Když to čtu, tak je mi to povědomé. Taky jsem do sebe byla schopná nasoukat v jednu chvíli naprosto cokoliv v jakémkoliv množství a odpadnout.
Občas se mi ještě povede do sebe nasoukat cokoliv, ale už v rozumném množství :)
Když mě chytne ale taková žravost, že bych nejradši seběhla do cukrárny a nakoupila všechno, co tam mají, tak se začnu něčemu intenzivně věnovat (ať už v práci nebo doma), případně jdu nakupovat do míst, kde není jídlo (a to ani nemusím nic koupit) nebo prostě vyrazím cvičit. Prostě odvedu myšlenky od jídla a najednou zjistím, že jsem třeba už o půl hodinu nebo hodinu přešvihla čas svačiny :)
Gratuluji, že jsi už tolik kil sundala a doufám, že se ti bude i nadále úspěšně dařit! :)

Teď jsem se dokonce dočetla tohle: "Při opakovaných hyperfagických epizodách dochází k nadměrné dilataci žaludku, až k jeho možné perforaci."
Tzn. při opakovaných přejídacích záchvatech dochází k postupnému roztahování žaludku (což je logické), až nakonec může dojít k jeho proděravění, tedy k natržení.
Tzn. protržení žaludku nemusí způsobit jen jedno extrémní přejedení, ale může k tomu dojít postupně.
Zdroj: http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/poruchy-prijmu-potravy/11-zdravotni-rizika-poruch-pijmu-potravy/126-endokrinni-a-jine-zmny-u-mentalni-bulimie
(Gastrointestinální komplikace)

maci-kr: Opravdu ano:
"FYZICKÉ ÚČINKY ZÁCHVATOVITÉHO PŘEJÍDÁNÍ:
Přejedení obvykle vyvolá velmi nepříjemný pocit plnosti a nadmutosti; a někdy i akutní bolest v břišní krajině. Plnost často vede ke ztrátě dechu a dýchavičnosti, protože roztažený žaludek tlačí vzhůru na bránici, a tím překáží dýchání. VZÁCNĚ DOCHÁZÍ I K POŠKOZENÍ STĚNY ŽALUDKU A DOKONCE K JEJÍMU PROTRŽENÍ, KTERÉ VYŽADUJE OKAMŽITÝ LÉKAŘSKÝ ZÁKROK.
Pacientky, které se přejídají, trpí celkovými problémy zažívání včetně bolestí žaludku, plynatosti, zácpy a průjmu."
Zdroj: Mentální bulimie a záchvatovité přejídání - jak se uzdravit, autor: Peter J. Cooper, do češtiny přeložil František David Krch - český uznávaný odborník na PPP.
A já tomu věřím.
Bez okamžitého lékařského zákroku tedy pravděpodobně dojde ke smrti, aspoň předpokládám.
(Už jsem to tu jednou psala, ale napíšu to znovu: Ta kniha je v současnosti těžko k dostání a já ji mám přepsanou na počítači, takže kdo by měl zájem si ji přečíst, napište mi na xlanca@seznam.cz, ráda vám ji přepošlu).

Ne, opravdu jsi někde četla, že může prasknout žaludek?

Já myslím, že už jsi dokázala kus odhodlání o prázdniny a je fajn, že jsi v péči odborníků. Nemám zkušenost s žádnou závislostí, ale myslím, že ty kolem jídla je asi nejtěžší zvládat. Drogám a alkoholu se vyhnout člověk může, ale jíst musí a při tom se pokaždé ovládat - a to je podle mne hrozně těžké.
Držím palce, máš můj obdiv, že ses vůbec dala do tohoto boje!

X lanco, myslím, žes na to kápla, nachystej si toho jídla hodně, hodně, hodně, už jsem to psala. Zdravé jídlo a můžeš nachystat spousty a spousty zeleniny k tomu. Uvidíš, co to udělá. A tomu bufetu se vyhýbej, i automatu. Třeba to zabere. Jen to bude mít tu nevýhodu, že s sebou budeš muset tahat spousty jídla...

Vlastně - teď mě tak napadlo - když to na mě přijde a budu u sebe mít krabičky - může se stát, že sním všechny ty krabičky najednou. Ale na druhé straně, když tam budu mít jen nízkokalorická jídla a celozrnné pečivo, nebude to až tak velká katastrofa, jako kdybych se přejedla tím, co jsem tu vyjmenovala.

cardigan: Já už k odborníkům chodím, nejen kvůli tomu, hlavně kvůli úzkostem, depresivním náladám, kvůli tomu, že těžko snáším stres a kvůli komplikované osobnosti. Chodím k nim už více než 2 roky. Prý mám k záchvatovitému přejídání jenom sklony, na diagnózu to není, ale nejspíš kvůli výše zmíněnému jsem se toho nezbavila (zato mám jinou diagnózu). Tedy, já jsem si myslela, že už jsem z toho venku, když jsem se teď několik měsíců nepřejedla, ale najednou, teď v pondělí jsem po přerušeném studiu opět nastoupila do školy a ejhle - ve středu jsem se takhle přejedla.
Takže teď vidím, že z toho venku nejsem, ale už aspoň tuším, že za to může ta škola. Teď už si myslím, že za to vždycky mohla jen škola, ty velké stresy.
Zubla: Jsem skoro 130 kg slečna (teď), ještě na začátku srpna jsem vážila 142, dala jsem dolů 14 kg a teď jsem kvůli tomu přejedení přibrala 1 kg :-( Od začátku sprna až doteď jsem si zapisovala do Sebekoučinku skoro všechno, teď tam nezapisuji jen obědy (dietu) v menze, protože nevím, kolik čeho dostanu na talíř, ale to jsem vyřešila tak, že od doporučeného příjmu v Sebekoučinku jsem odečetla příjem, který bych měla získat obědem, a výsledek jsem si nastavila jako doporučený příjem. Teď jsem si tam raději nastavila udržovák, abych mohla jíst o něco víc - možná je to naivní, ale já to chci zkusit proto, že třeba nebudu ty záchvaty mít, když si budu užívat víc jídla. Všechno si hlídám pomocí semaforků. Pitný režim se taky snažím dodržovat.
Sníst jako první tu krabičku a zapít to půllitrem vody - to je dobrá rada, ale jen v případě, kdy už budu mít v tašce jen jednu poslední krabičku. Jinak se může stát, že při záchvatu sním právě všechny krabičky najednou :-( Co bych ale mohla vyzkoušet, je vypít hodně vody, když to na mě přijde - dřív, než se pustím do jídla. Voda zaplní žaludek.

Jo a zahlídla jsem komentář, že to nezdravé jídlo, na které dostane člověk tu neovladatelnou a nezvladatelnou chuť, jí MÍSTO krabičky...o tom si myslím asi tolik. Sněz první tu krabičku, zapij to půl litrem vody...a potom si kup to, na co máš tu neovladatelnou chuť...možná už toho sníš jen půlku, nebo si nedáš po pizze další oběd a další nanuk atd.

Moc nečtu komentáře, ale zdlábla jsi toho teda opravdu dost...ale tak, nevím, jestli jsi 70kg slečna nebo 120kg slečna, to taky udělá rozdíl v množství:)
Můj tip je, mrkni se pořádně na svůj jídelníček, při správné skladbě a množství, by si tělo nemělo žádat v podobě takhle obrovských chutí...
nejíš málo? špatně rozloženě? piješ dost? tohle je fakt moc...
A jestli je to v hlavě, tak to taky chce řešit, no...

Ale, pro jednou se fakt nic nestalo!!! Jen se z toho poučit:) Želva cupitá hezky, tak hodně štěstí i dál!

Aničko, pokud tohle nebyl jen náhodný úlet, který občas zažijeme skoro každý, ale sama víš, že tvůj problém je PPP, tedy nemoc, myslím, že naše podpora je fajn, ale pokud jsi to ještě nezkusila, radila bych ti se s tím vypořádat jako s každou jinou nemocí - vyhledat odbornou pomoc.
Máš spoustu načteno, podle tvých blogů i vůli s tím něco dělat, znáš rizika, ale přesto je tvoje situace složitější než u většiny z nás. K trvalému zvládnutí PPP je třeba odborného vedení, tak nač se s tím trápit sama :o)

pokojana: Co po vás chci? V podstatě jsem se jen potřebovala vypovídat a byla jsem zvědavá na vaše komentáře. Očekávám od vás podporu a popř. nějaké rady a toho se mi tady od vás dostává. Za to vám děkuji. Jen mě překvapilo, že mi tady všichni radíte něco, co v podstatě dělám už od začátku hubnutí.
Vyhýbat se bufetu a automatům, to mi určitě pomůže. Ostatně tam nechodím. A psala jsem tady, že v obchodě si kupuji méně kalorické jídlo, např. kefír, cottage atp. a když mám chuť na sladké, maximálně nějakou musli tyčinku. To přece nejsou žádné příšernosti.
Ono tohle téma by se hodilo do diskuse o PPP. Každý nemá načteno něco o záchvatovitém přejídání a každý taky neví, že záchvat "žravosti" nemusí nutně spustit hlad, ale i rozpoložení člověka, prostředí, ve kterém se necítí dobře, problémy...
Pak to přijde, myšlenky na jídlo, nezvladatelná chuť a i když člověk není v blízkosti nějakého bufetu nebo potravin, prostě jde do obchodu, nakoupí si tam spoustu jídla a už cestou zpátky začne jíst. Pak je mu z toho špatně, ale to neznamená, že na něj nepřijde další záchvat (nezabrání to dalšímu úletu, jak píše cardigan).
Když jsem ještě před rokem mívala tyhle záchvaty, někdy mi po nich bylo tak špatně, že jsem se nemohla ani hnout a musela jsem chvíli ležet na posteli.
I po tomhle úletu mě rozbolelo břicho, takže jsem musela nějakou dobu sedět.
V krajním případě, když toho člověk sní už opravdu příliš moc, může dojít k protržení žaludku, což způsobí smrt. Tzn. riziko přejídání nespočívá jen v nárůstu váhy a v obezitě.
Jen tak pro informaci, koho to zajímá: Množství jídla snědeného během záchvatu přejídání se u jednotlivých lidí značně liší. Některé bulimičky popisují, že snědly 20 000 kilokalorií i víc. To však není typické. Kalorický obsah jídla snědeného během jedné epizody se obvykle pohybuje mezi 1500 až 3500 kilokaloriemi.

Já rozhodně nejsem vzorem v dietním řádu. Stejně jako iv.uh mám ráda víno, ale jen opravdu dobré, jinak se raději obejdu, než abych pila jen proto, že je to víno.
Protože moc silnou vůli nemám, tak chápu ty úlety ostatních. Jenže vždycky si říkám, kdybych byla nemocná, tak by tyhle úlety byly život ohrožující, takže vůle nevůle stávat by se to prostě nesmělo. Kdyby nám po takhle spatlaném příjmu bylo ale důůůkladně blbě (ne že bych to někomu přála), tak bychom to udělaly max. jednou a to, co následovalo by nám zabránilo úlet opakovat. Ale ono nám většinou opravdu blbě není. Asi by to chtělo vymyslet nějakou obdobu antabusu proti přežírání :o)
Bohužel jsem měla nějakou dobu před očima dceru, které žaludeční potíže v některých dnech nedovolily víc než suchou rýži. A tak jezdila na pasácké akce, kde se podávaly skopové klobásy a guláše a beran na rožni a ona mezi tím chodila s krabičkou rýže i když normálně je masožrout a ostatní si z ní dělali legraci. Ale věděla, co by se stalo po ochutnání, tak vydržela. Musela. A to nemluvím o diabeticích a jiných, např. potravinových alergiích, tam jde opravdu o život...
Tedy souhlas s pokojanou je to o kázni a vůli, tedy o nás. Je to blbé, ale je to tak, co si budeme nalhávat.

Xlanco, tak si nech poradit a nevymlouvej se. Padly tu konstruktivni navrhy.

Xlanco, vůbec nechápu, co tedy po nás chceš. Snažila jsem se ti dávat konstruktivní návrhy, jak situaci řešit. Ostatní taky tak. Já už nevím, co jiného s tím dělat, když ti nepomůžou krabičky, nepomůže ti vyhýbat se bufetu, vyhýbat se automatům? Prostě si zakaž vůbec vlízt do toho obchodu, kde si ty všechny příšernosti pořizuješ. To nejde?

no vieš, každý si prečíta tvoje komentáre, ale nikto nechce byť tak protivný a napísať ti, že si jednoducho pažravá. Neuraz sa, ale ja som pažravá, ale teda to, čo si tu napísala, že si zjedla, tak to sa ináč ako pažravosť nedá nazvať, hlavne, keď stále zdôrazňuješ, že si hladná nebola. Nechcem ťa teraz moralizovať, prevažnú väčšinu raz za čas prepadne pažravosť a zjedia všetko, čo im neutečie, ale určite nechci rady ako na to! nikto pri tebe nestojí celý deň, aby ťa kontroloval, takže hor sa do boja. :-))) úsmev na pery a silnú vôľu ti prajem.

kikushka: Vlčí hlad je okamžik žravosti, kdy člověka popadne takový hlad, že je schopen do sebe naládovat doslova cokoli.
Já jsem ale právě hlad neměla vůbec. Už jsem to psala níže. A ta žravost na mě stejně přišla. 2,5 hodiny po snídani, tedy ještě půl hodiny před svačinou.
Pro všechny: Skoro všichni mi tu doporučujete, abych začala "krabičkovat". Napsala jsem, že si nosím s sebou jídlo (nebo si ho kupuji, ale ne kalorické bomby, s výjimkou musli tyčinek). Dělám to tak už od začátku srpna vždycky, když jedu do Budějovic. To jídlo si nevezmu celé najednou, ale rozdělím si ho do několika chodů. A napsala jsem, že se snažím jíst 5x denně. To snad je krabičkování, nebo ne? Pravda, není, protože to jídlo si nedávám do krabiček :-P Čtete si vůbec moje komentáře?

Tak, můžu fakt držet hubu...Dnes jsem zašla v poledne (před obědem) za kámoškou...ehm...já měla čas, ona měla čas a vino bylo v lednici, takže 400 dcl vína (sacharidy jsou v prdeli), no a šla jsem tam z nákupu (neplánovaně, takže oběd mi schne v lednici), ale měla jsem v tašce s nákupem 20 dkg nějaké cikánské šály (nějaké uzené, sice libové, ale uzené), která měla být na zítřejší oslavu synovo narozek. No, sežrala jsem to s jedním sojákem, aby mě to víno totálně nepoložilo...a to je 16:00 hod odpoledne...Do večera můžu jíst už jen tak papriku s okurkou...:-). Jsem neskutečný prase závislý na víně...asi tak :-)

Ahoj, jak holky říkají,prevenci představuje následující: nakrabičkovat a baštit to, co je v krabičce. Nikam nejít bez jídla, mít s sebou vždycky v kabelce přinejhorším musli tyčinku/jablko/whatever, protože pokud dostaneš hlad jako kráva, tak mohou jít všechny rady o zdravé výživě bokem, teda pokud nejseš masochista a nelibuješ si v pocitu prázdného žaludku. Pocit přejezení znám, i když jsem ho možná nedovedla do takového extrému. Je to většinou o víkendu/mimo domov, když celý týden krabičkuji a hlídám a pak vyrazím třeba někam na hory, bez možnosti hlídání a vážení, tak si dám klidně i neco sladkého, pivo a spol. a fat nečekám až budu mít hlad, ale najím se třeba už za hodiny. Možná bych zkusila malinko navýšit příjem, a lépe rozložila sachry, abys nedostávala návaly vlčího hladu, to se pak těžko odolává...resp. chvíli vydržíš a pak do sebe nacpeš všechno možné.
Já chodím do práce i do školy a celý rok krabičkuji, když nestíhám večer navařit oběd, tak vždy namažu alespoň svačinu, přibalím ovoce/zeleninu, bez jídla z domu nejdu! Jako jo, občas se mi stane, že můžu mít nakrabičkováno co chci, ale v práci někdo třeba přinese dort nebo tak něco, já neodolám a dám si-pak to ale hodím do kouče a zjistím, že musím kvůli tomu vyhodit rýži nebo se vzdát chleba, je to blbé, ale to já jsem taky :D aTakže určitě v tom nejseš sama, každého z nás to občas potká, ale důležité je, že si uvědomíš, že ti je pak blbě, na další den se srovnáš a vydržíš dodržovat jídelníček. Ono pokud budeš STOB dodržovat fakt poctivě několik týdnů, tak zjistíš, že ti je po tzv. "normálním jídle" typu bageta, pizza, fastfood blbě a věci, po kterých si se dříve mohla utlouct, ti najednou nechutanjí, nebo jsou až příliš sladké/mastné. Hodně zdaru a žádné výčitky svědomí, na to je spousta jiných lidí :D

to se mi stávalo dřív než jsem začala se stobem ... neříkám, že někdy teď taky nezhřeším, ale druhý den se vrátím ke původnímu zdrav.jídelníčku a je to v pohodě ... proboha jsme jen lidi a hřešit je lidské .... taky dělám školu i když jen dálkově, ale nějak jsem se naučila si sebou vzít jídlo , a tak to dělám i do práce ... vše si den před tím přichystám navážím atak a nemám problém .... jednou za týden o víkendovém dni si dopřeji i dvě skleničky vína a žádná katastrofa se neděje ... takže se tím moc netrap a snaž se do budoucna takhle nehřešit a uvidíš že to bude ok :-) držím palce

no nechci se k tomu moc vyjadřovat protože zase uslyším že jsem ten jedinec s e sebezapřením,ale je napíšu ,že dcera taky studuje taky jede podle stobu když přijede na víkend je to u nás jako ve vývařovně krabičkujeme na celý týden a pak jdeme doo teska teda ještě před tím si složí jidelníček na celý týden podle toho si nakoupí a veze sebou.No a pak už nikam nechodí bere to co má nychystáno a baští.Navíc tvrdí že to je lepší jak doma proptože v lednici nemá nic co by ji lákalo. No a trochu sportu místo nudění a je to.Takže řeknu své otřepané heslo když se chce tak to jde.

pokojana: Já si v tom "Krmítku" objednávám dietu bez tuku za 25 Kč (hlavní jídlo bez polévky). K tomu si dám i dietní polévku - většinou zeleninovou, která může stát tak 5 - 10 Kč? Nevím přesně. Nevydělávám, takže ty ceny u nás v "Krmítku" jsou pro mě přijatelné. Opravdu nevím, kde jinde v Českých Budějovicích bych se mohla najíst tak levně. Navíc se nevyznám v tom, jaké jsou tam restaurace a stravovací zařízení, nevím, jestli tam někde je něco podobného jako Oáza v Brně. To bych mohla hledat na internetu, to je pravda. Ale ty ceny budou jistě tak 2x - 3x vyšší než v "Krmítku".

no je to dobrá směska jídla, ale zase bych z toho vědu nedělala, je to po dlouhý době a když se ti daří tak jednou se nacpat nic nezkazí...hlavně že to není pořád jak už tu holky psaly...držím palce at se daří dál se želvou :)

Taky se mi to občas stane,hlavně,když to není 3x do týdne:-) dokonce jsem odolala,když jsem dělala předevčírem příteli večer chlebíčky...vonělo to jako o vánocích a já odolala a pak jsem se hezky pochválila:-)

Jani - ono většinou jsem to totiž snědla MÍSTO té krabičky. ;-) Jak píše janajo - jak se setkám s něčím na co mě honí mlsná, tak krabička nekrabička.. a je hotovo. Ale i když jsem třeba už to připravenou svačinu snědla - místo v břiše se přece najde vždycky. :-)) Jo, holt jen pár je vás schopno takového sebezapírání a sebeovládání jako ty.
A ano, myslíme stejnou restauračku - jiná zdravá výživa na Veveří není. Ono to není drahé třeba v porovnání s jinýma hospodama, ale ber to takhle - když jdeš tam, tak tam necháš minimálně stovku. bageta v Krnmítku stávala kolem 40 korun. A když člověk obrací každou korunu, aby mu zůstaly prachy na cestu zpátky, tak těch 60 kaček je sakra rozdíl. Jo a pizza na grohově stávala dvacku a dalo se z ní dobře najíst. ;-)

Jééé, to jsou teda kombinace - tomu já říkám "na čuníka" :):):), někdy se to prostě stane :)... držím palce, aby to bylo naposledy :)

No taky jsem si někdy dala nanuk jako svačinu - schválenou semaforky, ale to asi nebude tenhle případ. Každý "ulítáváme" na něčem jiném. Já občas na víně...někdo na bagetě...:-) a stane se to občas každýmu. Spíš jde o to, jak tomu předcházet. Mě krabičky, nebo musli tyčinka v kabelce pomůže (od baget, s vínem je to horší :-))...a jak píše Jana, ve škole jsou stresy ze zkoušek (za 3 roky jsem nabrala 8 kg), ale v práci zase z práce. No a když člověk dělá obojí...je to občas mazec :-). Právě proto je dobrý na to být trochu připravená, ač ani příprava nemusí vždy klapnout :-)

krabika nekrabička i když si je připravím, stejně narazím ve škole, v práci všude okolo na něco " vábnějšího! at už zdravé nebo nezdravé ... krabička nekrbička .-/

Když ulítnout, tak pořádně... To mi něco připomíná :-D
Podstatné je, jak často se ti to stává. Pokud, jak píšeš, je to už dva měsíce... tak spíš klobouk dolů. Pokud pojedeš dál ve Stobu a stane se ti to jednou za čas, tak je to úplně v pořádku. Na konci píšeš, že z toho máš depku... Vždyť to je super, ne? Měla jsi dřív po pizze, nebo bagetě výčitky? Změna životního stylu je hodně dlouhodobá záležitost. Za sebe mohu říct, že už se o to snažím dva roky a pořád jsou chutě. Potěšující ale je že menší a menší.... :-)
Co mně však překvapilo jsou reakce pod Tvým příspěvkem. Nanuk jako ulítnutí? No páni. Když si na něj vyčleníš místo v semaforcích, tak proč by sis ho nedala třeba několikrát týdně. Jistě, není to úplně v pořádku, ale nějaká ta radost ze života a jídla nám zbýt musí. To co jsi tu vypsala mi přijde jako energeticky průměrný jídelníček průměrného tlouštíka (nic nikomu ve zlým, myslím tím i sebe :-))
Zdraví Andrea (aktuálně -31kg, z toho +-10 pod Stobem i při denním pití přeslazeného domácího čaje)

Keksi, to si děláš srandu, že Oáza je drahá? Mluvíme o stejné vývařovně? :o)) Jinak, to je divný, já když mám krabičku, tak prostě sním, co je v ní a na bagetu už nemám ani chuť ani místo v břiše.

JJeště jsem si pročetla komentáře.. No chystani krabiček moc nezmůže, já ve škole když mě chytly chutě tak jsem si koupila tu bagetu bez ohledu na to jestli jsem svačinu s sebou měla nebo ne. A Oaza na Veveří sice je, ale za celý studium jsem tam byla asi 2x, bo to je jedna z nejdražších restaurací a pro peněženku studenta to fakt není. ;-)
Neboj, nejde o život, sice sis trochu pokazila to co už sis oddřela ale to zas půjde. Drž se a nenech se nervovat, o to jim všem na škole jde.

To je v pohodě. Pokud se takhle nemíníš stravovat po zbytek života tak se přece nic neděje. A jak píšeš už dlouho jsi nezažila ten pocit být příjemně plná. Život není počítání soust. ;-)

Tak to je teda síla. Já toho tolik sníst, tak to se mnou sekne. Držím palce, ať to dokážeš zvládnout a takových dnů je co nejméně.

taky mi začala škola a všude automaty na sušenky, na sladký pití .. hrůza, vedle pekárna, cukrárna, jídelna, večerka ... já si kupuju bonbony .. mentosky, žvejkačky a žvejkám a žvejkám o sto šest .... jinak vím, jaké je to trápení a také vím, jaké je to těžké odolat, obzvlášt, když je člověk naštvanej a vyštavenej ze školy :) drž se :)

No.....říkat, že je to škoda, asi nemá smysl, co? Já mám asi tu výhodu, že když ulítnu, třeba sladkým (kterým jsem se dřív fakt přecpávala - a na noc), tak mi začne pálit žáha a je mi blbě, takže si to příště raději odpustím, nebo si jen vezmu kousek, abych tu chuť zahnala. Moc ti držím palce, aby takových dnů nepřibývalo, nebo ses jim prostě snažila vyhnout!!!!!!!

při návalu chuti se hodně napij

Víš co, já nechci moralizovat, je to úplně k ničemu, holt se ti to prostě stává a je asi těžké s tím bojovat. ALe zkus se vyhýbat situacím, které tě k tomu vedou. Takže - opravdu si nachystej zdravé jídlo z domu, a nachystej ho hodně, hodně, hodně. A vůbec nechoď do bufetu nebo Krmítka nebo co tam máte. Nebo - třeba v Brně na Veveří je Oáza, takové bistro s vegetariánskou stravou, čerstvě uvařenou. Tam se fakt přejíst nedá, to je tak nechutně zdravé, že i když toho sníš kila, tak nemůžeš přibrat. :o)) Tak třeba chodit na oběd do podobného zařízení.

zažen chutě zvýšením příjmu standardní stravou, to bude asi nejepší

Každej někdy ulítneme a snažíme si to nevyčítat, ale tohle byl teda mega úlet. Co zkusit zahnat chutě, o kterých píšeš, třeba žvejkou? Byla by škoda, kdyby sis dosavadní snahu (a že želva fakt jede) zničila několika podobnými dny. Přeju hodně sil do dalších, nejen školních, dnů.

PS: doufám, že to nezní moc útočně, to bych nerada

šílená kombinace. Zatím ti to šlo báječně. Koukám na tvoji želvu a ta je skoro v cíli, tak zatni zuby a pokračuj ve správném stravování. Děláš to jen a jen pro sebe. Určitě to zvládneš.

pokojana: No nevím, tím, že si s sebou vezmu nějaké jídlo, asi ty chutě nezaženu. Fakt je, že většinou si beru s sebou jídlo anebo si koupím přes den třeba kefír nebo něco, co určitě není kalorickou bombou. Nebo, když už mám ty chutě, koupím si musli tyčinku (a něco k tomu, abych neměla hlad, třeba ten kefír) a pak se snažím horko těžko odolávat, protože ta chuť mě po 1 tyčince prostě nepřejde. Prostě ty chutě mám a horko těžko odolávám. Dnes jsem si sice žádné jídlo s sebou nevzala, plánovala jsem si ho zrovna koupit, ale: Ráno jsem se normálně nasnídala (cca v 7:00), pak jsem přijela do školy a hned jsem měla přednášku a hned po té přednášce (skončila v 9:30) na mě přišly ty chutě a přejedla jsem se, aniž už bych od snídaně cítila hlad. Snažím se jíst pravidelně 5x denně, po 2 - 3 hodinách.

Asi ti tu většina bude psát, že jednou se nic nestane a aby sis to nevyčítala. To je pravda a asi se to stane každé z nás, že občas "ulítne", ale probůh...bageta, pizza, nanuk, polévka, maso, brambor, špenát, dezert a sladké pití a další nanuk? No to už je s prominutím sebevražda jídlem...jak píše Jana, krabičky a do nich něco zdravého. Pochopila bych, že "ulítneš" třeba jedním nanukem, ale tohle je tedy fakt masakr. Doufám, že se nebudeš zlobit za mou upřímnost :-), ale jen z té představy toho všeho se mi málem udělalo zle...Tak neblbni :-)

To musíš nějak řešit. Do školy nebo do práce chodí prakticky každý. Musíš si s sebou jídlo nosit nebo ho plánovat v nějaké zdravé podobě. A neporušovat to. Nachystat si do krabičky třeba celozrnný chléb, cottage, zeleninu.