Jídlo, pohyb nebo duše?

Oblíbený internetový program Sebekoučink na Stobklubu se skládá ze tří částí Jídlokoučink,Fitkoučink a Psychokoučink. Když se vysloví slůvko hubnutí- naskočí lidem především pojem výživa, méně významný je pohyb a někde daleko je duše. Vědci se stále dohadují, zda  při hubnutí je důležité, aby v jídelníčku bylo  více či méně sacharidů, zda jsou horšínasycené mastné kyseliny nebo cukry,  zdamá nebo nemá význam s sebou nosit  lahevs pitím a celý den „ucucávat“ ,  zda nosit krabičky a jíst každé dvě hodiny, anebo zda stačí jíst 3x denně apod. Méně se však už zabývají tím, jak přimět obézní, aby dodržovali to, co zrovna přinesl výzkum.  Proč to zmiňuji právě dnes? Před pár dny zemřel ve svých 92 letech Prof. Stunkard – průkopník kognitivně behaviorální psychoterapie.  Psychoterapie – léčba pomocí psychologických prostředků - pomáhá lidem měnit návyky. A výše zmíněný směr mění nejen chování(behavior) ale zejména myšlení (kognice).  Pokud by se nám podařilo změnit myšlení a postoj miliónů lidí k životnímu stylu – tedy aby se člověk, svojí podstatou tvor pohodlný, hýbal více než doposavad a jedl o trochu zdravěji –procento obézních by výrazně pokleslo. Když jsem se před 35 lety potkala s Prof.Stunkardem poprvé – naskočilo mně „Heuréka“ – to je ono – a tak se již 35 letsnažím obohatit přístup k terapii obezity o „psychokoučink“. Dnes je situace významně lepší než tehdy, kdy jsem byla jeden z mála psychologů zabývajících se obezitou.  Nicméně stále si myslím, že role psychologů je v léčbě obezity, tudíž v dosažení trvalé změny návyků,  stále nedoceněná. Při paměti Prof. Stunkarda  vnesme do terapie obezity více úsilí o pochopení celého člověka a o dosažení změny v myšlení.  Pak budeme možná úspěšnější.