TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 14. 05. 2012

Jak si nahrát profilovou fotku?

vsliz

Původní Sebekoučink

0 %
0 kg 12 kg

Již zhubnuto: 0 kg

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 443
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 134542.67 km
Kolo: 66411.20 km
Cvičení: 5592 h 8 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Když šlapete, dějí se s vaším tělem věci :-)

15. 03. 2013

Přišel jsem na způsob, jak si zvýšit sledovanost mých blogů, začnu psát básně.
Básně romantické, básně opěvující krásu žen a hrdinství mužů, básně epické, výpravné a košaté jako baobab ve světle zapadajícího slunce nad africkou buší, básně, kterým to prostě sluší.

Až je dopíši, tak vydám jejich sbírku, 
sbírku tenkou jako sirku, 
sbírku sebranou tak záhy, 
stromek rostoucí u dráhy, 
jenž se ohne vždy, když kolem 
přežene se Pendolino polem...
Básně sebrané tu z prachu,
bez bázně a beze strachu,
opráším a stvořím dílo
o tom, že je venku bílo.
Že je zase krutá zima,
i když mám rád mírné klima.
Básně lehké jako pírko,
jako plamínek, když škrtneš sirkou.

Prostě březen, za kamna vlezem, duben není květen a já nesedím za kamny, ale chodím ve sněhu a vánici v přiléhavých harapeskách s přerostlými hůlkami v rukou.
Šlapání venku i v mraze má na mé tělo zázračný vliv. Například včera jsem měl hodně stresoidní a nepříjemný den. Jsem docela nerv a rychle se vytočím, nejsem žádný velký vzor ctnosti, ale kdo taky je, zvlášť když kočíruje dceru v pubertě, že? Takže jsme absolvovali vyšetření na očním, Michalka dostala nové brýle, protože jí progresuje krátkozrakost a já si vyslechl odborný rezult, že můj oční nerv, sítnice a nitrooční tlak jsou zcela v pořádku, máme totiž v rodině glaukom a nerad bych něco podcenil. 

No a šli jsme do optiky vybrat rámečky a nechat udělat nové brýle. Kdo nesnášíte tyhle věci, nákupy v supermarketech, vybírání, upejpání, dáte mi jistě za pravdu, že jsem se prostě neudržel, když si Míša vybírala asi patnácté obroučky a pořád se jí nelíbily. Včera byla nepříznivá konstelace, měnil se tlak a i když mám tlak naprosto optimální, ani po kafi mi nepřeleze 130/80, většinou se pohybuje okolo 125/75, reaguji na povětrnostní změny tlakem za prsní kostí a celkově z toho mám nepříjemné pocity. Tudíž jsem se trochu víc vytočil a necítil jsem se moc fit, v práci byla včera infarktová situace a vzhledem k neustálému napětí, které u nás panuje, mi to opět moc nesedělo. Mám problém s asertivitou obecně, protože jsem poměrně vznětlivá povaha, ale vím to o sobě a krotím své emoce, jak to jde.

Tudíž jsem včera přišel z práce a co myslíte, že mě napadlo? Pokud hádáte, že jsem vzal hůlky, převlékl se a vyrazil na tůru, hádáte správně. Přišel jsem na to, že to má na mne naprosto hojivý vliv. Ještě před rokem, dvěma, bych tomu nevěřil. Kdo si to nevyzkouší, neuvěří asi ani teď, lidi, co jsou okolo mne, někdy nechápou, ale to je jejich problém, já jsem jak mašina, jak začnu upalovat, tak jsem k nezastavení a všechno ze mne spadne. Do uší jsem si pustil legendu death metalu, kapelu Death, jejíž zpěvák náš svět opustil těsně po své třicítce, ale zanechal po sobě nesmrtelné dílo v podobě neskutečné hudby. Já při chození, jdu-li sám, tu muziku potřebuju, jsem muzikant (toho času na dovolené) a hudba mne provází od nepaměti. Dodává mi to hlavně rytmus a v tu ránu přestanu myslet na problémy a prostě jen jdu. 

Namířil jsem si to do od našeho domu do kopce, cestou jsem potkal kolegyni z práce, která na mne zírala, jako by viděla Yettiho. To jsem, prosím, ještě neměl omrzlé vousy :-D. Z jejího výrazu jsem vyčetl: kam ten magor zase jde? To bys ráda věděla, viď? Pomyslel jsem si, ale pouze jsem kývl na pozdav a tvářil jsem se děsně tajemně. Metl jsem to do kopce jako o život, ze začátku jsem pro zahřátí zvolil rychlé tempo, přece jen mrzlo a začalo i přes vykukující sluníčko zase sněžit. Vyšupajdil jsem nad novou Roli a dal se směrem k Níťárně, to je usedlost na samotě asi dva km směrem na Nejdek. Nad cestou má jeden soukromník tady od nás koně a vzhledem k tomu, že jsem jednoho hnědáka neviděl, byl za mnou a jak šel kolem mne, najednou se rozcválal. Lekl jsem se tak, že se mi podlomila kolena, když vás od cválajícího třímetrákového koně dělí jen tenký elektrický ohradník, tak se ve vás krve nedořeže. Naštěstí se koník jen chtěl podívat na exota, co vypadá jak kříženec baleťáka s lyžařem a odcválal pryč. 

Po nějaké době jsem dorazil k domů mého kamaráda, který chová jihoruské ovčáky, nádherné mohutné bílé psy, čekal jsem ohlas a Leila za plotem nezklamala, mohla si tlamu uštěkat, jak hlídala páníčkovo stavení. zamával jsem jí na pozdrav a metl přes koleje k Níťárně. Okolo Níťárny po stezce docela zapadané sněhem zase vzhůru k trati, snažil jsem se nepovolovat v tempu a musím říci, že jsem cítil, jak mi triko a mikina promokají potem. Začal jsem se zadýchávat a zkusil, kolik moje tělo vydrží. Vydrželo, ale brýle mi začaly namrzat, jak se mi zpod kukly odpařoval pot. Vzhledem k mé lehké fyzické indispozici moje stresem zasažené tělo nemělo dostatek energie, abych vydržel v nastoleném tempu a musel jsem zvolnit. Trochu jsem si vypiloval techniku, kdy dlouhé stehenní svaly zapojuji jen v případě většího stoupání a na rovině, či do mírného kopečka volím techniku podobnou sportovní rychlochůzi, kdy zapojuji celé tělo a kroutím zadkem jako baletka. Přišel jsem na to, že mi jde tímto způsobem zvýšit rychlost kroků. Po rovince jsem metl podél trati po zasněžené stezce, zatím se paní zima hlásí o slovo s neutuchající razancí a sněžilo a sněžilo. Mě se prášilo za kajakem a došel jsem do usedlosti, která se zove Nová Role zastávka, ve chvíli, kdy jsem míjel, předpokládám, babičku s vnukem, zahlédl jsem její výraz. Úžas spojený se strachem, její oči hovořily jasnou řečí: tak buď je to blázen, nebo nás jde přepadnout! Brej den, utrousil jsem a namířil si to přes říčku Rolavu směr Smolné Pece. 

A teď teprve přišla zatěžkávací zkouška. kopec jak v Alpách, stoupání bych tipoval na dobrých 15%, délka asi 500 metrů. Tak co, dam to rychle: pln odhodlání jsem šlápl do bot a začal stoupat. Ale rychle mne opouštěly síly, jako bych měl na zádech plnou polní, je fakt znát, jak stres může negativně ovlivnit fyzický výkon člověka. Musel jsem notnmě zpomalit, plíce prostě nestíhaly a nechtěl jsem se přizabít, je mi přeci jen necelých 44 let :-D Takže jsem nasadil pozvolnější tempo a rozdýchal to, naštěstí mám už fakt fyzičku a nepotřebuji zastavovat. Po chvíli přišel pozvolnější kopec a já mohl asadit své obvyklé tempo stylem "tanec svatýho Víta" kříženým a Harapesem v důchodu :-D
Jdouce stále vzhůru se zamlženými brýlemi, omrzlým knírem a sveřepým výrazem afrického Nomáda ženoucího se za vzteklým velbloudem, jsem naplul na hlavní silnici, která se vine Smolnými Pecemi vzhůru a která má stoupání, že se dá horko těžko vyjet na kole, já to tedy minulý rok na kole dal, ale nahoře jsem myslel, že mě odvezou rovnou do márnice. Moje klapání vyrušilo ze čtení místní vývěsky paní, která se při pohledu na mne začala křižovat a přes rachot hudby ve sluchátkách jsem slyšel jasné odříkávání Otčenáše, možná to byl Otčeváš nebo Otčejejich, nevyznám se v tom, jsem paralelografický ateista se sklonem k heliocentrismu. 

Začal jsem cítit opravdovou únavu, musel opět zapojit dlouhé stehenní svaly a říkal si: nahoře je sámoška, koupím sobě jeden Iontův nápoj, rozuměj nějaký radler, kde není moc alkoholu, ale umí osvěžit. Když jsem konečně doklapal k obchodu, zjistil jsem, že mají otevřeno v úterý a v dubnu, ale byl čtvrtek a březen, takže šlus. Ještě že je o kus dál hospoda, říkám si a rozeběhl se žíznivě vzhůru kopcem... Došel jsem k hospodě Smolnička a četl na papíře: otevřeno od šestnácti hodin... Alespoň vodu, přece nebudu žrát sníh! Vrata se neotevřela, možná by poslechla po pronesení zaklínadla "sezname, otevři se". Takže jsem zase vyrazil, začalo přituhovat a pot začal tuhnout, musel jsem se udržovat v pohybu, protože bylo fakt asi pět pod nulou. Naštěstí bundu mám opravdu dobrou a boty také. 

Kus nad hospodou jsem se dal po zelené zpět do Role, cesta vede naštěstí z kopce a sněhu nebylo tolik, abych se jím musel brodit, navíc byl projet nějakým nákladním vozem, šlo se mi tedy celkem dobře a mohl jsem se vydýchat. V té době jsem zjistil, že mé nepříjemné pocity jsou pryč, vydýchal jsem se, srovnal tepovou frekvenci a bylo mi fajn, jen mě trochu bolely nohy, ale to je vzhledem k tomu, že jsem se nešetřil, docela normální, dneska, když to píšu, se cítím naprosto v pohodě. Ještě jsem si na závěrečném úseku, kdy jsem předcházel paní, která v lese venčila psa, kterej se evidentně bál víc mne, než já jeho, vyzkoušel sjezd bez lyží, protože sešup byl prudký a moje podrážky to prostě nedaly, tady musím prohlásit: God bless hůlky! Díky nim jsem to nesjel po prdeli :-D

Dorazil jsem domů, shodil mokré věci, dal vše usušit, kuklu a čepici, stejně tak triko, jsem mohl ždímat, napustil si vanu a půl hodiny relaxoval a zjistil, že mi to chození a vůbec pohyb fakt pomáhá. Byl jsem sice unaven, ale stres byl pryč. 
Zkusil jsem potom i stoupnout na váhu, která ukazovala 113,4 kg. Tudíž pokles o nějaká deka. Ušel jsem necelých deset km za asi hodinu dvacet a spálil přes 3500 kJ, podle propočtu v programu Sports Tracker. 

Večer jsem zašel na pár iontových nápojů s kamarády a v noci spal jak mimino. A tak to má podle mne být. Člověk musí umět ze sebe ten stres prostě dostat a fyzická aktivita je asi to nejlepší, co můžete udělat, chemické preparáty vám pomůžou na chvíli, ale pohyb a nějaké to pivko na doplnění tekutin a vitaminu B je rozhodně zdravější způsob. 

A dneska? Dneska odpoledne vezmu hole a jdu si do Varů koupit náhradní duši do píchlého kola. A už se, věřte, nevěřte, nemůžu dočkat, až vyrazím! :-D

Hodnocení (20 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

18. 03. 2013 09:43
Fakt píšeš hóódně dobře.
18. 03. 2013 07:51
No včera jsme se šli s mou drahou polovičkou projít a ušli jsme taky 8 km... Jen tak mezi řečí :-D
17. 03. 2013 10:50
Mohl bys psát do novin!! Dobře a vtipně napsaný. Dostala sem chuť jít se psem na delší procházku!!!!
17. 03. 2013 08:58
Super napsané Vlastíku;-)
16. 03. 2013 22:41
Výborné čtení...a chůze taky výborná:) Ať se daří :)
16. 03. 2013 21:56
Tvé blogy nemají chybu :-))
16. 03. 2013 21:22
Moc hezký blog, to se čte samo :-))) Pěkně ti to šlape a jsem zvědavá až sedneš na kolo. To se pobavíme u tvých super blogů:-))) Já pojedu do Varů za 3 týdny do lázní, tak doufám, že tam něco nachodím :-))))
16. 03. 2013 21:15
přidávám se k Miládce, k ... prostě ke všem, kdo zde pěje chvalozpěvy na tvůj způsob psaní ... je totiž úúúžasnýýýýý!!!
16. 03. 2013 21:12
Psaní ti jde opravdu skvěle :-))) tvé blogy jsou super !!
16. 03. 2013 14:30
jeden čas jsem jezdil do práce na kole,ale teď nemám kde se vysprchovat..tak bohužel.
15. 03. 2013 20:34
Koukám,že má paní Květa konkurenci :-)
Jde vám to psaní oběma skvěle :-)
15. 03. 2013 17:38
Ja právě sedím v autobusu cestou z Varů. Dal jsem si to pěšky, duši mám :-D. Zítra měním a jak slezek sníh, jedu! Ale na hůlky nezanevřu! Dnes zatím 16600 kroků :-D
15. 03. 2013 14:27
čus, tak jsem se dostal až nakonec a zjistil, že jsem tě předstihl. Alespoň s duší. před 2 hodinama jsem si v obchodě vyzdvihl jednu 26" a jednu 29" do baťůžku, pro všechny případy. Zimní gumy mám sundané z kola již 2 týdny, tak to snad půjde. nasadím i přední blatník a dnes vyrazím se zabahnit .-). Hloupost bude to tuhé...
15. 03. 2013 14:19
jo chlapy jsou tu vzácní a tak ostře sledovaní...obzvlášť když mají za sebou takový úspěch s hubnutím a jsou silní nebo motivátoři silných...já od tebe četla všechno,co se dalo.
15. 03. 2013 14:16
tak super Vlasto :-) stačí se nahlásit naší náčelnici :-)
15. 03. 2013 14:15
Říkají mi Vlasto, tedy většinou :-) Já na to vaše šlapání ještě kouknu a kdyby něco, tak přispěju svejma krokama.
15. 03. 2013 14:15
Vlastíku, myslím, že na nízkou sledovanost tvých blogů si nemůžeš stěžovat. Klidně zůstaň u prózy :-)
15. 03. 2013 14:03
Jak ti říkají? Nechce se mi vypisovat celé tvé jméno :-) ráda osloviji přátele jménem :-)
A za další, ta naše šlapací akce kolem rovníku není soutěž a klidně se můžeš přidat i zpětně :-) aspoň tam budem rychleji :-)
15. 03. 2013 13:54
Teda... z Tebe ty písmenka ale padají, to je paráda. Díky.
15. 03. 2013 12:56
:-D moc pěkně napsané - jdu se projít :-)
15. 03. 2013 12:51
Tak, tak. Po sportování nebo kondičním výšlapu spím jak zabitej!
15. 03. 2013 12:46
Hezké, co chodíme na večerní dlouhé vycházky nemám s usínáním a spanín problém. A to kromě lepší fyzičky je obrovský přínoss.
15. 03. 2013 12:28
Dámy, já, až sleze sníh, tedy až uschnou stezky, sedám na kolo a pojedu s větrem o závod, jezdím i teď v zimě, ale ne na sněhu, to fakt není komfortní a klouže to. Zima mi neva a šlapu rád. Minulej rok jsem byl tak deformovanej, že jsem na kole po lese sbíral houby, letos si pro ně dojdu s holema. Na kole se sbírají dost blbě, ale já, extrémista, prostě musim udělat všechno po mym. Dneska tady sněží jak v Sibérii, ale jdu stejně do Varů pěšky. Proč: bo je pátek!
15. 03. 2013 11:56
Ty fakt nezklameš, opět úžasný blog. Taky si čistím hlavu tímto způsobem (chůze, kolo a taky houbaření) a opravdu to pomáhá:-))
15. 03. 2013 11:46
Já si ani nedovedu představit být bez chůze v přírodě, a jak si při tom krásně vyčistím hlavu :)
15. 03. 2013 11:44
jako je pro tebe relax chůze , pro mě je to kolo :-) v této sibérii nahrazuji spinningem ale až se rozjaří.......
15. 03. 2013 11:44
no o tom žádná, že v přírodě je to lepší, jen si nejsem jista, že v OV je to vhodné... :-) ale Ludvíkovic mě za chvíli bude tahat ven :-)
15. 03. 2013 11:42
pro mě je koukat do přírody nějak lepší než na tu telku :-)
15. 03. 2013 11:37
tak do parlamentu, jo :-))
Jinak máš pravdu v tom, že nasrání je lepší kompenzovat pohybem... před tím jsem to řešila jídlem, teď se jdu vyvztekat do posilovny nebo na pás....sice na páse mi nehrozí takové skvělé zážitky jako tobě, ale zato můžu čučet na telku a sportovat :-)
15. 03. 2013 11:20
No já se totiž chystám po padesátce do parlamentu a tam potřebuješ umět mluvit hodinu o ničem :-D Ale pššššt :-D
15. 03. 2013 11:19
Banaska: a proto já nosim čočky! :-D
Jinak jsem velký milovník jídla, teď nehubnu, mám období, kdy si váhu držím a spíš chci posilovat a udělat si trochu svalové hmoty, ta navíc spaluje víc energie než tuk :-D Baví mne jíst zdravá i nezdravá jídla, ale nepřejídám se, mojí výhodou je, že miluju zeleninu, ovoce, cereálie nejím, to je docela podvod na zákazníky, ryby, asijskou kuchyni, ale i uzeniny a tučné sýry. Prostě když si člověk dopřeje, musí se hejbat, aby nenabíral. A podle mne to je správně.
15. 03. 2013 11:12
Ale ty to umíš tak krásně popsat, přes nákup brýli a přes šlápoty a nemožnost si koupit pivo .....
to je dar, z ničeho uplést bič :))))
15. 03. 2013 11:05
U Tebe si vždycky počtu velmi pěkně... a pro útěchu, jsem už hodně dospělá a pokaždé, když potřebuji nové brýle, mám několikadenní psychologickou přípravu, pak přijde nákupní stres a poté postraumatické pocity, že jsem si mohla vybrat líp... a nikdo z rodiny se mnou pro brýle chodit nechce...
15. 03. 2013 11:00
Jo, jsi fakt dobrá, smekám :-)
15. 03. 2013 10:58
dívala jsem se a včera jsem tě o 1000 kroků předběhla :-)))
15. 03. 2013 10:53
Tak to jsi mě rozesmál, ty máš dobrou motivaci, že si pak můžeš dát dobroty :-)))
15. 03. 2013 10:50
Detonátor, já jsem spíš už terminátor :-D mě fakt baví si dávat do těla, protože si pak můžu dát k jídlu i dobroty, který bych bez pohybu nemohl, tedy nejím sladké, nejím knedlíky a omáčky, ale jinak se nežinýruju a chci přetavit to sádlo, co mám, v nějaký svaly.
PerditaX: no nekoupili, jak jinak, prohlásila, že si udělá výlet buď s mámou, až budou s Vlastíkem u ní a nebo s kamarádkou a vybere si, já to pak jen zaplatím, což byla odpověď, na kterou jsem čekal! Cálovat mi už tak neva, ale nesmí tomu předcházet vybírací martyrium, to je na tři infarkty a padoucnici.
15. 03. 2013 10:38
ty jsi správný detonátór:-)
tak mě nazvaly šlápoty, že tom už není motivace, ale spíše detonace...
15. 03. 2013 10:33
A koupili jste nakonec ty brýle?
15. 03. 2013 10:32
No paráda.
Na tvé blogy se vždycky těším
15. 03. 2013 10:27
Navíc takhle kamarádce srazilo zetě,velkého sportovce ,a na místě zemřel,stalo se to ve varech je to asi 5-6 let nevím přesně.
15. 03. 2013 10:25
Silnice taky nemusím, je to nebezpečný, radši jedu po stezce oklikou. To je fakt.
Jilkajda: ve varech prej do bazénu pustili víc plynného chlóru, byla to chyba obsluhy, asi 30 lidí se přiotrávilo. To se ti na rybníce stát nemůže :-D
15. 03. 2013 10:23
My udělali 46 km,ale jeli jsme do Ostrova z našeho bydliště což je 7 km,odtud cyklobusem a zpět přes Vary a nejhorší trasa k nám samý kopec ,ale mě hlavně vadí že k nám se jede hlavně po silnici z to já mám strach ,ráda jezdím po ztezkách
15. 03. 2013 10:23
No vida, další básník na obzoru .
Co jste to v těch Varech měli za chlorovou aféru v bazénu? Něco jsem zaslechla v televizi
15. 03. 2013 10:21
Cheb jsem právě ještě nedal, dělá to od nás asi 45 km, většinou po cyklo stezce. Už aby bylo tepleji.
15. 03. 2013 10:16
no já to neumím ,tak to svěřím odborníkovi,já to jela ze Sokolova a supr,Na CHeb se s přáteli taky chystáme
15. 03. 2013 10:14
Já si servis kola udělám sám, v cykloservisu chtěli skoro 700 za prohlídku :-) Ale už se těším, až sleze sníh, chci udělat po cyklostezce okolo Ohře Cheb.
15. 03. 2013 10:09
Ty bys mohl být spisovatel.Taky na jaře musím dát kolo do pucu,odvezu ho do Ostrova,potřebuju vyměnit galusky mám je ojeté a rovnou mi udělají celkovou kontrolu.A už se to bude jezdit

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři