TOPlist
Sledujte nás:

Jo jo a zase bylo jojo!

Zpět
 

Stravovacím návykům se učíme od mala. Pokud se naučíme návykům správným, pak je vše v pořádku. Pokud se však naučíme zlozvykům, které jsou po řadu dalších let součástí našeho života, je posléze velmi náročné se jich zbavit – stejně jako kouření, alkoholismu apod.

Jako jakýkoli pokus o životní změnu provází i hubnutí neúspěchy, jejichž důsledkem může být známý jojo efekt.

 

Hlad nebo světýlko?

Fyziologickým signálem pro konzumaci jídla by se pro nás měl stát především pocit hladu. Avšak – žijeme v tak zvaném „toxickém“ prostředí, které nám poskytuje řadu podnětů proto, abychom nejedli z hladu nebo v momentě, kdy je na jídlo čas, ale ve chvíli, kdy nás ovlivní právě nějaký jiný podnět. A tak – stejně jako to pan Pavlov naučil své pokusné psy – i my se naučíme, že naše tělo přijme jako výzvu ke konzumaci jídla různá „světýlka a zvonečky“ v podobě podnětů. Ty mohou (stejně jako u Pavlovových psů) přicházet zvenčí (např. televize, počítač či jídlo samotné) nebo se jimi stanou naše vlastní myšlenky či emoce.

 

Hlava je důležitější než žaludek

Většina nabídek na hubnutí ovlivňuje pouze chování člověka – jeho stravovací návyky. Obéznímu se radí více či méně rozumně – co jíst a co nejíst. Ale právě u hubnutí je často důležitější hlava než žaludek. Úvahy o jídle a váhových úbytcích často a hodně zaměstnávají mysl. Probíhají ve formě vnitřních monologů, myšlenky přicházejí i odcházejí jakoby samy od sebe a často si je ani neuvědomujeme, ale jednáme podle nich. Z chybných, nereálných, iracionálních, nelogických myšlenek, které jsme z nějakého důvodu přijali za své, aniž jsme rozumem ověřili jejich pravdivost, mohou vznikat nejrůznější psychologické problémy.

 

Černobílé myšlení

Pro většinu hubnoucích je život rozdělen na dvě etapy. Jedno období je, když si vytknou nereálné cíle, většinou si naordinují přísnou dietu, při které trpí na těle i na duši. Zcela zákonitě ji po nějaké době poruší. Místo toho, aby se pochválili, jak jsou dobří, že se vydrželi týden či dva omezovat, naskočí jim negativní automatické myšlenky, že jsou k ničemu, že nemají vůli,

negativní myšlenky ovlivní negativně emoce, dostanou se do deprese, a když už si vzali jeden čtvereček čokolády, tak dojí čokoládu celou, aby získali sílu na další hubnutí. Následující pokus o hubnutí – ještě přísnější dieta – začne od nějakého význačného data. V této druhé etapě se nekontrolují a tehdy dochází k největším váhovým přírůstkům. Jídlo si však nevychutnají, protože mají v tomto období silné pocity viny. A tak se stále trápí, život jim utíká ve jménu hubnutí a váha jde paradoxně často nahoru, protože po zhubnutí dvou kil přiberou další tři.

 

Na změnu jinak?

Pokud chceme jojo efektu předejít, je vhodné pokusit se po dílčích krocích změnit trvale svůj životní styl. Nedávejme si nereálné cíle, nedržme nesmyslné diety, ale dejme si za cíl, že se pokusíme ve svém jídelníčku například omezit živočišné tuky, sacharidy s vysokým glykemickým indexem – tím i energetickou hodnotu, obohatíme jídelníček o zeleninu nebo postupně zařadíme do života pravidelnou pohybovou aktivitu.

Až když zvládneme jeden dílčí krok – pustíme se do dalšího. Za chyby se nebudeme obviňovat a ve svém konání budeme hledat pozitivní aspekty. Je totiž více než žádoucí, abychom se na cestě za změnou netrápili, ale byla pro nás přinejmenším přijatelná, v nejlepším případě příjemná.

Hodnocení (27 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

13. 05. 2013 23:35
teorii znám výborně, v praxi, ale propadám propadám :-(
11. 05. 2013 09:13
11.5.2013
Teorii postupně studuji,doufám,že zvládnu i praxi.
10. 05. 2013 21:56
Ten postup po dílčích krocích je opravdu důležitý.Nespěchat na výsledek, ale těšit se na něj a očekávat ho s radostí.
10. 05. 2013 18:17
Anorexie v mládí je nejlepší :( start pro JO JO ve stáří no teda pozdní dopspělosti, to zní lépe
10. 05. 2013 12:19
Jo, Pavlov funguje :(
10. 05. 2013 07:23
vypadá to tak snadně....
08. 05. 2013 16:10
Já doufám, že ze Stobem už jojo nebude
07. 05. 2013 22:34
Sebekoučink mi hodně pomáhá. Je to moje kontrola i pomyslný bič, kontrola denního příjmu a skladby potravin. Bez zapisování to nezvládám.
07. 05. 2013 22:12
To že jsem tady neberu jako dietu protože můžu jíst vše.
07. 05. 2013 22:01
po kazde diete mam jojo
07. 05. 2013 20:01
Vyčietit hlavu, stanovit reálné cíle a uvědomit si, že nedržíme dietu, ale měníme celkově svůj životní styl a to na dobu neurčitou.
07. 05. 2013 11:21
Zajímavý článek.
07. 05. 2013 11:20
Tak jojo , to znám!
07. 05. 2013 11:01
Díky za informace.
07. 05. 2013 10:02
teorii zvládám, praxe je horší
07. 05. 2013 09:36
pěkné povídání
07. 05. 2013 09:33
Jo, jo, všechno je v hlavě ....
07. 05. 2013 08:51
Hezký článek.
25. 03. 2013 20:03
Zajímavé a důležité informace.
06. 03. 2013 10:40
užitečný článek :-) Opravdu, všechno je v hlavě
04. 03. 2013 21:13
Ta pohybova aktivita, hýbat se je důležitá. Já si říkám, každý krok dobrý. Když můžeš ležet seď, když můžeš sedět stůj, když můžeš stát JDI!!.
27. 02. 2013 10:13
opravdu moc hezky napsáno! děkuji za pomoc srovnat si myšlenky...
20. 02. 2013 10:18
To je právě ten problém. Teorie v malíčku, ale ta praxe... zvyk je železná košile.
20. 02. 2013 10:13
Snad to nyní takto zvládnu. Teorie by byla, jen ji postupně dovést k cíli. Přidat sport, změnit návyky, to vše jsem věděl, tak nyní snad již bez chyby
19. 02. 2013 18:53
Pročetla jsem pomalu, opakovaně. Vím, že vše začíná a končí pouze v mé hlavě !!! Tak doufám, že se mi v hlavě konečně rozsvítilo :-)))

Naši partneři