TOPlist


Jo jo a zase bylo jojo!

 

Stravovacím návykům se učíme od mala. Pokud se naučíme návykům správným, pak je vše v pořádku. Pokud se však naučíme zlozvykům, které jsou po řadu dalších let součástí našeho života, je posléze velmi náročné se jich zbavit – stejně jako kouření, alkoholismu apod.

Jako jakýkoli pokus o životní změnu provází i hubnutí neúspěchy, jejichž důsledkem může být známý jojo efekt.

 

Hlad nebo světýlko?

Fyziologickým signálem pro konzumaci jídla by se pro nás měl stát především pocit hladu. Avšak – žijeme v tak zvaném „toxickém“ prostředí, které nám poskytuje řadu podnětů proto, abychom nejedli z hladu nebo v momentě, kdy je na jídlo čas, ale ve chvíli, kdy nás ovlivní právě nějaký jiný podnět. A tak – stejně jako to pan Pavlov naučil své pokusné psy – i my se naučíme, že naše tělo přijme jako výzvu ke konzumaci jídla různá „světýlka a zvonečky“ v podobě podnětů. Ty mohou (stejně jako u Pavlovových psů) přicházet zvenčí (např. televize, počítač či jídlo samotné) nebo se jimi stanou naše vlastní myšlenky či emoce.

 

Hlava je důležitější než žaludek

Většina nabídek na hubnutí ovlivňuje pouze chování člověka – jeho stravovací návyky. Obéznímu se radí více či méně rozumně – co jíst a co nejíst. Ale právě u hubnutí je často důležitější hlava než žaludek. Úvahy o jídle a váhových úbytcích často a hodně zaměstnávají mysl. Probíhají ve formě vnitřních monologů, myšlenky přicházejí i odcházejí jakoby samy od sebe a často si je ani neuvědomujeme, ale jednáme podle nich. Z chybných, nereálných, iracionálních, nelogických myšlenek, které jsme z nějakého důvodu přijali za své, aniž jsme rozumem ověřili jejich pravdivost, mohou vznikat nejrůznější psychologické problémy.

 

Černobílé myšlení

Pro většinu hubnoucích je život rozdělen na dvě etapy. Jedno období je, když si vytknou nereálné cíle, většinou si naordinují přísnou dietu, při které trpí na těle i na duši. Zcela zákonitě ji po nějaké době poruší. Místo toho, aby se pochválili, jak jsou dobří, že se vydrželi týden či dva omezovat, naskočí jim negativní automatické myšlenky, že jsou k ničemu, že nemají vůli,

negativní myšlenky ovlivní negativně emoce, dostanou se do deprese, a když už si vzali jeden čtvereček čokolády, tak dojí čokoládu celou, aby získali sílu na další hubnutí. Následující pokus o hubnutí – ještě přísnější dieta – začne od nějakého význačného data. V této druhé etapě se nekontrolují a tehdy dochází k největším váhovým přírůstkům. Jídlo si však nevychutnají, protože mají v tomto období silné pocity viny. A tak se stále trápí, život jim utíká ve jménu hubnutí a váha jde paradoxně často nahoru, protože po zhubnutí dvou kil přiberou další tři.

 

Na změnu jinak?

Pokud chceme jojo efektu předejít, je vhodné pokusit se po dílčích krocích změnit trvale svůj životní styl. Nedávejme si nereálné cíle, nedržme nesmyslné diety, ale dejme si za cíl, že se pokusíme ve svém jídelníčku například omezit živočišné tuky, sacharidy s vysokým glykemickým indexem – tím i energetickou hodnotu, obohatíme jídelníček o zeleninu nebo postupně zařadíme do života pravidelnou pohybovou aktivitu.

Až když zvládneme jeden dílčí krok – pustíme se do dalšího. Za chyby se nebudeme obviňovat a ve svém konání budeme hledat pozitivní aspekty. Je totiž více než žádoucí, abychom se na cestě za změnou netrápili, ale byla pro nás přinejmenším přijatelná, v nejlepším případě příjemná.

Hodnocení (27 hlasů):

Komentáře

Komentáře je možné psát až po přihlášení. Pokud již máte účet, přihlaste se prosím. Pokud ještě účet nemáte, registrujte se

13. 05. 2013 23:35

Miki3d

teorii znám výborně, v praxi, ale propadám propadám :-(

11. 05. 2013 09:13

mimino

11.5.2013
Teorii postupně studuji,doufám,že zvládnu i praxi.

10. 05. 2013 21:56

Miladka

Ten postup po dílčích krocích je opravdu důležitý.Nespěchat na výsledek, ale těšit se na něj a očekávat ho s radostí.

10. 05. 2013 18:17

madridacka

Anorexie v mládí je nejlepší :( start pro JO JO ve stáří no teda pozdní dopspělosti, to zní lépe

10. 05. 2013 12:19

bigjohn

Jo, Pavlov funguje :(

10. 05. 2013 07:23

Georgina

vypadá to tak snadně....

08. 05. 2013 16:10

jilkajda

Já doufám, že ze Stobem už jojo nebude

07. 05. 2013 22:34

mooorka

Sebekoučink mi hodně pomáhá. Je to moje kontrola i pomyslný bič, kontrola denního příjmu a skladby potravin. Bez zapisování to nezvládám.

07. 05. 2013 22:12

zdenalan

To že jsem tady neberu jako dietu protože můžu jíst vše.

07. 05. 2013 22:01

RuzaD

po kazde diete mam jojo

07. 05. 2013 20:01

Liba Babina

Vyčietit hlavu, stanovit reálné cíle a uvědomit si, že nedržíme dietu, ale měníme celkově svůj životní styl a to na dobu neurčitou.

07. 05. 2013 11:21

radka78

Zajímavý článek.

07. 05. 2013 11:20

jele12

Tak jojo , to znám!

07. 05. 2013 11:01

lerus

Díky za informace.

07. 05. 2013 10:02

filipova

teorii zvládám, praxe je horší

07. 05. 2013 09:36

pěkné povídání

07. 05. 2013 09:33

muriela

Jo, jo, všechno je v hlavě ....

07. 05. 2013 08:51

1a234

Hezký článek.

25. 03. 2013 20:03

Simonka11

Zajímavé a důležité informace.

06. 03. 2013 10:40

muriela

užitečný článek :-) Opravdu, všechno je v hlavě

04. 03. 2013 21:13

Hanuja

Ta pohybova aktivita, hýbat se je důležitá. Já si říkám, každý krok dobrý. Když můžeš ležet seď, když můžeš sedět stůj, když můžeš stát JDI!!.

27. 02. 2013 10:13

Damalka

opravdu moc hezky napsáno! děkuji za pomoc srovnat si myšlenky...

20. 02. 2013 10:18

PerditaX

To je právě ten problém. Teorie v malíčku, ale ta praxe... zvyk je železná košile.

20. 02. 2013 10:13

Petr Silny

Snad to nyní takto zvládnu. Teorie by byla, jen ji postupně dovést k cíli. Přidat sport, změnit návyky, to vše jsem věděl, tak nyní snad již bez chyby

19. 02. 2013 18:53

Iva77

Pročetla jsem pomalu, opakovaně. Vím, že vše začíná a končí pouze v mé hlavě !!! Tak doufám, že se mi v hlavě konečně rozsvítilo :-)))