil nenechám. Zjistila jsem přes známého,že se jedná o bratra šéfa Dopravky a asi proto pachatel není znám,ikdyž u jeho jména je moje oznámení přímo napsné a podané...No ten ještě uvidí..No ale zpět k věci-asi i tohle mě donutilo se na sebe realisticky podívat...
Pravda,pán to těžce přepísknul,ale mě to zadáhlo natolik,že náš sexuální život doma se hodně změnil a já se dost uzavřela do sebe,byla jsem hodně ponížená. Pak jsem si začala říkat, že všechny ty řeči od okolí, že jsem jen trochu přibraná a že mi to i tak sluší, že nejsem škaredá apod. mohou být jen jakousi zástěrkou,aby mi nemuseli do očí říct to,co onen pán...
Asi ve mě došlo k nějakému zvratu a já se těším na to, jak uvidím, že váha klesá a mé úsilí nepřijde sand vniveč. Dnes jsme se převážila po týnu a mám o -1,5kg méně. Těší mě to,protože i přes obvod jsem zeštíhlela,a ikdyž si říkám,že dohromady jsem shodila teprve necelé 4kg,nevím jak je to možné,ale holička mě po dvou měsících viděla a řekla mi,že se ztrácím před očima :D což teda potěší :) A kamarádka,která mě taktéž 2 měsíce neviděla,mě taky moc pochválila :o) Myslím si,že 4kg jsou prd,ale asi to jde vidět a to mě fákt těší :)
Chtěla bych tento týden zařadit do cvičení i rotanu, protože jak je venku škaredě,na brusle jsem se skoro nedostala a žádnou aktivitu pořádně nemám...Chci taky cvičit břišní svalstvo,uvidíme,zda na to zbyde s tím naším šídlem čas...Ale vlastně,co by nezbyl?Teď kupříkladu spí a kdybych nepsala blog,mohla jsem už hodinku civčit :o) , takže čas se najde :)
							Hodnocení (4 hlasů):
						
									
					Komentáře je možné psát až po přihlášení.
28. 05. 2013  18:08
				           apolena
				           Budu ti moc držet palce, jde ti to fakt dobře!
				         28. 05. 2013  17:47
				           
				           onen muž je vůl. Jsi dobrá, že ses do toho opřela a bojuješ, držím palce. těch 105 by nebylo statických, konečných,  jsi tak mladá.
				         28. 05. 2013  12:36
				           
				           Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí- toť případ onoho hulváta. Je dobře, že sis to nenechala líbit. Taky je fajn, že si okolí všímá a chválí tě, jeto skvělý pohon. Někdy si okolí nevšimne ani po 10kg :-D Tak držím palce, ať se ti daří i nadále :-)
				         28. 05. 2013  12:10
				           
				           DEBIL S DEBILEM...fuj to jsem se rozčílila...jsi statečná,že jsi šla na policajty ...
				         28. 05. 2013  12:10
				           
				           jsi silná žena, máš můj obdiv a držím ti palce, aby takových zas*** píp píp bylo v životě co nejméně
				         28. 05. 2013  12:05
				           
				           Pán byl sice blbec, ale jestli tě srážka s ním popohnala k hubnutí, tak mu třeba ještě někdy poděkuješ:) Občas potřebujeme otevřít oči (neschvaluju jeho hulvátské způsoby), protože si sami sobě něco nalháváme, a ten návrat do reality je pak dost drsnej. A 4kg jsou krásná, žádný prd.
				         28. 05. 2013  11:55
				           
				           Neboj, to půjde, jednou ten "blbec" přibrzdí a bude s Tebou laškovat. Tůdle.....
				         28. 05. 2013  11:54
				           
				           Je to děsivý zážitek - to víš nejhoší je srážka s volem, ale co tě nezabije, to tě posílí. Vzala jsi to za správný konec. A cvičit můžeš, i když se malá bude batolit kolem tebe a nebudeš potřebovat ani činky. Nebo svižné procházky s kočárkem..... Držím palce:-)))
				         28. 05. 2013  11:49
				           
				           To byl ale blbec !!!!!!!!!!!!!!!!!!
Neboj zvládneš to, já začínala na 106 a dnes 81, fakt se to dá. A u tebe takhle mladé určitě ještě lépe !
				         Neboj zvládneš to, já začínala na 106 a dnes 81, fakt se to dá. A u tebe takhle mladé určitě ještě lépe !
28. 05. 2013  11:47
				           
				           Tak ten chlap mne zvedl ze židle. To jsou ti frajírci co si myslí, že mohou vše .. však na něj také dojde .. a jinak i 4 kg jdou vidět a hlavně pokud tě nikdo neviděl dva měsíce tak to na 100% pozná :-) Takže směle do toho a další kilečka a centimetry půjdou určitě pěkně pryč :-) Se stobem to půjde :-) Jo a s tím časem to znám .. 
				         28. 05. 2013  11:42
				           
				           Krásně napsané :-)) z toho pána si nic nedělej - evidentně je to vůl,kterej má moc a používá ji na nesprávném místě. Tvoje rozhodnutí je super a pokroky úžasné :-)) Držím palce,ať to jde dál stejně krásně :-)
PS: k tomu cvičení a dětem - parádně jsem se zapotila právě s nimi,když jsem si je třeba v leže položila na kolena a houpala až za hlavu - kluci byli nadšení a špeky z mého břicha mizely :-)) to jen pro inspiraci,určitě toho najdeš víc :-)
				         PS: k tomu cvičení a dětem - parádně jsem se zapotila právě s nimi,když jsem si je třeba v leže položila na kolena a houpala až za hlavu - kluci byli nadšení a špeky z mého břicha mizely :-)) to jen pro inspiraci,určitě toho najdeš víc :-)
Miselka666
Aktuality
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

				                    





