Můj příběh začal tak, že jako dítě jsem byla hubená-až do první třídy.Potom lékař na endokrinologii zkonstatoval, že jsem podvyživená /což byl abbsolutní nesmysl.Ale potom mně začli všichni podstrojovat-hlavně babičky, ve škole mně nutili dojídat-až se jim podařilo mně vykrmit krapet nad normu.Od té doby se to se mnou vleče pořád.V pubertě se mi podařilo cvičením a dost tvrdou dietou se dostat při 164cm na krásných 53kg.To jsem si udržela cca6let.Tragédie nastala v těhotenství- pořád mi bylo zle a zle a v šestém měsíci jsem vážila o 3kg míň, než na začátku-bylo mi hrozně a chtěli mně dát na kapačky.Pak se to zklidnilo, ovšem když jsem najednou v sobě něco udržela, tělo se vše rozhodlo uložit,takže nakonec 25kg navíc /porodem jsem zhubla ubohé 3.5kg/.No a od té doby se střídá dieta a jojo..Rok po narození syna mi ještě vzali žlučník a začla jsem trpět na hypoglykémii /když bych se nenajedla déle jak tři hodiny,tak jsem kolabovala-hrůza.V hubnutí mi za tu dobu asi nejvíc pomáhala dělená strava-jediný problém tu byl ten, že to člověk nezvládne dělit na věky, a nakonec vždycky zafunguje jojo.Letos mně k tomu začít se sebou něco dělat donutili zhoršující se problémy se zády.Takže můj začátek je 76 kg.

P.S.:K 1.prosinci nově už 68.5kg ! Hurááá

Aktualizace:

k 23.5.2011 = 66.4kg


2018 : Po spoustě let opakovaných návratů a odchodů a životních veletočů jsem zase zpět se svou rekordní váhou a velkými problémy se zády : toho všeho jsem dosáhla díky změně povolání : začala jsem podnikat a zničila si záda náročnou prací..teď začínám míň než od nuly a jelikož zatím jsem na neschopence najdu si na zapisování čas, potřebuju zhubnout i kvůli zádům, i když zatím toho moc nenacvičím : spíš cvičení na záda..K tomu teď dostudovávám výživové poradenství, takže už vím jak na to : stačí jen vše dodržet : takříkajíc hlava je vážně to nejdůležitější..