TOPlist
Sledujte nás:

Jak na vhodný jídelníček u dětí

Zpět

Mgr. Jana Divoká

Existují obecná doporučení, jak by měl vypadat jídelníček v různém věku dítěte, kolik energie by měl do těla dodávat, kolik živin by měl obsahovat a tak dále. Praxe však stále ve větší míře ukazuje, že je třeba přístupu více individuálního. Každé dítě má svá zdravotní specifika, potřeby vyplývající z jeho životního stylu a také i chuťové preference.

Držet se doporučení nebo respektovat individualitu?

Maminky se často snaží stravu svého dítěte velmi bedlivě sledovat a řídit se předepsanými jídelníčky. Avšak - dítě může některé potraviny zcela odmítat, může být na některou složku v potravě alergické a tu začíná pro maminky starost! Čím potravinu nahradit? Jak dítěti dodat potřebné látky? Jak mu „vnutit“ ovoce a zeleninu? Často se tak stává, že jsou jídelníčky dětí monotematické a chybí v nich důležité potravinové skupiny – zejména zelenina, ovoce, zakysané mléčné výrobky, sýry, luštěniny či maso.

Všeobecně také panuje mylný názor, že dítě je „malý dospělý“, a proto může jíst v podstatě stejně jako dospělý, jen s tím, že se mu naservíruje menší porce.

Jak se liší jídelníček dětí od jídelníčku dospělého?

Pro děti i dospělé jistě platí stejné obecné principy vhodného stravování, tj. pravidelnost, vyváženost a pestrost stravy. Děti jsou více než dospělí citlivé k nedostatku některé složky ve stravě. Tento nedostatek se nemusí však projevit hned, ale až v dospělosti, kdy se objeví zdravotní komplikace s ním spojené. Musíme si uvědomit, že doporučené denní dávky živin, vitamínů a minerálních látek pro děti se liší podle věku a pohlaví dítěte a nelze je tedy zúžit na jedno „obecné“ doporučení optimálních denních dávek. Abychom pro dítě zajistili vyvážený jídelníček, můžeme se držet u každého jídla principem „zdravého talíře“, z kterého 1/3 tvoří sacharidová složka (pečivo, příloha, ovoce), 1/3 bílkovinná složka (maso, mléčné výrobky, sýry apod.) a z 1/3 zelenina.

Co by nemělo chybět v jídelníčku dítěte?

V dětském jídelníčku by nemělo denně chybět především mléko a zakysané mléčné výrobky, sýry (zejm. tvrdé a přírodní), libové maso, celozrnné pečivo (u dětí do 10 let je doporučen však pouze 1 ks denně), přiměřená porce přílohy (zejména rýže, brambory, těstoviny), zelenina a ovoce. Nutné je zajistit také přiměřený přísun tuků. Přednost bychom měli dávat rostlinným olejům a rostlinným tukům – margarínům s občasným zařazením másla. Dvakrát týdně by měly být součástí jídelníčku ryby nebo rybí výrobky a jednou týdně luštěniny (jako zdroj rostlinných bílkovin). Omezeny by pak měly být sladkosti, slazené nápoje, sladké a bílé pečivo, slané chipsy, krackery, arašídy a jiné podobné pochutiny, uzeniny a smažená jídla.

Děti jako „samoživitelé“.

Novým prvkem poslední doby je fakt, že si děti více obstarávají jídlo sami, než tomu bylo dříve, když byla matka doma. Se vstupem do školy často dostanou od rodičů místo svačiny peníze a ve věku, kdy se vytvářejí chuťové preference, podléhají nabídkám školníků či automatů, kteří profitují z prodeje sladkých nápojů, tyčinek či toho, po čem děti v důsledku televizních reklam prahnou.Starší děti často nechodí na školní obědy a volí lákavější varianty.

Zvyšující se konzumace jídel mimo rodinné prostředí (restaurace, zařízení rychlého občerstvení) je spojena s příjmem stravy o větší energetické hodnotě. Přitom doma připravené jídlo společně konzumované s členy rodiny představuje většinou kvalitnější stravu s větším příjmem ovoce a zeleniny. Společně trávený čas rodiny u stolu je z psychologického a tedy i výchovného hlediska velmi cenným „rituálem“, který mimo jiné může zvýšit pravděpodobnost naplánování i dalších společných aktivit, čímž se omezuje čas trávený u televizorů a počítačů. Děti trpící nezájmem rodičů a děti zanedbávané častěji zvyšují příjem potravy, a proto jsou i více ohroženy obezitou. Příjem nekontrolované potravy však vzrůstá i doma. Podílí se na tom jednak více času, který tráví dítě u televize, a dále různé technické vymoženosti usnadňující přípravu pokrmů. Doma si již děti neberou jen rohlík ze spíže, ale i potraviny z ledničky, ohřívají si jídlo v mikrovlnné troubě, zkrátka vybírají si vlastní stravu bez rodičovského dohledu. Význačné je i množství energie přijaté v sladkých nápojích.

Jak zkvalitnit stravovací návyky svého dítěte?

Změna stravovacích návyků je otázkou dlouhodobou. Ukazuje se, že přísná omezení, resp. zákazy některých potravin nejsou u dětí velmi účinná. Spíše je inspirují k tajné konzumaci zakázaného. Cílem intervence by mělo být „dostat jídlo pod kontrolu“. 

 

Hodnocení (9 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

20. 01. 2016 08:17
Tak snad se mi to povede, skloubit jídelníček 2-leté dcery a 6-ti letého syna.
10. 05. 2013 09:10
děkuji za rady
21. 04. 2013 14:05
hlavně člověk musí být opravdu vzor-cokoli jím já,jí moje děti.Tak chipsy už je tajně
21. 03. 2013 23:14
Taky dcerkám denně vařím a největší pochvalou pro mne je jejich uznání. Nedávno dcerka prohlásila, že bramboračku umím líp, než Eliška z Princezny ze mlejna :-D
19. 03. 2013 22:06
tak to my to máme taky obráceně...žebra nám lezou a já nevím čím to malé sviště vykrmit když odmítám podávání čokoládiček a dortíčků jak to tvrdí babičky...
17. 03. 2013 11:48
Denně vařím, takže se synové stravují především doma
16. 03. 2013 12:14
docela me prekvapilo doporuceni davat prednost margarinum...ja teda davam maslo, i dr. margariny nedoporucuje, nepouzivam je ani ja, jen vyjimecne...ovoce, zelenina atd. zadny problem, obcas zamhourim oci a davam oslazene caje, redene dzusy, aby vubec neco vypily...
08. 03. 2013 19:21
přivítala bych rady pro jídelníček, stravování kluků ve věkové kategorii 15 - 20 let, kteří jsou hodně vytíženi sportovními aktivitami a na druhé straně efektivně zvládali i studium
03. 03. 2013 09:00
sestricka....a jak to zvládají spolu...já mám totiž obavy z toho, že holka nebude moct tolik jíst jak kluk a že bude bitka kvůli tomu doma.
23. 09. 2012 22:24
Tak já jsem před necelým měsícem vyjela na společnou dovolenou s dalšími 9 maminkami a jejich dětmi. Ač je naše Theunka od malička ze všech největší a to i váhově, tak jsem zjistila, že se nijak nepřecpává, naopak daleko víc kontumuje ovoce a zeleninu, takže ono to jen o jídelníčku není.
22. 09. 2012 07:53
Tak já takhle Kubík je od narození chlapík jí dost ale sám se snaží jíst "dobře" ale pořád je dost urostlý, Vojta považuje jídlo za ztrátu času je vysoký a hubený, Štěpa je atlet štíhlý i když menší zato tvarovaný a jí jak mlejn kam to dává netuším a Kryštof ten je mlsný a s jídlem dělá pořád problémy je to štíhlý a mrštný dítko. A teď co s tím? Prostě musím mít na každého jiný metr. Když mi Kuba večer řekne že nemám hlad a večeřet nebude tak v pohodě, Vojta taky tvrdí že nemám hlad ale vím že nejedl od 15h tak ho prostě musím donutit, Kika ve 2 a 1/2letech musím krmit jinak by nejedl a Štěpánka krotím že to nemusí hrotit a cpát do sebe zbytek z talíře i když už nemám hlad. Takže asi tak je to s dětma.
21. 09. 2012 18:49
Gábi, náš Míša už je na tom podobně. Na konci roku se vytáhl a je jak žížalka. Už jsem taky hledala tabulky a je na spodní hranici.
21. 09. 2012 13:27
mám jiný problém, obě děti (3 a 5let) jsou poměrně hodně vysoké, ale váhově oba do 10 percentilu. Vařím polévky, vysokokalorickou dietu, svačiny, dortíky, pomazánky, jedí hodně i pravidelně, ale jsou stále hubení. Je to určitě lepší než obráceně, ale přesto je to taky starost.

Naši partneři