Datum registrace: 08. 05. 2012
marketahegyiova
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 133354.32 km |
| Kolo: | 66147.40 km |
| Cvičení: | 5537 h 31 min |
marketahegyiova
Jak psát blog?Něco o mém životním příběhu pro začátek
12. 05. 2012
Něco o mém životním příběhu pro začátek
Dobrý sobotní odpoledne všem,
Nedávno, tedy přejsněji 4.5.2012, jsem dokončila zdárně druhý kurz u Heleny Tomáškové, tímto jí moc děkuji.
Pro podporu psycho je prý dobré se svěřit se svým příběhem, tak jsme si tam tak na kurzu říkali své příběhy a nějak se dostalo na ten můj, tak byl prohlášen za inspirující a všichni se divili jakto že mám vůbec ještě sílu bojovat a chtít hubnout. Všichni mi drží palce. A opravdu mi moc pomohlo,že jsem se mohla svěřit a říct něco o sobě v prostředí kde vím že moje slova nebudou okamžitě použita proti mě. Tak jsem se rozhodla říci něco i vám.
Začněme odpovědí na otázku lektorky Heleny Tomáškové:
"Markéto, řekněte nám něco o sobě? Co vás přivedlo do kurzu? Jak to bylo s vaším hubnutím atd?"
" No jmenuji se Markéta Hegyiová, je mi skoro 35 let a moje dětsví bylo o tom, že jsem musela hromadu věcí dělat za mého sourozence a jídlo bylo o tom "co si nesežereš,to na tebe nezbyde" nebo ještě lépe "kdo zaváhá, nežere". Dost času jsem strávila po ozdravovnách a léčení chronických katarů horních cest dýchacích, úlevy na tělocvik. Moje dětství probíhalo v duchu Markéta je tlustá,hnusná nic nedokáže na nic nemá nárok protože to stejně nezvládne. Od té doby co můj bratr začal chodit na druhý stupeň základní školy, jsem mu chodila na třídní schůzky a musela jsem běhat za jeho učitelkami a škemrat o lepší známky abych doma neměla zle a taky po odpolednách bratrovi pomáhat s učením. Tady asi někde vznikl ten můj problém zažírání vzteku jídlem. Když už jsem si myslela že jsem od všeho úspěšně utekla do manželství, do jiného bytu,tak se ukazuje že jsem si tím jen pohoršila. Po krásném začátku začali existenční starosti. Dohadování se s manželem o tom jestli je jídlo dostatečně teplé, když dorazí z hospody v noci, nebo z pracovní směny v jinou dobu než jsem čekala. Všechno rovnou pod čumáček. Když jsem všechno zařídila, sehnala, přinesla, nakoupila, uvařila, vyprala, ještě k tomu lítala o kolo dvou malých dětí, naříklad manžel přišel z hospody a uprostřed noci telefonoval domů a budil mě kůli ohřátí večeře a uvaření kávy, já jak poslušný pejsek vztala jen aby bylo ticho a děti mohli vklidu mohli spát. Nebo celých čtrnáct dní jen vařená čočka na kyselo a jen suchý chléb aby bylo na cigarety pro manžela. Pořád sem se s něčím potýkala, chodila jsem si půjčovat k rodičům na inkaso, když jsem chtěla bysme si na něco půjčili malou částku, vždycky si manžel prosadil tu maximální. Postupně jsme přišli o všechno i o byt. Při každý příležitosti kdy jsem si mohla něčím přilepšit tak jsem "honem honem aby mi to někdo nesnědl nebo aby mi to někdo nevyčetl,že není na jeho "cigaret,benzin,šipky"". Sehnala jsem si práci jako opravářka mobilních telefonů, v práci stres, diskriminace, doma problémy s penězi, splácení exekucí.
No manžel se loni 20.listopadu odstěhoval. Takže mám částečně stresů míň, ale starám se o dvě děti, teď už 13 a 14 let, bojuju s dluhy a čekám že mi budou chodit alimenty, a spadnou na mě dluhy při majetkovém vypořádání.
I přes krásné spracování kalorii a perfektním pojmenování všeho zdravého, jsem odkázaná jíst i nadále co na mě zbyde, snažím si vybojovat větší podíl zeleniny a ovoce a jíst menší porce. Ovoce a zeleninu kupuju jenom když jsou "moje" peníze, ale když dojdou a živí mě a děti táta tak to jde ztuha. Začala jsem hubnout se Stob 30.9.2011 a je to ta nejlepší cesta, která mě potkala. Začala jsem na 114,2kg a teď mám něco okolo 102kg. O dalších motivech pro moje hubnutí napíši příště.
Dobrý sobotní odpoledne všem,
Nedávno, tedy přejsněji 4.5.2012, jsem dokončila zdárně druhý kurz u Heleny Tomáškové, tímto jí moc děkuji.
Pro podporu psycho je prý dobré se svěřit se svým příběhem, tak jsme si tam tak na kurzu říkali své příběhy a nějak se dostalo na ten můj, tak byl prohlášen za inspirující a všichni se divili jakto že mám vůbec ještě sílu bojovat a chtít hubnout. Všichni mi drží palce. A opravdu mi moc pomohlo,že jsem se mohla svěřit a říct něco o sobě v prostředí kde vím že moje slova nebudou okamžitě použita proti mě. Tak jsem se rozhodla říci něco i vám.
Začněme odpovědí na otázku lektorky Heleny Tomáškové:
"Markéto, řekněte nám něco o sobě? Co vás přivedlo do kurzu? Jak to bylo s vaším hubnutím atd?"
" No jmenuji se Markéta Hegyiová, je mi skoro 35 let a moje dětsví bylo o tom, že jsem musela hromadu věcí dělat za mého sourozence a jídlo bylo o tom "co si nesežereš,to na tebe nezbyde" nebo ještě lépe "kdo zaváhá, nežere". Dost času jsem strávila po ozdravovnách a léčení chronických katarů horních cest dýchacích, úlevy na tělocvik. Moje dětství probíhalo v duchu Markéta je tlustá,hnusná nic nedokáže na nic nemá nárok protože to stejně nezvládne. Od té doby co můj bratr začal chodit na druhý stupeň základní školy, jsem mu chodila na třídní schůzky a musela jsem běhat za jeho učitelkami a škemrat o lepší známky abych doma neměla zle a taky po odpolednách bratrovi pomáhat s učením. Tady asi někde vznikl ten můj problém zažírání vzteku jídlem. Když už jsem si myslela že jsem od všeho úspěšně utekla do manželství, do jiného bytu,tak se ukazuje že jsem si tím jen pohoršila. Po krásném začátku začali existenční starosti. Dohadování se s manželem o tom jestli je jídlo dostatečně teplé, když dorazí z hospody v noci, nebo z pracovní směny v jinou dobu než jsem čekala. Všechno rovnou pod čumáček. Když jsem všechno zařídila, sehnala, přinesla, nakoupila, uvařila, vyprala, ještě k tomu lítala o kolo dvou malých dětí, naříklad manžel přišel z hospody a uprostřed noci telefonoval domů a budil mě kůli ohřátí večeře a uvaření kávy, já jak poslušný pejsek vztala jen aby bylo ticho a děti mohli vklidu mohli spát. Nebo celých čtrnáct dní jen vařená čočka na kyselo a jen suchý chléb aby bylo na cigarety pro manžela. Pořád sem se s něčím potýkala, chodila jsem si půjčovat k rodičům na inkaso, když jsem chtěla bysme si na něco půjčili malou částku, vždycky si manžel prosadil tu maximální. Postupně jsme přišli o všechno i o byt. Při každý příležitosti kdy jsem si mohla něčím přilepšit tak jsem "honem honem aby mi to někdo nesnědl nebo aby mi to někdo nevyčetl,že není na jeho "cigaret,benzin,šipky"". Sehnala jsem si práci jako opravářka mobilních telefonů, v práci stres, diskriminace, doma problémy s penězi, splácení exekucí.
No manžel se loni 20.listopadu odstěhoval. Takže mám částečně stresů míň, ale starám se o dvě děti, teď už 13 a 14 let, bojuju s dluhy a čekám že mi budou chodit alimenty, a spadnou na mě dluhy při majetkovém vypořádání.
I přes krásné spracování kalorii a perfektním pojmenování všeho zdravého, jsem odkázaná jíst i nadále co na mě zbyde, snažím si vybojovat větší podíl zeleniny a ovoce a jíst menší porce. Ovoce a zeleninu kupuju jenom když jsou "moje" peníze, ale když dojdou a živí mě a děti táta tak to jde ztuha. Začala jsem hubnout se Stob 30.9.2011 a je to ta nejlepší cesta, která mě potkala. Začala jsem na 114,2kg a teď mám něco okolo 102kg. O dalších motivech pro moje hubnutí napíši příště.
Hodnocení (14 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
13. 05. 2012 15:05
JituP
Život se s tebou nemazlí, myslím, že spousta z nás má za sebou léčení splínů jídlem a pak zkončíme tam kde jsme. Hlavní je si to uvědomit a snažit se to změnit. Přeju ti úspěchy tady u nás a v životě ať je líp!
13. 05. 2012 13:39
Ha, to mi něco připomíná, u nás to taky bylo stylem: Kdo zaváhá, nežere. Ale mělo to něco do sebe, nepamatuju si na nucení do jídla a všecky tetičky nás vždycky chválily, jak pěkně baštíme a nejsme vybíraví. S obezitou jsme ale problémy neměli, protože se u nás nikdy nekupovaly limonády, sladkosti a podobně, jedlo se hlavně z domácích surovin - co vyrostlo na zahradě, co snesly slepičky, v neděli králík na sto způsobů.
13. 05. 2012 13:09
Ahoj:-) Jak ti půjdou kila dolů, poroste sebevědomí a energie na zvládnutí problémů. Jsi mladá, máš určitě ještě tu lepší část života před sebou!!! Vítej a a ať je lépe!
13. 05. 2012 10:50
Markétko,
po Vašem přečtení článku jsem otřela slzičku.Kloubouk dolů a čest Vám,že to zvládáte a máte ještě sílu s tím vším bojovat.Přeji Vám hodně úspěchů nejen po hubnoucí stránce,ale i v osobním životě :-) Mějte se hezky a krásnou neděli při Dnu matek :-)
po Vašem přečtení článku jsem otřela slzičku.Kloubouk dolů a čest Vám,že to zvládáte a máte ještě sílu s tím vším bojovat.Přeji Vám hodně úspěchů nejen po hubnoucí stránce,ale i v osobním životě :-) Mějte se hezky a krásnou neděli při Dnu matek :-)
13. 05. 2012 10:27
Markéto, moc ti držím pěsti. Asi poprvé v životě děláš něco opravdu jen pro sebe. Už jsi toho hodně dokázala. Jeden úspěch připravuje půdu pro další :-)
13. 05. 2012 07:23
Část tvého příběhu mi něco připomíná.... Věř že se dá STOB dodržet i s minimem peněz. Držím palečky abys vše zvládla!!!! A nejen to hubnutí :-)
13. 05. 2012 07:13
Jejda, tak jestli někdo potřebuje, aby sluníčko konečně vyšlo, tak jsi to ty. Tak přeju hodně úspěchů, nejen v želvím maratonu. :-)
13. 05. 2012 01:46
Prožila sis úctihodný životní maraton a cesta ještě není zdaleka u konce.Ale už to že si se rozhodla stím něco udělat je skvělé.Takže vítej mezi nás a přeji hodně schozených kil :-))))
12. 05. 2012 23:22
Ahoj! Nezávidím ti tvou životní situaci. Přesto z tvých řádků cítím optimismus. Zde zřejmě platí pořekadlo: co tě nezabije, to tě posílí. Tak s vervou do dalšího hubnutí !
12. 05. 2012 22:16
Vítej mezi námi a držím palce, ať se Ti v životě daří už jen líp a líp !!!
12. 05. 2012 22:12
Taky ti přeji hodně odhozených kg a abys to zvládla, věřím, že ano. Nejdůležitější je se k tomu rozhodnout a to tys udělala, držím palce.
12. 05. 2012 21:17
Jsi silná žena, dokážeš se se svými problémy prát. Určitě zvítězíš i nad obezitou. Vítej mezi námi Přeji ti, abys vše zvládala dál a byla úspěšná.
12. 05. 2012 17:57
Vítám tě, je to tedy náročný životní příběh, ale hlavně že se to už ubírá k lepšímu....Každý máme něco strastiplného v životě, ale hlavní je zase vstát a jít dál a neházet flintu do žita...Držím palce :-D
marketahegyiova
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
